NÁVRH USNESENÍ o situaci v Egyptě
2. 7. 2013 - (2013/2697(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Willy Meyer, Marie-Christine Vergiat, Jacky Hénin, Paul Murphy, Marisa Matias za skupinu GUE/NGL
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptě, zejména na usnesení ze dne 16. února 2012[1], ze dne 15. března 2012[2] a ze dne14. března 2013[3],
– s ohledem na své předchozí usnesení o evropské politice sousedství a o Unii pro Středomoří ze dne 14. prosince 2011[4],
– s ohledem na akční plán EU-Egypt z roku 2007 a na dohodu o přidružení mezi EU a Egyptem, která vstoupila v platnost dne 1. června 2004,
– s ohledem na soubor opatření, který byl v roce 2004 vypracován pro evropskou politiku sousedství, a zejména na zprávu Komise ze dne 20. března 2013 o pokroku při uskutečňování této politiky,
– s ohledem na prohlášení předsedy EP Martina Schulze ze dne 5. června 2013 k odsouzení 43 pracovníků nevládních organizací v Egyptě,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 1. února 2012 o pokračujících tvrdých zásazích proti občanské společnosti v Egyptě; s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 2. června 2013 k novému zákonu o nevládních organizacích; s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a evropského komisaře pro rozšíření EU a evropskou politiku sousedství Štefana Füleho ze dne 5. června 2013 týkající se rozsudků, jež byly vyneseny v egyptském procesu s nevládními organizacemi,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dnů 27. února 2012, 25. června 2012, 19. listopadu 2012 a 10. prosince 2012 o Egyptě, ze dne 31. ledna 2013 o podpoře EU určené na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace a ze dne 8. února 2013 o Arabském jaru,
– s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye ze dnů 13. září 2012 a 13. ledna 2013 učiněná v návaznosti na jeho schůzky s egyptským prezidentem Muhammadem Mursím,
– s ohledem na schůzi pracovní skupiny EU, která se konala ve dnech 13. a 14. listopadu 2012 a na její závěry,
– s ohledem na tiskové memorandum Komise ze dne 8. února 2013 o reakci EU na Arabské jaro a o situaci dva roky poté,
– s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky nazvané „Výsledky nové evropské politiky sousedství“, které bylo dne 15. května 2012 předloženo Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů,
– s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN Pana Ki-muna ze dne 5. června 2013 o Egyptě; s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 8. května 2013; s ohledem na sdělení jejího mluvčího na tiskové konferenci o Egyptě konané dne 7. června 2013,
– s ohledem na naléhavé prohlášení Evropsko-středomořské sítě pro lidská práva a Dohlížitelů na ochranu obránců lidských práv, společný program Mezinárodní federace pro lidská práva a Světové organizace proti mučení, ze dne 5. června 2013 o situaci v Egyptě a zejména o velmi znepokojivém omezování a kriminalizaci práce občanské společnosti,
– s ohledem na prohlášení 40 egyptských organizací občanské společnosti ze dne 30. května 2013,
– s ohledem na egyptskou ústavu a zejména na její článek 51, podle něhož se sdružení vytvářejí na základě oznámení,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, mezi jehož smluvní strany patří i Egypt,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že dne 30. června 2013 žádaly miliony demonstrantů odstoupení Muhammada Mursího a že se jednalo o největší protesty od revoluce v roce 2011, během níž byl svržen Husní Mubarak; vzhledem k tomu, že navzdory pokojnému průběhu demonstrací minimálně sedm lidí zemřelo a stovky jich byly po celé zemi zraněny;
B. vzhledem k tomu, že během protestů bylo zabito minimálně 16 osob; vzhledem k tomu, že protivládní demonstranti zaútočili na ústřední sídlo Muslimského bratrstva v Káhiře a že během protestů proti vládě Muslimského bratrstva odstoupilo šest ministrů, což ukazuje na vnitřní křehkost Mursího vlády;
C. vzhledem k tomu, že egyptská armáda oznámila, že znepřáteleným egyptským stranám poskytne 48 hodin na vyřešení krize a že sama zasáhne, pokud prezident Mursí a jeho oponenti budou ignorovat „vůli lidu“, což dává tušit, že v Egyptě může dojít k vojenskému převratu;
D. vzhledem k tomu, že opoziční Fronta národní spásy (FNS) vydala dokument nazvaný „Revoluční prohlášení 1“, v němž demonstranty v celém Egyptě vyzvala, aby „pokračovali v pokojných manifestacích na všech náměstích a ve všech ulicích a obcích země, dokud se tento diktátorský režim zcela nezhroutí“; vzhledem k tomu, že ministr obrany varoval před možnou intervencí egyptské armády, pokud se situace vymkne kontrole;
E. vzhledem k tomu, že FNS patří k pokrokovým, liberálním a sekulárním skupinám, které podpořily petici iniciovanou (povstaleckým) hnutím Tamarod, v níž se požaduje vypsání nových voleb; vzhledem k tomu, že podle opozice tuto petici podepsalo 22 milionů osob; vzhledem k tomu, že Mursí byl zvolen 13 miliony hlasů;
F. vzhledem k tomu, že demonstranti stále požadují tytéž cíle jako během „revoluce 25. ledna“ týkající se svobody, lidské důstojnosti a sociální spravedlnosti; vzhledem k tomu, že požadují zvýšení platů odpovídající zvýšení cen, řešení otázky bydlení a zdravotní péče, vytváření pracovních míst, stažení překroucené ústavy, vytvoření vlády národní spásy a předčasné prezidentské volby;
G. vzhledem k tomu, že jsou to dva roky, co Husní Mubarak odstoupil po masových demonstracích na náměstí Tahrír a povstáních v celém Egyptě, které požadovaly základní reformy politického, hospodářského a sociálního systému země, odstranění korupce, úplnou svobodu, skutečnou demokracii, dodržování lidských práv, lepší životní podmínky a sekulární stát;
H. vzhledem k tomu, že v listopadu 2012 si nově zvolený egyptský prezident Muhammad Mursí dekretem jednostranně rozšířil vlastní pravomoci a zrušil možnost soudního přezkumu svých rozhodnutí a právo soudů rozpustit ústavodárné shromáždění a horní komoru parlamentu; vzhledem k tomu, že po vydání tohoto dekretu se na náměstí Tahrír sešlo asi 200 000 lidí, kteří požadovali prezidentovo odstoupení; vzhledem k tomu, že ústavodárné shromáždění zintenzívnilo práci na dokončení návrhu ústavy a Mursí vyhlásil na 15. prosince 2012 referendum;
I. vzhledem k tomu, že v prosinci 20120 se více než 100 000 demonstrantů vydalo směrem k prezidentskému paláci, aby požadovalo zrušení referenda a sepsání nové ústavy; vzhledem k tomu, že Egypťané ve dvou kolech referenda ústavu schválili 63,8 % odevzdaných hlasů, avšak pouze s účastí 32,9 % oprávněných voličů;
J. vzhledem k tomu, že v roce 2012 se v celém Egyptě uskutečnilo více než 3 400 protestů týkajících se hospodářských a sociálních otázek, většinou formou stávek a obsazení objektů; vzhledem k tomu, že tato bilance téměř pětinásobně překračuje počet protestů během kteréhokoli jiného roku 21. století; vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny těchto protestů následovaly po Mursího inauguraci do úřadu prezidenta;
K. vzhledem k tomu, že od zvolení prezidenta Mursího se zvýšil počet fyzických a právních útoků na členy odborových svazů; vzhledem k tomu, že v září 2012 bylo pět odborových předáků společnosti Alexandria Port Containers Company odsouzeno na tři roky odnětí svobody za to, že v říjnu 2011 vedli stávku 600 zaměstnanců;
L. vzhledem k tomu, že v lednu 2013 protestovaly statisíce občanů na náměstí Tahrír i po celé zemi proti prezidentu Mursímu; vzhledem k tomu, že během upomínkové akce u příležitosti dvouletého výročí revoluce z 25. ledna 2011 bezpečnostní složky neopodstatněně nasadily sílu ohrožující lidské životy a že během víkendových střetů zemřelo minimálně 45 osob a 1 000 jich bylo zraněno;
M. vzhledem k tomu, že dne 7. května 2013 Mursí zreorganizoval složení vlády, do níž povolal více ministrů z řad Muslimského bratrstva; vzhledem k tomu, že tyto změny mohou souviset s úsilím o dokončení stagnujících jednání s Mezinárodním měnovým fondem, jež mají zajistit půjčku ve výši 4,8 miliard USD;
N. vzhledem k tomu, že Egypt již měsíce vězí v politické a hospodářské krizi; vzhledem k tomu, že proti prezidentovi Mursímu se stále zvedají vlny protestů, které opakovaně přerůstají ve smrtelné střety a výtržnosti; vzhledem k tomu, že prezident Mursí a Muslimské bratrstvo v podstatě jdou ve šlépějích vlády vyhnaného Husního Mubaraka a neprovádějí reformy a že se snaží nastolit nábožensky konzervativnější systém;
O. vzhledem k tomu, že demonstranti již měsíce pokračují v protestech proti Mursímu; vzhledem k tomu, že lidé vyšli protestovat do ulic, protože situace v zemi se za vlády Muslimského bratrstva nezlepšila, ale naopak zhoršila; vzhledem k tomu, že za dobu, během níž Mursí vykonává mandát egyptského prezidenta, vzrostla inflace a nezaměstnanost; vzhledem k tomu, že potlačování těchto demonstrací vládou připomíná represe za Mubaraka; vzhledem k tomu, že demonstranti odsuzují mučení, obtěžování, zadržování, lynčování a znásilňování egyptského obyvatelstva a chtějí, aby byly zodpovědné osoby postaveny před soud; vzhledem k tomu, že roste pocit zmaru nad pomalým tempem reforem a pokračujícím zneužíváním síly ze strany policie a jiných bezpečnostních složek, které nadále jednají beztrestně; vzhledem k tomu, že beztrestnost v posledních měsících podněcuje sexuální obtěžování a útoky vůči ženám v blízkosti náměstí Tahrír;
P. vzhledem k tomu, že nová ústava navržená Mursího stranou Muslimské bratrstvo otevírá dveře náboženskému státu a nezaručuje svobodu projevu, protože legalizuje konfiskaci novin a uvěznění novinářů; vzhledem k tomu, že ústava brání svobodnému vzdělávání, dovoluje náboženskou diskriminaci, oslabuje práva žen a dětí a nezajišťuje právo na zdravotní péči a bydlení a práva pracovníků; vzhledem k tomu, že ústava staví prezidenta Mursího nad zákon a dovoluje vojenské procesy s civilisty;
Q. vzhledem k tomu, že Šúra (horní komora parlamentu) právě projednává návrh zákona omezujícího stávky a demonstrace, a vzhledem k tomu, že tento zákon je založen na velmi restriktivním zákoně 14 z roku 1923, který pramení z britského koloniálního útlaku v reakci na povstání proti britské okupaci v roce 1919;
R. vzhledem k tomu, že nevládní organizace v Egyptě čelí stále represivnější legislativě, což ztěžuje jejich působení, včetně jejich registrace, financování a vyšetřování; vzhledem k tomu, že Egyptská centrální banka byla vyzvána, aby monitorovala veškeré bankovní transakce nevládních organizací; vzhledem k tomu, že Nejvyšší rada ozbrojených sil provedla razii v kancelářích deseti nevládních organizací financovaných ze zahraničí, vedla proti nim vyšetřování a následně je zakázala; vzhledem k tomu, že dne 4. června 2013 bylo před trestním soudem v severní Káhiře vyslýcháno 43 pracovníků nevládních organizací, jež soud shledal vinnými a na základě zákona 84/2002, jenž byl přijat za Mubarakovy éry, jim vyměřil tresty od jednoho do pěti let odnětí svobody;
S. vzhledem k tomu, že Egypt stále jedná o půjčce MMF ve výši 4,8 miliard USD, která by byla spojená s úspornými hospodářskými opatřeními; vzhledem k tomu, že tato úsporná opatření vztahující se ke kontrole schodku by zhoršila pracovní, sociální a životní podmínky egyptského obyvatelstva;
1. znovu vyjadřuje svou podporu egyptskému obyvatelstvu, které požaduje volnost, lidskou důstojnost, sociální spravedlnost, úplnou svobodu, skutečnou demokracii, dodržování lidských práv, lepší životní podmínky a sekulární stát, a zejména podporuje jejich požadavky na zvýšení platů odpovídající zvýšení cen, řešení otázky bydlení a zdravotní péče, vytváření pracovních míst, stažení překroucené ústavy, vytvoření vlády národní spásy a předčasné prezidentské volby;
2. vyjadřuje podporu egyptské občanské společnosti, která tento víkend demonstrovala za vypsání nových voleb, z nichž by měla vzejít nová vláda, která zahájí ústavodárný proces, v jehož rámci bude přepracována stávající ústava;
3. je pevně přesvědčen o tom, že egyptské armádní špičky v žádném případě nenabídnou konstruktivní řešení právoplatných požadavků demonstrantů, protože armádní vedení má v Egyptě silné hospodářské postavení, a tedy odlišné ekonomické a politické zájmy než pracovníci, chudí a mladí lidé požadující sociální spravedlnost a zlepšení životní úrovně;
4. je krajně znepokojen nárůstem represí a útoků proti odborovým organizacím a jejich aktivistům a požaduje, aby byla vrácena místa pracovníkům propuštěným za to, že se zapojili do činnosti odborových organizací;
5. hájí právo pracovníků zakládat odborové organizace a zapojovat se do jejich činnosti bez strachu z represí;
6. požaduje, aby byl ustaven nezávislý a nestranný vyšetřovací výbor, který by prověřil porušování lidských práv za Mursího i Mubarakova režimu, včetně případů mimosoudních poprav a svévolného zatýkání, aby byly určeny odpovědné osoby – včetně členů Nejvyšší rady ozbrojených sil – a aby byly případně postaveny před soud, a požaduje odškodnění obětí a jejich rodin;
7. rozhodně nesouhlasí s podmínkami spojenými s půjčkou MMF, protože by přispěly ke zhoršení životních podmínek pracovníků a nejzranitelnějších vrstev egyptské společnosti;
8. trvá na tom, že budoucnost Egypta musí pevně spočívat v rukou egyptského lidu bez jakýchkoli zásahů zvenčí; je proti jakémukoli imperialistickému vměšování zvenčí; je přesvědčen o tom, že intervence egyptských vojenských sil, ani návrat starých prvků Mubarakova režimu nepovedou k vyřešení právoplatných aspirací egyptských mas;
9. naléhavě žádá egyptské orgány, aby zajistily, aby veškeré právní předpisy, jež nahradí zákon o nevládních organizacích, byly v souladu s mezinárodními právem, dodržovaly právo na svobodu projevu a svobodu sdružování a aby byly založeny na transparentních konzultacích s organizacemi na ochranu lidských práv a jinými nevládními organizacemi;
10. naléhavě žádá egyptské orgány, aby ukončily beztrestnost a přijaly radikální opatření k ukončení znásilňování, sexuálního obtěžování a všech druhů diskriminace založené na pohlaví;
11. znovu opakuje, že hospodářské, politické, sociální, kulturní a veškeré další vztahy mezi EU a zeměmi, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, musí být založeny na rovném zacházení, nevměšování se, solidaritě, dialogu a úctě ke specifickým nesouměrnostem a charakteristikám každé země;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří, Africké unii a vládě a parlamentu Egypta.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2012)0064.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2012)0092.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2013)0095.
- [4] Přijaté texty, P7_TA(2011)0576.