Návrh usnesení - B7-0378/2013Návrh usnesení
B7-0378/2013
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích

4. 9. 2013 - (2013/2702(RSP))

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7‑0215/2013 a B7‑0216/2013
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

Rebecca Harms, Daniel Cohn-Bendit, Hélène Flautre za skupinu Verts/ALE

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0378/2013

Postup : 2013/2702(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0378/2013
Předložené texty :
B7-0378/2013
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B7‑0378/2013

Usnesení Evropského parlamentu o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích

(2013/2702(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 13. prosince 2012, v němž je odsouzena Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) za výjimečně závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech (články 3, 5, 8 a 13) v důsledku mimořádného vydání Khaleda El-Masriho,

–   s ohledem na tyto případy projednávané před ESLP: an-Našírí v Polsku, Abú Zubajda v Litvě, Abú Zubajda v Polsku a Nasr a Ghálí v Itálii; s ohledem na stížnost, kterou v srpnu 2012 podal an-Našírí na Rumunsko, a na stížnost, kterou v prosinci 2012 podaly Institut pro monitorování lidských práv (HRMI) a Právní iniciativa Institutu otevřené společnosti na Litvu, a to v souvislosti s porušením práva na informace a práva na účinnou právní ochranu;

–   s ohledem na rozhodnutí italského Nejvyššího soudu ze září 2012, které potvrdilo tresty pro 23 státních příslušníků USA v souvislosti s únosem Abú Omara v roce 2003, a to včetně bývalého šéfa milánské pobočky CIA Roberta Seldona Ladyho, který byl odsouzen k devíti letům odnětí svobody,

–   s ohledem na rozhodnutí milánského odvolacího soudu z února 2013 uložit trest odnětí svobody dalším třem agentům CIA[1], kteří byli původně považováni za osoby chráněné diplomatickou imunitou, a to v délce šest až sedm let; s ohledem na rozhodnutí téhož soudu odsoudit rovněž bývalého šéfa italské vojenské informační a bezpečnostní služby (SISMI) Nicolu Pollariho na trest odnětí svobody v délce 10 let, bývalého zástupce šéfa SISMI Marca Manciniho na 9 let a tři agenty SISMI každého na 6 let,

–   s ohledem na rozhodnutí italského prezidenta Napolitana ze dne 5. dubna 2013 udělit milost americkému plukovníkovi Josephu Romanovi, který byl v Itálii odsouzen za to, že nese odpovědnost za únos Abú Omara, ke kterému došlo v této zemi; s ohledem na dopis se žádostí o vysvětlení, který v červenci 2013 zaslali prezidentovi Napolitanovi zpravodajové;

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11 září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující na zprávu výboru Evropského parlamentu TDIP (2012/2033(INI))[2],

–   s ohledem na dokumenty, které zpravodajovi přeposlala Komise, včetně dopisů, jež nebyly adresovány jednotlivým zemím a jež byly v březnu 2013 zaslány všem členským státům, přičemž pouze několik z nich (Finsko, Maďarsko, Španělsko a Litva) na tyto dopisy odpovědělo,

–   s ohledem na svá usnesení o Guantánamu, z nichž poslední ze dne 23. května 2013 je o Guantánamu – hladovka vězňů[3];

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2010–2011)[4],

–   s ohledem na dopisy, které zpravodaj zaslal rumunským, polským a litevským státním zástupcům a rumunským, polským a litevským nejvyšším představitelům v listopadu 2012, v nichž byla zdůrazněna doporučení pro jednotlivé země, která přijal Parlament ve svém usnesení, přičemž ani jeden z dotčených členských států neodpověděl,

–   s ohledem na letové údaje získané od Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) do září 2012,

–   s ohledem na žádost o spolupráci při zpřístupnění letových údajů, kterou zaslal zpravodaj v dubnu 2013 Agentuře pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru (ASECNA), a na kladnou odpověď obdrženou v červnu 2013,

–   s ohledem na závěry Rady ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2012 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie (Lucemburk, 6.–7. června 2013),

–   s ohledem na dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (2010–2014)“,

–   s ohledem na úvodní projev vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové, který přednesla na zahájení 23. zasedání Rady pro lidská práva (Ženeva, květen 2013), v němž citovala výše zmíněné usnesení Parlamentu ze dne 11. září 2012 a požádala o věrohodné a nezávislé šetření jako zásadní první krok k odpovědnosti, přičemž vyzvala státy, aby to bylo jejich prioritou,

–   s ohledem na výroční zprávu na rok 2013[5], kterou předložil zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu Ben Emmerson, v níž citoval práci Parlamentu a podpořil některá doporučení uvedená ve výše zmíněném usnesení ze dne 11. září 2012,

–   s ohledem na četné zprávy sdělovacích prostředků a zjištění investigativních novinářů týkající se této otázky, mj. zejména vysílání výsledků investigativní práce na rumunské televizní stanici Antena 1 v dubnu 2013,

–   s ohledem na pátrání a vyšetřování, kterým se zabývají zejména mezinárodní centrum Interights či organizace Redress a Reprieve, a na zprávy vypracované po přijetí zprávy Parlamentu nezávislými výzkumnými pracovníky, organizacemi občanské společnosti a vnitrostátními a mezinárodními nevládními organizacemi, zejména na zprávu Právní iniciativy Institutu otevřené společnosti z února 2013 nazvanou „Globalizace mučení: tajné zadržování a mimořádné vydávání prováděné CIA“, dále pak na nezávislou, ze dvou pohledů vypracovanou studii, již v dubnu 2013 vydala v USA pracovní skupina pro otázky zacházení se zadržovanými osobami působící v rámci neziskové organizace Constitution Project, na databázi mimořádných letů zveřejněnou v květnu 2013 ve Spojeném království v rámci programu nazvaném Rendition Project iniciovaném na akademické půdě, na zprávu organizace Amnesty International z června 2013 nazvanou „Odhalit pravdu: účast Polska na tajném zadržování prováděném CIA“ a na dopis, který litevským orgánům zaslala v červnu 2013 organizace Human Rights Watch,

–   s ohledem na otázky předložené Radě a Komisi o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích (O-000079 – B7-0215/2013 a O-000080/2013 – B7-0216/2013),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Parlament odsoudil americké programy pro vydávání a tajné zadržování osob prováděné CIA, v rámci nichž dochází k četnému porušování lidských práv, včetně nezákonného a svévolného zadržování osob, mučení a jiných způsobů špatného zacházení, porušování zásady nenavracení a násilných zmizení, a při jejichž realizaci CIA využívá evropské území a vzdušný prostor; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému prošetření, pokud jde o spolupráci vlád jednotlivých členských států a agentur v rámci těchto programů CIA;

B.  vzhledem k tomu, že se Parlament zavázal k tomu, že bude i nadále plnit mandát, jenž mu byl svěřen Dočasným výborem, a to v souladu s články 2, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, a vydal svým příslušným výborům pokyn, aby rok po přijetí výše uvedeného usnesení ze dne 11. září 2012 v dané záležitosti vystoupily na plenárním zasedání Parlamentu, neboť má za to, že je nezbytně nutné posoudit, do jaké míry byla provedena doporučení, která Parlament přijal;

C. vzhledem k tomu, že pro účinnou ochranu a prosazování lidských práv v rámci vnitřní i vnější politiky EU a pro zajištění legitimních a účinných politik v oblasti bezpečnosti založených na právním státu má zásadní význam přijetí odpovědnosti za vydávání osob; vzhledem k tomu, že se orgány a instituce EU nedávno zapojily do diskuse o tom, jak může EU lépe chránit a prosazovat základní práva a právní stát;

D. vzhledem k tomu, že Rada ani Komise zásadním způsobem nereagovaly na doporučení Parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že litevské orgány potvrdily své odhodlání k opětovnému zahájení trestního vyšetřování, pokud jde o zapojení této země do programů CIA, jestliže se objeví nové skutečnosti, avšak dosud tak stále neučinily; vzhledem k tomu, že při projednávání případu Abú Zubajdy před ESLP za účasti litevských orgánů vyšly najevo vážné nedostatky ve způsobu, jakým tyto orgány vedly vyšetřování, a nepochopení z jejich strany, pokud jde o to, co jsou „nové skutečnosti“; vzhledem k tomu, že ve druhé polovině roku 2013 Litva předsedá Radě Evropské unie;

F.  vzhledem k tomu, že pořad seznamující s důkladnou investigativní činností odvysílaný rumunskou televizní stanicí Antena 1 v dubnu 2013 poskytl další informace, z nichž lze usuzovat na ústřední úlohu Rumunska, pokud jde o vězeňskou síť; vzhledem k tomu, že bývalý bezpečnostní poradce Ioan Talpeş uvedl, že Rumunsko poskytlo CIA logistickou podporu; vzhledem k tomu, že bývalý rumunský senátor připustil omezený charakter předchozího parlamentního vyšetřování a vyzval státní žalobce k zahájení soudního řízení;

G. vzhledem k tomu, že dne 11. června 2013 byla na polském státním zastupitelství podána žádost o oficiální uznání třetího muže, Jemence Walída Muhammada bin Attáše, za oběť, neboť byl v roce 2003 nelegálně zatčen v Pákistánu a v období červen až září 2003 držen v tajném vězení v Polsku a nyní je držen na základně Guantánamo; vzhledem k tomu, že polské státní zastupitelství prodloužilo pět let trvající trestní vyšetřování do října 2013;

H. vzhledem k tomu, že britské orgány nadále odkládají řízení ve věci, kterou předložil Libyjec Abd al-Hakím Belhádž, jehož v Libyi mučila CIA za britské asistence, a vyjádřily úmysl uspořádat v této věci slyšení v novém tajném řízení;

I.   vzhledem k tomu, že v prosinci 2012 vydala Itálie mezinárodní zatykač na Roberta Seldona Ladyho, který byl poté v červnu 2013 zatčen v Panamě; vzhledem k tomu, že žádost o vydání, kterou Itálie následně podala, Panama neuznala, a vzhledem k tomu, že Robert Seldon Lady byl v červenci 2013 navrácen do USA; vzhledem k tomu, že italský prezident Napolitano rozhodl dne 5. dubna 2013 udělit milost americkému plukovníkovi Josephu Romanovi, který byl italským soudem uznán zodpovědným za únos Abú Omara, k němuž došlo v Itálii;

J.   vzhledem k tomu, že v listopadu 2012 zahájil finský parlamentní veřejný ochránce práv vyšetřování zaměřené na to, zda bylo v rámci programu CIA na vydávání osob využito finské území, vzdušný prostor a systémy letových záznamů, a zaslal podrobné písemné žádosti o informace 15 vládním agenturám a rovněž požádal litevské orgány o poskytnutí konkrétních informací o souvisejících letech;

K. vzhledem k tomu, že šetření prováděné Dánskem až do května 2012 nepředstavovalo nezávislé, nestranné, důkladné a účinné vyšetřování, jak to vyžaduje mezinárodní právo a normy v oblasti lidských práv, protože nemělo dostatečné pravomoci a mělo omezenou oblast působnosti;

L.  vzhledem k tomu, že pouze devět zemí odpovědělo na dopisy, které zaslali mimo jiné některým členským státům EU zvláštní zpravodajové OSN se žádostí o dodatečné informace v návaznosti na společnou studii OSN o globálních praktikách týkajících se tajného zadržování v souvislosti s bojem proti terorismu[6];

M. vzhledem k tomu, že americký prezident Obama ve svém prohlášení učiněném dne 23.května 2013 potvrdil svůj záměr uzavřít Guantánamo, začít s propouštěním zadržovaných osob a odvolat moratorium na propuštění jemenských vězňů, jejichž přemístění zpátky do Jemenu bylo již shledáno jako bezpečné, a to navzdory nesouhlasu amerického Kongresu; vzhledem k tomu, že americké orgány musí dostát svým mezinárodním závazkům a soudně stíhat Roberta Seldona Ladyho;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada, Komise, vlády členských, kandidátských a přidružených států, NATO a orgány Spojených států amerických neprovedly doporučení obsažená ve výše zmíněném usnesení ze dne 11. září 2012, zejména s ohledem na závažné porušení základních práv, jemuž byly oběti programů CIA vystaveny;

2.  domnívá se, že atmosféra beztrestnosti v souvislosti s programy CIA umožnila, aby se v rámci protiteroristických politik EU a USA pokračovalo v porušování základních práv, jak dále odhalily masové špionážní činnosti v rámci programu sledování prováděného Národní bezpečnostní agenturou USA a činnosti sledovacích subjektů v různých členských státech, které v současnosti šetří Parlament;

Postup přijetí odpovědnosti členskými státy

3.  opakuje svoji výzvu těm členským státům, které nesplnily svou pozitivní povinnost, aby provedly nezávislá a účinná vyšetřování týkající se porušování lidských práv a aby přitom zohlednily všechny nové důkazy, které vyšly najevo, a aby zveřejnily všechny nezbytné informace o všech podezřelých letedlech spojených s CIA a jejich územím; vyzývá členské státy, aby především prošetřily, zda se uskutečnily operace, při nichž byly osoby v rámci programu CIA drženy v tajných zařízeních na jejich území; vyzývá dotčené členské státy, aby odpověděly na dopisy zaslané zvláštními zpravodaji OSN;

4.  vyzývá Litvu, která v současnosti předsedá Radě EU, a je tudíž v pozici, kdy může jít příkladem, aby znovu otevřela své trestní vyšetřování zařízení, která CIA používala k tajným zadržováním, a aby provedla důkladné vyšetřování, pokud jde o veškeré faktické důkazy, jež byly odhaleny, obzvláště co se týče případu Abú Zubajda v. Litva, kterým se zabýval ESLP; vyzývá Litvu, aby vyšetřovatelům povolila provést komplexní šetření zaměřené na síť letů spojených s vydáváním a kontaktní osoby, o kterých je veřejně známo, že dotčené lety organizovaly nebo že se na nich podílely; vyzývá litevské orgány, aby provedly soudní ohledání věznice a rozbor záznamů telefonních hovorů; naléhavě je vyzývá, aby ve věci Abú Zubajda v. Litva a HRMI v. Litva plně spolupracovaly s ESLP; vyzývá Litvu, aby v souvislosti s opětovným zahájením trestního vyšetřování zvážila žádosti jiných potenciálních obětí o získání statusu obětí nebo o účast ve vyšetřování; naléhavě vyzývá Litvu, aby plně reagovala na žádosti o informace ze strany jiných členských států EU, zejména na žádost finského veřejného ochránce práv o informace týkající se letu či letů, které by mohly spojovat Finsko a Litvu na možné trase vydávání osob;

5.  naléhavě vyzývá rumunské orgány, aby vypátraly všechny chybějící dokumenty související s parlamentním vyšetřováním a aby urychleně zahájily nezávislé, nestranné, důkladné a účinné vyšetřování; vyslovuje politování nad jejich zatvrzelostí a mlčením v tomto ohledu, které se neslučují s jejich povinnostmi;

6.  vyzývá Polsko, aby pokračovalo ve svém vyšetřování na základě větší transparentnosti, zejména tím, že poskytne důkazy konkrétního pokroku ve vyšetřování, že povolí zástupcům obětí, aby smysluplně zastupovali své klienty, umožní jim přístup k veškerým relevantním utajovaným materiálům a povolí jim použít shromážděné materiály; vyzývá polské orgány, aby zahájily trestní stíhání proti všem zodpovědným státním činitelům; naléhavě vyzývá polského nejvyššího státního zástupce, aby bezodkladně přezkoumal žádost Walída bin Attáše a přijal rozhodnutí; vyzývá Polsko, aby plně spolupracovalo s ESLP, pokud jde o věci an-Našírí v. Polsko a Abú Zubajda v. Polsko;

7.  vyzývá britské orgány, aby spolupracovaly, pokud jde o probíhající trestní vyšetřování, a aby umožnily, aby případy postupovaly zcela transparentně, a ne prostřednictvím tajných řízení, za účelem dokončení vyšetřování týkajícího se vydávání cizích státních příslušníků do zámoří; žádá britské orgány, aby podnikly šetření zaměřené na dodržování lidských práv a týkající se vydávání, mučení a týrání zadržených osob v zahraničí;

8.  vyslovuje politování nad milostí, již udělil americkému plukovníkovi Josephu Romanovi italský prezident Napolitano, protože přispěla k celkovému ovzduší beztrestnosti těch, kteří byli obviněni z účasti na amerických programech vydávání a tajného zadržování osob; vybízí italské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o dosažení spravedlnosti v případech porušení lidských práv ze strany CIA na italském území tím, že budou trvat na vydání stíhaného Roberta Seldona Ladyho a žádat o vydání dalších 22 stíhaných občanů USA, kteří byli v Itálii odsouzeni;

9.  vybízí finského veřejného ochránce práv, aby dokončil své vyšetřování na základě transparentnosti a odpovědnosti, a za tímto účelem naléhavě vyzývá všechny vnitrostátní orgány, aby plně spolupracovaly; vyzývá Finsko, aby sledovalo veškerá vodítka, která poukazují na účast finských státních činitelů v programu vydávání osob;

Reakce orgánů EU

10. je nanejvýš zklamán tím, že Komise v zásadě odmítla reagovat na doporučení Parlamentu, a domnívá se, že dopisy, jež Komise zaslala členským státům, jsou pro dosažení odpovědnosti nedostatečné z důvodu jejich obecné povahy;

11. opakuje svá konkrétní doporučení Komisi:

–   aby vyšetřila, zda byly spoluprací s programem CIA porušeny právní předpisy EU, zejména právní předpisy týkající se udělování azylu a soudní spolupráce;

–   aby usnadnila a podpořila vzájemnou právní pomoc a soudní spolupráci mezi vyšetřujícími orgány v souladu s lidskými právy a spolupráci mezi právníky zapojenými do práce na přijetí zodpovědnosti v členských státech;

–   aby přijala rámec, zahrnující rovněž povinnost členských států podávat zprávy, s cílem sledovat a podporovat postupy přijetí zodpovědnosti v jednotlivých státech;

–   aby přijala opatření zaměřená na posílení schopnosti EU předcházet případům porušování lidských práv na úrovni EU a zajistit nápravu a schopnosti posílit úlohu Parlamentu;

–   aby v rámci politik EU pro boj proti terorismu předložila návrhy na vytvoření opatření pro demokratický dohled nad přeshraniční činností zpravodajských služeb;

12. naléhavě vyzývá litevské orgány, aby se chopily příležitosti, kterou jim nabízí skutečnost, že jejich země předsedá Radě EU, a zajistily plné provedení doporučení obsažených ve zprávě Parlamentu, a aby tudíž zařadily tuto otázku na pořad jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci před koncem litevského předsednictví;

13. opakuje svá konkrétní doporučení Radě:

–   aby se omluvila za porušení zásady loajální spolupráce mezi orgány Unie, která je zakotvena ve Smlouvách, když se nepatřičně pokusila přimět Parlament, aby přijal ustanovení záměrně zkrácené verze zápisu ze schůzí pracovních skupin Rady pro mezinárodní právo veřejné (COJUR) a pro transatlantické vztahy (COTRA) s vysokými severoamerickými úředníky USA,

–   aby vydala prohlášení, v němž uzná spoluúčast členských států na programu CIA a problémy, s nimiž se členské státy v souvislosti s vyšetřováním potýkaly,

–   aby v členských státech poskytla svou plnou podporu postupům zjišťování pravdy a přijetí odpovědnosti, a to tak, že se touto záležitostí bude zabývat na zasedáních Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, bude sdílet veškeré informace, poskytne pomoc při vyšetřování a zejména vyhoví požadavkům na zpřístupnění dokumentů,

–   aby uspořádala slyšení s příslušnými bezpečnostními agenturami EU s cílem objasnit, co je jim známo o spoluúčasti členských států na programu CIA a reakci EU,

–   aby navrhla záruky, které by zajistily dodržování lidských práv při sdílení zpravodajských informací, a aby jasně vymezila úlohy zpravodajských služeb a donucovacích složek tak, aby zpravodajským službám nebylo povolováno přebírat pravomoci zatýkání a zadržování osob;

14. vyzývá Radu a Komisi, aby každá do svého víceletého programu následujícího po Stockholmském programu zahrnula zvláštní opatření k zajištění právního státu a odpovědnosti za porušování základních práv, a to zejména ze strany zpravodajských služeb a donucovacích orgánů; vyzývá Komisi, aby otázku odpovědnosti zařadila na pořad jednání zasedání „Assises de la Justice“, které se bude konat v listopadu 2013;

15. připomíná, že v zájmu zajištění důvěryhodnosti Parlamentu je nezbytné podstatně posílit jeho vyšetřovací pravomoci, pokud jde o vyšetřování porušení základních práv v EU, přičemž by toto posílení mělo zahrnovat i plnou pravomoc vyslechnout pod přísahou zúčastněné osoby, včetně vládních ministrů[7];

16. žádá organizaci Eurocontrol, aby stejně jako americký federální orgán pro letectví (American Federal Aviation Authority) uznala, že údaje týkající se letových tras by v žádném případě neměly být považovány za důvěrné, a aby tyto nezbytné údaje odtajnila v zájmu dosažení účinnosti vyšetřování;

17. očekává vyšetřování Parlamentu týkající se programu sledování prováděného Národní bezpečnostní agenturou USA a sledovacích subjektů v různých členských státech s cílem navrhnout opatření zaměřená na účinnou demokratickou parlamentní kontrolu zpravodajských služeb;

18. vyjadřuje své politování nad tím, že členské státy EU nijak nepokročily, pokud jde o přistoupení k Úmluvě OSN na ochranu osob před nuceným zmizením, s výjimkou Litvy, která ji ratifikovala v srpnu 2013; vyzývá 21 členských států, které musí ještě tuto úmluvu ratifikovat, aby tak bezodkladně učinily;

19. vyzývá Belgii, Finsko, Řecko, Irsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko, aby přednostně ratifikovaly Opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení (OPCAT); vyslovuje politování nad velmi omezenou podporou, která je poskytována zvláštnímu fondu OPCAT spravovanému OSN, a vyzývá členské státy EU a Komisi, aby podpořily činnost zvláštního fondu prostřednictvím výrazných dobrovolných příspěvků; naléhavě žádá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zintenzivnily své úsilí o usnadnění zřízení a fungování národních mechanismů prevence v rámci OPCAT ve třetích zemích;

20. žádá EU, aby pečlivě přezkoumala pokrok, který dosáhla FYROM při provádění rozhodnutí ESLP v případu El-Masrího v Makedonii, které teď na základě rozhodnutí Výboru ministrů podléhá jeho propracovanějšímu postupu v souvislosti se žádostí FYROM o přistoupení; naléhavě žádá orgány FYROM, aby zahájily trestní vyšetřování týkající se spoluviny státních činitelů v případu El-Masriho a aby pohnaly tyto osoby k zodpovědnosti;

21. vyzývá vládu USA ke spolupráci ohledně všech žádostí členských států EU o informace nebo vydání osob v souvislosti s programem CIA; naléhavě vyzývá k ukončení používání drakonických ochranných nařízení, která brání právním zástupcům vězňů z Guantánamo Bay, aby zveřejnili informace týkající se jakýchkoli podrobností ohledně tajného zadržování těchto osob v Evropě; vybízí vládu USA, aby dokončila svůj plán a okamžitě věznici Guantánamo Bay uzavřela;

22. žádá členské státy, aby přijali vězně z Guantánama, kterým bylo povoleno přesídlení; žádá EU, aby oživila společné iniciativy z roku 2009 tím, že poskytne rámec pro přesídlení vězňů z Guantánama do členských států EU, a aby s novým americkým zvláštním vyslancem pro přemístění vězňů z Guantánama Cliffordem Sloanem zahájila dialog o konkrétních plánech spolupráce;

23. vyzývá Agenturu pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru, aby začala urychleně spolupracovat s Parlamentem a poskytla požadované informace o letových údajích;

24. vyzývá příští Parlament (2014–2019), aby nadále plnil a prováděl mandát, který Parlamentu svěřil Dočasný výbor, a aby tak zajistil, aby v návaznosti na jeho doporučení byla podniknuta opatření, a dále aby prozkoumal nové prvky, které se mohou objevit, a aby plně využil a rozvinul své vyšetřovací pravomoci;

25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí