Návrh usnesení - B7-0438/2013Návrh usnesení
B7-0438/2013
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy nařízení (ES) č. 853/2004, nařízení (ES) č. 854/2004 a nařízení (ES) č. 2074/2005

2. 10. 2013 - (D023049/06 – 2013/2720(RPS))

předložený v souladu s čl. 88 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu

Matthias Groote za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Postup : 2013/2720(RPS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0438/2013
Předložené texty :
B7-0438/2013
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B7‑0438/2013

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy nařízení (ES) č. 853/2004, nařízení (ES) č. 854/2004 a nařízení (ES) č. 2074/2005

(D023049/06 – 2013/2720(RPS))
 

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh nařízení Komise (D023049/06),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu[1], a zejména na čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě[2], a zejména na čl. 17 odst. 1 a body 3 a 10 článku 18 uvedeného nařízení,

–   s ohledem na návrh předložený Komisí ze dne 6. května 2013 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení (EU) č. 1151/2012, [….]/2013 a směrnice 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách) (COM (2013)0265 final), jehož cílem je mimo jiné zrušení nařízení (ES) č. 854/2004,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky právních předpisů týkajících se potravin, zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin [3] (obecné nařízení o potravinovém právu),

–   s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přijaté dne 3. října 2011 ve věci rizik v oblasti ohrožení veřejného zdraví, které je třeba řešit kontrolami (vepřového) masa[4],

–   s ohledem na zprávu, kterou dne 29. dubna 2004 Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu, o zkušenostech získaných při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 o hygieně (COM(2009)0403),

–   s ohledem na otázku položenou v rámci doby vyhrazené pro otázky ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin č.0007/2010 o kontrolách masa[5],

–   s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[6],

–   s ohledem na čl. 88 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 854/2004, zejména články 4 a 5 uvedeného nařízení, stanoví obecné zásady úředních kontrol, vyžaduje, aby se v rámci úředních kontrol ověřovalo důsledné dodržování právních předpisů Unie, pokud jde například o hygienu, vedlejší produkty živočišného původu a dobré životní podmínky zvířat, a rovněž jednoznačně stanoví, že za posouzení toho, zda je maso vhodné či nikoliv pro lidskou spotřebu, a rovněž za umístění označení zdravotní nezávadnosti nese odpovědnost úřední veterinární lékař;

B.  vzhledem k tomu, že bod odůvodnění 6 nařízení (ES) č. 854/2004 navíc stanoví, že povaha a míra úředních kontrol by měly záviset na posouzení rizik pro veřejné zdraví, zdraví zvířat a pro dobré životní podmínky zvířat a případně na druhu a rozsahu prováděných činností a na dotyčném provozovateli potravinářského podniku;

C. vzhledem k tomu, že v příloze I, oddílu I, kapitole I nařízení (ES) č. 854/2004 se stanoví, že úřední veterinární lékař musí „ověřit, zda provozovatel potravinářského podniku u vedlejších produktů živočišného původu soustavně dodržuje vlastní postupy“, a kontrolovat, zda postupy provozovatele zaručují, aby maso „nevykazovalo patologické odchylky a změny“; vzhledem k tomu, že v příloze I, oddílu I, kapitole II, bodě D odst. 2 se stanoví, že „pokud je to nezbytné, provedou se další vyšetření, např. prohmatání [...] a nařezání [...]“;

D. vzhledem k tomu, že čl. 17 odst. 2 obecného nařízení o potravinovém právu stanoví, že „členské státy zajišťují dodržování potravinového práva a sledují a ověřují, zda provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce plní odpovídající požadavky potravinového práva“;

E.  vzhledem k tomu, že v čl. 2 bodu 3 odst. 2 návrhu nařízení (změny přílohy I, oddílu IV kapitoly IV části B bodů 1 a 2 nařízení (ES) č. 854/2004) Komise navrhuje umožnit postupy nařezávání a prohmatání orgánů pouze v případě, že „epidemiologické nebo jiné údaje z podniku, odkud zvířata pocházejí, z potravinového řetězce nebo zjištění získaná v rámci posmrtné inspekce a posmrtného vizuálního zjištění odhalují případná rizika pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo pro dobré životní podmínky zvířat“;

F.  vzhledem k tomu, že výše uvedené návrhy změn nařízení (ES) č. 854/2004 by s ohledem na intenzivní provoz velkokapacitních jatek zpracovávajících 500 prasat za hodinu mohly vyústit v situaci, kdy

–   by případná rizika pro lidské zdraví nemusela být zjištěna a maso, které není vhodné pro lidskou spotřebu, by se mohlo dostat do potravinového řetězce[7];

–   by anomálie, jako jsou abscesy nebo nádory, nemusely být odhaleny, přičemž i kdyby takovéto anomálie nepředstavovaly riziko z hlediska bezpečnosti potravin, mohly by vést k oklamání zákazníků, pokud jde o jejich očekávání související s kvalitou potravin;

–   by porušení pravidel týkajících se dobrých životních podmínek zvířat nemusela být zjištěna, pokud nebudou orgány řádně vyšetřeny[8];

–   by se mohla snížit pravděpodobnost odhalení nákaz[9];

G. vzhledem k tomu, že v čl. 2 odst. 4 návrhu nařízení (změny přílohy I, kapitoly IX, oddílu IV nařízení (ES) č. 854/2004), Komise dále navrhuje, aby byly příslušné orgány pověřeny tím, aby ověřovaly, zda potravinářské podniky správně provádějí proces týkající se hygienických standardů pro salmonelu v případě jatečně upravených prasat, a to pomocí úředního odběru vzorků nebo sběru informací o celkovém počtu odebraných vzorků a počtu odebraných vzorků pozitivních na salmonelu;

H. vzhledem k tomu, že přidání salmonely na seznam zvláštních rizik představuje pouze první krok, avšak pokud by se příslušným orgánům poskytla možnost, aby namísto provádění úředního odběru vzorku sbíraly informace, mohlo by to vést k situaci, kdy by nebyla prováděna žádná kontrola provozu potravinářských podniků;

I.   vzhledem k tomu, že veterináři z různých členských států vyjadřují obavy nad tím, že pokud bude návrh nařízení přijat, nebudou moci nadále svědomitě plnit své úkoly;

J.   vzhledem k tomu, že statistiky ukazují, že velké množství zvířat, částí těl zvířat a orgánů je již v rámci stávajících kontrolních systémů označováno jakožto nevhodné k lidské spotřebě[10];

K. vzhledem k tomu, že je třeba očekávat nárůst počtu nekontrolovaných a neprověřených částí, pokud bude tento návrh nařízení přijat;

L.  vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném stanovisku ze dne 3. října 2011 EFSA poukazuje na to, že „účinnou kontrolu hlavních rizik (mezi něž patří např. Salmonella spp., Yersinia enterocolitica, Toxoplasma gondii a Trichinella spp.) lze v souvislosti s kontrolami masa zajistit pouze tehdy, zaručí-li se komplexní bezpečnost vepřového kadáveru kombinací řady preventivních opatření a kontrol uplatňovaných trvalým a ucelenějším způsobem v hospodářstvích i na jatkách“[11];

M. vzhledem k tomu, že EFSA upozorňuje na skutečnost, že „celková koncepce jednotlivých postupů ani jejich posloupnost se ve vysoce objemových průmyslových vepřových jatkách (až na jednotlivá strojní zařízení) za poslední desetiletí výrazně nezměnila“, že „stávající koncepce/posloupnost se řídí v první řadě touhou po stále vyšší rychlosti/množství a po snížení nákladů, že ale jejich skutečné mikrobiologické důsledky mohou i dnes představovat druhotné kritérium[12]“, že „ pokud jde o prohlídku před porážkou, neumožňuje vysoký počet prasat určených k porážce řádné klinické vyšetření jednotlivých zvířat“ a že „stávající informace o potravinovém řetězci nezahrnují všechny ukazatele nezbytné k určení toho, zda prasata nepředstavují ohrožení pro veřejné zdraví“[13];

 

N. vzhledem k tomu, že EFSA v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvířat uvádí, že „informace týkající se kontrol zdraví prasat a jejich dobrých životních podmínek v současné době nejsou dostatečně využívány“, že „citlivost zjištění podmínek řádného zacházení se zvířaty pro účely nesplnění povinnosti bude obecně během dohledu na jatkách vyšší než ve srovnání s vyžádaným podáním zpráv ze strany zemědělců“, že „využívání ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat na jatkách je při monitorování životních podmínek v hospodářství a během přepravy a zacházení se zvířetem před porážkou cenným nástrojem“ a že „přejde-li se ze současného na modifikovaný (optický) systém, jak je v případě vepřového masa navrhováno, dojde ke snížení pravděpodobnosti odhalení“;

 

O. vzhledem k tomu, že v obecné rovině ze stanoviska úřadu EFSA vyplývá, že by bylo nutné provést mnoho opatření;

P.  vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu není vhodné jednoduše omezit úkoly úředního veterinárního lékaře;

Q. vzhledem k tomu, že v konkrétní rovině mají rutinní nařezávání a prohmatávání orgánů úředním veterinárním lékařem, jakož i řádné odebírání vzorků zásadní, mají-li se plnit požadavky nařízení (ES) č. 854/2004 a náležitě kontrolovat a prověřovat provozovatelé potravinářských podniků;

R.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu nařízení je změna příloh nařízení (ES) č. 854/2004, přestože Komise přijala dne 6. května 2013 výše uvedený souhrnný návrh o úředních kontrolách, jenž mimo jiné zahrnuje zrušení nařízení (ES) č. 854/2004;

S.  vzhledem k tomu, že by opatření předkládaná v návrhu nařízení mohla být vhodněji posouzena v rámci řádného legislativního postupu, což by spoluzákonodárcům umožnilo řádný přezkum, pokud jde o další opatření obsažená v tomto návrhu;

1.  nesouhlasí s přijetím návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a nařízení (ES) č. 2074/2005;

2.  domnívá se, že návrh nařízení Komise se neslučuje s cílem a obsahem základního aktu;

3.  domnívá se, že dříve, než se přijmou jakákoli zvláštní opatření k omezování kontrolních úkolů úředního veterinárního lékaře, měla by být opatření předložená v návrhu nařízení Komise zvážena především v souvislosti s výše uvedeným návrhem Komise o úředních kontrolách ze dne 6. května 2013;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí