NÁVRH USNESENÍ o opatřeních EU a členských států k řešení přílivu uprchlíků v důsledku konfliktu v Sýrii
4. 10. 2013 - (2013/2837(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Sylvie Guillaume, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Véronique Mathieu Houillon, Judith Sargentini, Marie-Christine Vergiat, Cecilia Wikström za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
B7‑0442/2013
usnesení Evropského parlamentu o opatřeních EU a členských států k řešení přílivu uprchlíků v důsledku konfliktu v Sýrii
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 16. února 2012[1], 13. září 2012[2], 23. května 2013[3] a 12. září 2013[4] a na usnesení o uprchlících, kteří prchají před ozbrojeným střetem,
– s ohledem na závěry, které v otázce Sýrie přijala Rada pro zahraniční věci dne 23. ledna, 18. února, 11. března, 22. dubna, 27. května, 24. června, 9. července a 22. července 2013; s ohledem na závěry, které v otázce Sýrie přijala Evropská rada dne 8. února 2013,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 21. srpna 2013 o nejnovějších zprávách o použití chemických zbraní v Damašku, ze dne 23. srpna 2013 o naléhavosti nalezení politického řešení konfliktu v Sýrii (s ohledem na dohodnutý postoj EU k otázce Sýrie ze dne 7. září 2013) a ze dne 10. září 2013 o návrhu umístit chemické zbraně Sýrie pod mezinárodní kontrolu, i na prohlášení ze dne 14. září 2013 v návaznosti na dohodu mezi USA a Ruskem ohledně chemických zbraní v Sýrii, jakož i na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky během rozpravy na plenárním zasedání ve Štrasburku dne 11. září 2013,
– s ohledem na prohlášení komisařky pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristaliny Georgievové ohledně syrských uprchlíků a reakce EU, zejména na její prohlášení ze dne 3. září 2013 o aktuálním počtu uprchlíků v důsledku syrské krize, a na situační zprávy a informační přehledy útvaru ECHO (humanitární pomoc a civilní ochrana) o Sýrii,
– s ohledem na vyjádření vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve Vilniusu dne 18. července 2013[5],
– s ohledem na informační prohlášení Rady bezpečnosti o Sýrii vydávaná náměstkyní generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátorkou nouzové pomoci Valerií Amosovou, zejména na prohlášení ze dne 18. dubna 2013,
– s ohledem na společné prohlášení ze schůze ministrů států sousedících se Sýrií, kterou zorganizoval vysoký komisař OSN pro uprchlíky dne 4. září 2013,
– s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva o Sýrii,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů a na Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy, jichž je Sýrie smluvní stranou,
– s ohledem na články 78, 79 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že do 20. září 2013 zaregistroval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) celkem 1 929 227 syrských uprchlíků v sousedních zemích a v severní Africe; vzhledem k tomu, že celkový počet uprchlíků, včetně neregistrovaných, je odhadován na 2 102 582; vzhledem k tomu, že podle stejných zdrojů tvoří 76 % syrských uprchlíků ženy a děti; vzhledem k tomu, že 410 000 dětských syrských uprchlíků je ve věku docházky do základní školy (tj. 5 – 11 let), přičemž podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) počet vnitřně vysídlených osob ke dni 9. září 2013 dosahoval 4,25 milionů;
B. vzhledem k tomu, že podle UNHCR byl počet uprchlíků (včetně ještě neregistrovaných) v přijímajících zemích ke dni 20. září 2013 následující: Turecko – 492 687; Libanon – 748 608; Jordánsko – 531 768; Irák – 190 857; Egypt – 124 373; Maroko, Alžírsko a Libye – 14 289 (registrovaných); vzhledem k tomu, že každodenně prchají tisíce Syřanů do sousedních zemí a že podle regionálního plánu reakce pro Sýrii, který vypracovala OSN, se do konce roku 2013 očekává celkem 3,5 milionů syrských uprchlíků;
C. vzhledem k tomu, že počet žádostí o azyl v EU podávaných Syřany v roce 2013 nadále roste, přičemž od počátku konfliktu v roce 2011 bylo podáno celkem 52 037 žádostí o udělení azylu v EU a jejích nejbližších sousedních státech (Švýcarsko a Norsko);
D. vzhledem k tomu, že v rámci 28 členských států EU bylo podáno 59 % ze všech žádostí v Německu (14 842) a Švédsku (14 083); vzhledem k tomu, že ačkoli ostatní země zažívají podstatný nárůst žádostí, jen v jedné z ostatních zemí bylo podáno více než 2 000 žádostí (Spojené království: 2 634);
E. vzhledem k tomu, že chybí přesné a spolehlivé údaje o celkovém počtu Syřanů přicházejících do Evropy, jakož i informace o počtu těch, kdo hledají azyl v evropských zemích a také o celkovém počtu Syřanů v Evropě; vzhledem k tomu, že podle UNHCR i přes tyto mezery a skutečnost, že statistika a údaje o postupech posuzování žádostí o azyl v členských státech EU vykazují problémy, leccos nasvědčuje tomu, že nedostatky v ochraně Syřanů v EU dosud přetrvávají;
F. vzhledem k tomu, že krizová situace syrských uprchlíků je první zkouškou nedávno revidovaného Společného evropského azylového systému (CEAS);
G. vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy již upravují některé nástroje, které umožňují udělit víza z humanitárních důvodů, jako je vízový kodex[6] a Schengenský hraniční kodex[7];
H. vzhledem k tomu, že členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby využívaly finanční prostředky, jež budou k dispozici v rámci Azylového a migračního fondu, a prostředky, které jsou k dispozici v rámci přípravné akce umožňující přesídlení uprchlíků při mimořádných situacích, která pokrývá mimo jiné následující činnosti: podpora osob, kterým již UNHCR přiznal status uprchlíka, podpora krizové reakce v případě skupin uprchlíků uznaných za prioritní, kteří čelí ozbrojenému útoku a nacházejí se v situaci extrémní zranitelnosti a ohrožení života, v případě potřeby poskytnutí UNHCR a svým styčným organizacím v členských státech i na úrovni EU zvláštní finanční podpory během krizí;
1. je silně znepokojen probíhající humanitární krizí v Sýrii a nesmírnou zátěží, kterou to představuje pro sousední státy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že exodus uprchlíků ze Sýrie se neustále zrychluje, aniž by cokoli naznačovalo blízkému konci tohoto odlivu;
2. oceňuje úsilí a solidaritu úřadů těchto zemí a velkorysost jejich obyvatel při poskytování pomoci uprchlíkům ze Sýrie;
3. vítá politiku „otevřených dveří“ států sousedících se Sýrií a naléhavě je vyzývá, aby zachovaly hranice otevřené pro všechny uprchlíky ze Sýrie;
4. vyjadřuje znepokojení nad tím, že vzrůstající počet Syřanů riskuje své životy tím, že podstupuje nebezpečnou cestu na lodi, která je má přepravit přes Středozemní moře do EU;
5. vítá skutečnost, že Evropská unie a její členské státy věnovaly více než miliardu eur na humanitární a jinou pomoc Syřanům na území Sýrie i za hranicemi této země; konstatuje, že Evropská unie je největším humanitárním dárcem v syrské krizi; rovněž vyzývá EU, aby sledovala rozdělování těchto finančních prostředků;
6. vyzývá EU, aby pokračovala ve velkorysém poskytování prostředků na humanitární a jinou pomoc tak, aby byly uspokojeny potřeby obyvatel Sýrie i syrských uprchlíků v sousedních zemích;
7. nabádá členské státy, aby reagovaly na akutní potřeby prostřednictvím přesidlování doplňujícího stávající vnitrostátní kvóty a přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů;
8. vyzývá mezinárodní společenství, EU a členské státy, aby i nadále poskytovaly podporu v reakci na tuto výjimečnou humanitární krizi a zavázaly se k efektivní pomoci státům, jež se Sýrií sousedí;
9. vyzývá EU, aby uspořádala humanitární konferenci o syrské uprchlické krizi, přičemž přednost je třeba dát činnostem, které se zaměřují na hostitelské státy v regionu (především Libanon, Jordánsko, Turecko a Irák), a podpořit je tak v jejich úsilí poskytnout útočiště stále vzrůstajícímu počtu uprchlíků a zachovat „politiku otevřených dveří;“ zdůrazňuje, že tato konference by se měla týkat všech institucí EU i organizací občanské společnosti a zaměřit se na humanitární úsilí a posílení úlohy EU a její zapojení do diplomatického úsilí, a napomoci tak ukončit syrský konflikt;
10. v této fázi zdůrazňuje význam řádného zjištění toho, zda, jakým způsobem a kdy by mohly členské státy učinit více pro posílení své ochranné reakce vůči Sýrii; vyzdvihuje potřebu solidarity a proaktivního posílení celkové ochranné reakce v EU prostřednictvím posílené spolupráce, sdílení informací, vytváření kapacit a politického dialogu;
11. vítá stávající obecnou shodu mezi členskými státy ohledně toho, aby syrští státní příslušníci nebyli navraceni do Sýrie; zdůrazňuje však, že při přijímání uprchlíků ze Sýrie je zapotřebí soudržnějšího přístupu a větší solidarity s členskými státy, které čelí obzvláštnímu tlaku; vyzývá členské státy, aby zajistily řádné provádění veškerých ustanovení rozdílných nástrojů systému CEAS;
12. vyzývá členské státy, aby prověřily veškeré stávající právní předpisy a postupy EU zajišťující bezpečný vstup do EU pro přechodné přijetí Syřanů, kteří jsou na útěku ze své země; konstatuje, že je nutné upřednostnit legální vstup do EU oproti nebezpečnému nelegálnímu vstupu, který by mohl přinést riziko obchodování s lidmi; konstatuje, že některé členské státy buďto poskytují Syřanům trvalý pobyt (např. Švédsko) nebo přechodné přijetí (např. Německo);
13. připomíná členským státům, že Syřané prchající před konfliktem, kteří vyhledávají mezinárodní ochranu, by měli být směrováni k příslušným vnitrostátním azylovým úřadům a měli by mít přístup ke spravedlivým a účinným postupům pro udělení azylu;
14. vyzývá EU, aby přijala vhodná zodpovědná opatření vzhledem k možnému přílivu uprchlíků do svých členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále sledovaly stávající situaci a pracovaly na alternativních plánech, včetně možnosti uplatnění směrnice o dočasné ochraně[8], budou-li to okolnosti vyžadovat;
15. připomíná členským státům možnost využívat stávajících opatření pro záchranu na moři;
16. vyzývá členské státy, aby dodržovaly zásadu nenavracení v souladu s platnými mezinárodními a evropskými předpisy;
17. vyzývá příslušné výbory, aby pokračovaly v monitorování situace v Sýrii a sousedních zemích i činnost členských států v tomto ohledu;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, vládě a parlamentu Syrské arabské republiky a parlamentům a vládám zemí sousedících se Sýrií i všem stranám zapojeným do konfliktu v Sýrii.
- [1] Úř. věst C 249 E, 30.8.2013, s. 37.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2012)0351.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2013)0223.
- [4] Přijaté texty, P7_TA(2013)0378.
- [5] http://www.unhcr.org/51b7149c9.html
- [6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)
(Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).
- [7]
- [8] Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).