NÁVRH USNESENÍ o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech
4. 12. 2013 - (D021155/01 – 2012/2742(RPS))
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Chris Davies, Richard Seeber, Linda McAvan, Satu Hassi, Kartika Tamara Liotard, Oreste Rossi, Elisabetta Gardini
B7‑0553/2013
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech
(D021155/01 – 2012/2742(RPS))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech (COM(2013)0502),
– s ohledem na vědecko-technickou zprávu Společného výzkumného střediska nazvanou „Okamžik, kdy sběrový papír přestává být odpadem: technické návrhy“ zveřejněnou v březnu 2011,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic[1], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů[2], a zejména na článek 49 uvedeného nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Komise č. 753/2011, kterým se zavádí pravidla a metody výpočtu pro ověření dodržování cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, a zejména na čl. 2 odst. 2 tohoto rozhodnutí[3],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),
– s ohledem na stanovisko přijaté dne 9. července 2012 výborem uvedeným v článku 39 směrnice 2008/98/ES,
– s ohledem na čl. 5a odst. 4 písm. e) rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[4],
– s ohledem na čl. 88 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) svého jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že navrhované nařízení Rady stanoví, že odpadní papír obsahující nepapírové materiály v množství stejném nebo menším než 1,5 % na vzduchu sušené hmotnosti, který je určen k přípravě papírových vláken pro výrobu papíru, přestává být odpadem, jsou-li splněna určitá dodatečná kritéria;
B. vzhledem k tomu, že papír z více materiálů, který obsahuje nepapírové materiály v množství větším než 30 % na vzduchu sušené hmotnosti, se jakožto celek považuje za nepapírovou složku; vzhledem k tomu, že typický papírový obal z více materiálů obsahuje přesně 30 % nebo méně nepapírových složek (24 % polyethylenu, 6 % hliníku), a nepočítal by se tak mezi nepapírové materiály; vzhledem k tomu, že by tudíž tok odpadního papíru mohl obsahovat jakékoli množství papírových obalů z více materiálů (s jejich vysokým obsahem nepapírových složek a nikoli zanedbatelným zbytkovým obsahem tekutin, potravin a jiného organického materiálu, který na obalech ulpěl) a přestal by být považován za odpad, ale stal by se naopak produktem;
C. vzhledem k tomu, že podle čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES se „recyklací“ rozumí „jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely“;
D. vzhledem k tomu, že návrh nařízení definuje bod, kdy papír přestává být odpadem, jako okamžik, kdy je sběrový papír určen k využití k přípravě papírových vláken pro výrobu papíru, čímž tento bod stanoví do doby předcházející skutečnému znovuzpracování v papírně; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je v rozporu se stávající definicí „recyklace“, která vyžaduje znovuzpracování odpadních materiálů;
E. vzhledem k tomu, že takový odpadní materiál získaný po sběru a roztřídění byl pouze předzpracován (a nikoli znovuzpracován) a nemůže být využit předtím, než dojde k dalšímu znovuzpracování;
F. vzhledem k tomu, že vymezit okamžik, kdy příslušný materiál přestává být odpadem, na dobu předcházející recyklování by způsobilo problémy ve vztahu k již existující rozsáhlé legislativě Společenství upravující např. ekoznačky, veřejné zakázky, ekodesign a chemické látky (REACH), v níž se „recyklací“ rozumí proces, jehož výsledkem je přímo použitelný recyklovaný produkt, přičemž tato definice je navíc v rozporu s čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Komise 753/2011/ES, v němž je jednoznačně rozlišováno „předzpracování“ od „konečné recyklace“;
G. vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES některé zvláštní druhy odpadu přestávají být odpadem, pokud byly předmětem některého způsobu využití, včetně recyklace, a splňují zvláštní kritéria, která mají být vypracována v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku; vzhledem k tomu, že mezi těmito podmínkami se nacházejí mj. tyto: a) látka nebo předmět vyhovují stávajícím právním předpisům a normám použitelným na výrobky (čl. 6 odst. 1 písm. c)) a b) využití látky nebo předmětu nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví (čl. 6 odst. 1 písm.d));
H. vzhledem k tomu, že prahová hodnota pro nepapírovou složku ve výši 1,5 % vychází z evropské normy EN 643; vzhledem k tomu, že podle studie Společného výzkumného střediska je tato norma „klíčovým prvkem obchodu s odpadním papírem“ a „obsahuje seznam evropských standardních stupňů odpadu“; vzhledem k tomu, že spoléhat se na tuto normu při stanovování kritérií pro okamžik, kdy odpad přestává být odpadem, jednoznačně porušuje čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/98/ES, která výslovně odkazuje na „normy použitelné na výrobky“ a nikoli na normy použitelné na odpad;
I. vzhledem k tomu, že relevantní normy pro papírové produkty, jako jsou např. ISO 1762 pro anorganické nečistoty, ISO 5350/1 a 5350/2 pro viditelné nečistoty a ISO 624 pro extrakty (nízkomolekulární sacharidy), vyžadují úroveň čistoty 1 ppm, což je 15 000krát méně než navrhovaná úroveň;
J. vzhledem k tomu, že začlenění papíru z více materiálů je v nesouladu s výslovným doporučením studie Společného výzkumného střediska, která vícevrstvý odpadní papír vyloučila z působnosti kritéria pro určení okamžiku, kdy odpad přestává být odpadem, z důvodu dodatečného environmentálního rizika, které vzniká v případě, že je tento materiál předmětem vývozu, zejména mimo EU;
K. vzhledem k tomu, že jak uvádí čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006, v případě vývozu mimo EU bude příslušný orgán pro odesílání v Unii požadovat, aby byl veškerý vyvezený odpad spravován ve třetí zemi, do níž směřuje, environmentálně vhodným způsobem, a podnikne nezbytné kroky, aby to zajistil, a to mj. tím, že bude schopen prokázat, že zařízení, které odpad přijímá, funguje v souladu s lidským zdravím a standardy ochrany životního prostředí, které přibližně odpovídají standardům stanoveným právními předpisy EU;
L. vzhledem k tomu, že tím, že se papíru – včetně odpadního papíru složeného z více materiálů – udělí status produktu, který již není odpadem, předtím, než byl řádně recyklován, je s tímto materiálem možné volně obchodovat na světových trzích a záruky obsažené v nařízení o přepravě odpadů týkající se environmentálně šetrného nakládání s odpady se již nebudou uplatňovat; vzhledem k tomu, že zavést výjimku pro toky odpadu s vysokou úrovní obsahu nepapírových materiálů – která navíc může výrazně překročit prahovou úroveň ve výši 1,5 % z důvodu vyloučení stávajícího papíru z více materiálů – z uplatňování požadavků nařízení o přepravě odpadů jednoznačně může vést k riziku, že dojde k porušení čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/98/ES, podle nějž využívání dané látky nesmí vést k celkovým negativním dopadům na životní prostředí;
M. vzhledem k tomu, že podpora zvýšení objemu celosvětového obchodu s tímto údajně již nikoli odpadním papírem by obcházením norem na ochranu životního prostředí a zdraví vedla nejen k dodatečného negativnímu dopadu na životní prostředí v průběhu přepravy, ale mohla by rovněž zapříčinit snížení podílu recyklace papíru v Evropě z důvodu snížené dostupnosti odpadního papíru, která by způsobila, že by výrobci papíru mohli být nuceni přinejmenším částečně nahradit vzniklý výpadek zvýšením evropské produkce nového papíru z vláken, která si vyžaduje větší množství energie, a zvyšuje tedy i emise CO2, což je opět v rozporu s kritériem spočívajícím v tom, aby se zabránilo celkovým negativním environmentálním dopadům;
N. vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje“ obsahuje strategii, jak z EU učinit „oběhové hospodářství“ založené na recyklační společnosti s cílem omezit tvorbu odpadu a využívat odpad jakožto zdroj; vzhledem k tomu, že další zvýšení míry recyklace v EU by mohlo být navrhovanými kritérii určujícími, kdy odpad přestává být odpadem, vážně ohroženo, a stávající návrh by tedy nebyl v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/98/ES;
1. staví se proti přijetí nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy sběrový papír přestává být odpadem ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES o odpadech;
2. je přesvědčen, že návrh nařízení Rady se neslučuje s cílem a obsahem základního aktu;
3. je přesvědčen, že návrh nařízení Rady překračuje prováděcí pravomoci svěřené Komisi základním aktem;
4. je přesvědčen, že Komise řádně nevyhodnotila dopady návrhu nařízení na recyklaci papíru a na přepravu odpadního papíru jakožto „produktu“ do třetích zemí a nepředložila výboru odůvodnění, které by vysvětlovalo přesunutí okamžiku, kdy odpad přestává být odpadem, ze současného bodu po znovuzpracování v papírnách na nový bod před tímto znovuzpracováním;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.