NÁVRH USNESENÍ o dodržování základního práva na volný pohyb v EU
13. 1. 2014 - (2013/2960(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Manfred Weber, Marian-Jean Marinescu, Véronique Mathieu Houillon, Csaba Őry, Jacek Protasiewicz, Wim van de Camp, Arkadiusz Tomasz Bratkowski, Jan Kozłowski, Danuta Jazłowiecka, Ivo Belet, Edit Bauer, Traian Ungureanu, Andrey Kovatchev, Elena Băsescu, Marco Scurria, Salvatore Iacolino, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Elmar Brok za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0016/2014
B7‑0025/2014
Usnesení Evropského parlamentu o dodržování základního práva na volný pohyb v EU
Evropský parlament,
– s ohledem na články 21, 45, 47 a 151 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 15, 21, 29, 34 a 45 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států[1],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 s názvem „Volný pohyb občanů EU a jejich rodin: Pět rozhodujících opatření“ (COM(2013)0837),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2010 nazvané „Potvrzení volného pohybu pracovníků: práva a hlavní vývojové změny“ (COM(2010)0373),
– s ohledem na prohlášení o volném pohybu, které místopředsedkyně Redingové učinila na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 5. prosince 2013,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je jednou ze čtyř hlavních základních svobod EU;
B. vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že v mnohých členských státech přispívají legální mobilní pracovníci EU do systému sociálního zabezpečení hostitelské země stejným způsobem jako pracovníci této země;
C. vzhledem k tomu, že přínos volného pohybu mobilních pracovníků EU pro rozvoj hostitelské země je patrný v celé Evropě, zejména v odvětví zdraví, zemědělství a výstavby;
D. vzhledem k tomu, že každý členský stát se může svobodně rozhodnout, jaké příspěvky sociálního zabezpečení bude přiznávat a za jakých podmínek; vzhledem k tomu, že pravidla EU pro koordinaci sociálního zabezpečení nepovolují omezovat příspěvky sociálního zabezpečení v případě státních příslušníků EU, kteří v daném členském státě pracují, jsou přímými rodinnými příslušníky pracovníků nebo mají v tomto členském státě obvyklé bydliště;
E. vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj v naší společnosti, zejména v důsledku průmyslových změn, globalizace, nových způsobů organizace práce, demografické změny a vývoje dopravních prostředků, vyžaduje větší míru mobility pracovníků;
F. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků představuje pozitivní socioekonomický příklad pro EU i členské státy, neboť je milníkem na cestě k integraci EU, hospodářskému rozvoji, sociální soudržnosti a individuálnímu profesnímu růstu a je protiváhou k negativním dopadům hospodářské krize a posiluje hospodářskou mocnost, která je připravena řešit nelehké úkoly spojené s globálními změnami;
G. vzhledem k tomu, že k 1. lednu 2004 byla zrušena přechodná opatření týkající se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska;
H. vzhledem k tomu, že předseda vlády Spojeného království David Cameron učinil v nedávné době několik populistických prohlášení, v nichž zpochybnil právo na volný pohyb;
1. vyzývá členské státy, aby dostály svým závazkům vyplývajícím ze Smlouvy a souvisejícím s předpisy EU, které upravují volný pohyb;
2. žádá členské státy, aby zajistily dodržování zásady rovnosti a základního práva na volný pohyb ve všech členských státech Evropské unie;
3. žádá členské státy, aby se zdržely jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit právo na volný pohyb vycházející ze základních právních předpisů EU;
4. žádá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné prosazování pracovního práva s cílem zaručit, že se všemi pracovníky EU se bude zacházet stejně a že bude zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky;
5. připomíná, že volný pohyb pracovníků zajišťuje všem občanům Unie, bez ohledu na jejich bydliště, právo svobodně se pohybovat mezi jednotlivými členskými státy za účelem práce a/nebo pobytu; připomíná, že toto právo je chrání před diskriminací na základě státní příslušnosti, pokud jde o přístup k zaměstnání, o pracovní a zaměstnanecké podmínky, přístup k odborné přípravě a k sociálním a daňovým výhodám;
6. žádá členské státy, aby nediskriminovaly mobilní pracovníky EU tím, že budou mylně nepředpokládat, že tito pracovníci chtějí své právo na volný pohyb za účelem práce využít k nezákonnému získání dávek sociálního zabezpečení a sociální pomoci a ke zneužití příspěvků sociálního zabezpečení;
7. Žádá Komisi, aby systematicky a pečlivě monitorovala dodržování základního práva legálních pracovníků EU na volný pohyb;
8. připomíná členským státům jejich společenskou odpovědnost bojovat proti zneužívání svých systémů sociálního zabezpečení bez ohledu na to, dopouštějí-li se ho jeho vlastní občané nebo občané jiných členských států; žádá členské státy, aby dodržovaly ustanovení směrnice 2004/38/ES a aby řešily možné případy zneužití;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.