NÁVRH USNESENÍ o dodržování základního práva na volný pohyb v EU
13. 1. 2014 - (2013/2960(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Sylvie Guillaume, Juan Fernando López Aguilar za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0016/2014
B7‑0027/2014
Usnesení Evropského parlamentu o dodržování základního práva na volný pohyb v EU
Evropský parlament,
– s ohledem na články 21 a 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 45 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států[1],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 s názvem „Volný pohyb občanů EU a jejich rodin: pět rozhodujících opatření“ (COM(2013)0837),
– s ohledem na studii zveřejněnou dne 14. října 2013 o dopadu nároků neaktivních osob migrujících v rámci EU na zvláštní nepříspěvkové peněžní dávky a zdravotní péči poskytované podle místa bydliště na systémy sociálního zabezpečení členských států,
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2012 o zprávě o občanství EU za rok 2010: Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU[4]“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2010 nazvané „Potvrzení volného pohybu pracovníků: práva a hlavní vývojové změny“ (COM(2010)0373),
– s ohledem na prohlášení o volném pohybu, které místopředsedkyně Redingová učinila na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 5. prosince 2013,
– s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 1. ledna 2014 o ukončení omezení týkajících se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že právo volného pohybu občanů je jednou ze čtyř základních svobod EU, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a základním kamenem evropské integrace přímo souvisejícím s občanstvím EU,
B. vzhledem k tomu, že volný pohyb patří k základním hodnotám EU, umožňuje občanům EU zvolit si, kde budou žít a pracovat, a je zdrojem mobility a rozvoje na pracovním trhu, ve vzdělávacím systému a v dalších oblastech;
C. vzhledem k tomu, že volný pohyb považují občané EU za největší úspěch EU a že uznávají jeho ekonomický přínos pro hospodářství jejich země;
D. vzhledem k tomu, že skutečnost, že ne všechny členské státy jsou součástí schengenského prostoru, nemá vliv na právo občanů EU na volný pohyb v rámci Unie;
E. vzhledem k tomu, že právo občanů EU svobodně pobývat kdekoliv na území EU se vztahuje na všechny občany EU bez omezení, ovšem pod podmínkou, že v souladu se směrnicí 2004/38/ES prokáže dotyčný občan EU po třech měsících soběstačnost, aby nebyl hostitelské zemi přítěží;
F. vzhledem k tomu, že již směrnice o volném pohybu stanoví, že dotyčné osoby musí prokázat, že mají dostatečné prostředky pro to, aby se nestali přítěží pro systém sociálního zabezpečení příslušného státu;
G. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je pilířem úspěchu jednotného trhu EU; vzhledem k tomu, že ačkoli pouze 2,8 % všech občanů EU žije v jiném členském státě, než je jejich vlastní stát, představují klíčový prvek pro úspěch vnitřního trhu a posílení evropské ekonomiky;
H. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků přináší práva i povinnosti a nelze jej považovat za neomezený;
I. vzhledem k tomu, že zásada nediskriminace a rovného zacházení na pracovním trhu je klíčovou zásadou, která musí být v plném rozsahu respektována;
J. vzhledem k tomu, že chudoba a nedostatečné příležitosti mohou být důvodem, proč lidé opouštějí svou zemi původu a hledají příležitosti v EU, a proto by se členské státy měly zaměřit na omezení chudoby v celé EU; vzhledem k tomu, že chudoba sama o sobě nemůže být nikdy důvodem pro repatriaci nebo nucené navrácení z jednoho členského státu do jiného;
K. vzhledem k tomu, že přechodná opatření týkající se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska byla k 1. lednu 2014 zrušena;
L. vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj v naší společnosti, zejména v důsledku průmyslových změn, globalizace, nových způsobů organizace práce, demografické změny a vývoje dopravních prostředků, vyžaduje větší míru mobility pracovníků;
M. vzhledem k tomu, že ve stávající situaci hospodářského poklesu v celé EU mohou mít prostředky zasílané mobilními pracovníky do jejich zemí původu jasný pozitivní dopad na platební bilanci vysílajících zemí;
N. vzhledem k tomu, že nedávné studie Komise prokázaly, že mobilní pracovníci jsou čistými přispěvateli do ekonomik a rozpočtů přijímajících zemí; vzhledem k tomu, že mobilní pracovníci prostřednictvím daní a příspěvků na sociální zabezpečení více přispívají do rozpočtů přijímající země, než získávají prostřednictvím dávek, přičemž výdaje za zdravotní péči pro neaktivní mobilní občany EU jsou velmi nízké ve srovnání s celkovými výdaji za zdravotní péči (0,2 %) nebo ve srovnání s ekonomikami přijímajících zemí (0,01 % HDP) a občané EU jsou považování za velmi malou část příjemců zvláštních nepříspěvkových dávek;
O. vzhledem k tomu, že společnosti zvyšují své zisky využíváním levné přeshraniční pracovní síly, což vede ke snižování mezd a zhoršování sociálních podmínek pro všechny; vzhledem k tomu dále, že tento postup rovněž připravuje členské státy o příjmy z daní a příspěvků na sociální zabezpečení;
P. vzhledem k tomu, že rozšíření sociálního dumpingu, nerovná konkurence a narušení trhu vedou ke zvyšování nacionalismu a protekcionismu;
1. vyzývá členské státy, aby dodržovaly závazky Smlouvy, pokud jde o pravidla EU pro volný pohyb;
2. vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování zásad rovnosti a základního práva volného pohybu pro všechny občany EU;
3. je toho názoru, že stanovisko některých politických stran považujících migraci za přítěž pro vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení a takzvanou „sociální turistiku“ za největší hrozbu pro sociální systémy členských států je mylné; zdůrazňuje, že žádný z členských států, které prohlašují, že jde o přítěž, nepředložil Komisi požadovaný důkaz;
4. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné prosazování právních předpisů Unie s cílem zaručit stejné zacházení se všemi pracovníky z EU a jejich nediskriminaci, pokud jde o přístup k zaměstnání, zaměstnanecké a pracovní podmínky, odměnu za práci, propuštění ze zaměstnání a sociální a daňové výhody, čímž by byla současně zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány, aby bojovaly proti všem bezdůvodným omezením či překážkám, které pracovníkům brání v uplatňování jejich práva na volný pohyb, a zároveň i proti všem formám vykořisťování těchto pracovníků;
5. vybízí Komisi, aby i nadále vyvíjela úsilí s cílem zajistit, aby členské státy v plném rozsahu řádně provedly a uplatňovaly směrnici 2004/38/ES, a aby přitom plně využívala své pravomoci zahájit řízení pro porušení práva; vyzývá členské státy, aby odstranily existující právní a praktické překážky bránící volnému pohybu občanů a aby nezaváděly těžkopádné a neopodstatněné administrativní postupy a netolerovaly nepřijatelné praktiky omezující uplatňování tohoto práva;
6. opětovně vyzývá členské státy, aby zajistily volný pohyb všem občanům EU a jejich rodinám, a to bez diskriminace na základě sexuální orientace nebo státní příslušnosti; opětovně vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu uplatňovaly práva uznávaná podle článků 2 a 3 směrnice 2004/38/ES, nejen pokud jde o manžele opačného pohlaví, ale také o registrované partnery, členy domácností občana EU a partnery, s nimiž má občan EU řádně ověřený a stabilní vztah, včetně členů párů stejného pohlaví, a to na základě zásad vzájemného uznávání, rovnosti, nediskriminace, důstojnosti a respektování soukromého a rodinného života; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila důsledné uplatňování směrnice;
7. vyzývá členské státy, aby využívaly všechny prostředky k boji proti migraci z důvodu chudoby v rámci EU uplatňováním politik rovných příležitostí, zajištěním životního minima a důstojných pracovních podmínek a postupů pro profesní začlenění a zajištěním toho, aby hospodářský růst přinášel větší sociální začlenění a neohrožoval zásadu volného pohybu pracovníků a jejich rodinných příslušníků;
8. vyzývá členské státy, aby plně a transparentně využívaly zdroje dostupné v rámci evropských fondů, jako je Evropský sociální fond a Evropský regionální rozvojový fond, s cílem podporovat integraci, sociální začlenění a boj proti chudobě, a aby podporovaly úsilí místních komunit řešit jakýkoli nárůst počtu marginalizovaných občanů, ať už příslušníků dotčeného státu, či jiného státu;
9. vyzývá členské státy, aby rozhodně bránily právo pracovníků na volný pohyb jako základní právo, které by mělo být podpořeno důstojnými sociálními a pracovními právy a důrazným prosazování pracovněprávních předpisů;
10. vyzývá k revizi směrnice o vysílání pracovníků s cílem zabránit sociálnímu dumpingu a zaručit, aby mohli všichni pracovníci v EU požívat v plné míře práv a důstojných životních a pracovních podmínek;
11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.