NÁVRH USNESENÍ o nedávných krocích zaměřených na kriminalizaci LGBTI osob
15. 1. 2014 - (2014/2517(RSP))
v souladu s článkem 122 jednacího řádu
Cristian Dan Preda, Tunne Kelam, Monica Luisa Macovei, Philippe Boulland, Petri Sarvamaa, Eija-Riitta Korhola, Sari Essayah, Krzysztof Lisek, Seán Kelly, Bogusław Sonik za skupinu PPE
B7‑0051/2014
Usnesení Evropského parlamentu o nedávných krocích zaměřených na kriminalizaci LGBTI osob
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv (UDHR), Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), Africkou chartu lidských práv a práv národů (ACHPR), Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Pekingskou akční platformu, které zdůrazňují, že právo řídit záležitosti vztahující se ke své sexualitě a rozhodovat o nich svobodně a odpovědně, bez nátlaku, stigmatizace a násilí, mají všechny ženy,
– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva A/HRC/17/19 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě ze dne 17. června 2011,
– s ohledem na diskuse Rady OSN pro lidská práva o globálních právech LGBT osob ve světě a o diskriminaci a násilí na základě sexuální orientace,
– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové, které učinila během panelové diskuse o ukončení násilí a diskriminace vůči osobám na základě jejich sexuální orientace a genderové identity,
– s ohledem na druhé přepracování dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (Dohoda z Cotonou) a na doložky o lidských právech, které jsou v ní obsaženy, zejména na čl. 8 odst. 4 a článek 9,
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a čl. 21 Smlouvy o Evropské unii a na článek 10 Smlouvy o fungování Evropské unie, které zavazují Evropskou unii a její členské státy k dodržování a propagování všeobecných lidských práv a k ochraně osob v rámci jejich vztahů s vnějším světem,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2009 o Ugandě: návrhy právních předpisů zaměřených proti homosexuálům[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o Ugandě: tzv. Bahatiho zákon a diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o Ugandě: zavraždění Davida Kata[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2011 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě v OSN[4],
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 5. července 2012 o násilí vůči lesbickým ženám a právech lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (LGBTI) v Africe[5],
– s ohledem na článek 122 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že všechny lidské bytosti se rodí svobodné a požívají stejných práv a důstojnosti; vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost předcházet násilí a stigmatizaci na základě sexuální orientace, genderové identity a projevu genderové identity;
B. vzhledem k tomu, že LGBTI osoby mají stejná lidská práva jako všechny ženy a muži, která musí být chráněna bez ohledu na jejich sexuální orientaci, genderovou identitu nebo projev genderové identity;
C. vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 2013 přijal ugandský parlament „zákon proti homosexualitě“, který trestá podporu práv LGBTI osob až 7 lety odnětí svobody, nenahlášení LGBTI osob až 3 roky odnětí svobody a „recidivisty“ nebo HIV pozitivní pachatele doživotním vězením; a vzhledem k tomu, že pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví, které s tímto stykem souhlasí, je podle oddílu 145 ugandského trestního zákoníku trestným činem;
D. vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2013 přijal nigerijský senát zákon o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví (Same-Sex Marriage (Prohibition) Bill), který trestá vztahy mezi osobami stejného pohlaví až 14 lety odnětí svobody a ty, kteří věděli o vztahu osob stejného pohlaví, nebo ty, kteří provozují podniky, kde se scházejí LGBTI, řídí organizace nebo pořádají setkání, až 10 lety odnětí svobody;
E. vzhledem k tomu, že dne 11. prosince 2013 indický Nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí Vyššího soudu v Dillí z roku 2009 o tom, že oddíl 377, zákon z koloniální éry zakazující homosexualitu, porušuje princip rovnosti zakotvený v indické ústavě, a tím je homosexualita opět posuzována jako trestný čin, přičemž horní sazbou trestu může být až doživotní vězení;
F. vzhledem k tomu, že ruská Duma nedávno přijala právní předpisy zakazující propagaci „netradičních sexuálních vztahů“;
1. vyzývá Komisi, Evropskou službou pro vnější činnost a členské státy, aby ve svých vztazích s třetími zeměmi věnovaly pozornost lidským právům LGBTI osob;
2. odsuzuje nabádání k nenávisti a násilí na základě sexuální orientace, genderové identity a projevu genderové identity; vyzývá výše uvedené země, aby účinně prosazovaly právo LGBTI osob na život a lidskou důstojnost, a odsuzuje všechny akty násilí, stigmatizace a ponižování namířené proti nim;
3. vyzývá prezidenta Ugandy, aby upustil od schválení „zákona proti homosexualitě“ a zrušil oddíl 145 ugandského trestního zákoníku;
4. vyzývá prezidenta Nigérie, aby upustil od schválení „zákona o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví“ a zrušil oddíly 214 a 217 nigerijského trestního zákoníku;
5. vítá iniciativu indické vlády, jež má v úmyslu požádat Nejvyšší soud, aby přezkoumal své rozhodnutí, neboť porušuje ústavní princip rovnosti; vyzývá indický parlament, aby zrušil oddíl 377, pokud by Nejvyšší soud neprovedl přezkum svého rozhodnutí;
6. je hluboce znepokojen negativními důsledky přijetí ruského federálního zákona o zákazu propagace „netradičních sexuálních vztahů“, který zvyšuje diskriminaci a násilí vůči LGBTI osobám a omezuje jejich volný pohyb v rámci Ruska a do Ruska; vyzývá proto Rusko, aby provedlo přezkum svých právních předpisů;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států EU a prezidentům a parlamentům Ugandy, Nigérie, Indie a Ruska.