Návrh usnesení - B7-0202/2014Návrh usnesení
B7-0202/2014

    NÁVRH USNESENÍ o používání ozbrojených bezpilotních letounů

    24. 2. 2014 - (2014/2567(RSP))

    předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
    v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

    Barbara Lochbihler, Tarja Cronberg, Jean Lambert, Rui Tavares, Reinhard Bütikofer, Judith Sargentini, Ulrike Lunacek, Nicole Kiil-Nielsen, Raül Romeva i Rueda, Iñaki Irazabalbeitia Fernández za skupinu Verts/ALE

    Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0201/2014

    Postup : 2014/2567(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B7-0202/2014
    Předložené texty :
    B7-0202/2014
    Rozpravy :
    Přijaté texty :

    B7‑0202/2014

    Usnesení Evropského parlamentu o používání ozbrojených bezpilotních letounů

    (2014/2567(RSP))

    Evropský parlament,

    –       s ohledem na zprávy o používání ozbrojených bezpilotních letounů, které předložil zvláštní zpravodaje OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy dne 28. května 2010 a dne 13. září 2013 a zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu lidských práv v rámci boje proti terorismu dne 18. září 2013;

    –       s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN Christofa Heynse o mimosoudních, zrychlených a svévolných popravách ze dne 13. září 2013,

    –       s ohledem na prohlášení o používání ozbrojených bezpilotních letounů, které dne 13. srpna 2013 učinil generální tajemník OSN Pan Ki-mun,

    –       s ohledem na slyšení o dopadech používání bezpilotních letounů na lidská práva konané dne 25. dubna 2013, které uspořádal podvýbor pro lidská práva Parlamentu společně s podvýborem pro bezpečnost a obranu,

    –       s ohledem na svou studii o „dopadu používání bezpilotních letounů a robotů ve válečních konfliktech na lidská práva“ ze dne 3. května 2013,

    –       s ohledem na závěry Rady ze dne 19. a 20. prosince 2013 o přípravě programu příští generace evropských dálkově pilotovaných leteckých systémů s dlouhou výdrží (RPAS) pro operace ve středních výškách pro časové období 2020–2025,

    –       s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

    A.     vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech došlo k prudkému nárůstu používání dálkově řízených letounů (dále jen „bezpilotní letouny“) ve smrtících exteritoriálních operacích; vzhledem k tomu, že mezi země, v nichž byly útoky prostřednictvím bezpilotních letounů doloženy, patří Afghánistán, Pákistán, Jemen, Libye, Irák, Somálsko a Palestina (Gaza); vzhledem k tomu, že útoky prostřednictvím bezpilotních letounů mají provádět USA, Spojené království, Izrael a Turecko; vzhledem k tomu, že počet států, jež jsou schopny bezpilotní letouny používat, se v nejbližší budoucnosti pravděpodobně významně zvýší;

    B.     vzhledem k tomu, že výše uvedené útoky bezpilotních prostředků byly v hojné míře vedeny netransparentně a bez stanovení odpovědnosti;

    C.     vzhledem k tomu, že při útocích prováděných prostřednictvím bezpilotních letounů již měly údajně zahynout nebo být vážně zraněny tisíce civilistů; vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku transparentnosti a překážkám kladeným účinnému vyšetřování je tyto počty těžké odhadnout;

    D.     vzhledem k tomu, že podle nedávných zpráv byla při určitých operacích cíleného zabití, při nichž došlo k zabití osob, využita podpůrná zařízení na amerických základnách ve členských státech, například v Německu;

    E.     vzhledem k tomu, že bylo doloženo, že politiky úderů prostřednictvím bezpilotních letounů značně poškozují každodenní život civilistů v dotyčných zemích, včetně hluboké úzkosti a psychických traumat, přerušení hospodářských a sociálních činností a zhoršení přístupu ke vzdělání v postižených komunitách;

    F.     vzhledem k tomu, že se v čl. 51 odst. 2 dodatkového protokolu k Ženevské úmluvě stanoví, že „násilné činy nebo hrozby násilnými činy, jejichž základním cílem je terorizování civilního obyvatelstva, jsou zakázány“;

    G.     vzhledem k tomu, že šíření technologie bezpilotních letounů vybavených zbraněmi a stále asymetričtější povaha moderních konfliktů představuje pro mezinárodní právo nebývalý problém; vzhledem k tomu, že přední odborníci OSN veřejně kritizují nedostatek odpovědnosti a transparentnosti v této oblasti;

    H.     vzhledem k tomu, že mezinárodní právo v oblasti lidských práv zakazuje svévolné zabíjení, a to i v situaci ozbrojeného konfliktu; vzhledem k tomu, že mezinárodní humanitární právo zakazuje cílené zabíjení lidí žijící ve státech, které spolu nejsou ve válečném stavu;

    I.      vzhledem k tomu, že zahynou-li při ozbrojených konfliktech v důsledku útoků provedených bezpilotními letouny civilisté, mají státy povinnost provést rychlé, nezávislé a nestranné vyšetření za účelem zjištění skutečného stavu věcí a poskytnout veřejnosti podrobné objasnění situace a možnost nápravy;

    J.      vzhledem k tomu, že útoky prostřednictvím bezpilotních letounů prováděné určitým státem na území jiného státu bez jeho souhlasu jsou podle Mezinárodního soudního dvora porušením mezinárodního práva, narušují územní celistvost a svrchovanost dané země a jsou potenciálním aktem agrese;

    1.      vyjadřuje vážné obavy s ohledem na hrozby celosvětovému míru a bezpečnosti, které používání ozbrojených bezpilotních letounů mimo mezinárodní právní rámec představuje; naléhavě vyzývá EU, aby vyvinula odpovídající politickou odpověď na evropské a celosvětové úrovni, která se bude řídit lidskými právy a mezinárodním humanitárním právem;

    2.      důrazně odsuzuje terorismus a domnívá se, že třeba s ním bojovat v rámci právního státu; konstatuje, že neexistuje žádný mezinárodní ozbrojený konflikt mezi USA a Al-Káidou a přidruženými subjekty ve smyslu pravidel stanovených Chartou OSN, a odsuzuje stávající praxi cíleného zabíjení mimo ozbrojený konflikt jako porušení mezinárodního práva, které vytváří nebezpečný precedent, jehož se mohou pokusit využít další státy, aby se v budoucnu vyhnuly odpovědnosti za nezákonné zabíjení;

    3.      vyzývá členské státy, aby přijaly závazek, že v případech, kdy existuje odůvodněné podezření, že jakýkoli jednotlivec nebo subjekt spadající do jejich soudní příslušnosti může být spojen s nezákonném cíleným zabíjením v zahraničí, přijmou patřičná opatření v souladu s jejich vnitrostátními nebo mezinárodními právními závazky, aby věc vyšetřily a příslušné osoby pohnaly ke spravedlnosti;

    4.      vyzývá všechny státy, které vlastní technologii bezpilotních letounů, aby: i) zveřejnily právní základ pro používání bezpilotních letounů, stanovily, kdo odpovídá za jejich provozování, a poskytly informace o obětech útoků bezpilotních letounů, zejména civilistů; ii) zajistily, že tyto státy budou provádět rychlá, důkladná, nezávislá a nestranná šetření všech případů, kdy existují rozumné důvody se domnívat, že útoky prostřednictvím bezpilotních letounů vedly k nezákonným zabitím; iii) zajistily, že tato kritéria budou zahrnovat nestranné vyšetření všech případů údajného porušení mezinárodního práva a vnitrostátních právních předpisů, pomoc civilním obětem a odškodnění pro rodiny civilních obětí; iv) umožnily soudní přezkum útoků prováděných prostřednictvím bezpilotních letounů a zajistily, že oběti nezákonných útoků tohoto typu budou mít účinný přístup k opravným prostředkům;

    5.      vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, členské státy, Radu a Komisi, aby:

    a)      se postavily proti používání mimosoudního cíleného zabíjení;

    b)     zajistily, že se členské státy nebudou v souladu se svými právními závazky dopouštět nezákonného cíleného zabíjení ani umožňovat takovéto zabíjení jiným státům;

    c)      zahrnuly ozbrojené bezpilotní letouny do příslušných evropských a mezinárodních systémů odzbrojení a kontroly zbraní;

    d)     pracovaly na zákazu výzkumu a vývoje, nákupu a vývozu případných budoucích plně automatických zbraňových systémů, které by umožňovaly vést útok bez zásahu lidí;

    e)      přijaly společný postoj EU k používání ozbrojených bezpilotních letounů;

    6.      pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Evropské službě pro vnější činnost, Radě, parlamentům a vládám členských států a Komisi.