NÁVRH USNESENÍ o situaci ve Venezuele
25. 2. 2014 - (2014/2600(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Willy Meyer, Inês Cristina Zuber, João Ferreira, Sabine Lösing, Jacky Hénin, Jean-Luc Mélenchon, Nikolaos Chountis, Marisa Matias, Alda Sousa za skupinu GUE/NGL
Evropský parlament,
– s ohledem na kapitolu 1 čl. 1 odst. 2 Charty OSN z roku 1945, podle nějž má OSN za cíl „rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru“,
– s ohledem na článek 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v nichž se uvádí, že „všechny národy mají právo na sebeurčení“ a že „na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj“,
– s ohledem na zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí zakotvenou v Chartě OSN,
– s ohledem na prohlášení hlav států a vlád ze summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaného dne 27. ledna 2013, v němž signatáři opětovně potvrdili své odhodlání řídit se všemi cíli a zásadami zakotvenými v Chartě OSN a své rozhodnutí podporovat veškeré úsilí o dodržování zásady svrchované rovnosti všech států a respektování jejich územní celistvosti a politické nezávislosti,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Venezuele, zejména na prohlášení ze dnů 14. a 21. února 2014,
– s ohledem na prohlášení argentinského nositele Nobelovy ceny Adolfa Péreze Esquivela o Venezuele,
– s ohledem na prohlášení o situaci ve Venezuele vydaná sdruženími Mercosur, UNASUR a CELAC,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 24. května 2007[1], 23. října 2008[2], 7. května 2009[3], 11. února 2010[4], 8. července 2010[5] a 24. května 2012[6],
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že dne 12. února 2014 uspořádali studenti napojení na pravicové a krajně pravicové politické strany demonstraci; vzhledem k tomu, že poté menší skupina agresivních demonstrantů, vyzbrojená střelnými zbraněmi a tupými předměty, napadla budovu, v níž sídlí kancelář generálního prokurátora, a několik vládních budov v Caracasu a dalších venezuelských městech, čímž se tito demonstranti dopustili násilného aktu, poničili veřejný majetek a zablokovali hlavní dopravní tepnu Caracasu;
B. vzhledem k tomu, že během násilných střetů byli dva lidé zastřeleni, konkrétně příslušník levicové militantní skupiny Juan Montoya a student a stoupenec opozice Basil Da Costa; vzhledem k tomu, že způsob, jak oba zahynuli – tj. střelou do hlavy – připomíná smrt osob zabitých elitními střelci dne 11. dubna 2002, jež poskytla záminku k ospravedlnění převratu; vzhledem k tomu, že od té doby bylo 13 osob zabito více než 137 zraněno;
C. vzhledem k tomu, že jasným cílem pokračujících násilností je destabilizace demokraticky zvolené vlády Venezuely; vzhledem k tomu, že se nejedná o novou strategii, jelikož připomíná scénář převratu v roce 2002 a násilnosti, které následovaly po demokratickém zvolení prezidenta Nicoláse Madura v dubnu 2013, kdy určité skupiny odmítly uznat výsledky voleb a podněcovaly k násilným akcím, během nichž přišlo o život 11 osob;
D. vzhledem k tomu, že vláda Bolívarovské republiky Venezuela prohlásila, že tyto akty násilí byly podporovány, organizovány a financovány ze zahraničí organizacemi, jako je Agentura USA pro rozvojovou pomoc (USAID) nebo americká Národní nadace na podporu demokracie; vzhledem k tomu, že podle Wikileaks financuje ministerstvo zahraničí USA venezuelskou opozici již minimálně 12 let;
E. vzhledem k tomu, že vnitrostátní a mezinárodní sdělovací prostředky tyto události představují jednostranně; vzhledem k tomu, že pomocí zmanipulovaných informací se zejména na sociálních sítích šíří zvěsti a falešné záběry pořízené v Sýrii, Chile, Egyptě, Španělsku nebo Singapuru, které jsou vydávány za materiál pořízený ve Venezuele;
F. vzhledem k tomu, že prezident Maduro vyzval všechny zástupce celého politického spektra a všech společenských subjektů k tomu, aby se dne 26. února 2014 ve Venezuele sešli na národní mírové konference;
G. vzhledem k tomu, že za posledních 14 se ve Venezuele konalo 19 různých voleb; vzhledem k tomu, že ústava Bolívarovské republiky Venezuela zahrnuje mechanismy participační demokracie, např. ustanovení o referendu o odvolání prezidenta z funkce;
H. vzhledem k tomu, že v letech 2006 až 2011 Venezuela postoupila o sedm příček na indexu lidského rozvoje OSN, a zaujala tak 73. z celkových 187 míst; vzhledem k tomu, že za posledních deset let zvýšila venezuelská vláda výdaje na sociální oblast o více než 60,6 %; vzhledem k tomu, že Venezuela je dnes v tomto regionu zemí s nejmenšími sociálními rozdíly; vzhledem k tomu, že podle Ekonomické komise OSN pro Latinskou Ameriku (CEPAL) snížila Venezuela míru chudoby z 48,6 % v roce 2002 na 29,5 % v roce 2011;
I. vzhledem k tomu, že Venezuela je pátým největším světovým vývozcem ropy a má prokazatelně největší zásoby ropy na světě;
J. vzhledem k tomu, že tato vlna rozvratných násilností byla spuštěna v době, kdy legitimní orgány Venezuely posilují opatření na boj proti různým formám spekulace a ekonomických konfliktů postihujících tuto zemi;
K. vzhledem k tomu, že nositel Nobelovy ceny Adolfo Pérez Esquivel vyzval k obraně demokracie ve Venezuele proti pokusům o destabilizaci vlády, varoval před tím, že v Latinské Americe se pomocí nových taktik množí pokusy o převrat, a veřejně odsoudil sdělovací prostředky ve vlastnictví nadnárodních korporací, jako jsou CNN a Fox, za šíření válečné propagandy ve jménu míru a nenávisti ve jménu svobody;
1. důrazně odsuzuje poslední pokus o převrat a násilí páchané pravicovými a krajně pravicovými opozičními skupinami ve Venezuele; vyjadřuje politování na ztrátami životů a vyjadřuje soustrast rodinám obětí;
2. lituje ničení veřejného majetku v zemi a vyzývá k okamžitému ukončení násilí;
3. je velmi znepokojen násilnými pokusy o destabilizaci Bolívarovské republiky Venezuela za okolností, které se podobají dřívějším pokusům o převrat v roce 2002;
4. odsuzuje nedemokratické a povstalecké cíle této destabilizační kampaně, které extremistické skupiny rozpoutaly v ulicích Caracasu a dalších venezuelských měst; upozorňuje na imperialistické zájmy USA na zajištění přístupu k venezuelským zásobám ropy a na jejich politický cíl, jimž je oslabení zemí Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky (ALBA);
5. domnívá se, že tyto události odhalují obavy venezuelské oligarchie o své zájmy, které jsou ohroženy probíhají rozsáhlou hospodářskou a společenskou transformací, jež se trvale těší obecné podpoře;
6. vyjadřuje politování nad pučistickou minulostí části opozice, která v minulosti vybočila z demokratického rámce svými pokusy o zničení venezuelského ústavního řádu;
7. znovu vyjadřuje plnou podporu a solidaritu venezuelskému národu, bolívarovskému procesu a zvolenému prezidentovi Nicolási Madurovi; odmítá veškeré útok na venezuelskou demokracii a suverenitu;
8. podporuje iniciativu venezuelské vlády, která má v úmyslu dne 26. února 2014 ve Venezuele uspořádat národní mírovou konferenci, na niž přizvala všechny politické a společenské subjekty;
9. vyjadřuje politování nad tím, že se mezinárodní sdělovací prostředky podílejí na šíření dezinformací a že používají falešný obrazový materiál a cílem navodit atmosféru násilí a destabilizace, která oslabuje venezuelskou vládu; připomíná, že svoboda informací je jedním ze základních práv, a žádá mezinárodní sdělovací prostředky, aby jednaly zodpovědně a o událostech začaly informovat nezaujatě, přesně a vyváženě;
10. velmi lituje jakéhokoli vměšování EU nebo dalších zemí do vnitřních záležitostí třetích zemí;
11. zdůrazňuje, že dialog s třetími zeměmi by za žádných okolností neměl vyústit v omezování práva národů na sebeurčení; vyjadřuje politování nad tím, že EU a její členské státy příliš často upřednostňují diplomatické, politické nebo hospodářské cíle před lidskými právy, což navíc vede ke vzniku politiky dvojích standardů, která odporuje všeobecnému chápání lidských práv; zdůrazňuje, že v zájmu skutečné věrohodnosti EU je důležité zabránit zneužívání těchto nástrojů;
12. připomíná význam Venezuely při navazování a posilování spolupráce a v integračním procesu ve prospěch všech národů Latinské Ameriky;
13. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládě Bolívarovské republiky Venezuela, parlamentu Mercosuru a Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění.