NÁVRH USNESENÍ o strategii EU pro arktickou oblast
5. 3. 2014 - (2013/2595(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Indrek Tarand, Isabella Lövin, Carl Schlyter, Margrete Auken, Satu Hassi, Iñaki Irazabalbeitia Fernández za skupinu Verts/ALE
Evropský parlament,
– s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o arktické oblasti, zejména na svou zprávu nazvanou „Udržitelná politika EU pro nejsevernější oblasti Evropy“ z ledna 2011[1] a zprávu společného parlamentního výboru o politice pro Arktidu z října 2013,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 s názvem „Výboj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“ (JOIN(2012)0019) a na průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise s názvem „Inventář činností v rámci vývoje politiky Evropské unie vůči arktické oblasti“ (SWD(2012)0182) a „Prostor a Arktida“ (SWD(2012)0183),
– s ohledem na dohodu o partnerství mezi EU a Grónskem na období 2007–2013 a na dohodu o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Grónskem, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2013 a je platná na období tří let,
– s ohledem na program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 na období let 2014 až 2020,
– s ohledem na program předsednictví Arktické rady, program Severské rady ministrů v oblasti arktické spolupráce a program Barentsovy evropsko-arktické rady (BEAC),
– s ohledem na závazky konference Rio+20 o zahájení jednání o prováděcí dohodě v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, jež by se zabývala ochranou biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci,
– s ohledem na nové a aktualizované vnitrostátní strategie a politické dokumenty týkající se otázek Arktidy z Finska, Švédska, Dánska a Grónska, Norska, Ruska, USA, Kanady a Spojeného království,
– s ohledem na prohlášení přijatá na druhém parlamentním fóru Severní dimenze v Tromsø v únoru 2011,
– s ohledem na společné prohlášení třetí ministerské schůzky obnovené Severní dimenze, která se konala v Bruselu dne 18. února 2013,
– s ohledem na prohlášení z 9. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, která se konala v Bruselu ve dnech 13. až 15. září 2010, a na prohlášení z 10. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, která se konala v Akureyri ve dnech 5. až 7. září 2012,
– s ohledem na zprávu skupiny odborníků Světové obchodní organizace ze dne 25. listopadu 2013 nazvanou „Evropská společenství – opatření zakazující dovoz a uvádění na trh produktů z tuleňů“, kapitolu 1.3.5 (vysvětlující rozhodnutí o předběžné otázce vydané dne 29. ledna 2013),
– s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2013 ve věci C-583/11P a ze dne 25. dubna 2013 ve věci T-526/10, jež se týkají návrhu na zrušení nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů[2],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030[4],
– s ohledem na výsledek konference o klimatu v Cancúnu (COP16), včetně dohody, podle které by měly být omezeny emise, aby se zabránilo zvýšení průměrné globální teploty o více než 2°C oproti úrovni před průmyslovou revolucí,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 představuje další krok, pokud jde o reakci na výzvu Parlamentu na formulaci soudržné politiky EU pro Arktidu;
B. vzhledem k tomu, že se Parlament prostřednictvím své delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšením parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru aktivně účastní činnosti stálého výboru poslanců parlamentů z arktické oblasti;
C. vzhledem k tomu, že Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktické země a Finsko i Švédsko se nacházejí z části také za polárním kruhem; vzhledem k tomu, že jediný domorodý národ EU, Sámové, žije v polárních oblastech ve Finsku a Švédsku a rovněž v Norsku a Rusku;
D. vzhledem k tomu, že Norsko je coby spolehlivý partner přidruženo k EU prostřednictvím dohody o EHP a Schengenské dohody;
E. vzhledem k tomu, že EU se v oblasti Arktidy již dlouho angažuje, a to prostřednictvím své spolupráce s Ruskem, Norskem a Islandem v rámci společné politiky Severní dimenze (včetně „arktického okna“), prostřednictvím spolupráce v oblasti Barentsova moře a zejména Barentsovy evropsko-arktické rady a Regionální rady Barentsova moře, dále v souvislosti s dopady svých strategických partnerství s Kanadou, Spojenými státy a Ruskem a v posledních letech prostřednictvím své účasti v pozici aktivního pozorovatele ad hoc v Arktické radě;
F. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Arktické rady z Kiruny „přijmout kladně“ žádost EU o status pozorovatele je vykládáno různými způsoby, pokud jde o rozsah, ve kterém je EU tento status pozorovatele v Arktické radě udělen;
G. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy významně přispívají k výzkumu v arktické oblasti, a vzhledem k tomu, že programy EU, včetně nového rámcového programu Horizont 2020, podporují velké výzkumné projekty v tomto regionu, z čehož mají v neposlední řadě přínos obyvatelé a ekonomiky arktických zemí;
H. vzhledem k tomu, že do roku 2050 může být vyčerpáno pouze 20 % celosvětových rezerv fosilních paliv, má-li být průměrný nárůst teploty udržen pod dvěma stupni Celsia;
I. vzhledem k tomu, že podle odhadů se v arktické oblasti nachází asi pětina neobjevených světových zdrojů uhlovodíků, je však třeba provést rozsáhlejší výzkum, aby se přesněji zjistilo, jaké množství ekonomicky vytěžitelného zemního plynu a ropy lze nalézt, přičemž je třeba přihlížet k nutnosti bezpečného a environmentálně šetrného průzkumu a těžby těchto rezerv;
J. vzhledem k tomu, že změna klimatu a tání mořského ledu jsou vážnou hrozbou pro arktickou oblast i pro ekosystémy a biologickou rozmanitost na celém světě;
K. vzhledem k tomu, že až 40 % této oblasti, jež byla až donedávna trvale pokryta ledem, je nyní po část roku bez ledové pokrývky;
L. vzhledem k tomu, že panenské vody, které byly dříve pokryty ledem, jsou pravděpodobně jediné vody na světě, v nichž nebyly nikdy loveny ryby, a z tohoto důvodu obsahují cenné hlubinné korály a dosud neobjevené ekosystémy;
M vzhledem k tomu, že grónské ledovce tají třikrát rychleji než v 90. letech minulého století a přispívají ke stoupající hladině moře;
N. vzhledem k tomu, že v roce 2012 vyzvalo více než 2 000 vědců z 67 zemí k uvalení moratoria na obchodní rybolov v Arktidě, dokud nebude proveden další výzkum;
O. vzhledem k tomu, že arktické státy mají svrchovanost a jurisdikci nad svou půdou a vodami a že je nutné respektovat práva obyvatel Arktidy na udržitelné využívání svých přírodních zdrojů;
P. vzhledem k tomu, že Arktida je obklopena mezinárodními vodami a občané a vlády na celém světě, včetně Evropské Unie, jsou odpovědni za její lepší ochranu;
Q. vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou k dispozici žádné technologie, jež by byly schopny náležitě vyčistit ropné skvrny v mrazivých podmínkách;
R. vzhledem k tomu, že ve vodách obklopujících Antarktidu zakazuje Mezinárodní námořní organizace přepravu a používání těžkých topných olejů;
S. vzhledem k tomu, že rostoucí zájem o arktickou oblast, který projevují nearktičtí aktéři, např. Čína, Japonsko, Indie a další země, vyčleňování finančních prostředků na polární výzkum ze strany těchto zemí a v neposlední řadě potvrzení Jižní Koreje, Číny, Japonska, Indie a Singapuru coby pozorovatelů v Arktické radě ukazují na rostoucí globální geopolitický zájem o Arktidu;
EU a Arktida
1. připomíná přijetí svého usnesení ze dne 20. ledna 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti a vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku ze dne 26. června 2012; znovu potvrzuje svůj postoj, že EU, k níž patří tři arktické státy – Dánsko, Finsko a Švédsko –, přičemž Norsko a Island jsou součástí EHP a schengenského prostoru, má legitimní zájem, a to z titulu svých práv a povinností podle mezinárodního práva, svého závazku k environmentálním, klimatickým a dalším politikám, svých aktivit v oblasti financování a výzkumu a svých ekonomických zájmů, včetně zájmů v oblasti lodní dopravy a rozvoje přírodních zdrojů; kromě toho připomíná, že EU má rozsáhlé arktické suchozemské oblasti ve Finsku a Švédsku, které jsou obydleny jediným domorodým obyvatelstvem v EU, Sámy;
2. bere na vědomí prohlášení Arktické rady z Kiruny z května 2013 a její rozhodnutí o statusu pozorovatele pro EU a další státní subjekty a naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v projednávání zbývajících otázek s Kanadou a náležitě Parlament o tomto postupu informovala;
3. podporuje práci Komise na získání statusu stálého pozorovatele v Arktické radě, vyzývá však EU, aby do úplného schválení svého pozorovatelského statusu aktivně usilovala o plnění cílů strategie EU pro arktickou oblast prostřednictvím všech příslušných mezinárodních organizací;
4. považuje Barentsovu evropsko-arktickou radu (BEAC) za důležitý uzel pro spolupráci mezi Dánskem, Finskem, Norskem, Ruskem, Švédskem a Komisí; bere na vědomí činnost této rady v oblasti zdravotnictví a sociálních otázek, vzdělávání a výzkumu, energetiky, kultury a cestovního ruchu; bere na vědomí poradní úlohu pracovní skupiny domorodých obyvatel (WGIP) v rámci rady BEAC;
5. upozorňuje na příspěvek ze strany EU k výzkumu a vývoji arktické oblasti a na angažovanost hospodářských subjektů registrovaných a působících podle právních předpisů EU v tomto regionu;
6. žádá Komisi, aby předložila návrhy, jak by mohl být rozvíjen program Galileo nebo programy, jako je Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti, které by mohly mít dopad na arktickou oblast, aby se zajistila bezpečnější a rychlejší námořní doprava v arktických vodách, čímž by se zároveň investovalo do bezpečnosti a přístupnosti zejména severovýchodní cesty s cílem přispět k lepší předvídatelnosti pohybu ledových ker, lepšímu zmapování dna Severního ledového oceánu a k porozumění hlavním geodynamickým procesům v této oblasti;
7. vítá určení ekologicky a biologicky významných oblastí v Arktidě v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti jakožto významný proces při zajišťování účinné ochrany arktické biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že v pobřežních, námořních a pozemních oblastech Arktidy je důležité uplatňovat řízení založené na ekosystémovém přístupu, jak to zdůraznila odborná skupina Arktické rady pro řízení založené na ekosystémovém přístupu;
8. vyjadřuje znepokojení nad tím, že provádění dohod, tj. dohody o spolupráci při pátrání a záchraně a dohody o reakci na únik ropy, ze strany členů Arktické rady se vztahuje pouze na činnosti v oblasti připravenosti a reakce, avšak nereguluje prevenci úniku ropy ani neobsahuje žádná ustanovení k zajištění toho, aby provozovatelé nesli plnou hospodářskou a environmentální odpovědnost;
9. vyzývá k aktivnímu zapojení domorodých obyvatel, evropských orgánů, občanské společnosti a podniků do procesu provádění těchto dohod;
10. zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU aktivně zapojila do všech relevantních pracovních skupin Arktické rady i do příslušných regionálních nebo mezinárodních organizací, jako jsou Mezinárodní námořní organizace, Úmluva o biologické rozmanitosti a Valné shromáždění Organizace spojených národů;
11. bere na vědomí nové strategie pro Arktidu, které nedávno zveřejnily členské státy EU – a to jak členové Arktické rady, jako je Finsko, Dánsko a Švédsko, tak pozorovatelské státy, jako je Německo a Velká Británie –, a vyjadřuje naději, že tyto aktualizované strategie povedou nejen k realističtějšímu pochopení situace, ale také ke konkrétnějším závazkům v Arktidě, čímž se zdůrazní, že je třeba zohledňovat společné politiky a programy EU týkající se Arktidy;
12. bere na vědomí rozhodnutí nové islandské vlády pozastavit jednání o členství v EU; lituje, že ani jedna ze stran nebyla schopna najít řešení odlišných postojů k některým otázkám, a to přes blízká kulturní pouta a přesto, že Island již uplatňuje významnou část právních předpisů EU jakožto člen EHP a Schengenu, a že se tak pro budoucí generace propásla šance na hlubší integraci Islandu – i se zvláštními výjimkami – vzhledem k jeho strategické geopolitické a geohospodářské pozici;
13. žádá Komisi, aby s ohledem na výše uvedené rozvinula užší spolupráci s Islandem v oblastech společného zájmu, jako je rozvoj námořní dopravy a obnovitelné energie, a plně přitom využila stávající nástroje a podpořila výzkum i obchodní spolupráci mezi evropskými a islandskými aktéry;
14. bere na vědomí přípravy na vytvoření Arktické obchodní rady, jež by měla být připojena k Arktické radě jakožto poradní orgán, a zdůrazňuje podíl evropských podniků a institucí, které přispívají k rozvoji Arktidy a investují tam; vyzývá podniky, aby dodržovaly práva domorodých obyvatel a aby investovaly environmentálně a sociálně odpovědným způsobem;
15. podporuje zřízení arktického informačního střediska EU, sítě zaměřené na Arktidu, jejímž cílem je informovat a propojovat zúčastněné strany v Arktidě a EU;
16. žádá Komisi, aby s ohledem na výše uvedené skutečnosti a vývoj vytvořila a předložila vizionářskou a soudržnou strategii pro zapojení EU v Arktidě a aby zajistila, že při přípravě, změně nebo aktualizaci politik týkajících se Arktidy budou vždy zohledňovány socioekonomické a environmentální zájmy EU a jejích členských států i ochrana globální biologické rozmanitosti a cíle v oblasti změny klimatu;
17. žádá Komisi, aby vytvořila akční plán k definování konkrétních kroků pro soudržné provádění této strategie a stávajících politik a programů týkajících se Arktidy s cílem zajistit koordinovaný přístup k arktické oblasti, který bude založen na zásadě předběžné opatrnosti a ekosystémovém přístupu;
18. upozorňuje na skutečnost, že bezpečnost dodávek energie je úzce propojena se změnou klimatu; domnívá se, že bezpečnost dodávek energie je třeba zlepšit omezením závislosti EU na fosilních palivech, jako jsou ta, která se potrubími dováží z Ruska; připomíná, že tato potrubí budou v důsledku tání permafrostu náchylnější k poruchám, a zdůrazňuje, že transformace Arktidy představuje jeden ze zásadních dopadů změny klimatu na bezpečnost EU; zdůrazňuje, že tento multiplikátor rizik je třeba řešit prostřednictvím posílené strategie EU pro Arktidu a prostřednictvím rozšířené politiky zaměřené na produkci obnovitelné energie v EU a na energetickou účinnost, která výrazně sníží závislost Unie na vnějších zdrojích a posílí tím její bezpečnostní pozici;
19. domnívá se, že dojem, jehož nabyli někteří pozorovatelé v souvislosti s tzv. „bojem o Arktidu“, jenž bývá často ilustrován umístěním ruské vlajky na mořské dno na severním pólu, nepřispívá k rozvoji konstruktivního porozumění a spolupráce v regionu; zdůrazňuje, že arktické státy vyjádřily při několika příležitostech svůj závazek řešit případné střety zájmů v souladu se zásadami mezinárodního práva; je znepokojen tím, že rozmisťování vojenských jednotek v Arktidě ve stále větším počtu by případně mohlo tento region destabilizovat; naléhavě vyzývá národy žijící v blízkosti pólu, aby nebudovaly vojenské osady nebo vědecké osady s vojenským vybavením;
20. je znepokojen snahami o těžbu uranu v Grónsku a vyzývá k tomu, aby byla Arktida vyhlášena bezjadernou zónou;
Udržitelný socioekonomický rozvoj, správa záležitostí týkajících se životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v arktické oblasti
21. připomíná své usnesení z roku 2011, v němž zdůrazňoval globální dopad změn v arktické oblasti i významnou úlohu, kterou EU a ostatní průmyslové velmoci budou muset hrát spolu s národy žijícími v blízkosti pólu při snižování znečištění v arktické oblasti způsobeného zvýšeným objemem činností, k nimž tam dochází; zdůrazňuje, že změna klimatu v arktické oblasti bude mít vážný globální dopad na pobřežní regiony, a to včetně pobřežních regionů v Evropské unii, i na evropská odvětví závislá na klimatu, jako je zemědělství a rybolov, energetika, chov sobů, lov, cestovní ruch a doprava;
22. uznává odpovědnost všech vlád i občanů na celém světě za ochranu arktické oblasti;
23. je si vědom toho, že tající led a rychle stoupající teploty představují nejenom rizikový faktor vedoucí k přesunu domorodého obyvatelstva, a tudíž i k ohrožení domorodého způsobu života, ale rovněž příležitost pro hospodářský rozvoj v arktické oblasti; uznává přání obyvatel i vlád v arktické oblasti, které mají svrchovaná práva a povinnosti, nadále usilovat o udržitelný hospodářský rozvoj a zároveň chránit tradiční zdroje obživy domorodých obyvatel a velmi zranitelné arktické ekosystémy;
24. trvá na svých předchozích prohlášeních o právech domorodých obyvatel obecně, a konkrétně Sámů, kteří jsou jedinými domorodými obyvateli EU, a naléhavě žádá Komisi, aby i nadále hledala způsoby, jak zajistit, aby jejich názory i zkušenosti byly zastoupeny v procesu tvorby politik EU;
25. vyzývá k zahájení mezinárodní diskuse o správě záležitostí týkajících se životního prostředí a o lepší ochraně životního prostředí v arktické oblasti, do níž by se zapojily pobřežní státy Arktidy, mezinárodní společenství, organizace zastupující domorodé obyvatele a občanská společnost;
26. zdůrazňuje, že vody okolo Arktidy jsou mezinárodními vodami, a vyzývá ke zřízení globální rezervace ve vodách mimo výlučné ekonomické zóny pobřežních států Arktidy, na níž by se dohodly a již by dodržovaly jak země v arktické oblasti, tak i ostatní země;
27. zdůrazňuje zásadní význam bezpečnosti a zabezpečení nových světových obchodních tras vedoucích mořem v arktické oblasti, a to zejména pro hospodářství EU a jejích členských států, neboť tyto země kontrolují 40 % světové obchodní lodní dopravy; bere na vědomí práci Mezinárodní námořní organizace na dokončování povinného polárního kodexu pro lodní dopravu; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat bezpečnou lodní dopravu šetrnou k životnímu prostředí, svobodu moří a právo na svobodný průjezd mezinárodními vodami; podporuje spolupráci v oblasti výzkumu a investic s cílem vytvořit silnou a bezpečnou infrastrukturu pro arktické námořní trasy;
28. v této souvislosti vyzývá EU, aby prosazovala přísné limity na používání a přepravu těžkých ropných olejů v Arktidě, vzhledem k tomu, že podobná omezení byla přijata pro vody okolo Antarktidy;
29. vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že neexistují přiměřená mezinárodní opatření, předložila návrhy předpisů pro plavidla připlouvající do přístavů EU poté, nebo předtím, co byly v arktických vodách, s cílem zakázat používání a přepravu těžkého ropného oleje;
30. vyzývá státy v této oblasti, aby zajistily, že současné dopravní trasy, i ty, které vzniknou v budoucnu, byly otevřené pro mezinárodní lodní dopravu, a aby nezaváděly jakékoli svévolné jednostranné překážky, ať finanční nebo administrativní, které by mohly ztěžovat lodní dopravu v Arktidě, kromě opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti nebo ochranu životního prostředí;
31. zdůrazňuje, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost musí mít dostatečné prostředky pro monitorování a prevenci znečištění z námořní dopravy i ze zařízení na těžbu ropy a zemního plynu v Arktidě; zdůrazňuje, že je v této oblasti třeba dodržovat předpisy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti vydané Mezinárodní námořní organizací a Evropskou unií;
32. vyjadřuje vážné znepokojení nad honbou za těžbou ropy a hloubením ropných vrtů v Arktidě, aniž by byly prosazovány přiměřené normy, jako například na platformě Gazprom Prirazlomnaya v ruské výlučné ekonomické zóně, i nad udílením licencí pro oblasti ve vodách okolo Grónska a v dalších částech severního Atlantiku;
33. vyzývá EU, aby na mezinárodní úrovni prosazovala přísné předběžné regulační normy v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti při vyhledávání, průzkumu a těžbě ropy; vyzývá k zákazu hloubení ropných vrtů v ledových arktických vodách EU a EHP a k podpoře srovnatelných předběžných norem v Arktické radě a pro pobřežní státy Arktidy;
34. podporuje iniciativu pěti pobřežních států Arktidy ohledně dohody o dočasných předběžných opatřeních s cílem zabránit jakémukoli budoucímu komerčnímu rybolovu ve volném moři střední části Severního ledového oceánu do doby, než budou vytvořeny vhodné regulační a ochranné mechanismy;
35. zdůrazňuje velký potenciál pro úspory energie v energetických a dopravních systémech EU a příležitosti k dekarbonizaci hospodářství EU a ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv včetně ropy z arktických zdrojů;
36. připomíná právo obyvatel Arktidy určit si vlastní způsob života a uznává jejich přání, aby se tento region rozvíjel udržitelným způsobem, a žádá Komisi, aby předložila zprávu o tom, jaké programy EU by bylo možné využít na podporu dlouhodobého, vyváženého udržitelného rozvoje, a aby připravila opatření, jež budou mít pro splnění tohoto přání konkrétnější přínos;
37. bere na vědomí priority nové grónské vlády, která usiluje o rozvoj této země, a žádá Komisi, aby prověřila, jakým způsobem by programy EU mohly přispět k udržitelnému rozvoji Grónska a jak by se dalo zajistit, aby vazby s Dánskem i Evropou jako celkem podporovaly udržitelný rozvoj, jenž by sloužil dlouhodobým zájmům obyvatel Grónska i aktérů EU, zejména s ohledem na dramatický nárůst činností mimoevropských aktérů v Grónsku; naléhavě vyzývá Komisi i členské státy, aby přijaly strategický pohled na budoucnost Grónska a na udržitelný a environmentálně bezpečný rozvoj jeho zdrojů a zároveň zajistily, že evropská účast bude k udržitelnému rozvoji Grónska řádně přispívat;
38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států v arktické oblasti.
- [1] Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 71.
- [2] Úř. věst. L 216, 17.8.2010, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.
- [4] Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.