NÁVRH USNESENÍ o strategii EU pro arktickou oblast
5. 3. 2014 - (2013/2595(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Mairead McGuinness, Michael Gahler, Ivo Belet, Dubravka Šuica, Elena Băsescu za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0229/2014
Evropský parlament,
– s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o arktické oblasti, zejména na své usnesení ze dne 20. ledna 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti[1] a na zprávu Společného parlamentního výboru EHP ze dne 28. října 2013 týkající se politiky pro Arktidu,
– s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“ (JOIN(2012)0019) a na připojené pracovní dokumenty nazvané „Soupis činností v rámci vytváření politiky Evropské unie pro Arktidu“ (SWD(2012)0182) a „Vesmír a Arktida“ (SWD(2012)0183),
– s ohledem na partnerství mezi EU a Grónskem na období 2007–2013 a na dohodu o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Grónskem, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2013 a jejíž platnost je stanovena na tři roky,
– s ohledem na rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, jenž byl přijat pro období 2014–2020,
– s ohledem na program předsednictví v Arktické radě, program Severské rady ministrů v oblasti arktické spolupráce a program Barentsovy evropsko-arktické rady (BEAC),
– s ohledem na nové a aktualizované vnitrostátní strategie a politické dokumenty týkající se arktické oblasti, které vypracovaly Finsko, Švédsko, Dánsko a Grónsko, Norsko, Spojené státy, Kanada a Spojené království,
– s ohledem na prohlášení, která přijalo parlamentní fórum Severní dimenze v září 2009 v Bruselu a v únoru 2011 v Tromsø,
– s ohledem na společné prohlášení třetího zasedání ministrů obnovené Severní dimenze, které se konalo dne 18. února 2013 v Bruselu,
– s ohledem na prohlášení z 9. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, jež se konala ve dnech 13.–15. září 2010 v Bruselu, a na prohlášení z 10. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, jež se konala ve dnech 5.–7. září 2012 v Akureyri,
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2013 ve věci C-583/11P a ze dne 25. dubna 2013 ve věci T-526/10 týkající se návrhu na zrušení nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů;
– s ohledem na zprávu skupiny odborníků Světové obchodní organizace ze dne 25. listopadu 2013 nazvanou „Evropská společenství - opatření, jimiž se zakazuje dovoz a uvádění na trh produktů z tuleňů“, kapitolu 1.3.5 (objasnění rozhodnutí o předběžné otázce vydaného dne 29. ledna 2013),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydané v létě 2012 bylo odpovědí na žádost Parlamentu o vypracování jednotné politiky EU pro Arktidu;
B. vzhledem k tomu, že se Parlament prostřednictvím své delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru aktivně podílí na činnosti stálého výboru poslanců parlamentů z arktické oblasti;
C. vzhledem k tomu, že Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktické země a Finsko i Švédsko se nacházejí z části také za polárním kruhem; vzhledem k tomu, že jediné původní obyvatelstvo EU, Sámové, žijí v polárních oblastech ve Finsku a Švédsku a rovněž v Norsku a Rusku;
D. vzhledem k tomu, že Norsko je jakožto spolehlivý partner k EU přidruženo prostřednictvím EHP a Schengenské dohody,
E. vzhledem k tomu, že EU se v oblasti Arktidy již dlouho angažuje, a to prostřednictvím své spolupráce s Ruskem, Norskem a Islandem v rámci společné politiky Severní dimenze, včetně koncepce „arktického okna“ této politiky, dále prostřednictvím spolupráce v oblasti Barentsova moře a zejména Barentsovy evropsko-arktické rady a Regionální rady Barentsova moře, a v důsledku zapojení do strategických partnerství s Kanadou, Spojenými státy a Ruskem a v posledních letech také prostřednictvím své účasti v pozici aktivního pozorovatele ad hoc v Arktické radě;
F. vzhledem k tomu, že rozhodnutí přijaté na zasedání Arktické rady v Kiruně „kladně uvítat“ žádost EU o získání statusu pozorovatele v Arktické radě je vykládáno různými způsoby, pokud jde o to, nakolik EU tento status získala;
G. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou hlavními přispěvateli ve výzkumu Arktidy, a vzhledem k tomu, že programy EU, včetně nového rámcového programu Horizont 2020, podporují hlavní výzkumné projekty v regionu, z nichž mají užitek nejen obyvatelé, ale také ekonomiky arktických zemí;
H. vzhledem k tomu, že podle odhadů se v arktické oblasti nachází přibližně pětina neobjevených světových zdrojů uhlovodíku, i když je potřebný rozsáhlejší výzkum, aby bylo možno přesněji stanovit, kolik plynu a ropy se v nachází v arktické oblasti a ve kterých jejích částech, s pomocí jakých technologií je lze vytěžit a jak hospodářsky životaschopná by byla těžba těchto zásob;
I. vzhledem k tomu, že rostoucí zájem o oblast Arktidy ze strany dalších nearktických aktérů, jako je např. Čína, Japonsko, Indie a další asijské země, skutečnost, že tito aktéři vyčleňují finanční prostředky na polární výzkum, a v neposlední řadě také potvrzení statusu stálých pozorovatelů v Arktické radě pro Jižní Koreu, Čínu, Itálii, EU, Japonsko a Singapur ukazuje, že geopolitický význam Arktidy celosvětově roste;
J. vzhledem k tomu, že těžbou ropy a plynu na moři v arktické oblasti se zabývá směrnice 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a že v zájmu zajištění ochrany Arktidy je nezbytné těmto činnostem věnovat zvláštní pozornost a zohledňovat riziko závažných nehod, na něž je třeba účinně reagovat;
K. vzhledem k tomu, že na nezbytnost účinné reakce v souvislosti s těžbou ropy a plynu na moři v arktické oblasti upozorňuje směrnice 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři;
EU a Arktida
1. připomíná své usnesení o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblast, které přijal dne 20. ledna 2011, a vítá společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydané dne 26. června 2012; opětovně potvrzuje své stanovisko, že jelikož jsou tři členské státy EU – Dánsko, Finsko a Švédsko – arktickými státy a Norsko a Island jsou součástí EHP a schengenského prostoru, je EU legitimní zúčastněnou stranou, a to z titulu svých práv a povinností podle mezinárodního práva, svého závazku k environmentálním, klimatickým a dalším politikám, svých aktivit v oblasti financování a výzkumu a svých ekonomických zájmů, včetně lodní dopravy a péče o přírodní zdroje; dále připomíná, že EU má rozsáhlé arktické suchozemské oblasti ve Finsku a Švédsku, které jsou obydleny jedinými původními obyvateli EU, Sámy;
2. bere na vědomí prohlášení Arktické rady z Kiruny a její rozhodnutí o statusu pozorovatele pro EU a další státní subjekty a naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v projednávání zbývajících otázek s Kanadou a náležitě a včas Parlament v této záležitosti průběžně informovala;
3. podporuje Komisi v jejím úsilí o získání statusu pozorovatele v Arktické radě; připomíná úlohu, kterou EU a její členské státy zastávají jako aktivní členové jiných institucí souvisejících s Arktidou, jako je organizace IMO; zdůrazňuje, že je třeba, aby se činnosti orgánů a institucí EU zaměřily spíše na oblasti, v nichž se jedná o politické a hospodářské zájmy EU;
4. vyzdvihuje úlohu Barentsovy evropsko-arktické rady jako důležitého centra pro spolupráci mezi Dánskem, Finskem, Norskem, Ruskem, Švédskem a Komisí; bere na vědomí činnost této rady v oblasti zdravotnictví a sociálních otázek, vzdělávání a výzkumu, energetiky i cestovního ruchu; bere na vědomí poradní úlohu pracovní skupiny původních obyvatel (WGIP) v rámci Barentsovy evropské-arktické rady;
5. zdůrazňuje, že EU přispívá k výzkumu a vývoji v arktické oblasti a že hospodářští aktéři registrovaní a působící v souladu s právními předpisy EU se v této oblasti významně angažují;
6. žádá Komisi, aby předložila návrhy, jak by mohl být rozvíjen program Galileo nebo jiné projekty, jako je globální sledování životního prostředí a bezpečnosti, které by mohly mít dopad na arktickou oblast, aby se zajistila bezpečnější a rychlejší námořní doprava v arktických vodách, čímž by se zároveň investovalo do bezpečnosti a přístupnosti zejména severovýchodní cesty, a to s cílem přispět k lepší předvídatelnosti pohybu ledových ker, lepšímu zmapování dna Severního ledového oceánu a porozumění hlavním geodynamickým procesům v této oblasti;
7. vítá provádění dohody o spolupráci při pátrání a záchraně a dohody o reakci na únik ropy ze strany členů Arktické rady a vyzývá k aktivní účasti evropských institucí a podniků na prováděcím procesu;
8. zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU aktivně zapojila do všech relevantních pracovních skupin Arktické rady i do příslušných regionálních a mezinárodních organizací, jako je IMO;
9. vítá nové strategie pro Arktidu, které přijaly jednotlivé členské státy EU, a to jak členové Arktické rady, jako je Finsko, Dánsko a Švédsko, tak pozorovatelské státy, jako je Německo a Spojené království; upozorňuje na skutečnost, že tyto strategie by měly vést nejen k realističtějšímu pochopení situace, ale také ke konkrétnější přítomnosti v Arktidě, čímž se zdůrazní, že je třeba zohledňovat společné politiky a programy EU týkající se Arktidy;
10. bere na vědomí rozhodnutí nové islandské vlády pozastavit jednání o členství v EU; lituje, že ani jedna strana nebyla schopna najít řešení odlišných postojů k některým otázkám, a to přes blízká kulturní pouta a přesto, že Island již uplatňuje významnou část právních předpisů EU jakožto člen EHP a Schengenu, a že se tak pro budoucí generace promarnila šance na hlubší integraci Islandu – i se zvláštními výjimkami – vzhledem k jeho strategické geopolitické a geohospodářské pozici; žádá Komisi, aby rozvinula užší spolupráci s Islandem v oblastech společného zájmu, jako je rozvoj námořní dopravy a energie z obnovitelných zdrojů, a plně přitom využila stávající nástroje a podpořila výzkum i obchodní spolupráci mezi evropskými a islandskými aktéry, a to nejen s ohledem na zvyšující se aktivity čínských subjektů, a aby zajistila, že v této strategicky významné oblasti nebudou oslabeny hospodářské zájmy Evropy;
11. vítá přípravy Arktické hospodářské rady, která by měla působit v rámci Arktické rady jakožto poradní orgán; zdůrazňuje, že evropské podniky a instituce se z velké části podílejí na příspěvcích a investicích směřovaných do arktické oblasti, což svědčí nejen o účinném zapojení obchodních aktérů ze tří arktických členských států EU, ale také z dalších (pozorovatelských) států, přičemž je třeba vzít v potaz, že mnohé podniky mají v současnosti globální povahu;
12. vítá práci vykonanou v rámci iniciativ působících na základě přístupu vycházejícího zdola, které zajišťují vyvážené a dlouhodobé zapojení evropských a mimoevropských podniků a k nimž patří Arktický kulatý stůl pro obchod, a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na to, jak podpořit evropské podniky, které jsou zapojeny do udržitelného a dlouhodobého vyváženého socioekonomického rozvoje Arktidy;
13. vyzývá Komisi, aby s ohledem na velký počet vědeckých, hospodářských a občanských činností, především v evropské části Arktidy, v oblasti Barentsova moře i mimo tyto oblasti, rozvíjela postupy zaměřené na účinnější využívání finančních prostředků poskytovaných EU a na zajištění patřičné rovnováhy mezi ochranou a rozvojem arktické oblasti při přidělování prostředků EU do této oblasti;
14. dále navrhuje, aby byla přijata opatření k lepšímu sladění stávajících programů, např. v rámci programu Interreg IV, programu národních priorit, strategie pro Kolartik a region Baltského moře a strategie „modrého růstu“, a rovněž příspěvků do fondu partnerství Severní dimenze, jako jsou NDEP a NDPTL, nebo prostředků pro ENSP, což by umožnilo směřování prostředků, a aby byly jednoznačně definovány investiční priority pro působení v arktickém oblasti; naléhavě vyzývá k tomu, aby Komise a ESVČ nesly zodpovědnost za konzistentní směřování prostředků do Arktidy;
15. podporuje zřízení arktického informačního střediska EU, sítě zaměřené na Arktidu, jejímž cílem je informovat a propojovat zúčastněné strany v Arktidě a EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné, aby tento projekt zahrnoval zvláštní rozhraní, pokud jde o zúčastněné orgány a instituce EU; uznává úlohu, kterou plní Arktické fórum EU v Bruselu jakožto unikátní platforma, která rozvíjí porozumění mezi širokým spektrem příslušných aktérů jak v Arktidě, tak v EU a propojuje oblasti tvorby politik, vědy a podnikání;
16. vyjadřuje své obavy, pokud jde o schopnost ESVČ koordinovat činnost několika dotčených GŘ Komise, neboť GŘ RELEX již není součástí infrastruktury Komise a tvoří samostatný subjekt; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby před koncem funkčního období Komise poskytly Parlamentu zprávu o tom, jakým způsobem by bylo možné zavést účinný systém (obdobný tomu, který dříve provozovala meziútvarová pracovní skupina Komise) s cílem koordinovat horizontální pracovní skupinu, aby se zajistila horizontální soudržnost, koordinace a účinnost při tvorbě politik EU a provádění jejích programů, jak požaduje Parlament;
17. vyzývá Komisi, aby vytvořila a předložila ucelenou socioekonomickou strategii pro činnost EU v Arktidě, která zajistí, aby vždy, když jsou tvořeny, měněny nebo aktualizovány politiky, jež mají dopad na Arktidu, byly zohledňovány zájmy EU a členských států;
18. žádá Komisi, aby vytvořila akční plán k definování konkrétních kroků pro soudržné provádění této strategie a stávajících politik a programů týkajících se Arktidy s cílem zajistit koordinovaný přístup k arktické oblasti;
Udržitelný socioekonomický rozvoj a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí v oblasti Arktidy
19. zdůrazňuje globální dopad změn v arktické oblasti i významnou úlohu, kterou spolu s národy žijícími v blízkosti pólu bude muset plnit EU a ostatní průmyslové velmoci při snižování znečištění v arktické oblasti způsobeného zvýšeným objemem činností, k nimž tam dochází; upozorňuje, že změna klimatu v oblasti Arktidy bude mít vážný dopad na pobřežní regiony v Evropě i jinde, stejně jako na evropská odvětví závislá na klimatu, jako je zemědělství a rybolov, energetika, chov sobů, lov, cestovní ruch a doprava;
20. je si vědoma, že tající led a vyšší teploty vedou nejen k vysidlování původního obyvatelstva, a tudíž i ohrožování tradičního způsobu života, ale rovněž vytváří příležitosti pro hospodářský rozvoj arktické oblasti; uznává přání obyvatel i vlád v arktické oblasti, které mají svrchovaná práva a povinnosti, nadále usilovat o udržitelný hospodářský rozvoj a zároveň chránit tradiční zdroje obživy původních obyvatel a velmi zranitelné arktické ekosystémy;
21. i když bere v potaz obdobnou legislativu v USA, vyjadřuje politování nad dopady, které mají právní předpisy EU týkající se zákazu obchodování s tuleními kožešinami na obyvatele a především na tradiční kulturu a živobytí, což následně brání angažování EU v Arktidě; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila způsoby, jak tyto předpisy změnit či zlepšit a uvést je do souladu s potřebami partnerů z arktické oblasti;
22. připomíná své stanovisko ve věci práv původního obyvatelstva obecně a zejména Sámů, kteří jsou jedinými původními obyvateli EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále hledala způsoby, jak zajistit, aby jejich názory a zkušenosti byly zohledněny v procesu tvorby politik EU; v této souvislosti vyzývá, aby bylo v Bruselu zřízeno Nezávislé zastoupení původních obyvatel;
23. zdůrazňuje významné příspěvky, které EU vyčlenila na výzkum v rámci programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby definovala jednoznačné okruhy k podpoře výzkumu týkajícího se Arktidy v rámci nového programu Horizont 2020, a to jak v případě obecného, tak aplikovaného výzkumu;
24. připomíná, že je třeba věnovat zvláštní pozornost vážným environmentálním otázkám týkajícím se arktických vod, aby se zajistila ochrana životního prostředí v Arktidě ve vztahu k jakékoli činnosti spojené s těžbou ropy a plynu na moři, přičemž je třeba současně zohlednit riziko závažných nehod a potřebu na ně účinně reagovat, jak stanoví směrnice 2013/30/EU;
25. zdůrazňuje, že nutné účinně reagovat v souvislosti s těžbou ropy a plynu na moři v arktické oblasti, jak stanoví směrnice 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři;
26. zdůrazňuje zásadní význam bezpečnosti a zabezpečení nových světových obchodních tras vedoucích mořem v arktické oblasti, a to zejména pro hospodářství EU a jejích členských států, neboť tyto země kontrolují 40 % světové obchodní lodní dopravy; vítá práci Mezinárodní námořní organizace na dokončování povinného polárního kodexu pro lodní dopravu; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby nadále udržovaly těsné vztahy s evropskými výzkumnými institucemi a podniky v oblasti dopravy a pojišťovnictví, aby se zajistilo, že budou zohledňovány nové technologie a zkušenosti; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat svobodu moří a právo na svobodný průjezd mezinárodními vodami; podporuje spolupráci v oblasti výzkumu a investic s cílem vytvořit silnou a bezpečnou infrastrukturu pro arktické námořní trasy;
27. zdůrazňuje význam práce, kterou v této věci odvádí partnerství Severní dimenze pro dopravu a logistiku (NDPTL);
28. vyzývá státy v této oblasti, aby zajistily, že současné dopravní trasy, i ty, které vzniknou v budoucnosti, byly otevřené pro mezinárodní lodní dopravu, a aby nezaváděly jakákoli jednostranná svévolná břemena, ať již finanční nebo administrativní, která by mohla ztěžovat lodní dopravu v Arktidě, kromě mezinárodně dohodnutých opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti nebo ochranu životního prostředí;
29. bere na vědomí nedávné průzkumy, které proběhly v evropské části Arktidy a Barentsově moři, a vyzdvihuje dvoustrannou spolupráci mezi Norskem a Ruskem při uplatňování těch nejvyšších dostupných technických standardů v oblasti ochrany životního prostředí při hledání ložisek ropy a plynu v Barentsově moři; upozorňuje zejména na význam kontroverzního vývoje nových technologií zvláště vyvinutých pro prostředí Arktidy, jako jsou technologie instalované pod mořské dno;
30. při vědomí vnitřních debat v EU a jejích členských státech o změně klimatu a nových energetických politikách („Energiewende“) připomíná pozici EU jakožto největšího spotřebitele zemního plynu z Arktidy a působení evropských hospodářských aktérů; zdůrazňuje význam zemního plynu z bezpečného a zajištěného zdroje, produkovaného v souladu s nejpřísnějšími normami, který do budoucna představuje zásadní prvek přechodu na nízkouhlikového hospodářství; podporuje postupný a opatrný přístup v rámci rozvoje zdrojů energie v Arktidě a zdůrazňuje, že různé oblasti Arktidy se zásadně liší, co se týče podmínek, a musí k ním být tudíž přistupováno jednotlivě;
31. připomíná právo obyvatel Arktidy určit si vlastní způsob života a respektuje jejich přání, aby se tento region rozvíjel udržitelným způsobem, a žádá Komisi, aby předložila zprávu o tom, jaké programy EU by bylo možné využít na podporu dlouhodobého, vyváženého udržitelného rozvoje, a aby připravila opatření, jež budou mít pro splnění tohoto přání konkrétnější přínos;
32. bere na vědomí priority nové grónské vlády; vyzývá Komisi, aby posoudila, které programy EU by mohly přispívat k udržitelnému rozvoji Grónska, především s ohledem na dramatický nárůst činností mimoevropských subjektů v Grónsku; naléhavě vyzývá Komisi i členské státy, aby na budoucnost Grónska a na rozvoj jeho zdrojů pohlížely ze strategického hlediska a zároveň zajistily, že evropská účast bude řádně přispívat k udržitelnému rozvoji země;
33. velmi jej znepokojuje velmi malý ohlas prohlášení o záměru, které místopředseda Komise podepsal s Grónskem, ve srovnání s rychlostí zapojení a přípravy investic ze strany asijských států; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby také koordinovaly s evropskými podniky, a zajistily tak naplnění dlouhodobých zájmů EU a využívání její kapacity na podporu dlouhodobého udržitelného rozvoje;
34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států v arktické oblasti.
- [1] Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 71.