NÁVRH USNESENÍ o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny
15. 4. 2014 - (2014/2699(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Rebecca Harms, Mark Demesmaeker, Werner Schulz, Tarja Cronberg, Ulrike Lunacek, Helga Trüpel za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0436/2014
B7‑0441/2014
Usnesení Evropského parlamentu o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, a zejména na svá usnesení ze dne 27. února 2014[1] a 13. března 2014[2],
– s ohledem na závěry mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 3. března 2014, na němž se situace na Ukrajině projednávala, a na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci konané dne 17. března 2014 a dne 14. dubna 2014,
– s ohledem na prohlášení hlav států a předsedů vlád ohledně Ukrajiny na zasedání Evropské rady dne 6. března 2014,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady o Ukrajině ze dne 20. března 2014,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že se na východě Ukrajiny konají v posledních dnech proruské demonstrace; vzhledem k tomu, že demonstranti v Doněcku, Luhansku a Charkově obsadili budovy místní správy a jiné veřejné budovy; vzhledem k tomu, že separatisté násilně vnikli i do budov bezpečnostní služby a kanceláří místních televizních stanic;
B. vzhledem k tomu, že proruští demonstranti v Doněcku vyhlásili „Doněckou republiku“ a hodlají do 11. května 2014 uspořádat referendum, v němž by obyvatelé vyjádřili tomuto „samostatnému státu“ svou podporu; vzhledem k tomu, že i demonstranti v Charkově a Luhansku vyhlásili „lidové republiky“ po vzoru Doněcka;
C. vzhledem k tomu ve dnech 12. a 13. dubna 2014 zaútočili dobře vyzbrojení, blíže neurčení maskovaní muži v rámci několika koordinovaných razií na policejní stanice a vládní budovy v městech Slovjansk, Kramatorsk, Krasnyj Lyman, Mariupol, Jenakijeve a v dalších městech v doněckém regionu; vzhledem k tomu, že přinejmenším jeden policista zemřel a několik dalších bylo při těchto střetech zraněno;
D. vzhledem k tomu, že Rusko shromáždilo na hranicích s Ukrajinou své vojenské jednotky; vzhledem k tomu, že existuje reálné nebezpečí, že se Rusko pokusí o zopakování „krymského scénáře“ a obsadí a anektuje jihovýchodní oblasti Ukrajiny;
E. vzhledem k tomu, že dne 1. března 2014 udělila Rada federace Ruska prezidentovi Putinovi na jeho žádost mandát k použití ruských ozbrojených sil na území Ukrajiny, a to pod falešnou záminkou, že situace na Ukrajině představuje hrozbu pro životy ruských občanů;
F. vzhledem k tomu, že na Ukrajině nebyly v poslední době zaznamenány žádné případy útoků, zastrašování ani diskriminace ruských občanů či etnických Rusů, ani příslušníků jiných menšin;
G. vzhledem k tomu, že cílem separatistů je zřejmě destabilizovat zemi, narušit volební proces a oslabit novou vládu v koordinované snaze s Ruskem o zvýšení hospodářského, vojenského a politického tlaku na Kyjev, a zpochybnit tak legitimitu ukrajinských orgánů a zabránit Ukrajině, aby se dále začleňovala do evropských struktur;
H. vzhledem k tomu, že Rusko v této souvislosti zvýšilo od 1. dubna ceny plynu pro Ukrajinu na 486 USD za tisíc kubických metrů, čímž jednostranně ukončilo platnost slevy, kterou Ukrajina získala jako součást dohod z Charkova, a že v posledních dnech zakázalo dovoz ukrajinských mléčných produktů na ruské území; vzhledem k tomu, že Ruská federace svévolně uplatnila jednostranné obchodní restrikce na produkty z Gruzie a Moldavska;
I. vzhledem k tomu, že EU přijalo soubor ekonomických opatření na podporu Ukrajiny, jehož součástí je i makrofinanční pomoc a autonomní obchodní opatření; vzhledem k tomu, že Ukrajina právě dokončuje dohodu s Mezinárodním měnovým fondem o plánu pomoci; vzhledem k tomu, že konkrétní podmínky této dohody byly dosud drženy v tajnosti; vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská situace v zemi se neustále zhoršuje;
J. vzhledem k tomu, že dne 21. března 2014 podepsala EU s Ukrajinou politická ustanovení dohody o přidružení s tím, že zbytek dohody, který se týká vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), bude podepsán co nejdříve;
K. vzhledem k tomu, že dne 10. dubna 2014 schválilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy rezoluci, podle níž mají být zástupcům Ruské federace odebrána v tomto shromáždění hlasovací práva kvůli anexi Krymu Ruskem v návaznosti na vojenské okupaci tohoto poloostrova;
L. vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout rozhodná diplomatická opatření na všech úrovních s cílem snížit napětí a předejít tomu, aby se krize vymkla kontrole; vzhledem k tomu, že EU musí efektivně reagovat, a umožnit tak Ukrajině a dalším zemím Východního partnerství, aby v plné míře a bez vnějšího nátlaku uplatňovaly práva, která jim jako svébytným státům přísluší;
M. vzhledem k tomu, že OBSE se v této souvislosti rozhodla, že na Ukrajinu vyšle mezinárodní misi, která bude tamní situaci monitorovat a usilovat o tlumení krize; vzhledem k tomu, že Evropská rada požádala vysokou představitelku, aby urychleně vypracovala plány, jak by EU mohla činnost mise OBSE podpořit;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad probíhající krizí a možnými důsledky a dopady, které by tato krize mohla mít na bezpečnost v celém regionu a na budoucí vztahy mezi EU a Ruskem; vyzývá v této souvislosti všechny aktéry ke konstruktivnímu jednání a zdrženlivosti s cílem snížit napětí a najít vhodné řešení, které by situaci stabilizovalo a umožnilo ukrajinským orgánům řešit stávající hospodářské a sociální problémy formou naléhavých a účinných opatření;
2. vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že zodpovědný přístup kyjevských orgánů, které se pokoušejí současnou krizi řešit dialogem a diplomatickými prostředky, nevedl zatím k úspěchu, a naléhavě kyjevské orgány vyzývá, aby zdvojnásobily své úsilí o posílení jednoty země a dosažení smíru mezi všemi skupinami ukrajinské společnosti; vyzývá v tomto ohledu k okamžitému odzbrojení všech polovojenských skupin a jednotek domobrany;
3. důrazně odsuzuje anexi Krymu Ruskou federací jako akt, který je v rozporu s mezinárodním právem a Helsinským závěrečným aktem, a vyzývá Moskvu, aby okamžitě přistoupila ke snížení počtu vojenských jednotek a jejich stažení z hranic s Ukrajinou a aby zastavila veškeré záměrné akce, pokusy o infiltraci a politické ovlivňování či skrytou podporu demonstrací na východě Ukrajiny, což bude znamenat první krok ke snížení napětí;
4. připomíná Rusku jeho právní závazky jakožto signatáře memoranda z Budapešti z roku 1994, v němž se strany dohodly, že nebudou ohrožovat ani násilně porušovat územní celistvost nebo politickou nezávislost Ukrajiny;
5. s napětím očekává čtyřstrannou schůzku mezi vysokou představitelkou EU, americkým ministrem zahraničí a ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny a doufá, že tato schůzka přispěje ke zmírnění napětí a nalezení komplexního a trvalého diplomatického řešení krize; zdůrazňuje však, že o budoucnosti Ukrajiny mohou rozhodovat pouze ukrajinští občané v demokratickém, inkluzivním a transparentním procesu; naléhavě proto vyzývá Kyjev, aby vyvinul veškeré úsilí k zajištění toho, aby se prezidentské volby plánované na 25. května 2014 odehrály v plném souladu s normami OBSE, a oceňuje v této souvislosti rozhodnutí Komise uvolnit 5 milionů EUR na podporu volební pozorovatelské mise OBSE a na opatření zaměřená na posilování důvěryhodnosti výsledků těchto voleb;
6. domnívá se, že po prezidentských volbách by se měly záhy, ještě před koncem roku, konat volby parlamentní, aby se prohloubila legitimita ukrajinských orgánů;
7. podporuje ministra zahraničí Andreje Dešcycja v myšlence neutrální Ukrajiny, podobně jak tomu je v případě Finska, jako možného prostředku ke snížení napětí vůči Rusku a vyjasnění skutečnosti, že podpis dohody o přidružení nebo dohody DCFTA s Evropskou unií není spojen s přistoupením k NATO;
8. dále zastává názor, že ukrajinská ústavní reforma by měla být předmětem široké a důkladné diskuse, jíž se budou účastnit všechny složky ukrajinské společnosti a jež by mohla vést k případnému referendu;
9. vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že krátkodobá mimořádná opatření pomoci Ukrajině zaměřená na podporu sledování průběhu voleb a s nimi související opatření pro vytváření důvěry v rámci nástroje stability a míru by mohla být kvůli znepokojujícímu nedostatku prostředků na platby pro financování vnější pomoci EU pozdržena nebo dokonce zrušena; naléhavě vyzývá Komisi i Radu, aby v době, kdy země v bezprostředním sousedství EU čelí tak vážné krizi, připravily bez dalších průtahů převod finančních zdrojů s cílem umožnit hladké fungování nástroje pro stabilitu a mír;
10. vyzývá zároveň k úplnému a účinnému vyslání mise OBSE, jejímž posláním je sledovat situaci na Ukrajině po obsazení Krymu; dále vyzývá k rozšíření mise na Krym a vítá rozhodnutí Evropské rady o nalezení způsobů, jak usnadnit činnost této mise;
11. vyzdvihuje skutečnost, že pozastavení hlasovacích práv ruské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy spolu s rezolucí Valného shromáždění OSN, v níž se Rusko odsuzuje za anexi Krymu, jsou jasnými signály o prohlubující se izolaci Ruské federace na mezinárodní úrovni, které by měly ruské orgány věnovat patřičnou pozornost, pokud chtějí, aby Rusko zůstalo důvěryhodným aktérem na mezinárodní scéně;
12. naléhavě vyzývá EU, aby poskytovala Ukrajině podporu při soudních řízení u všech mezinárodních soudních dvorů a rozhodčích orgánů, pokud se Ukrajina rozhodne podat v souvislosti s Krymem a jinými dvoustrannými spory s Ruskem stížnost;
13. vítá rozhodnutí Evropské unie o zavedení cílených sankcí, včetně omezujících opatření týkajících se cestování a zmrazení majetku, vůči osobám odpovědným za činy konané z nesnášenlivosti a nenávisti, včetně výzev k válce, nebo za činy, které by mohly narušit nebo ohrozit územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, vyjadřuje však své politování nad tím, že se Rada pro zahraniční věci na svém zasedání dne 14. dubna 2014 rozhodla neuplatnit třetí fázi sankcí navzdory vyhrocení krize;
14. zdůrazňuje, že vývoz zbraní a vojenské technologie může ohrozit stabilitu a mír v celém regionu; hluboce lituje skutečnosti, že členské státy EU vyvážely ve velkém rozsahu zbraně a vojenskou technologii do Ruska, včetně významných strategických konvenčních kapacit; vyzývá Francii, Německo a Itálii jakožto největší vývozce zbraní do Ruska, aby od základu přezkoumaly své vývozní politiky zaměřené na Rusko, převzaly odpovědnost a zajistily dodržování režimu EU kontroly zbraní; naléhavě vyzývá francouzskou vládu, aby nedodala první bitevní loď třídy Mistral, jejíž předání je plánováno na 1. listopad 2014; vítá rozhodnutí německé vlády neprodleně pozastavit spolupráci společnosti Rheinmetall s ruskými ozbrojenými silami týkající se výstavby střediska pro bojový výcvik;
15. vítá podepsání politických ustanovení dohody o přidružení a očekává rychlé uplatnění autonomních obchodních preferencí přijatých EU s cílem překlenout vzniklou mezeru do podepsání zbytku dohody, jenž zahrnuje prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu;
16. připomíná, že dohoda o přidružení s Ukrajinou nepředstavuje ve vztazích mezi EU a Ukrajinou konečný cíl; v tomto ohledu upozorňuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii má Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí právní stát;
17. vyzývá Evropskou unii a ukrajinskou vládu, aby bez odkladu vypracovaly a realizovaly účinnou informační kampaň pro občany, prováděly programy poukazující na přínos politického přidružení Ukrajiny a její hospodářské integrace s EU a čelily veškerým nepravdivým a zkresleným informacím, zejména ve východních a jižních oblastech země, a to i na místní úrovni;
18. naléhavě vyzývá ukrajinskou vládu, aby zahájila ambiciózní soubor transparentních a komplexních strukturálních reforem, které kladou důraz na posílení právního státu, potírání korupce přijetím a prosazováním nezbytných právních předpisů, na vytvoření vyváženého a funkčního systému správy založeného na oddělení moci a souladu s evropskými normami, na zavedení zásadní reformy soudnictví a volebního zákona a sladění antidiskriminačních právních předpisů s normami EU; dále je přesvědčen, že je nanejvýš důležité zahájit postupný proces decentralizace ústřední moci na regionální a obecní správní orgány v souladu se zásadou subsidiarity EU, aniž by při tom byla narušena vnitřní rovnováha pravomocí a účinné fungování státu; vítá v tomto ohledu rozhodnutí Komise zřídit podpůrnou skupinu pro Ukrajinu, která se bude zabývat prováděním „evropské reformní agendy“;
19. zdůrazňuje, že příčinou omezeného souboru opatření, která EU přijala v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, je mimo jiné silná závislost EU na dodávkách energie z Ruské federace; domnívá se, že je v tomto ohledu klíčové snížit ve střednědobém horizontu závislost EU na Moskvě i na ostatních autoritářských režimech a zvážit možnost úplného bojkotu, a zároveň vytvořit konkrétní alternativy pro ty členské státy EU, jež v současné době nemají jiné zdroje energie než z Ruska; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby usilovala o plné provedení třetího energetického balíčku a podporovala projekty v jižním koridoru, které povedou k účinné diverzifikaci dodávek energie; naléhavě vyzývá členské státy, aby své státní podniky nezapojovaly do projektů s ruskými společnostmi, jež by zvyšovaly evropskou zranitelnost, a v tomto ohledu vyzývá Evropskou radu, aby přijala závazné vnitrostátní cíle pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost pro rok 2030, jež sníží evropskou závislost na dodávkách fosilních paliv, v souladu s hodnocením dopadu Komise připojeným k jejímu sdělení o klimatickém a energetickém balíčku pro rok 2030, jenž je na pořadu jednání nadcházejícího zasedání Evropské rady, které proběhne ve dnech 20.–21. března;
20. vítá počáteční opatření přijatá Komisí, která by Ukrajině pomohla řešit energetickou krizi v případě, že by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, a naléhá na Radu a Komisi, aby Kyjev podpořily v úsilí vyřešit vleklý spor s Moskvou o zemní plyn;
21. upozorňuje na dramatickou sociální situaci v zemi; vyzývá ukrajinskou vládu, aby v plné míře zveřejnila podmínky dohody s MMF, a žádá přijetí doprovodných opatření, jež by stávající situaci zmírnila, zejména pokud jde o nejzranitelnější skupiny obyvatelstva; domnívá se, že podmínky MMF by mohly prohloubit vnitřní napětí a vést k urychlenému snížení platů a počtu pracovních míst ve veřejné správě, což by mohlo mít za vedlejší účinek nárůst korupce;
22. znovu vyzývá, aby byla ustavena nezávislá komise se silným mezinárodním zastoupením, která by pod dohledem mezinárodního poradního výboru Rady Evropy vyšetřila přestřelky v Kyjevě a tragické události na Majdanu, a aby tato komise začala co nejrychleji plně fungovat;
23. zdůrazňuje, že je třeba provést případnou reformu stávajících právních předpisů o jazycích ve spolupráci s Benátskou komisí za účelem jejich uvedení do souladu s povinnostmi Ukrajiny plynoucími z Evropské charty regionálních či menšinových jazyků;
24. vítá zavedení bezvízového režimu mezi EU a Moldavskem a očekává rychlé dokončení bezvízového režimu mezi EU a Ukrajinou coby konkrétní odpovědi na evropské ambice lidu demonstrujícího na Majdanu; mezitím vyzývá k okamžitému zavedení dočasných, velmi jednoduchých a nenákladných postupů udělování víz;
25. dále vyzývá Komisi, aby spolupracovala s ukrajinskými orgány ve snaze nalézt možnosti, jak kompenzovat důsledky odvetných opatření přijatých Moskvou s cílem zamezit podpisu dohody o přidružení;
26. vítá úmysl podepsat dohody o přidružení s Moldavskem a Gruzií nejpozději v červnu 2014 a naléhavě vyzývá Radu, aby postupovala stejně; zastává názor, že je v zájmu zemí Východního partnerství, aby nalezly způsoby, jak zmírnit a překonat jakékoliv překážky, které narušují jejich slučitelnost s Evropským hospodářským prostorem a celní unií; vyzývá proto k navázání upřímného a otevřeného dialogu s Ruskou federací s cílem vyvinout veškeré úsilí o rozvoj součinnosti, jejímž cílem bude prospěch zemí Východního partnerství;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentům, vládám a parlamentům Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0170.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2014)0248.