Návrh usnesení - B7-0444/2014Návrh usnesení
B7-0444/2014

NÁVRH USNESENÍ o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny

15. 4. 2014 - (2014/2699(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Mairead McGuinness, Jacek Saryusz-Wolski, Laima Liucija Andrikienė, Roberta Angelilli, Elena Băsescu, Anna Maria Corazza Bildt, Jerzy Buzek, Arnaud Danjean, Mário David, Mariya Gabriel, Michael Gahler, Paweł Zalewski, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic, Tunne Kelam, Jan Kozłowski, Eduard Kukan, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Monica Luisa Macovei, Nadezhda Neynsky, Ria Oomen-Ruijten, Alojz Peterle, Andrej Plenković, Bernd Posselt, Cristian Dan Preda, György Schöpflin, Salvador Sedó i Alabart, Inese Vaidere, Sophie Auconie, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Algirdas Saudargas, Philippe Juvin, Andrey Kovatchev, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė za skupinu PPE

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0436/2014

Postup : 2014/2699(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0444/2014
Předložené texty :
B7-0444/2014
Rozpravy :
Přijaté texty :

B7‑0444/2014

Usnesení Evropského parlamentu o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny

(2014/2699(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, především na usnesení ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu[1],

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady o Ukrajině ze dne 20. března 2014,

–       s ohledem na prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 1. dubna 2014,

–       s ohledem na společné prohlášení ze setkání čelných představitelů skupiny G7, které se konalo v Haagu dne 24. března 2014,

–       s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 3. dubna 2014 o snížení nebo odstranění cel na zboží pocházející z Ukrajiny[2],

–       s ohledem na závěry ze zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci o Ukrajině ze dne 14. dubna 2014,

–       s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Ruská federace dále stupňuje své úsilí o destabilizaci a svou agresi na východě Ukrajiny, přičemž využívá separatisty, kteří obsazují veřejné budovy a podněcují nepokoje;

B.     vzhledem k tomu, že v několika velkých městech východní Ukrajiny, včetně Luhansku, Doněcku a Charkova, oznámili proruští separatisté, že připravují referenda obdobná tomu, které se konalo na Krymu, s cílem rozhodnout dne 11. května 2014 o sebeurčení východních oblastí Ukrajiny;

C.     vzhledem k tomu, že další vystupňování násilné destabilizace východní Ukrajiny by mohlo být využito Ruskem jakožto falešná záminka pro další agresi prováděnou vojenskými prostředky, zabránění konání prezidentských voleb a nucenou federalizaci Ukrajiny;

D.     vzhledem k tomu, že EU a mezinárodní společenství neuznávají a v budoucnu neuznají výsledky nezákonného referenda na Krymu ze dne 16. března 2014 a následné včlenění Krymu do Ruské federace;

E.     vzhledem k tomu, že Rusko i nadále porušuje své mezinárodní závazky, jako jsou např. ty z nich, které vyplývají z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy, a obzvláště Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu z roku 1994;

F.     vzhledem k tomu, že EU je odhodlána co nejdříve podepsat dohody o přidružení, resp. prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA) s Moldávií i Gruzií, a to nejpozději v červnu 2014;

G.     vzhledem k tomu, že tzv. referendum ze dne 2. února 2014 na autonomním území Gagauzsko v Moldavské republice bylo uspořádáno v rozporu s ústavou a legislativním rámcem Moldavské republiky, a bylo tudíž protiprávní; vzhledem k tomu, že formát jednání 5+2 nevedl k udržitelnému řešení podněsterského konfliktu;

H.     vzhledem k tomu, že Rusko i nadále okupuje gruzínské regiony Abcházii a Cchinvali (Jižní Osetie), a porušuje tím základní normy a zásady mezinárodního práva, a dále vzhledem k tomu, že proces budování bariér na hranicích se prudce urychlil a došlo k narušením gruzínského vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny;

1.      co nejdůrazněji odsuzuje stupňující se destabilizaci a provokace na východní Ukrajině způsobené zjevnými a utajenými ruskými zásahy; odmítá jakékoli přípravy na nezákonná referenda podobná referendu na Krymu; varuje před rostoucí destabilizací a rozmáhajícími se sabotážemi způsobenými proruskými separatisty, kteří jsou ozbrojeni, prošli výcvikem, jsou dobře koordinováni a vede je Rusko, a kteří by mohli být Ruskem využiti jakožto falešná záminka pro vojenský zásah, zabránění konání prezidentských voleb a nucenou federalizaci, která by byla nástrojem umožňujícím rozdělení Ukrajiny;

2.      vyjadřuje vážné znepokojení nad vojenskými operacemi prováděnými Ruskem ve východní Ukrajině; opakuje, že je nezbytné, aby EU a její členské státy vystupovaly vůči Rusku jednotně; je přesvědčen, že stávající situace si vyžaduje, aby Rada posílila druhou fázi sankcí a byla připravena na jejich třetí fázi (hospodářské sankce), která musí být neprodleně uplatněna, a aby pokračovala politická, hospodářská a finanční izolace Ruska na mezinárodní úrovni;

3.      opakuje také svou výzvu Radě, aby urychleně uplatnila sankce, včetně embarga na zbraně a duální technologii, zmrazení aktiv, uplatnění právních předpisů zakazujících legalizaci výnosů z trestné činnosti vůči jednotlivcům, kteří jsou zapojeni do rozhodovacího procesu týkajícího se destabilizace a provokací na východní Ukrajině, a opatření vůči ruským podnikům a jejich dceřiným podnikům, zejména v energetice, jakož i vůči ruským investicím a aktivům v EU, a aby přehodnotila všechny dohody s Ruskem a přezkoumala možnost pozastavení jejich uplatňování; vítá rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 rozšířit seznam osob, na něž se uplatňuje zmrazení aktiv a zákaz vydávání víz;

4.      vyzývá k zavedení hospodářských, obchodních a finančních restrikcí vůči Krymu a jeho separatistickému vedení; domnívá se, že k urychlenému uplatnění těchto kroků by mělo dojít na základě rozboru právních dopadů anexe Krymu, který vypracuje Komise;

5.      vyjadřuje plnou podporu jednotě, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny; považuje kroky Ruska za vážné porušení mezinárodního práva a jeho vlastních mezinárodních závazků vyplývajících z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy a Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, jakož i dvoustranných povinností vyplývajících z dvoustranné dohody o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997; vítá rozhodnutí pozastavit platnost hlasovacího práva Ruska v Parlamentním shromáždění Rady Evropy;

6.      vyzývá Rusko, aby stáhlo veškeré vojenské jednotky, které jsou soustředěny podél hranice s Ukrajinou a na ukrajinském území, a aby neprodleně zrušilo mandát umožňující Radě federace uplatňovat sílu na ukrajinském území; požaduje, aby byly okamžitě zastaveny veškeré kroky směřující k destabilizaci situace na Ukrajině, ať už se jedná o kroky zahraniční, či domácí; domnívá se, že veškeré politické požadavky musí být sdělovány nenásilnou cestou prostřednictvím vhodných a legitimních fór; žádá, aby Rusko neorganizovalo žádné separatistické požadavky jakéhokoli typu – jako jsou např. nezákonná referenda týkající se východních oblastí Ukrajiny – a aby se veřejně distancovalo od nedávných událostí na východní Ukrajině, neboť porušují její svrchovanost a územní celistvost;

7.      vyzývá Radu, aby pomáhala Ukrajině v oblasti reformy civilního bezpečnostního sektoru, poskytovala podporu policii, pohraniční kontrole a právnímu státu prostřednictvím silné mise SBOP a připravila politický rámec pro krizový přístup, v němž co nejdříve přezkoumá všechny možnosti v uvedených oblastech;

8.      vyzývá Unii, aby rozšířila pozorovatelskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem vyslat co nejvíce pozorovatelů na východní Ukrajinu, aby podali svědectví a informovali o situaci na místě a rovněž rozkrývali falešné záminky pro možné další stupňování konfliktu; sdílí obavy, které vyjádřily OBSE a Rada Evropy, týkající se omezení jejich schopnosti sledovat situaci v oblasti lidských práv, včetně práv příslušníků národnostních menšin, na Krymu;

9.      dále požaduje, aby byla vyslána pozorovatelské mise pro důkladné sledování voleb Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), rovněž za účasti Parlamentu a EU, za účelem komplexního sledování voleb; žádá, aby prezidentské volby pořádané dne 25. května 2014 byly svobodné a spravedlivé a proběhly v plném souladu s mezinárodními standardy; odmítá jakékoli vnější tlaky zaměřené na oddálení voleb;

10.    očekává, že Rusko projeví důsledné odhodlání dosáhnout úspěšného politického výsledku ohlášených čtyřstranných rozhovorů mezi EU, USA, Ruskem a Ukrajinou na základě plného dodržování celistvosti Ukrajiny, včetně práva Ukrajiny rozhodovat o své ústavě a politické budoucnosti; je toho názoru, že pokud Rusko tuto ochotu neprojeví, bude to důkaz toho, že klade překážky dosažení uskutečnitelného řešení a chce pouze získat čas;

11.    vítá skutečnost, že ukrajinská vláda současné období krize řešila doposud umírněným a uvážlivým způsobem a připomíná, že ukrajinské orgány mají plné právo využívat veškerá vojenská opatření, aby znovu získaly kontrolu nad svým územím;

12.    naléhavě žádá EU, aby podpořila Ukrajinu v mezinárodních orgánech, zejména v mezinárodních soudních orgánech, pokud se tato rozhodne vznést žalobu za porušení suverenity a teritoriální celistvosti proti Rusku;

13.    vítá prohlášení ukrajinské vlády o ambiciózním programu hospodářských a sociálních reforem a zdůrazňuje, že je zásadně důležité jej rychle provést, aby mohlo dojít ke stabilizaci země a překonání její kritické finanční situace; vítá rozhodnutí mezinárodních finančních institucí a Komise poskytnout Ukrajině dostatečnou krátkodobou i dlouhodobou finanční pomoc; připomíná, že je třeba uspořádat a koordinovat mezinárodní dárcovskou konferenci, kterou by měla svolat Komise a měla by se konat co nejdříve;

14.    připomíná, že mezinárodní finanční pomoc může Ukrajině přinést hmatatelné výsledky, pokud bude podmíněna přísným dodržováním podmínek a prováděním programu vládních reforem; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby tomuto programu poskytly potřebnou odbornou pomoc za účelem posílení právního státu a vymýcení korupce;

15.    vyzývá Ukrajinu, aby dále pokračovala v provádění politických reforem v souladu s plánem, a to zejména v ústavní reformě; vítá odhodlání ukrajinské vlády k plnění svých závazků, jimiž je zajistit reprezentativnost vládních struktur, které budou zohledňovat regionální rozmanitost, dále zaručit plnou ochranu práv příslušníků národnostních menšin, vyšetřit veškerá porušení lidských práv a násilné činy a bojovat proti extremismu; v této souvislosti vítá slavnostní zahájení činnosti mezinárodního poradního panelu Rady Evropy, které se uskutečnilo dne 9. dubna 2014;

16.    vítá nedávné usnesení ukrajinského parlamentu, v němž vyzývá k okamžitému odzbrojení všech nezákonných sil domobrany, a se zájmem očekává provedení tohoto usnesení;

17.    vyjadřuje silnou podporu Ukrajině a jejím občanům v těchto těžkých časech; vítá podepsání politických kapitol dohody o přidružení a následné přijetí jednostranných obchodních opatření; vyzývá k tomu, aby úplná dohoda o přidružení a prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu byly podepsány co nejdříve a ještě před vypršením jednostranných obchodních opatření;

18.    zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat rozhodnou společnou politiku energetické bezpečnosti (energetickou unii) s cílem snížit závislost EU na dodávkách ropy a plynu z Ruska, včetně diverzifikace dodávek energie, plného provádění třetího energetického balíčku a případně i možnosti přerušení dovozu plynu; je toho názoru, že od projektu South Stream by se mělo upustit; je přesvědčen, že pomoc EU Ukrajině při zajištění zpětného toku dodávek prostřednictvím další diverzifikace, zvýšení energetické účinnosti a účinného propojení s EU posílí Ukrajinu vůči politickým a hospodářským tlakům; v tomto ohledu připomíná strategickou úlohu Energetického společenství, jemuž v roce 2014 Ukrajina předsedá;

19.    vyzývá Radu, aby okamžitě zmocnila Komisi k urychlení jednání s Ukrajinou o uvolnění vízové povinnosti s cílem pokročit ve věci zavedení bezvízového styku po vzoru Moldavska; mezitím vyzývá k okamžitému zavedení dočasných, velmi jednoduchých a finančně nenáročných postupů udělování víz na úrovni EU a členských států;

20.    vyzývá orgány EU a členské státy, aby se snažily aktivně působit na veřejné mínění v EU a v obchodních kruzích a aby objasnily význam a důsledky nezákonných kroků Ruska jakožto přímého ohrožení míru a prosperity v Evropě;

21.    připomíná, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii mají Gruzie, Moldavsko a Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a mohou požádat o členství v Evropské unii, pokud se budou řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí právní stát;

22.    vyzývá Radu, aby podepsala dohody o přidružení, resp. prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mezi EU a jejími členskými státy a Moldavskou republikou a Gruzií; vyjadřuje svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o prozatímním provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou a mezi EU a Gruzií, a to bezprostředně po jejím podepsání; žádá generální sekretariát Rady Evropské unie, aby omezil oznamovací postupy po podepsání dohody o přidružení, tak aby prozatímní provádění mohlo být zahájeno co nejdříve po jejím podepsání; potvrzuje svůj záměr pokračovat co nejdříve v plné ratifikaci dohod o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou a EU a Gruzií, a to ještě před koncem tohoto funkčního období Komise, v případě, že budou splněny veškeré požadavky a obě dohody o přidružení následně podepsány; požaduje, aby pro tyto země byly vyčleněny finanční prostředky na dodatečnou potřebnou pomoc;

23.    vyzývá k tomu, aby se EU více zapojila do řešení podněsterského konfliktu, včetně posílení statusu EU jako partnera vyjednávání v rozhovorech „5+2“;

24.    vyzývá Ruskou federaci, aby přestala narušovat gruzínský vzdušný a námořní prostor, a důrazně odsuzuje budování pohraničních bariér v Abcházii a v regionu Cchinvali (Jižní Osetie);

25.    vyzývá Rusko, aby na Moldavsko a Gruzii nevyvíjelo žádný nátlak s cílem bránit podepsání příslušných dohod o přidružení, resp. prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, nebo jej oddálit; znovu opakuje, že podepsání dohod o přidružení / prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu není na překážku bližším vztahům mezi zeměmi Východního partnerství a Ruskem; plně podporuje územní celistvost všech zemí Východního partnerství a vyzývá Rusko, aby upustilo od jakýchkoli opatření, jež by mohla znamenat riziko, že se scénáře podobné vývoji na Ukrajině rozšíří i do dalších zemí;

26.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, úřadujícímu prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.