Návrh usnesení - B8-0025/2014Návrh usnesení
B8-0025/2014

NÁVRH USNESENÍ o situaci na Ukrajině

15. 7. 2014 - (2014/2717(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Charles Tannock, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Mark Demesmaeker, Roberts Zīle, Bas Belder, Geoffrey Van Orden, Ruža Tomašić za skupinu ECR

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0025/2014

Postup : 2014/2717(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0025/2014
Předložené texty :
B8-0025/2014
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0025/2014

Usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině

(2014/2717(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 27. června 2014,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině,

–       s ohledem na společné prohlášení přijaté na summitu Východního partnerství ve Vilniusu dne 29. listopadu 2013,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že lid Ukrajiny povstal proti zkorumpované vládě, která odmítla podepsat dohodu o přidružení s Evropskou unií;

B.     vzhledem k tomu, že ukrajinský parlament změnil ústavu a připojil se k ukrajinskému lidu v jeho boji za prosazení evropský hodnot, svobody a demokracie;

C.     vzhledem k tomu, že ve východní části Ukrajiny v dubnu propuklo násilí, když separatisté vyhlásili nezávislost v Doněckém a Luhanském regionu, přičemž toto vyhlášení následovalo po nelegální anexi ukrajinského Krymu ze strany Ruska;

D.     vzhledem k tomu, že prezident Petro O. Porošenko vyhlásil patnáctibodový plán pro mírové urovnání krize na východní Ukrajině, který počítá s odzbrojením separatistických sil;

E.     vzhledem k tomu, že ukrajinské orgány vyhlásily jednostranné příměří, které umožnilo konzultace mezi Ukrajinou, Ruskou, OBSE a separatistickými silami; vzhledem k tomu, že se prezident Porošenko rozhodl obnovit vojenské akce vládních sil za účelem poražení separatistického povstání na východě, přičemž tak učinil s ohledem na absenci zásadního pokroku a pokračující vojenské akce proruských sil, včetně sestřelení ukrajinského vojenského vrtulníku;

F.     vzhledem k tomu, že díky této nové ofenzívě ukrajinských vládních sil byli proruští povstalci vypuzeni ze Slovjansku, což byla jejich dlouhodobě bráněná bašta, a ukrajinská vláda obnovila kontrolu nad 23 z 36 oblastí, které doposud kontrolovali separatisté v Doněckém a Luhanském regionu, a získala rovněž zpět důležitý hraniční přechod v Dolžansku;

G.     vzhledem k tomu, že podle zdrojů NATO Rusko údajně rebelům posílá hlavní bojové tanky, dělostřelecké a jiné zbraně a umožňuje překračovat hranice bojovníkům, kteří se přidávají k milicím rebelů;

H.     vzhledem k tomu, že od začátku operace na východě Ukrajiny, kterou Kyjev oficiálně označuje za „protiteroristickou operaci“, bylo zabito nejméně 200 lidí a 600 další bylo zraněno a počet ukrajinských uprchlíků dosáhl výše 110 000 a počet vnitřně vysídlených osob se odhaduje na více než 54 000 lidí;

I.      vzhledem k tomu, že dne 27. června EU podepsala dohodu o přidružení s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem; vzhledem k tomu, že podpis těchto dohod je uznáním přání ukrajinského lidu žít v zemi, kde platí evropské hodnoty, demokracie a právní stát;

J.      vzhledem k tomu, že se ruští političtí představitelé pokusili využít historické revanšistické a iredentistické sentimenty, aby separatistickým akcím dali legitimitu, přičemž veřejně prohlašovali, že dnešní jihovýchodní Ukrajina se v době carského Ruska nazývala Nová Rus;

K.     vzhledem k tomu, že Rusko použilo své vojenské síly k tomu, aby se zmocnilo Krymu a posléze jej nelegálně anektovalo, přičemž tomuto kroku předcházelo jeho poskytování podpory místním separatistickým skupinám; vzhledem k tomu, že tento scénář se opakoval na východní Ukrajině, čímž došlo k porušení všech zásad Helsinských dohod;

L.     vzhledem k tomu, že EU v souladu se stanoviskem skupiny G7 a na základě dohody v Radě pro zahraniční věci ze dne 14. dubna rovněž rozšířila seznam osob, na něž se vztahují cílené sankce za počínání, jež podkopává územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, přičemž tyto sankce, jež zahrnují zákazy cestování do EU a zmrazení kapitálu, se nyní vztahují na dalších 15 jednotlivců;

M.    vzhledem k tomu, že prezident Vladimír Putin prohlásil, že Rusko bude „pokračovat v aktivní obraně Rusů, našich spoluobčanů v zahraničí, za použití celé škály dostupných prostředků politické a ekonomické povahy podle mezinárodního humanitárního práva a práva na vlastní obranu“;

N.     vzhledem k tomu, že dne 16. června Rusko přerušilo veškeré dodávky plynu na Ukrajinu a tento krok odůvodnilo tím, že Ukrajina nevyrovnala svůj dluh vůči Gazpromu; vzhledem k tomu, že Rusko hrozí tím, že Ukrajinu, spolu s Gruzií a Moldavskem, potrestá za podpisy dohod o přidružení s EU, například formou zákazu dovozu mléčných a jiných výrobků;

O.     vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Krymu a jeho anexe představovaly porušení mezinárodního práva, včetně Charty OSN, nejméně tří ukrajinsko-ruských dohod o dvoustranných vztazích z roku 1997 a zejména Budapešťského memoranda z roku 1994, jež se týkalo Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a hlavních aktů OBSE;

P.     vzhledem k tomu, že Komise rozhodla o vytvoření Skupiny na podporu Ukrajiny, která funguje jako ústřední bod, jenž poskytuje strukturu a pokyny pro práci Komise na podporu Ukrajiny a pomáhá mobilizovat odborné kapacity členských států a dále posilovat koordinaci s dalšími donory a mezinárodními finančními institucemi; vzhledem k tomu, že Evropská komise přijala rozsáhlý podpůrný balíček pro Ukrajinu ve výši 11,1 miliardy EUR na příštích sedm let;

Q.     vzhledem k tomu, že dne 25. května se na Ukrajině konaly prezidentské volby, jež byly v souladu s mezinárodními závazky a plně respektovaly základní svobody ve velké většině země, a to navzdory nepříznivému bezpečnostnímu prostředí ve dvou východních regionech a anexi Krymu ze strany Ruska;

1.      vyjadřuje solidaritu s Ukrajinou a podporu mírovému plánu, který představil prezident Porošenko, a naléhavě vyzývá Rusko, aby Ukrajině nehrozilo vojenskou invazí; bere na vědomí prohlášení ruského prezidenta, který mírový plán v zásadě podpořil, a rozhodnutí Rady federace zrušit právo k nasazení ruských ozbrojených sil k vojenské intervenci na Ukrajině; připomíná, že Rusko by mělo v zájmu dosažení trvalého příměří a realizace mírového plánu přestat jakkoli finančně, politicky či vojensky podporovat separatisty na východě Ukrajiny;

2.      naléhavě v této spojitosti vyzývá Ruskou federaci, aby se zdržela podpory nelegálně ozbrojeným skupinám a zastavila tok zbraní a bojovníků na východ Ukrajiny, a vyzývá Evropskou radu, aby na Rusko uvalila další odvětvové hospodářské sankce, pokud výše uvedené nesplní; v této souvislosti naléhavě vyzývá Francii, aby zastavila prodej útočných válečných plavidel třídy Mistral Rusku;

3.      vítá dobrou vůli, kterou prokázala ukrajinská strana, když přijala jednostranné příměří, a vyjadřuje politování nad tím, že separatisté tento příklad odmítli následovat; vítá osvobození Slovjansku a hraničního přechodu v Dolžansku ukrajinskými silami z područí rebelů; vyzývá ke klidu zbraní a provedení mírového plánu za konstruktivní účasti Ruska a pod záštitou a s monitoringem ze strany OBSE;

4.      vyjadřuje solidaritu s ukrajinským národem, který je sjednocen v boji za obranu své svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny;

5.      odsuzuje ruskou agresi vůči Krymu coby vážné porušení mezinárodní práva a ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti a odmítá ruskou politiku fait accompli v zahraničních vztazích; považuje anexi Krymu za nelegální a odmítá uznat faktickou vládu Ruska na poloostrově, a to včetně zákazu dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu, které nemá ukrajinské osvědčení;

6.      připomíná, že Ukrajině se poté, co se vzdala jaderných zbraní a připojila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, dostalo v Budapešťském memorandu o bezpečnostních zárukách od Spojených států amerických, Ruské federace a Spojeného království plných záruk ve vztahu k jejím dnešním hranicím; připomíná rovněž Ruské federaci, že stejně jako druhé dvě výše zmíněné země se i ona v rámci téhož dokumentu zavázala, že nebude na Ukrajinu vyvíjet ekonomický tlak s cílem podrobit vlastním zájmům výkon práv neoddělitelně spjatých s její svrchovaností, a získat tak výhody jakéhokoli druhu;

7.      je znepokojen pokusy ze strany ruských politických představitelů a členů vlády používat historické revanšistické a iredentistické argumenty s cílem dále vyhrocovat situaci na východě Ukrajiny a také využívat situaci rusky mluvících občanů jiných zemí jako omluvu pro diplomatické, hospodářské, a dokonce vojenské akce proti svrchovaným zemím bývalého Sovětského svazu;

8.      znovu vyzývá Rusko, aby nepoužívalo plyn a ropu jako nástroj k donucování a vytváření tlaku na své sousedy; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečné dodávky energie na Ukrajinu a do těch členských států EU, které by byly zasaženy v případě možného zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska;

9.      vítá podepsání dohody o přidružení s Ukrajinou a zdůrazňuje ukrajinskou právně uznanou perspektivu eventuálního členství v EU, která je v zásadě přiznána v článku 49 Smlouvy o Evropské unii;

10.    důrazně odsuzuje zastrašování novinářů ze strany samozvaných „orgánů“ v Doněckém a Luhanském regionu, včetně fyzických hrozeb a únosů; vyjadřuje soustrast rodině ruského novináře zabitého na východě Ukrajiny a důrazně odmítá nelegální zadržování ukrajinských reportérů separatistickými silami v Luhanském regionu; zdůrazňuje, že obě strany konfliktu by měly věnovat co největší péči zajištění bezpečnosti pro novináře;

11.    zdůrazňuje potřebu bránit evropské zájmy a hodnoty a podporovat stabilitu, prosperitu a demokracii v zemích na evropském kontinentě a spolupracovat s globálními strategickými partnery, zejména těmi transatlantickými;

12.    pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, prezidentovi Ukrajiny, vládám a parlamentům zemí Východního partnerství a Ruské federace, Parlamentnímu shromáždění Euronest a parlamentním shromážděním Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.