NÁVRH USNESENÍ o zaměstnanosti mladých lidí
15. 7. 2014 - (2014/2713(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Laura Agea, Tiziana Beghin, Rolandas Paksas, Valentinas Mazuronis za skupinu EFDD
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 o přípravách zasedání Evropské rady (27.–28. června 2013) – opatření EU v boji s nezaměstnaností mladých lidí[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. května 2014 na téma „zaměstnanost mladých lidí: přehled opatření EU (Evropská komise – MEMO/14/338, 8. 5. 2014),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce a posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy[2],
– s ohledem na sdělení Komise o provádění iniciativy „Příležitosti pro mladé“ (COM(2012)0727),
– s ohledem na závěry Evropské rady o Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí ze dne 7. února 2013,
– s ohledem na návrh doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi ze dne 5. prosince 2012, který předložila Komise (COM(2012)0729),
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že mladí lidé bývají během hospodářských krizí zvlášť znevýhodněni, a to více než většina ostatních skupin obyvatel; vzhledem k tomu, že stávající nezaměstnanost mnohých mladých lidí může přejít v nezaměstnanost dlouhodobou, což s sebou nese riziko sociálního vyloučení;
B. vzhledem k tomu, že v současnosti je v EU bez zaměstnání 22,8 % mladých lidí a že nezaměstnanost mladých lidí v některých členských státech přesahuje 50 %, zejména v Řecku a ve Španělsku;
C. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je alarmující: v EU 28 jsou bez zaměstnání 5,4 miliony mladých lidí ve věku do 25 let; vzhledem k tomu, že průměrná úroveň nezaměstnanosti mladých je ve většině členských států více než dvakrát vyšší než nezaměstnanost osob v dospělejším věku (v březnu 2014 dosahovala celková nezaměstnanost ve 28 členských státech EU 10,5 %);
D. vzhledem k tomu, že navzdory mírnému poklesu nezaměstnanosti, který se očekává v roce 2015, budou existovat velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi;
E. vzhledem k tomu, že závazek, který EU přijala v souvislosti s Lisabonskou strategií a podle něhož měla do roku 2020 zvýšit úroveň vzdělání, snížit míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 % a zvýšit procento absolventů dokončeného terciárního či ekvivalentního vzdělávání na alespoň 40 %, se zřejmě nepodaří splnit;
F. vzhledem k tomu, že v roce 2011 představovaly náklady na nezaměstnanost mladých lidí 1,2 % HDP EU a v případě některých zemí, především Bulharska, Kypru, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie, Lotyšska a Polska, činily dokonce více než 2 % HDP;
G. vzhledem k tomu, že 7,5 milionu mladých lidí ve věku od 15 do 24 let je bez zaměstnání, není zapojeno do vzdělávání ani do odborné přípravy (NEET); vzhledem k tomu, že tento počet neklesá a je tak hrozbou pro budoucí generace;
1. klade důraz na závažnost problému nezaměstnanosti mladých lidí a na potřebu podniknout na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních okamžité kroky;
2. je přesvědčen, že úsporná opatření jsou pouze zástěrkou chránící oligarchie bankéřů a zástupců jiných mocných subjektů, které násobí své bohatství na úkor nejslabších skupin obyvatel, zejména v členských státech s kritickou úrovní nezaměstnanosti mladých lidí;
3. je přesvědčen o tom, že mezi úspornými opatřeními a nezaměstnaností mladých existuje příčinná souvislost;
4. žádá o konkrétní dočasné výjimky z Paktu stability a růstu, v jejichž rámci by z plnění 3% cíle stanoveného pro schodek veřejných výdajů byly vyňaty investice na podporu nových pracovních příležitostí pro mladé lidi;
5. zdůrazňuje, že pracovní místa je nezbytné vytvářet zejména v jihoevropských zemích, v nichž velkému počtu mladých lidí hrozí sociální vyloučení a tito lidé se poté snadno stávají zdrojem, z něhož čerpají své členy různé nezákonné organizace;
6. je značně znepokojen představou společnosti, která odmítá pomáhat svým nejmladším vrstvám při hledání důstojné práce;
7. zdůrazňuje, že je důležité podporovat malé a střední podniky, což jsou soukromé subjekty, které mohou mladým absolventům škol poskytnout skutečné důstojné zaměstnání;
8. podtrhuje nutnost kompletně reformovat dosud selhávající politický program Evropy v oblasti nezaměstnanosti mladých;
9. připomíná, že je důležité, aby jednotlivá opatření v evropských zemích zohledňovala různorodost evropského obyvatelstva, a zdůrazňuje, že zaváděná opatření musí odpovídat charakteristice a potřebám mladých obyvatel různých zemí;
10. vyzývá členské státy, aby prověřily uplatnitelnost osvědčených postupů z jiných členských států na vlastním trhu práce a aby se inspirovaly opatřeními, která by byla vhodná pro jejich vlastní boj s nezaměstnaností mladých;
11. naléhavě žádá Komisi, aby převzala odpovědnost za ochranu evropského hospodářství a zjednodušila tedy přístup malých a středních podniků k úvěrům; zdůrazňuje, že je důležité podporovat inovativní začínající podniky, které by mohly přijímat mladé studenty;
12. vyzývá členské státy, aby vytvářely různé formy daňových pobídek pro podniky, které najímají mladé lidi nebo smlouvy na dobu určitou nahrazují smlouvami na dobu neurčitou, aniž by tak ovšem oslabily poskytovanou ochranu;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] P7_TA(2013)0270.
- [2] Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 30.