Postup : 2014/2713(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0052/2014

Předložené texty :

B8-0052/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/07/2014 - 10.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 133kWORD 67k
15. 7. 2014
PE536.953v01-00
 
B8-0052/2014

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o zaměstnanosti mladých lidí (2014/2713(RSP))


Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Arne Gericke, Jana Žitňanská, Zdzisław Marek Krasnodębski, Ruža Tomašić za skupinu ECR

Usnesení Evropského parlamentu o zaměstnanosti mladých lidí (2014/2713(RSP))  
B8‑0052/2014

Evropský parlament,

–       s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 2013/2176(INI) ze dne 15. dubna 2014(1),

–       s ohledem na doporučení pro jednotlivé země zveřejněná dne 2. června 2014,

–       s ohledem na zprávu pracovní skupiny vlády Spojeného království pro podnikání (říjen 2013),

–       s ohledem na sdělení Komise (COM(2013)0685),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že boj s nezaměstnaností mladých lidí zůstává prioritou pro všechny členské státy;

B.     vzhledem k tomu, že v provádění politiky zaměstnanosti, včetně politiky zaměstnanosti mladých lidí, hrají zásadní úlohu členské státy a že taková opatření mohou být nejlépe zaváděna na vnitrostátní úrovni;

C.     vzhledem k tomu, že se příčiny nezaměstnanosti mladých lidí v různých oblastech EU liší a mohou zahrnovat i skryté strukturální problémy na trzích práce; vzhledem k tomu, že situace a problémy, kterým mladí lidé čelí, nejsou stejné a že některé skupiny jsou neúměrně zasaženy a potřebují individuálně uzpůsobené řešení;

D.     vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí může být vedle trhu práce a vzdělání spojena rovněž s různými dalšími faktory, a také například s úlohou rodiny;

E.     vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky v současné době poskytují v soukromém sektoru EU 90 milionů pracovních míst;

F.     vzhledem k tomu, že 20,7 milionu malých a středních podniků představuje více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru EU, přičemž mikropodniky tvoří 30 %;

G.     vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky mají nesmírný potenciál vytváření pracovních míst, neboť již nyní mají zásluhu na 85 % nově vytvořených pracovních míst;

1.      sdílí přesvědčení, že mladí lidé, kteří potřebují pomoc, kteří mají zdravotní postižení nebo pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí, by neměli být vyloučení z trhu práce, systému vzdělávání ani odborné přípravy;

2.      domnívá se, že mladí podnikatelé a malé a střední podniky orientované na růst představují nezbytný předpoklad inovací a tvorby pracovních míst;

3.      je pevně přesvědčen, že by finanční prostředky EU, zejména prostředky poskytovány v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), neměly být používány k dotování vnitrostátních přístupů, nýbrž k poskytování dodatečné podpory mladým lidem, a to takovým způsobem, který bude doplňovat a rozšiřovat vnitrostátní programy v souladu s rozhodnutím členských států;

4.      bere na vědomí široký záměr doporučení Rady o evropské záruce pro mladé lidi, pokud jde o jeho možný přínos spočívající v zaměření pozornosti na nutnost podniknout v této oblasti opatření a zprostředkovat výměnu informací pro ty členské státy, které to potřebují;

5.      lituje však, že do něho byl zahrnut zvláštní model pro celounijní záruku poskytnutí nabídky všem mladým lidem do čtyř měsíců od počátku trvání jejich nezaměstnanosti či ukončení studií, neboť jej považuje za nerealistický a nepraktický;

6.      vítá programy, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, jejichž cílem je pomoci začínajícím podnikatelům získat potřebné dovednosti pro řízení podniku, a věří, že tyto programy je nutné dále podporovat, a pomoci tak více mladým podnikatelům rozvíjet a vytvářet pracovní místa;

7.      domnívá se, že programy EU musí umožňovat určitou flexibilitu, aby tak členské státy mohly zavádět individualizovanou podporu v souladu s místními potřebami a aby byly finanční prostředky využívány v oblastech, ve kterých je nezaměstnanost mladých lidí nejvyšší a finanční prostředky nejpotřebnější, aniž by tím však došlo k ústupkům v oblasti auditu a kontroly;

8.      domnívá se, že podniky budou vytvářet více pracovních míst a více zaměstnávat, pouze pokud bude hospodářské prostředí podporovat růst, pokud budou moci spoléhat na kvalifikovanou pracovní sílu, pokud se budou trhy práce vyznačovat dostatečnou flexibilitou, pokud budou mzdové náklady, včetně samotných mezd, odpovídat produktivitě, pokud bude práce díky systémům sociálního zabezpečení atraktivnější a pokud bude právní úprava přiměřená a bude vycházet z ověřených skutečností;

9.      domnívá se, že flexibilní pracovní trh pomůže vytvářet pro mladé lidi příležitosti k získávání zkušeností za účelem dalšího rozvoje jejich kariéry a že je potřeba zabránit nekalým pracovním praktikám;

10.    domnívá se, že se EU potýká se závažným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

11.    bere na vědomí tendenci směřující k pracovním místům s vyššími požadavky na dovednosti, neboť se očekává, že do roku 2020 bude téměř 90 % vytvořených nebo uvolněných pracovních míst vyžadovat střední nebo vysokou kvalifikaci;

12.    obává se, že systémy vzdělávání a odborné přípravy v Evropě nejsou uzpůsobeny dovednostem, které podniky poptávají, a že tak podle odhadů vzroste do roku 2015 míra nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií na 384 000 až 700 000 a že ani nabídka dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky nepokryje v nadcházejících letech rostoucí požadavky podniků;

13.    zdůrazňuje, že společnosti mají v poslední době tendenci přesouvat výrobu a služby zpět do Evropy, což poskytuje příležitosti k vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi; domnívá se, že ekonomiky EU mají jedinečnou příležitost tento trend přesouvání pracovních míst zpět do EU urychlit;

14.    domnívá se, že členské státy musí lépe reagovat na potřeby trhu práce, především tím, že zajistí pevné vazby mezi světem vzdělávání a světem práce, tím, že zajistí, aby mladí lidé měli patřičné informace a mohli využívat poradenství a doporučení, jež jim umožní správnou volbu povolání, a tím, že budou podporovat učňovskou přípravu založenou na pracovní činnosti;

15.    domnívá se, že je zapotřebí zvýšit řídící, manažerské a podnikatelské dovednosti mladých lidí, aby tak mohly nové a začínající podniky využívat výhod nových trhů a aby došlo k naplnění jejich růstového potenciálu tak, aby se mladí lidé nemuseli uplatňovat jen jako zaměstnanci, ale i jako zaměstnavatelé;

16.    domnívá se, že členské státy musí vycházet vstříc specifickým potřebám mladých lidí se zdravotním postižením tím, že jim poskytnou správné nástroje a podpůrné služby, aby tak došlo k vytvoření prostředí rovnoprávnosti a aktivně se zvýšila míra uplatnitelnosti mladých lidí se zdravotním postižením na trhu práce, ve vzdělávání a odborné přípravě;

17.    uznává úlohu rodiny jako efektivního podpůrného systému pro mladé lidi, kteří čelí nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení;

18.    zdůrazňuje, že je nutné se zaměřit na podněcování k podnikání, a to zejména mezi mladšími lidmi a absolventy vysokých škol, a na podporu stáží a pracovního uplatnění absolventů vysokých škol v malých podnicích a mikropodnicích, čímž by mladí lidé zlepšili své zkušenosti z podnikatelské oblasti a zvýšili své povědomí o příležitostech a svoji schopnost zakládat vlastní podnikání;

19.    vyzývá členské státy a Komisi, aby společně zvážily poskytování podpory, která by zahrnovala i možnost zřízení jednotných kontaktních míst, s cílem pomoci podnikům využívat příležitostí, které přesun zpět do EU nabízí;

20.    konstatuje, že bankovní půjčky jsou v Evropě stále nejčastějším zdrojem financování; domnívá se nicméně, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako jsou systémy vzájemných půjček (peer to peer), mikroúvěry a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou začínajícím podnikům poskytnout klíčové investice do růstu a vytváření pracovních míst;

21.    konstatuje, že mladí lidé musí mít k dispozici různé možnosti a že definice těchto možností (stáží) se v rámci Evropy liší; je pevně přesvědčen, že používání jednotné definice ve všech členských státech nejasnost jen zvýší;

22.    zdůrazňuje, že je důležité uznávat a respektovat rozdílné sociální a hospodářské systémy, které jsou v rámci členských států zavedené;

23.    uznává potenciál a přidanou hodnotu výměn zkušeností a osvědčených postupů na evropské úrovni, které zprostředkovává Evropská komise;

24.    doporučuje, aby veškerá budoucí hodnocení relevantních systémů ESF v oblasti zaměstnanosti mladých, která Evropská komise provádí, zohledňovala i jiné faktory, než jsou náklady a počet účastníků, zvažovala reálný dlouhodobý dopad na pracovní trh mladých lidí a mezi své priority zařadila snahu pochopit, jak a proč jsou které kroky úspěšné;

25.    zdůrazňuje, že je nutné brát v takovémto hodnocení v potaz i jiné faktory, které ovlivňují zaměstnanost mladých, včetně ekonomických podmínek a podmínek pracovního trhu;

26.    vyzývá k úsilí, kterým by se zajistilo, že byrokratický proces členské státy nezatíží neúměrně omezujícími břemeny, což může v mnoha případech vést k posunu z přístupu orientovaného na výsledek k přístupu zaměřeného pouze na vstupy;

27.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.

Právní upozornění - Ochrana soukromí