NÁVRH USNESENÍ o situaci na Ukrajině
15. 7. 2014 - (2014/2717(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Rebecca Harms, Ulrike Lunacek, Tamás Meszerics, Heidi Hautala, Benedek Jávor, Bas Eickhout, Ernest Maragall za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0025/2014
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině[1], ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu[2] a ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny[3],
– s ohledem na závěry mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 3. března 2014, na němž se projednávala situace na Ukrajině, a na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci konaných ve dnech 17. března 2014, 14. dubna 2014, 12. května 2014 a 23. června 2014,
– s ohledem na prohlášení hlav států nebo vlád ohledně Ukrajiny, jež dne 6. března 2014 zaznělo na zasedání Evropské rady,
– s ohledem na závěry Evropské rady o Ukrajině ze dnů 20. března 2014 a 27. června 2014,
– s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní mise OBSE/ODIHR pro sledování průběhu voleb oznámená dne 25. května 2014 ohledně předčasných prezidentských voleb na Ukrajině,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 začaly proruské separatistické skupiny na jihovýchodní Ukrajině nejprve obsazovat budovy regionální státní správy a další veřejné budovy a pořádat násilné demonstrace; vzhledem k tomu, že v následujících dnech provedly dobře vyzbrojené, neidentifikované milice řadu koordinovaných útoků, při nichž vojensky obsadily východoukrajinská města zejména v Luhansku a Doněcku;
B. vzhledem k tomu, že proruské milice v těchto regionech vyhlásily lidové republiky a později uspořádaly referenda na podporu těchto „nezávislých republik“; vzhledem k tomu, že osoby, které se zde chopily moci, odmítly veškeré snahy kyjevských orgánů o navázání skutečného dialogu v zájmu vyřešení tamních problémů, především pak otázky správní decentralizace a příslušných ústavních reforem;
C. vzhledem k tomu, že povstalci taktéž používají ruské tanky, obrněná vozidla, střelivo a zbraně, včetně moderních odpalovacích zařízení pro více raket, které byly propašovány přes hranice a kontrolní stanoviště; vzhledem k tomu, že někteří přední bojovníci separatistických milic jsou ruští občané s vazbami na ruské výzvědné nebo bezpečnostní služby a někteří pocházejí z Čečenska, Krymu a Srbska; vzhledem k tomu, že Ruská federace během krize stáhla k hranicím s Ukrajinou své jednotky a vojenskou techniku;
D. vzhledem k tomu, že dne 25. května 2014 na Ukrajině proběhly předčasné prezidentské volby, na něž dohlížela početná mezinárodní volební pozorovatelská mise pod vedením OBSE/ODIHR; vzhledem k tomu, že navzdory vnějším i vnitřním pokusům o jejich zmaření, mezinárodní pozorovatelé vydali celkově kladné hodnocení; vzhledem k tomu, že v Donbasu se voleb zúčastnil nízký počet občanů kvůli hromadnému zastrašování a rozsáhlému násilí páchanému separatisty;
E. vzhledem k tomu, že dne 7. června 2014 nově zvolený prezident Petro Porošenko při svém inauguračním projevu představil patnáctibodový mírový plán k uklidnění situace ve východních regionech, jenž počítá se zbavením trestní odpovědnosti osob, které se vzdají, jestliže nespáchaly vážné trestné činy, s vytvořením kontrolovaných koridorů pro odchod ruských námezdných vojáků a se zahájením dialogu se všemi občany, kteří podporují nenásilné řešení;
F. vzhledem k tomu, že prezident Porošenko vyhlásil příměří, které jednostranně prodloužil do 30. června, aby podpořil realizaci mírového plánu; vzhledem k tomu, že toto příměří bylo neustále porušováno, zejména separatisty;
G. vzhledem k tomu, že podle bezprostředních odhadů organizace UNICEF se až 50 % dětí v Doněcku setkalo s násilím a trpí vážnými psychickými problémy; vzhledem k tomu, že veřejné orgány, zejména policie a právní systém, nejsou schopny zaručit respektování právního řádu nebo minimální veřejnou bezpečnost; vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech Doněcka a Luhanska došlo k vážným výpadkům služeb, zejména dodávek vody, výplat sociálních dávek a poskytování zdravotních služeb; vzhledem k tomu, že z oblastí zasažených konfliktem bylo evakuováno 100 000 osob do jiných částí Ukrajiny nebo do Ruska;
H. vzhledem k tomu, že dne 2. července 2014 se v Berlíně sešli ministři zahraničních věcí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny a shodli se na souboru opatření, jež mají připravit půdu pro udržitelné oboustranné příměří na východní Ukrajině;
I. vzhledem k tomu, že EU a Ukrajina podepsaly dne 21. března 2014 politická ustanovení obsažená v dohodě o přidružení a dne 27. června 2014 zbývající části této dohody, mezi něž patří prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA);
J. vzhledem k tomu, že dne 27. června 2014 Rada pro zahraniční věci potvrdila analýzu Komise, v níž se uvádí, že Ukrajina splnila všechna kritéria stanovená pro první fázi akčního plánu pro uvolnění vízového režimu, a postoupila tak do druhé fáze tohoto procesu;
K. vzhledem k tomu, že dne 25. června 2014 Rada Ruské federace schválila rozhodnutí prezidenta Putina, že se vzdá práva vyslat ruské ozbrojené síly na území Ukrajiny;
L. vzhledem k tomu, že nebyly podniknuty konkrétní kroky ke zmírnění napjaté situace na Ukrajině, EU posílila své sankce, rozšířila kritéria, jež umožňují zamítnout víza a zmrazit majetek, a tato opatření uplatnila na další osoby a dva subjekty; vzhledem k tomu, že tyto omezené a cílené sankce již dosáhly výsledků;
M. vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo dohody ve vleklém sporu mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně dodávek plynu;
N. vzhledem k tomu, že je nutné, aby mezinárodní diplomacie přijala na všech úrovních opatření k uklidnění situace, má-li se zabránit tomu, aby se tato krize vymkla kontrole; vzhledem k tomu, že reakce EU musí být účinná, aby Ukrajina a další země Východního partnerství mohly plně uplatňovat a požívat své nezávislosti bez jakýchkoli vnějších tlaků;
1. je vážně znepokojen pokračujícím konfliktem, který pustoší východní části Ukrajiny a vyžádal si stovky lidských životů a v němž jsou ničeny domovy a majetky lidí a tisíce civilistů muselo uprchnout z oblastí bojů do bezpečí;
2. uznává zákonné právo Ukrajinu na obranu v souladu s článkem 51 Charty OSN; domnívá se však, že cestu k plnému usmíření stran konfliktu a k upevnění jednoty země může připravit jedině efektivní politické řešení krize; důrazně vyzývá ukrajinské bezpečnostní složky, aby v rámci tzv. protiteroristických operací plně dodržovaly mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné chránit civilní obyvatelstvo;
3. poukazuje na důsledky a dopady této krize na stabilitu a bezpečnost celého regionu a na současné a budoucí vztahy mezi EU a Ruskem; důrazně vyzývá Rusko, aby se zdrželo jakéhokoli jednostranného hodnocení skutečností a událostí s cílem připravit půdu pro přímý zásah ruských sil do konfliktu;
4. v této souvislosti podporuje mírový plán předložený prezidentem Porošenkem a vyzývá k uspořádání další schůzky trojstranné kontaktní skupiny o vyřešení situace na jihovýchodní Ukrajině, jež by měla mít za cíl okamžité vyhlášení příměří pod dohledem OBSE a poskytnout ukrajinské pohraniční stáži a členům mise OBSE přístup k hraničním kontrolním stanovištím na ruské straně, aby bylo možné kontrolovat situaci v oblastech, kde tato stanoviště obsadily separatistické skupiny;
5. vyzývá všechny strany, aby v zájmu zmírnění krize ukončily boje, aby uprchlíkům a vysídleným osobám zajistily humanitární pomoc a bezpečné koridory, aby vytvořily podmínky pro skutečný dialog a nalezly konstruktivní řešení, které bude situaci stabilizovat; dále vyzývá povstalce, aby okamžitě propustili všechny zajatce;
6. je pevně přesvědčen o tom, že řešení ukrajinské krize by se měla ujmout OBSE, neboť má zkušenosti se zvládáním ozbrojených konfliktů a krizí a jak Rusko, tak Ukrajina jsou jejími členy; vyzývá členské státy EU, vysokou představitelku EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropskou komisi, aby dále posilovaly roli OBSE v konfliktu na Ukrajině; žádá, aby byly na zvláštní pozorovací misi OBSE poskytnuty větší finanční a lidské zdroje, aby OBSE mohla své příslušníky v hojném počtu rozmístit podél hranice s Ruskem a na všech místech, v nichž probíhaly nebo stále probíhají boje; naléhá na OBSE, aby zveřejnila co nejvíce informací o všech násilných a souvisejících politických incidentech, aby se zmenšil dopad dezinformačních a propagandistických kampaní; dále OBSE vyzývá, aby se soustředila na osoby, které zmizely během posledních týdnů, a zajistila jejich propuštění;
7. upozorňuje na poslední zprávu organizace Amnesty International a rozhodně odsuzuje únosy, kruté bití, mučení, vraždění, zabíjení bez soudního procesu a další závažné případy porušování lidských práv a humanitárního práva, které aktivisti, demonstranti, novináři a mnozí další občané, jež se konfliktu na východní Ukrajině neúčastní, v posledních třech měsících zakoušejí ze strany především ozbrojených separatistů, ale v některých případech i vládních sil; připojuje se k výzvám, aby ukrajinská vláda vytvořila centrální a pravidelně aktualizovanou evidenci ohlášených únosů a zahájila důkladné a nestranné vyšetřování všech případů údajného zneužití síly, špatného zacházení nebo mučení;
8. vyzývá Moskvu, aby okamžitě snížila stavy svých jednotek na hranicích s Ukrajinou a stáhla je a aby zastavila veškeré akce, infiltraci, dodávky zbraní nebo skrytou podporu ve prospěch povstalců bojujících na východní Ukrajině, což by měl být první z dlouho očekávaných konkrétních kroků, jimiž Rusko prokáže, že vážně usiluje o zmírnění krize;
9. zdůrazňuje, že Rusko anexí Krymu porušilo své právní povinnosti signatáře Budapešťského memoranda z roku 1994 a Smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997, jejichž strany se dohodly, že nepoužijí hrozeb nebo síly s cílem narušit územní celistvost nebo politickou nezávislost Ukrajiny;
10. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Francie pokračuje s přípravami vývozu dvou vrtulníkových výsadkových plavidel Mistral do Ruska a že v přístavu St Nazaire začal příslušný výcvik 400 příslušníků ruského námořnictva; připomíná, že ruské námořnictvo tato konkrétní dodávka významně strategicky posílí a umožní mu provádět rychlé ofenzivy např. v oblasti Baltského a Černého moře; dále připomíná, že tento vývoz přispívá k závodům ve zbrojení v tomto regionu; je hluboce přesvědčen o tom, že tento vývoz představuje přímou a vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost a bezpečnost členských států EU sousedících s krizovými oblastmi a že porušuje společný postoj 944/2008 o vývozu zbraní, zejména kritérií, která zakazují vyvážet zbraně do země či regionu, kde vládne napjatá situace a v nichž nejsou dodržovány mezinárodní právní předpisy a závazky, jako je např. Budapešťské memorandum z roku 1994; vyzývá členské státy EU, aby okamžitě přijaly zbrojní embargo, které se bude vztahovat i na monitorovací technologie;
11. je znepokojen prohlášeními generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, že vzhledem k roli Ruska v ukrajinské krizi je nutné významně zvýšit výdaje členských států NATO na obranu; stejně tak je znepokojen prohlášeními prezidenta Spojených států ohledně investic do zbrojního potenciálu států východní Evropy v řádu jedné miliardy dolarů; připomíná, že vývoz francouzský válečných lodí Mistral a investice Spojených států ve východní Evropě představují nejen nezodpovědnou a nebezpečnou hru, v níž není výherce, ale rovněž i jasný doklad počínajících závodů ve zbrojení; domnívá se, že kroky vedoucí k další militarizaci tak, jak je plánují političtí představitelé Francie, Spojených států a NATO, naruší a značně oslabí přístup Evropské unie zaměřující se především na civilní řešení, prostřednictvím vyjednávání a sankcí; dále zdůrazňuje, že pokračující vývoz zbraní je ve zjevném rozporu se společnými postoji EU a příslušnými ekonomickými sankcemi;
12. naléhavě vyzývá Radu, aby přijala konzistentnější a důraznější strategii v otázce ukrajinské krize a zejména vůči ruské vládě; vítá rozhodnutí Evropské unie zavést cílené sankce, včetně opatření týkajících omezení pohybu a zmrazení majetku, vůči osobám zodpovědným za podněcování k nesnášenlivosti a nenávisti, včetně výzev k válce, nebo za činy, které by mohly narušit nebo ohrozit územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, avšak vyjadřuje své politování nad tím, že navzdory vyhrocení krize nebyla přijata třetí fáze sankcí; naléhavě žádá, aby byla přijata třetí fáze sankcí, včetně zbrojního embarga;
13. naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby zahájily otevřený, inkluzivní a transparentní dialog; v tomto ohledu je vyzývá, aby vzhledem k probíhajícímu konfliktu neodkládaly nezbytné a očekávané reformy na ústavní, politické úrovni a hospodářské úrovni; dále zastává názor, že ukrajinská ústavní reforma by měla být předmětem široké a důkladné diskuse, jíž se budou účastnit všechny složky ukrajinské společnosti a jež by mohla vést k případnému referendu;
14. vítá konání předčasných parlamentních voleb v souladu s mezinárodními demokratickými závazky navzdory odporu východní části země; vyzdvihuje celkově pozitivní hodnocení pozorovatelské mise OBSE/ODIHR, která ve srovnání s předcházejícími konzultacemi konstatovala zlepšení, a vyzývá ukrajinské orgány, aby se zabývaly všemi zbývajícími otázkami, na něž poukázala předběžná zjištění a závěry;
15. podporuje záměr prezidenta Porošenka uspořádat na podzim předčasné parlamentní volby;
16. zdůrazňuje, že podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou dne 27. června 2014 představuje klíčový krok k prohloubení vztahů mezi oběma stranami a začlenění Ukrajiny do evropského integračního procesu; se zájmem očekává přijetí plánu provádění dohody o přidružení a vyzývá Komisi, aby zintenzívnila finanční a technickou pomoc, aby bylo zajištěno její úspěšné provedení; vyjadřuje přesvědčení, že tato dohoda nepředstavuje ve vztazích mezi EU a Ukrajinou konečný cíl; v tomto ohledu dále upozorňuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii má Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí právní stát; zdůrazňuje, že podpis dohody o přidružení či dohody o vytvoření rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií není spojen s přistoupením k NATO;
17. vítá první zasedání na vysoké úrovni o Ukrajině, které se konalo dne 8. července v Bruselu za účasti Evropské unie, členských států, Ukrajiny, dalších dárcovských zemí, mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a občanské společnosti a které se zaměřilo na koordinaci mezinárodní pomoci této zemi; zdůrazňuje význam odhodlání mezinárodního společenství podpořit hospodářskou a politickou stabilizaci a reformní proces na Ukrajině, zejména v rámci politického přidružení Ukrajiny a její hospodářské integrace s Evropskou unií, doprovázené důvěryhodným krizovým plánem obnovy a rozvoje oblastí postižených konfliktem a humanitární pomocí uprchlíkům a vysídleným osobám;
18. bere na vědomí první trojstranná jednání mezi EU, Ruskou federací a Ukrajinou konaná dne 11. července 2014, která se soustředila na provádění dohody o přidružení a její možné důsledky a dopady na Rusko; vyjadřuje přesvědčení, že Evropská unie by Rusku neměla dovolit mařit, vetovat či oslabit tuto dohodu o přidružení či dohody uzavřené s Gruzií a Moldavskem; zdůrazňuje, že se mezi Evropskou unií a Ruskem v minulosti rozvinuly silné hospodářské vazby, avšak že podmínky pro budoucí dobré vztahy a spolupráci budou vytvořeny pouze tehdy, až Rusko začne opětovně dodržovat zásady mezinárodního práva;
19. naléhavě vyzývá ukrajinskou vládu, aby pokračovala v provádění ambiciózního souboru transparentních a komplexních strukturálních reforem, které kladou důraz na posílení právního státu, potírání korupce přijetím a prosazováním nezbytných právních předpisů, na vytvoření vyváženého a funkčního systému správy založeného na oddělení moci, jak požadují evropské normy, na provedení zásadní reformy soudnictví a volebního zákona a sladění antidiskriminačních právních předpisů s normami EU, zejména s ohledem na nadcházející reformu zákoníku práce; dále je přesvědčen, že je nanejvýš důležité zahájit postupný proces decentralizace ústřední moci ve prospěch regionálních a obecních správních orgánů, aniž by při tom byla narušena vnitřní rovnováha pravomocí a účinné fungování státu; vítá v tomto ohledu rozhodnutí Komise zřídit podpůrnou skupinu pro Ukrajinu, která se bude zabývat prováděním „evropské reformní agendy“;
20. vítá plán Rady na zahájení mise SBOP pro reformu sektoru civilní bezpečnosti; zdůrazňuje potřebu hluboké reformy policie a justice a posílení transparentnosti, odpovědnosti a demokratické a parlamentní kontroly nad policejními složkami;
21. zdůrazňuje, že příčinou omezeného souboru opatření, která EU přijala v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, je mimo jiné silná závislost EU na dodávkách energie z Ruské federace; domnívá se, že je v tomto ohledu klíčové snížit závislost EU na Moskvě i na ostatních autoritářských režimech a zvážit možnost úplného bojkotu, a zároveň vytvořit konkrétní alternativy pro ty členské státy EU, jež v současné době odebírají zdroje energie výhradně z Ruska; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby pracovala na plném provedení třetího energetického balíčku a podpořila projekty na zvýšení energetické účinnosti, neboť by se tím staly nové plynovody, například South Stream, nadbytečnými, a aby účinně diverzifikovala zdroje energie prostřednictvím rozvoje obnovitelných zdrojů; naléhavě vyzývá členské státy, aby své státní podniky nezapojovaly do projektů s ruskými společnostmi, jež by zvyšovaly evropskou zranitelnost a snažily se izolovat Ukrajinu, jako je například plynovod South Stream; v tomto ohledu rovněž vyzývá Evropskou radu, aby přijala závazné vnitrostátní cíle pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost pro rok 2030, jež sníží evropskou závislost na dodávkách fosilních paliv;
22. vítá rozhodnutí bulharské vlády zastavit práce na projektu South Stream; je však hluboce znepokojen nedávným rozhodnutí rakouské vlády do projektu South Stream nadále investovat a stejně tak i rozhodnutím maďarské vlády podepsat s Ruskem dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energie; vyjadřuje své přesvědčení, že nedávná návštěva prezidenta Putina ve Vídni a podpis smlouvy mezi ÖMV a Gazpromem ve věci spolupráce na projektu South Stream nejenom závažně podrývá úsilí o vytvoření jednotného evropského přístupu ke krizi na Ukrajině, ale především evropskou politiku energetické bezpečnosti;
23. vítá počáteční opatření přijatá Komisí, která by Ukrajině pomohla řešit energetickou krizi v případě, že by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, a naléhá na Radu a Komisi, aby Kyjev podpořily v úsilí vyřešit vleklý spor s Moskvou o zemní plyn;
24. upozorňuje na dramatickou sociální situaci v zemi; vyzývá ukrajinskou vládu, aby v plné míře zveřejnila podmínky dohody s MMF a aby přijala doprovodná opatření, jež by stávající situaci zmírnila, zejména pokud jde o nejzranitelnější skupiny obyvatelstva; domnívá se, že podmínky MMF by mohly prohloubit vnitřní napětí a vést k rychlému snížení platů a počtu pracovních míst ve veřejné správě, což by mohl doprovázet nárůst korupce; poukazuje na vzrůstající riziko infekčních onemocnění, neboť Ukrajina v současné chvíli čelí vážnému nedostatku očkovacích látek v důsledku zdržení procesu zadávání veřejných zakázek a skokového nárůstu cen v souvislosti se znehodnocením místní měny;
25. požaduje nezávislé a nestranné vyšetřování, pod dohledem Rady Evropy a se silným mezinárodním zastoupením, tragických událostí, k nimž došlo dne 2. května 2014 v Oděse, a rovněž všech další zločinů proti lidskosti, které byly spáchány od listopadu 2013, a aby všechny odpovědné osoby byly postaveny před soud; vyjadřuje přesvědčení, že důvěru ukrajinské společnosti a rodin a přátel obětí v instituce pomůže obnovit jen vyšetření těchto zločinů;
26. vítá skutečnost, že Komise přijala čtvrtou zprávu o provádění akčního plánu Ukrajiny pro uvolnění vízového režimu a že Rada rozhodla o přechodu do jeho druhé fáze; trvá na rychlém dokončení dohody o bezvízovém styku mezi EU a Ukrajinou coby konkrétní odpovědi na evropské ambice lidu demonstrujícího na Majdanu; mezitím vyzývá k okamžitému dočasnému zavedení velmi jednoduchých a nenákladných postupů udělování víz;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy, OBSE a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0170.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2014)0248.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0457.