NÁVRH USNESENÍ o situaci na Ukrajině
15. 7. 2014 - 2014/2717(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Johannes Cornelis van Baalen, Guy Verhofstadt, Petras Auštrevičius, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Marielle de Sarnez, Marietje Schaake, Louis Michel, Alexander Graf Lambsdorff, Fernando Maura Barandiarán, Jean-Marie Cavada, Antanas Guoga, Charles Goerens, Nathalie Griesbeck, Gerben-Jan Gerbrandy za skupinu ALDE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0025/2014
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, především na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině[1] a usnesení ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu[2] a na usnesení ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny[3],
– s ohledem na výsledek prezidentských voleb na Ukrajině, jež se konaly dne 25. května 2014, a předběžné závěry pozorovatelské mise OBSE, ve kterých se uvádí, že volby byly dobře zorganizované a vyznačovaly se velkou účastí a „jasným odhodláním orgánů uspořádat skutečné volby, které budou ve velké míře v souladu s mezinárodními závazky a budou respektovat základní svobody ve velké většině země“, a to i přes napětí na východě Ukrajiny,
– s ohledem na iniciativy a kroky, které učinil prezident Porošenko v zájmu obnovení míru a pořádku na celém území Ukrajiny a jež se zejména zakládají na jeho čtrnáctibodovém mírovém plánu,
– s ohledem na podpis závěrečných částí dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou dne 27. května 2014,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 23. června 2014 a na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 27. června 2014 o Ukrajině,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ruská okupace a nelegální anexe Krymu a pokračující nepokoje a násilí podporované Ruskem představují zásadní problém pro jednotu Ukrajiny, lidskou tragédii z pohledu obětí a osob, jichž se události týkají, a významnou bezpečnostní krizi pro celý evropský kontinent;
B. vzhledem k tomu, že ruská okupace a nelegální anexe Krymu představují vážné porušení mezinárodního práva a mezinárodních závazků Ruska vyplývajících z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy a Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu z roku1994, jakož i dvoustranných povinností vyplývajících z dvoustranné dohody o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997;
C. vzhledem k tomu, že Evropská unie spolu s velkou většinou mezinárodního společenství neuznala a neuzná protiprávní připojení Krymu ze strany Ruska, kterého bylo dosaženo vojenskými prostředky;
D. vzhledem k tomu, že separatistické nepokoje a násilí ve východní části Ukrajiny, zejména v Luhanském, Doněckém a Charkovském regionu, z části souvisí s vnitřním rozdělením Ukrajiny, ale jsou rovněž úmyslně podněcovány z vnějšku, a to konkrétně ze strany Ruska, s cílem podkopat autoritu ukrajinské vlády, napomáhat separatistům a podporovat je, jak přímo, tak nepřímo, zejména prostřednictvím hrubé rétoriky, nepřátelských prohlášení a uměle vytvořených zpráv ve sdělovacích prostředcích;
E. vzhledem k tomu, že nedávné obnovení rozhovorů mezi ukrajinskou vládou a ruským vedením dává naději, že se podaří nalézt diplomatické řešení, jež ukončí pokračující násilí a zabrání vyhrocení konfliktu, což by mělo katastrofální důsledky nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropskou unii i Ruskou federaci;
F. vzhledem k tomu, že se příměří jednostranně vyhlášené ukrajinskou vládou nesetkalo s podporou u separatistů;
1. opětně odsuzuje ruskou invazi na Krym a jeho anexi, které jsou jasným porušením Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu v rámci OBSE, Statutu Rady Evropy, Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách z roku 1994, dvoustranné smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997 a Dohody o statusu a podmínkách umístění černomořské flotily na území Ukrajiny z roku 1997; pokládá počiny Ruska za hrozbu bezpečnosti a stabilitě celého evropského kontinentu;
2. vítá čtrnáctibodový mírový plán, který představil prezident Porošenko, a jeho vizi více decentralizované správy na Ukrajině coby základu pro překonání vnitřního rozdělení země a ukončení separatistického násilí ve východní části Ukrajiny;
3. konstatuje, že ukrajinské vojenské a bezpečnostní síly v nedávné době pokročily v obnově práva a pořádku v řadě klíčových měst na východě Ukrajiny; hluboce lituje ztrát na životech lidí, kterých se konflikt týká, ale zdůrazňuje, že ukrajinské orgány mají plné právo a odpovědnost jednat; vyzývá všechny strany, aby učinily maximum pro ochranu civilistů;
4. vyjadřuje rozhodnou podporu obnově plnohodnotných jednání mezi všemi stranami, která by měla být založena na mírovém plánu prezidenta a měla by vést k dohodě o příměří, již budou všechny strany zcela respektovat; vítá aktivní zapojení ministrů zahraničí Francie a Německa do nedávného diplomatického úsilí o nalezení řešení a vyjadřuje politování nad tím, že vysoká představitelka EU zjevně zapojena nebyla;
5. rovněž vítá prohlášení ruského prezidenta, který mírový plán v zásadě podpořil, a rozhodnutí Rady federace zrušit právo k nasazení ruských ozbrojených sil k vojenské intervenci na Ukrajině; vyjadřuje naději, že po tomto rozhodnutí budou následovat další opatření z ruské strany, jež povedou k deeskalaci konfliktu, zejména pak prioritní opatření na zastavení toku nelegálních bojovníků, zbraní a vybavení přes hranici na Ukrajinu, a ve kterých Rusko aktivně uplatní svůj vliv na nelegálně ozbrojené skupiny na východě Ukrajiny, aby tyto skupiny ukončily násilí a složily zbraně; očekává, že bude bez dalšího odkladu učiněn hmatatelný pokrok, pokud jde o čtyři kroky označené v závěrech Evropské rady z 27. června 2014;
6. očekává, že ukrajinský parlament Verchovna rada rychle schválí ústavní změny, které předpokládá mírový plán prezidenta, zejména co se týče posílení místní správy a nového zákona o užívání jazyků; zdůrazňuje, že nový zákon o užívání jazyků by měl odpovídat nejvyšším mezinárodním a evropským standardům;
7. naléhá na ukrajinskou vládu, aby splnila svůj slib a jasně zakázala diskriminaci na základě sexuální orientace u příležitosti nadcházející reformy zákoníku práce;
8. vyjadřuje politování nad tím, že se zpozdilo vyslání policejní mise a mise pro právo a pořádek v rámci SBOP na Ukrajinu, které bylo navrženo v dubnu a posléze projednáno na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 23. června 2014; očekává, že mise bude moci být bez přílišných prodlev vyslána v průběhu léta;
9. požaduje propuštění všech nezákonně zadržovaných osob v moci separatistů a zdůrazňuje skutečnost, že zvláštní monitorovací mise OBSE musí mít neomezený přístup do všech částí Ukrajiny, aby mohla přispět k dosažení příměří a politického řešení konfliktu;
10. zdůrazňuje, že všechny strany se musí vyvarovat stanovisek a rétoriky, které mohou konflikt dále zhoršovat; zdůrazňuje, že problémy, kterým Ukrajina čelí, nemohou být vyřešeny pouze vojensky;
11. s uspokojením konstatuje, že Evropská rada ze dne 27. června 2014 zdůraznila svou připravenost „kdykoliv svolat nové zasedání za účelem jednání o dalších důrazných omezujících opatřeních“, a zdůrazňuje skutečnost, že vztahy EU-Rusko se zatím nemohou vrátit do normálu; očekává, že Rada rozšíří rozsah a záběr sankcí, pokud a až to bude nezbytné, a prodlouží stávající sankce; konstatuje s obavami, že program italského předsednictví o Rusku hovoří pouze jako o „strategickém partnerovi“, aniž by jakkoli zmiňoval současnou krizi ve vztazích EU-Rusko;
12. plně podporuje vyplacení 750 milionů EUR jako pomoci Ukrajině a úsilí o zajištění další finanční pomoci na koordinační schůzce dárců na vysoké úrovni v Bruselu dne 8. července 2014;
13. připomíná ukrajinské vládě a všem politickým stranám a osobnostem, že v zemi jsou naléhavě zapotřebí hospodářské a politické reformy; zdůrazňuje, že domácí reformy by neměly být činěny pouze na základě tlaku vnějších dárců, ale měly by se zakládat na solidní podpoře veřejnosti vůči modernizaci země a vytváření udržitelných hospodářských a sociálních podmínek;
14. vítá rozhodnutí zakázat dovoz zboží z Krymu a Sevastopolu, které nemá ukrajinské osvědčení, a vyzývá další země, aby přijaly podobná opatření;
15. vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o zprostředkování dohody mezi Gazpromem a ukrajinskou vládou ohledně cen za plyn; zdůrazňuje, že používání energie jako nástroje zahraniční politiky dlouhodobě podkopává důvěryhodnost Ruska coby spolehlivého obchodního partnera EU a že ta musí prioritně snižovat svou závislost na ruském plynu;
16. zdůrazňuje skutečnost, že ruské obavy ohledně procesu přidružení Ukrajiny a dalších východních partnerů k EU musí být řádně vyjasněny, aby se oslabil neodůvodněný strach z nového geopolitického rozdělení evropského kontinentu; zdůrazňuje, že každá země má plné právo činit své politické volby, ale že angažovanost EU vůči východním partnerům má za cíl šířit prosperitu a zvýšit politickou stabilitu, ze kterých by v konečném důsledku měla prospěch i Ruská federace;
17. vyzývá členské státy, aby urychleně přistoupily k ratifikaci dohody o přidružení s Ukrajinou, a zdůrazňuje význam jejího úplného provedení;
18. vyzývá přicházející Komisi, aby učinila z komplexního přezkumu politiky sousedství hlavní prioritu, přičemž tento přezkum by se měl zaměřit na dosažení konkrétních a hmatatelných výsledků v oblasti obchodu, mezilidské mobility a politické stability;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, úřadujícímu prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0170.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2014)0248.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0457.