NÁVRH USNESENÍ o situaci v Iráku
15. 7. 2014 - (2014/2716(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Marina Albiol Guzmán, Sabine Lösing, Marie-Christine Vergiat, Miloslav Ransdorf, Marisa Matias, Sofia Sakorafa, Dimitrios Papadimoulis, Lola Sánchez Caldentey, Pablo Iglesias, Pablo Echenique Robba, Carlos Jiménez Villarejo za skupinu GUE/NGL
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem[1],
– s ohledem na první schůzi Rady pro spolupráci mezi EU a Irákem, která se konala dne 20. ledna 2014,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové o Iráku,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptě, zejména na usnesení ze dne 14. března 2013 nazvané „Irák: tíživá situace menšin, včetně iráckých Turkmenů“[2], ze dne 10. října 2013 o nedávném násilí v Iráku[3] a ze dne 27. února 2014 o situaci v Iráku[4],
– s ohledem na prohlášení ESVČ o volbách v Iráku ze dne 5. května 2014,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady týkající se Iráku ze dne 23. června 2014,
– s ohledem na společné prohlášení třetí ministerské schůze Evropské unie – Ligy arabských států (EU–LAS) o bezpečnostní situaci v Iráku ze dne 11. června 2014;
– s ohledem na prohlášení evropské komisařky pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristaliny Georgievové ze dne 12. června 2014,
– s ohledem na zprávy mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku (UNAMI) a zejména na její údaje o počtu obětí za červen ze dne 1. července 2014,
– s ohledem na prohlášení zvláštního zástupce OSN pro Irák Nikolaje Mladenova,
– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna o Iráku,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku,
– s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,
– s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci, kterou Irák ratifikoval v roce 2008,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Irák smluvní stranou;
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že veškeré obyvatelstvo Iráku trpí válkou, jež si vyžádala více než 1 400 000 obětí a zničila velké části irácké infrastruktury, i následným nárůstem násilí v zemi, které se projevuje znepokojujícím počtem teroristických útoků a porušováním lidských práv; vzhledem k tomu, že důsledkem politického procesu vnuceného okupací je sektářsky a etnicky rozdělená země;
B. vzhledem k tomu, že podle údajů o počtu obětí, které předložila UNAMI (mise OSN na pomoc Iráku) pro červen 2014, je násilí i nadále velkým problémem Iráku, neboť neustále dochází k bezhlavým projevům násilí; vzhledem k tomu, že v červnu bylo zabito 2,417 Iráčanů a dalších 2,287 zraněno, nepočítaje v to oběti z provincie Anbár;
C. vzhledem k tomu, že hlavní humanitární krize probíhá v Iráku v důsledku boje mezi iráckými bezpečnostními silami a ozbrojenými opozičními skupinami, včetně organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIS);
D. vzhledem k tomu, že dne 29. června oznámila ISIS vytvoření chalífátu na územích, která kontroluje v Iráku a Sýrii, jenž by sahal od města Halab v severní Sýrii po provincii Dijála ve východním Iráku;
E. vzhledem k tomu, že prezident severní autonomní kurdské oblasti Masúd Barzání požádal regionální parlament, aby připravil půdu pro referendum o nezávislosti;
F. vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie nasadila na své hranici s Irákem 30 000 vojáků poté, co irácké síly tuto oblast opustily; vzhledem k tomu, že prezident Obama oznámil, že USA vyšlou do Iráku 300 vojenských poradců (Special Forces);
G. vzhledem k tomu, že irácké obyvatelstvo už po mnoho let trpí stavem všeobecného násilí; vzhledem k tomu, že nedávný silný rozmach násilí v zemi vedl k takovému počtu obětí, jenž nebyl zaznamenán od roku 2008; vzhledem k tomu, že výsledkem vývoje v provincii Anbár je vysoký počet vnitřně vysídlených osob, které prchají z oblastí konfliktu; vzhledem k tomu, že podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí nyní Irák zápasí s tím, že jeho obyvatelstvo patří k nejpočetněji vnitřně vysídlenému obyvatelstvu na světě; vzhledem k tomu, že od ledna letošního roku bylo vnitřně vysídleno více než 1,2 milionu lidí, přičemž přibližně 560 000 z nich je z provincie Anbár; vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo po pádu města Mósul vysídleno dalších 650 000 osob;
H. vzhledem k tomu, že deset let okupace ze strany USA a jejich spojenců zanechalo zemi chudší; vzhledem k tomu, že se zvýšila negramotnost a více lidí umírá hladem; vzhledem k tomu, že 88 % iráckého obyvatelstva trpí chudobou a přibližně šest milionů Iráčanů žije pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že ačkoli se Iráku podařilo obnovit produkci nafty téměř v plné kapacitě, sociální nerovnost roste, neboť irácký stát stále není schopen poskytovat iráckému obyvatelstvu základní služby, například pravidelné dodávky elektřiny v létě, čistou vodu a zdravotní péči;
I. vzhledem k tomu, že místo toho, aby USA a jejich spojenci napomáhaly Iráku k pokroku, nechaly tuto zemi v posledních letech znovu upadnout do stavu hluboce roztříštěné společnosti, v níž byla irácká národní identita zničena a po roce 2003 nahrazena sektářskou a etnickou identitou; vzhledem k tomu, že v posledních několika letech se situace v Iráku značně zhoršila a vzrostl počet etnických střetů mezi šíity a sunnity; vzhledem k tomu, že 20 % iráckých zdrojů ropy se nachází v oblasti kolem města Kirkúk;
J. vzhledem k tomu, že od invaze a okupace Iráku koaličními vojsky se situace v zemi dramaticky zhoršila a projevy násilí, případy porušování lidských práv, mučení a etnické střety jsou na denním pořádku; vzhledem k tomu, že stávající každodenní bombardování a přestřelky vyvolávají u většiny Iráčanů nejistotu ohledně jejich budoucnosti a obecně znemožňují prosazování hospodářské a sociální integrace iráckých obyvatel;
K. vzhledem k tomu, že v prosinci 2012 začaly okupacemi náměstí pokojné protesty, a to zejména v šesti provinciích na sever a západ od Bagdádu; vzhledem k tomu, že vláda potlačila protest a eskalace napětí se v prosinci 2013 změnila na ozbrojený konflikt, včetně použití nepřiměřené síly, což vedlo k zabíjení civilistů v provincii Anbár;
L. vzhledem k tomu, že konflikt v Sýrii má řadu nepříznivých dopadů na celý region a spustil novou značnou vlnu více než 224 000 uprchlíků a navrátilců do Iráku, kteří v Iráku žijí v mimořádně těžkých podmínkách;
M. vzhledem k tomu, že od roku 2004 bylo v Iráku údajně více než 1 300 osob odsouzeno k trestu smrti; vzhledem k tomu, že irácké zákony umožňují udělení trestu smrti za téměř 50 různých trestných činů, včetně teroristických činů, únosu a vraždy, ale i za takové přečiny, jako je poškození veřejného majetku; vzhledem k tomu, že na rozdíl od celosvětového trendu směřujícího ke zrušení trestu smrti počet poprav v Iráku roste; vzhledem k tomu, že podle údajů mezinárodního tisku bylo v Iráku v roce 2013 popraveno nejméně 150 osob;
N. vzhledem k tomu, že podle organizace Transparency International má Irák nejzkorumpovanější vládu v celé oblasti Blízkého východu; vzhledem k tomu, že korupce představuje strukturální problém této země, neboť neexistuje žádná účinná parlamentní kontrola a soudní systém je nečinný, což jsou příznaky státu, který selhal; vzhledem k tomu, že podle úřadu zvláštního generálního inspektora USA pro obnovu Iráku se každý týden z Iráku ilegálně převede celkově 800 milionů amerických dolarů;
O. vzhledem k tomu, že dlouhodobý spor panující v oblasti kolem Kirkúku ohledně vývozu ropy novým ropovodem zatím nebyl urovnán;
P. vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo zabito přinejmenším 10 novinářů; vzhledem k tomu, že za poslední desetiletí nebyl v této zemi vynesen jediný rozsudek v případech 400 zabitých pracovníků sdělovacích prostředků, a Irák se tudíž i nadále řadí na poslední místo ve světovém žebříčku, pokud jde o beztrestnost spojenou s nevyřešenými vraždami novinářů; vzhledem k tomu, že španělský novinář José Couso, stejně jako novináři Taras Procjuk a Tárik Ajúb, byli zabiti v dubnu 2003 při útoku armády USA; vzhledem k tomu, že španělský soud usiloval o zatčení dvou amerických vojáků a jednoho poddůstojníka obviněných z účasti na tomto případu; vzhledem k tomu, že spravedlnosti stále nebylo učiněno zadost; vzhledem k tomu, že USA zablokovaly zatykače a agentuře Interpol se nepodařilo učinit příslušné kroky na základě těchto zatykačů;
Q. vzhledem k tomu, že USA a Spojené království použily v Iráku značné množství munice s nesprávně ochuzeným uranem, což vedlo k dramatickému nárůstu rakoviny u dětí a vrozených vad; vzhledem k tomu, že nedostatek informací o používání rezidua ochuzeného uranu Spojenými státy vážně brání opatřením zaměřeným na dekontaminaci, monitorování a zvyšování povědomí, jejichž cílem je snížit vystavení civilních obyvatel tomuto reziduu;
R. vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 irácká vláda přijala změnu legislativy legalizující sňatky dětí a znásilnění v manželství; vzhledem k tomu, že podle Populačního fondu OSN (UNFPA), potřebuje neodkladnou péči 250 000 žen a dívek, včetně téměř 60 000 těhotných žen, a téměř 20 000 žen a dívek by mohlo hrozit zvýšené riziko sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že mimo jiné vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová vyjádřila vážné znepokojení nad tím, že procesy, které končí trestem smrti, nejsou v souladu s mezinárodními zárukami spravedlivého procesu, počítaje v to nedostatečnou transparentnost soudních řízení a případy, kdy „doznání“ byla získána na základě mučení nebo jiných forem týrání obžalovaných; vzhledem k tomu, že trest smrti je krutou a nehumánní formou trestu, která musí být zrušena;
S. vzhledem k tomu, že parlamentní volby v Iráku se konaly dne 30. dubna 2014 v atmosféře násilí a strachu;
1. opětovně důrazně odsuzuje vojenský zásah koaličních sil v Iráku; opakuje, že tato invaze porušila mezinárodní právo, a zdůrazňuje její nezákonnost; podtrhuje skutečnost, že hlavním výsledkem invaze USA do Iráku je téměř naprosté zhroucení právního státu a nárůst náboženského extremismu v zemi; poukazuje na odpovědnost hlav států členských států EU, které se zúčastnily summitu na Azorech, a zejména na odpovědnost odcházejícího předsedy Evropské komise Durãa Barrosa; znovu odsuzuje toto porušení mezinárodního práva; domnívá se, že osoby odpovědné za tuto nezákonnou válku a zločiny proti lidskosti by měly být vydány mezinárodní spravedlnosti;
2. vyzývá ke svolání mezinárodní konference, která podpoří dialog mezi stranami s cílem nalézt přijatelné řešení, a odmítá nelegitimní zájem zahraničních subjektů na rozdělení země, aby si zajistily lepší kontrolu iráckých ropných zásob;
3. odsuzuje veškeré minulé, současné i budoucí vměšování se do vnitřních záležitostí Iráku; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení skutečné nezávislosti by měl mít Irák plnou kontrolu nad svým hospodářstvím včetně svých přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že by příjmy z ropy měly být využity jako nástroj a příležitost pro udržitelnou sociální a hospodářskou obnovu přínosnou pro celou iráckou společnost; vyzývá iráckou vládu, aby zajistila, aby zdroje, kterými země disponuje, byly využívány transparentně a zodpovědně, ve prospěch všech Iráčanů;
4. domnívá se, že země, které se podílely na invazi do Iráku, včetně několika členských států, jsou odpovědné za válku vedenou na základě lží a mají povinnost prosazovat pravdu a spravedlnost a odčinit újmu způsobenou iráckému lidu; uznává, že tato nezákonná válka zemi zničila a přinesla nárůst násilí do celého regionu; odsuzuje plenění iráckých přírodních zdrojů ropnými korporacemi, jako jsou Royal Dutch Shell Oil Company, BP nebo ExxonMobil;
5. odsuzuje veškeré formy násilí proti sociálním, politickým či náboženským skupinám; odsuzuje vysoký počet zabitých a zraněných; odsuzuje veškeré zabíjení a popravy; vyjadřuje velké znepokojení nad nárůstem počtu násilných útoků; vyjadřuje soustrast rodinám obětí a zraněných; požaduje okamžité ukončení násilí; domnívá se, že pachatelé těchto zločinů by měli být vydáni spravedlnosti;
6. upozorňuje na to, že je třeba neodkladně řešit humanitární problémy, kterým čelí irácké obyvatelstvo; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby byla přijata opatření koordinovaná mezi iráckými orgány a organizacemi mezinárodní pomoci, které pracují na místě, s cílem pomoci zranitelným skupinám, včetně uprchlíků a vysídlených osob, a zajistit, aby tito lidé byli chráněni a aby byly vytvořeny přiměřené podmínky pro jejich bezpečnost a důstojnost;
7. konstatuje, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky hledalo od začátku války útočiště v kurdské části Iráku více než 224 000 syrských uprchlíků; naléhavě vyzývá EU, aby těmto lidem přislíbila pomoc; připomíná význam plného dodržování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilních obyvatel; vyzývá irácké orgány, aby zajistily poskytování nezbytných služeb a také přístup humanitárním organizacím do oblastí zasažených boji; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou podporou nabízenou syrským uprchlíkům;
8. je znepokojen skutečností, že je v zemi zakořeněna korupce, a to zejména v armádě a policii, což vytváří vážné problémy v rámci iráckých bezpečnostních složek; lituje toho, že tato korupční kultura prosakuje až na nejvyšší vládní místa;
9. odsuzuje dramatický nárůst počtu poprav prováděných iráckou armádou a silami ISIS a rovněž využívání „doznání“ získaných na základě mučení nebo jiných forem týrání jako důkazu proti vězňům;
10. odsuzuje trest smrti za jakýchkoli okolností; vyzývá iráckou vládu, aby vyhlásila a okamžitě provedla moratorium na popravy jakožto první krok vedoucí ke zrušení trestu smrti v budoucnosti;
11. požaduje zahájení mezinárodního vyšetřování pod záštitou OSN s cílem potvrdit rozšířené užívání mučení a existenci tajných věznic nebo jiných středisek mučení v Iráku, aby byla určena odpovědnost jednotlivých zúčastněných stran a aby odpovědné osoby byly potrestány;
12. odsuzuje všechny formy násilí proti sociálním, politickým nebo náboženským skupinám, odsuzuje všechna zabití a popravy od počátku války v roce 2003 a odsuzuje nejnovější vlnu teroristických útoků a používání eskader smrti;
13. připomíná důležitost zásad spravedlnosti, pravdy a odškodnění; domnívá se, že všechny osoby odpovědné za tuto nezákonnou válku a osoby, které spáchaly zločiny proti lidskosti, které byly jejím důsledkem, musí být vydány spravedlnosti; trvá na tom, že je nutné, aby deset let po zabití novinářů Cousa, Procjuka a Ajúba bylo v jejich případě učiněno spravedlnosti zadost, aby tak tyto vraždy nezůstaly nepotrestány;
14. odmítá dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Iráckou republikou; zastává názor, že hlavními cíli spolupráce EU s Irákem musí být ukončení násilí, sociální a hospodářský rozvoj, plné dodržování lidských práv a obnovení dobrých životních podmínek Iráčanů, nikoli zavedení a rozšiřování ropného průmyslu EU v této zemi;
15. odsuzuje použití munice z ochuzeného uranu během války, zejména ze strany USA a Spojeného království; vyzývá EU, aby vypracovala jednotný postoj EU, který podporuje omezení nebo zákaz používání munice z ochuzeného uranu, a aby vypracovala program sanace pro postižené oblasti;
16. vyzývá irácké orgány, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby byla plně respektována rovnost mužů a žen a práva žen;
17. naléhavě žádá irácký parlament a iráckou vládu, aby zaručily dodržování Úmluvy OSN o právech dítěte a bojovaly proti dětské práci, dětské prostituci a obchodu s dětmi;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vedoucí delegace EU v Iráku, předsedům parlamentů členských států a vládě a zákonodárnému sboru Irácké republiky.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0022.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2013)0101.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2013)0424.
- [4] Přijaté texty, P7_TA(2014)0171.