Návrh usnesení - B8-0064/2014Návrh usnesení
B8-0064/2014

NÁVRH USNESENÍ o situaci v Iráku

15. 7. 2014 - (2014/2716(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Marietje Schaake, Johannes Cornelis van Baalen, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Gérard Deprez, Petras Auštrevičius, Louis Michel, Robert Rochefort, Jean-Marie Cavada, Marielle de Sarnez, Charles Goerens, Alexander Graf Lambsdorff, Fernando Maura Barandiarán za skupinu ALDE

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0059/2014

Postup : 2014/2716(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0064/2014
Předložené texty :
B8-0064/2014
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0064/2014

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Iráku

(2014/2716(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, podle kterých bylo v důsledku nedávných bojů mezi extremistickou teroristickou skupinou Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), armádou a dalšími skupinami nuceno opustit své domovy více než milion iráckých občanů,

–       s ohledem na nedávná prohlášení mise OSN na pomoc Iráku (UNAMI) zveřejňující nové počty obětí za červen 2014, podle kterých bylo při teroristických útocích a násilnostech zabito nejméně 2 417 Iráčanů a dalších 2 287 zraněno, včetně více než 1 500 zabitých civilistů, což je nejvyšší počet obětí během jednoho měsíce od roku 2007,

–       s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem,

–       s ohledem na společný strategický dokument Komise o Iráku (2011–2013),

–       s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 16. června 2014, v němž odsuzuje sumární popravy prováděné organizací ISIL a vyjadřuje názor, že se v tomto případě téměř jistě jedná o válečné zločiny,

–       s ohledem na prohlášení zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonné ředitelky UN Women Phumzile Mlambo-Ngcukaové, ve kterém vyjadřuje konkrétní obavy o bezpečnost žen a dívek v Iráku, zejména v oblastech ovládaných organizací ISIL,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU[1],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě[2],

–       s ohledem na prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové ze dne 27. června 2014, ve kterém požaduje inkluzivnější vládu,

–       s ohledem na prohlášení ministra zahraničních věcí USA Johna Kerryho ze dne 23. června 2014, ve kterém se zavázal k americké podpoře Iráku a vyzval iráckou vládu k přijetí opatření, která by zemi sjednotila,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že dne 10. června obsadila extremistická teroristická skupina ISIL město Mosul v severním Iráku, které je druhým největším městem v zemi; vzhledem k tomu, že se jednalo o začátek velké ofenzivy vedené touto relativně malou skupinou, jež vedla k obsazení podstatných částí země;

B.     vzhledem k tomu, že irácké bezpečnostní síly nebyly vesměs schopné ISIL zastavit a mnoho vojáků uprchlo, což ukazuje na zásadní problémy uvnitř ozbrojených sil;

C.     vzhledem k tomu, že organizace ISIL obsadila velký počet hraničních přechodů mezi Irákem a Sýrií;

D.     vzhledem k tomu, že bylo nalezeno nejméně 53 těl, které nesou známky usmrcení formou popravy;

E.     vzhledem k tomu, že Irák nečelí pouze závažným bezpečnostním problémům, ale také problémům politickým, sektářským, sociálním a hospodářským;

F.     vzhledem k tomu, že politika irácké vlády, k níž patří i násilné potlačování sunnitských protestů, zvýšila sektářské napětí a vedla ke znepřátelení některých skupin iráckého obyvatelstva;

G.     vzhledem k tomu, že značná část obyvatelstva je i nadále sužována všudypřítomnou chudobou, vysokou nezaměstnaností, stagnací hospodářství, zhoršováním životního prostředí a nedostatkem základních veřejných služeb; vzhledem k tomu, že v minulosti vedlo mnoho poklidných demonstrací požadujících větší sociální, hospodářská a politická práva k systematické represi ze strany bezpečnostních složek, k níž docházelo beztrestně;

H.     vzhledem k tomu, že vláda i extremistické skupiny opakovaně a stále častěji napadají tisk, sdělovací prostředky a digitální svobody; vzhledem k tomu, že dochází k napadání a cenzuře novinářů a zpravodajských stanic a že organizace Reportéři bez hranic označila situaci v provincii Anbár za „informační výpadek“; vzhledem k tomu, že ve zprávě organizace Freedom House o svobodě ve světě vydané v roce 2014 je Irák označen za „nesvobodnou zemi“;

I.      vzhledem k tomu, že irácká vláda se v reakci na vítězství dosažená skupinou ISIL a ve snaze přerušit komunikaci mezi ozbrojenci pokusila zablokovat sociální média a v některých částech země i odpojit internet;

J.      vzhledem k tomu, že irácká ústava zaručuje všem občanům rovnost před zákonem spolu se „správními, politickými, kulturními a vzdělávacími právy různých národností“; vzhledem k tomu, že irácká vláda nese odpovědnost za to, aby byla zaručena práva, kvalita života a bezpečnost veškerého obyvatelstva;

K.     vzhledem k tomu, že v Iráku se dne 30. dubna 2014 konaly parlamentní volby a momentálně se pracuje na sestavení vlády;

L.     vzhledem k tomu, že prezident poloautonomní kurdské oblasti Masúd Barzání požádal regionální vládu, aby připravila referendum o nezávislosti; vzhledem k tomu, že kurdské síly obsadily některé oblasti v severním Iráku, které byly dříve ovládány iráckými bezpečnostními složkami, zejména město Kirkúk;

M.    vzhledem k tomu, že Komise poskytla Iráku od roku 2007 celkovou humanitární podporu ve výši téměř 145 milionů EUR, a to včetně podpory určené syrským uprchlíkům v Iráku; vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla navýšit v návaznosti na nedávné násilí humanitární finanční prostředky, jež na rok 2014 činily 12 milionů EUR, o dalších 5 milionů EUR;

N.     vzhledem k tomu, že se v dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem a především v její doložce o lidských právech zdůrazňuje, že by se politický dialog mezi EU a Irákem měl zaměřovat na lidská práva a posilování demokratických institucí;

O.     vzhledem k tomu, že USA vyslaly na pomoc irácké vládě v boji proti ISIL stovky poradců a další vojenské vybavení a používají v zemi bezpilotní letouny;

P.     vzhledem k tomu, že Rusko poskytlo irácké vládě vojenské vybavení včetně stíhacích letounů;

Q.     vzhledem k tomu, že vojenskou pomoc za účelem boje proti skupině ISIL údajně irácké vládě poskytl i Írán;

R.     vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie oznámila, že přemisťuje své ozbrojené síly k hranicím s Irákem, neboť irácké jednotky se z této oblasti stáhly;

S.     vzhledem k tomu, že nárůst ve výskytu terorismu a extremismu a jejich šíření představují pro EU a mezinárodní společenství závažné nebezpečí, v neposlední řadě v podobě džihádistů a jiných bojovníků vracejících se do svých domovských zemí;

T.     vzhledem k tomu, že existují zprávy o cílených útocích na ženy a dívky v Iráku a o únosech, znásilněních a nucených sňatcích ze strany ozbrojenců organizace ISIL a jiných ozbrojených skupin;

1.      vyjadřuje hluboké znepokojení nad rychlým postupem skupiny ISIL a nad neschopností iráckých bezpečnostních složek ji účinně odrazit;

2.      vyjadřuje soustrast všem obětem bojů a jejich rodinám;

3.      odsuzuje násilí páchané jednotkami ISIL a masové popravy, které údajně vykonávají; uznává právo irácké vlády bránit své svrchované území, ale naléhavě vyzývá irácké bezpečnostní síly, aby jednaly v souladu s mezinárodními právem i vnitrostátními právními předpisy a dodržovaly závazky Iráku plynoucí z mezinárodních dohod o lidských právech a základních svobodách;

4.      je toho názoru, že jakákoli efektivní reakce na současnou krizi by se neměla zaměřovat pouze na bezpečnost, ale měla by se zároveň zabývat systemickými problémy, ať již politickými, hospodářskými či sociálními, které je nutné řešit za účelem boje proti marginalizaci určitých menšin v irácké společnosti, čímž budou překlenuty sektářské rozpory a zajištěna jednota iráckého státu;

5.      v této souvislosti zdůrazňuje, že boj proti terorismu a povstalcům by měl zahrnovat širší škálu opatření, než jsou jen vojenské akce, a musí spočívat v komplexním přístupu řešícím základní příčiny násilí a zahrnujícím politiky zaměřené na posilování důvěry a inkluzivního sociálního a hospodářského rozvoje;

6.      vyjadřuje vážné obavy nad novou vlnou nestability a vyzývá všechny irácké politické činitele ze všech sfér společnosti, aby spolupracovali na ukončení sektářského násilí a polarizace a aby sjednotili irácký lid; domnívá se, že náboženští představitelé nesmí glorifikovat násilí a měli by přijmout svou odpovědnost za zajištění mírového soužití mezi lidmi různých vyznání a přesvědčení v rámci iráckého ústavního rámce; vyzývá v této souvislosti k opětovnému začlenění milicí do řádných ozbrojených sil;

7.      domnívá se, že nedávné volby v Iráku představují příležitost k vytvoření skutečně reprezentativní vlády s agendou podporující začlenění; naléhavě vyzývá všechny síly v Iráku, aby se k takovéto vládě zavázaly; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, zejména EU, k poskytnutí podpory s cílem tento proces usnadnit, kdykoli to bude možné;

8.      je znepokojen načasováním výzvy k referendu o kurdské nezávislosti a zdůrazňuje, že nejstabilnější platformu k vyřešení stávající krize by poskytla jednota a inkluzivní demokracie na základě široké koalice v irácké vládě a se zapojením kurdských zástupců; v této souvislosti zdůrazňuje, že z rozpadu iráckého státu by neměla prospěch žádná z náboženských nebo etnických skupin;

9.      zdůrazňuje, že v této době krize je zapotřebí dodržovat lidská práva a základní svobody, zejména svobodu projevu a tisku a digitální svobody;

10.    je znepokojen vazbami mezi násilím a boji v Iráku a jiných částech Blízkého východu, zejména v Sýrii; je tudíž toho názoru, že k vyřešení problémů, jimž tato oblast čelí, je nezbytný regionální dialog; vyzývá mezinárodní společenství – zejména EU, aby tento dialog usnadnilo a zahrnulo do něj všechny významné strany, zejména Írán a Saúdskou Arábii;

11.    vítá rozhodnutí Komise navýšit humanitární pomoc Iráku; zůstává však přesvědčen o tom, že by EU mohla a měla činit více pro to, aby v této zemi prosadila a podporovala skutečně demokratický a inkluzivní proces;

12.    odsuzuje financování a podporu teroristických a extremistických skupin a činností ze strany států Perského zálivu a Íránu;

13.    vítá intenzivnější úsilí orgánů řady členských států EU o to, aby byl řešen problém občanů EU, kteří jsou zapojeni do náboru bojovníků či boje s džihádistickými, extremistickými nebo jinými teroristickými skupinami;

14.    pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.