NÁVRH USNESENÍ o zločinu agrese
15. 7. 2014 - (2014/2724(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Barbara Lochbihler, Judith Sargentini, Ernest Maragall za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0066/2014
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu OSN,
– s ohledem na článek 5 Římského statutu, který uvádí zločin agrese jako jeden z klíčových zločinů, které spadají do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na kampalské změny Římského statutu, jež byly přijaty na hodnotící konferenci konané v roce 2010 v ugandské Kampale, se zvláštním ohledem na rezoluci RC/Res. 6 o trestném činu agrese,
– s ohledem na rozhodnutí Rady EU 2011/168/SZBP a na jeho odkaz na kampalské změny,
– s ohledem na revidovaný akční plán přijatý dne 12. července 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2011/168/SZBP,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2010 o konferenci hodnotící Římský statut Mezinárodního trestního soudu konané v Kampale v Ugandě[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv[4],
– s ohledem na usnesení Valného shromáždění Latinskoamerického parlamentu ze dne 19. a 20. října 2013 o podpoře Mezinárodního trestního soudu a ratifikaci kampalských změn (AO/2013/07XXIX),
– s ohledem na usnesení shromáždění smluvních států Římského statutu Mezinárodního trestního soudu ze dne 27. listopadu 2013 o posílení Mezinárodního trestního soudu a shromáždění smluvních států Římského statutu, jehož součástí je výzva určená budoucím smluvním státům, aby ratifikovaly Římský statut v jeho pozměněné podobě, výzva určená všem smluvním státům, aby zvážily ratifikaci těchto změn, a uznání nedávné ratifikace těchto změn několika smluvními státy (ICC-ASP/12/Res.8),
– s ohledem na příručku „Ratifikace a uplatňování kampalských změn Římského statutu Mezinárodního trestního soudu“, kterou vypracovaly stálá mise Lichtenštejnského knížectví při OSN, Globální institut pro prevenci agrese a Lichtenštejnský institut pro sebeurčení na Princetonské univerzitě,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že členské státy jsou od počátku věrnými spojenci Mezinárodního trestního soudu, poskytují mu finanční, politickou, diplomatickou a logistickou podporu a rovněž prosazují všeobecnou platnost Římského statutu a hájí jeho bezúhonnost s cílem posílit nezávislost tohoto soudu;
B. vzhledem k tomu, že ratifikace kampalských změn Římského statutu týkajících se zločinu agrese nejméně 30 smluvními státy a rozhodnutí, které má být přijato po 1. lednu 2017 dvoutřetinovou většinou smluvních států, umožní zřídit trvalý systém mezinárodní trestní odpovědnosti za zločin agrese;
C. vzhledem k tomu, že dosud kampalské změny týkající se zločinu agrese ratifikovalo 14 států, včetně osmi členských států EU, a sice Belgie, Chorvatska, Kypru, Estonska, Německa, Lucemburska, Slovenska a Slovinska;
D. vzhledem k tomu, že státy, které Římský status nepodepsaly, jej mohou ratifikovat, včetně kampalských změn, a tím přispět k zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese;
E. vzhledem k tomu, že kampalské změny jsou plně v souladu s Chartou OSN, neboť kriminalizují pouze nejzávažnější formy nelegálního použití síly, konkrétně formy, jež svou „povahou, závažností a rozsahem“ zjevně porušují Chartu OSN;
F. vzhledem k tomu, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese přispěje k vládě práva na mezinárodní úrovni a k mezinárodnímu míru a bezpečnosti tím, že bude odrazovat od nelegálního použití síly a tím bude aktivně přispívat k prevenci takových zločinů a k upevnění trvalého míru;
G. vzhledem k tomu, že ratifikace obou kampalských změn a zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese dále pomohou skoncovat s beztrestností pachatelů tohoto zločinu;
H. vzhledem k tomu, že ratifikace kampalských změn a zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese přispějí kriminalizací aktů agrese, jež často stojí na počátku kauzálního řetězce hrubého porušování lidských práv a závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, k ochraně lidských práv;
I. vzhledem k tomu, že kriminalizace aktů agrese bude rovněž chránit právo na život bojovníků, kteří jsou nezákonně posíláni do války, a bojovníků napadených států, čímž bude vyplněna mezera v Římském statutu a v mezinárodním humanitárním právu, které chrání pouze civilní obyvatele a další kategorie „chráněných osob“;
J. vzhledem k tomu, že zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese posílí všeobecnou platnost Římského statutu, protože některé členské státy mohou mít zájem ratifikovat doplněný Římský statut zahrnující kampalské změny, neboť to poslouží i jejich vnitrostátnímu politickému cíli odradit ostatní od nezákonného použití síly proti nim;
1. žádá EU, aby přijala společný postoj ke zločinu agrese a kampalským změnám;
2. naléhavě vyzývá EU, aby se postavila do čela úsilí při prosazování toho, aby kampalská změna týkající se zločinu agrese vstoupila v platnost, podpořila úsilí, které je za tímto účelem vynakládáno, a aby vyzvala své členské státy, aby změny nejdříve ratifikovaly a poté podpořily jednorázové rozhodnutí shromáždění smluvních států Římského statutu, jakmile bude dosaženo požadovaných 30 ratifikací, aby se tak docílilo zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese;
3. zdůrazňuje, že je třeba aktivně podpořit Mezinárodní trestní soud, ratifikaci pozměněného Římského statutu i obou kampalských změn ve všech vnějších činnostech EU, a to také prostřednictvím zvláštního zástupce EU pro lidská práva a delegací EU na místě, včetně technické podpory pro státy usilující o ratifikaci a/nebo provedení těchto aktů;
4. žádá EU, aby se zavázala k boji proti genocidě, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a zločinu agrese, a žádá EU a členské státy, aby boj proti beztrestnosti za závažná porušení lidských práv učinily prioritu své vnější činnosti;
5. vyzývá členské státy EU, aby urychleně přizpůsobily své vnitrostátní právní předpisy definicím obsaženým v kampalských změnách i dalším povinnostem plynoucím z Římského statutu, a umožnily tak vnitrostátní vyšetřování a stíhání zločinů členskými státy EU, a aby spolupracovaly s Mezinárodním trestním soudem;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a Evropské službě pro vnější činnost.
- [1] Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 78.
- [2] Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 115.
- [3] P7_TA(2012)0126.
- [4] P7_TA(2013)0575.