NÁVRH USNESENÍ o Izraeli a Palestině po válce v Gaze a o úloze EU
16.9.2014 - (2014/2845(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Martina Anderson, Neoklis Sylikiotis, Patrick Le Hyaric, Ángela Vallina, Teresa Rodriguez-Rubio, Younous Omarjee, Miguel Viegas, Marisa Matias, Pablo Iglesias, Lola Sánchez Caldentey, Malin Björk, Merja Kyllönen, Marie-Christine Vergiat, João Ferreira, Inês Cristina Zuber, Dimitrios Papadimoulis, Sofia Sakorafa, Lynn Boylan, Matt Carthy, Liadh Ní Riada, Kostadinka Kuneva, Iosu Juaristi Abaunz, Javier Couso Permuy, Marina Albiol Guzmán, Paloma López, Kostas Chrysogonos, Takis Hadjigeorgiou, Kateřina Konečná, Lidia Senra Rodríguez, Emmanouil Glezos, Eleonora Forenza za skupinu GUE/NGL
B8‑0112/2014
Usnesení Evropského parlamentu o Izraeli a Palestině po válce v Gaze a o úloze EU
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu OSN,
– s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949,
– s ohledem na denní zprávy agentury UNRWA o situaci v Gaze,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 194 (1948) a na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 (1967), č. 252 (1968), č. 338 (1972), č. 476 (1980), č. 478 (1980) a č. 1860 (2009),
– s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Izraelem, která byla podepsána dne 20. listopadu 1995 a vstoupila v platnost dne 1. června 2000, a zejména na článek 2 této dohody,
– s ohledem na „Pokyny týkající se způsobilosti izraelských subjektů a jejich činností na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, pokud jde o granty, ceny a finanční nástroje financované EU počínaje rokem 2014“,
– s ohledem na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora nazvané „Právní důsledky budování zdi na okupovaném palestinském území“ ze dne 9. července 2004,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 30. srpna 2014, 16. prosince 2013, 14. května 2012, 18. července 2011, 23. května 2011 a 8. prosince 2009 o mírovém procesu na Blízkém východě,
– s ohledem na zprávy vedoucích misí EU o východním Jeruzalémě z ledna 2012 a o „Oblasti C a budování palestinského státu“ z července 2011 a na zprávu vedoucích misí EU o násilí páchaném osadníky z dubna 2011 a na doprovodné sdělení vedoucích misí EU o násilí páchaném osadníky z února 2012,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2012 o politice EU v otázce Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma[1],
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 7. července 2014 zahájil Izrael vojenskou agresi proti Gaze pod názvem „Ochranné ostří“, která trvala 50 dní a byla ukončena dne 26. srpna, kdy vstoupila v platnost dohoda o příměří;
B. vzhledem k tomu, že v důsledku této izraelské agrese zahynulo nejméně 2 150 Palestinců, z toho 503 dětí (27 %), 260 žen, 95 starších osob a 14 novinářů, a více než 12 500 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že mezi zraněnými bylo mnoho těch, u nichž došlo k amputaci nebo kteří utrpěli rozsáhlá zranění, což vzbuzuje podezření, že byly použity zakázané zbraně, včetně výbušnin typu DIME (z angl. Dense Inert Metal Explosive); vzhledem k tomu, že bylo vnitřně vysídleno 450 000 osob, přičemž 65 700 osob se stále ukrývá ve školách UNRWA; vzhledem k tomu, že tito lidé kromě humanitární a zdravotnické pomoci naléhavě potřebují také psychologicko-sociální péči a podporu; vzhledem k tomu, že 1 400 dětí ztratilo oba rodiče;
C. vzhledem k tomu, že podle agentury UNRWA a organizací působících na místě lze míru destrukce srovnat pouze s destrukcí měst za druhé světové války; vzhledem k tomu, že v důsledku nepřetržitých raketových a bombových útoků, které izraelská armáda zahajovala ze vzduchu i moře, bylo částečně nebo úplně zničeno 1 700 domů a 40 000 dalších bylo poškozeno, bylo zničeno17 nemocnic a zdravotnických zařízení, poškozeno 136 škol UNRWA a zničeno 60 mešit a 13 hřbitovů (12 muslimských a 1 křesťanský); vzhledem k tomu, že zařízení na dodávku vody a elektrické energie, čistírny odpadních vod, cesty a veškerá další infrastruktura jsou natolik poškozeny, že způsobený nedostatek má na zdraví a život obyvatel Gazy velmi nepříznivý dopad; vzhledem k tomu, že podle odhadů agentury UNRWA si uvedení Gazy do stavu, v jakém byla před poslední agresí, může vyžádat 20 let; vzhledem k tomu, že během této a předchozí izraelské agrese v Gaze byly zničeny mnohé projekty financované ze zdrojů EU; vzhledem k tomu, že v těchto vojenských operacích jsou využívány také bezpilotní letouny;
D. vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) došlo v důsledku přímých zásahů nebo nedostatku péče způsobeného omezeným přístupem k zemědělské půdě k značným přímým škodám na 42 000 akrech zemědělské půdy a k úhynu poloviny chované drůbeže; vzhledem k tomu, že rybáři v Gaze zaznamenali snížení svého ročního odlovu o téměř 10 %; vzhledem k tomu, že bylo poškozeno nejméně 360 továren a dílen, z toho 126 bylo zcela zničeno, což představuje škodu ve výši 47 milionů dolarů; vzhledem k tomu, že Palestinský průmyslový svaz odhaduje škodu způsobenou přerušením výroby během agrese na 70 milionů dolarů;
E. vzhledem k tomu, že se jedná o třetí podobnou vojenskou agresi proti Gaze, která následuje po operaci „Lité olovo“ (2008–2009) a „Pilíř obrany“ (listopad 2012), přičemž tyto operace způsobily smrt přibližně 3 000 Palestinců, zanechaly za sebou stovky zraněných a způsobily rozsáhlé materiální škody a humanitární katastrofu;
F. vzhledem k tomu, že Izrael v roce 2007 zahájil úplnou pozemní, vzdušnou i námořní blokádu Gazy, která z tohoto území o rozloze 365 km2 činí věznici pod širým nebem, kde 1,7 milionu lidí, z toho 1,2 milionu uprchlíků, žije v extrémních humanitárních podmínkách, které byly ještě značně ztíženy 50 dní trvajícími útoky;
G. vzhledem k tomu, že Izrael odmítl umožnit vstup do Gazy 13 poslancům Evropského parlamentu, kteří na místo přijeli s cílem posoudit rozsah poškození a humanitární situaci, aby mohli o těchto skutečnostech informovat a prosadit navýšení pomoci EU, která je poskytována agentuře UNRWA a palestinským orgánům a které je velmi zapotřebí k splnění naléhavých požadavků;
H. vzhledem k tomu, že v téže době izraelské síly provedly více než 1 500 vojenských útoků na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalému, zadržely více než 1 700 Palestinců, mezi nimiž byli i členové Palestinské legislativní rady, zdemolovaly nejméně 50 budov vlastněných Palestinci (z toho 8 v okupovaném východním Jeruzalému) a vystěhovaly 112 Palestinců, přičemž hlášeno bylo také nejméně 250 útoků ze strany izraelských osadníků; vzhledem k tomu, že během prvních dvou týdnů v září, tj. po uzavření dohody o příměří, Izrael na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalému zadržel 300 Palestinců; vzhledem k tomu, že izraelská vláda stupňuje náboženské napětí ve východním Jeruzalému, například přijetím zákona umožňujícího Židům přístup do mešity al-Aksá;
I. vzhledem k tomu, že ve většině nelegálních izraelských osad v okupované Palestině pokračuje výstavba a od června 2014 bylo schváleno více než 1 472 dalších bytových jednotek, v nichž se může usídlit téměř 6 000 nových izraelských osadníků, a vzhledem k tomu, že je zabírána další půda (naposledy se jednalo o 170 hektarů zemědělské půdy jižně od Betléma určených k výstavbě 2 500 bytových jednotek pro osadníky);
J. vzhledem k tomu, že bylo uvězněno 34 členů Palestinské legislativní rady, z toho 32 členů je drženo v izraelské administrativní vazbě; vzhledem k tomu, že člence Palestinské legislativní rady Chálidě Džarrárové hrozí vypovězení z Ramalláhu, jejího volebního obvodu, do Jericha; vzhledem k tomu, že se jedná o první případ hrozby vypovězení z oblasti A do oblasti A, tj. z a do oblasti kontrolované v souladu s dohodami z Oslo palestinskou samosprávou;
K. vzhledem k tomu, že tyto události následovaly po oznámení dohody mezi palestinskými stranami o vládě jednoty, která by překonala rozpor panující od roku 2007; vzhledem k tomu, že se jednalo o jednu z podmínek stanovených v mírových jednáních vedených Spojenými státy v minulém roce; vzhledem k tomu, že na toto oznámení zareagoval izraelský předseda vlády důraznými odsuzujícími výroky; vzhledem k tomu, že vláda jednoty uznala rezoluce OSN, dohodu z Osla a rozhodnutí Kvarteta; vzhledem k tomu, že její vznik uvítala OSN, Spojené státy, EU i Kvartet;
L. vzhledem k tomu, že po 20 letech, které uplynuly od uzavření dohod z Osla a během nichž Izrael odmítal jejich provádění, nemají již Palestinci důvěru v jednání;
M. vzhledem k tomu, že závěry ze zasedání Rady EU pro zahraniční věci ze dne 16. prosince 2013 uváděly mj.: „EU varuje před činy, které jednací úsilí hatí. Odsuzuje proto, že Izrael pokračuje v rozšiřování osad, které jsou podle mezinárodního práva nezákonné a představují překážku míru. Rada rovněž vyjadřuje hluboké znepokojení nad případy podněcování k násilí, násilnými činy na okupovaném území, demolicemi domů a zhoršující se humanitární situací v Gaze. EU vyjadřuje vážné znepokojení nad činnostmi, které ohrožují současný status posvátných míst, a to i v Jeruzalémě. Bude i nadále situaci a její širší důsledky pozorně sledovat a odpovídajícím způsobem reagovat.“;
N. vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 30. srpna 2014 konstatovala, že „trvalý mír a stabilitu přinese pouze konečná dohoda, která bude vycházet z řešení založeného na existenci dvou států. Evropská rada proto obě strany vyzývá k opětovnému zahájení jednání s tímto cílem. Pásmo Gazy by mělo být součástí budoucího palestinského státu.“;
O. vzhledem k tomu, že dne 19. července 2013 EU vydala „Pokyny týkající se způsobilosti izraelských subjektů a jejich činností na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, pokud jde o granty, ceny a finanční nástroje financované EU počínaje rokem 2014“ (2013/C 205/05);
P. vzhledem k tomu, že Izrael i nadále ignoruje poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 9. července 2004 nazvané „Právní důsledky budování zdi na okupovaném palestinském území“;
1. ostře odsuzuje izraelskou vojenskou agresi vedenou proti Gaze, porušování mezinárodního a humanitárního práva, používání zakázaných a nových zbraní, bezpilotních letounů a zbraní, jejichž použití je zakázáno v hustě obydlených oblastech;
2. vyjadřuje soustrast rodinám palestinských obětí, jejichž počet dosahuje 2 100;
3. přikládá nesmírný význam práci, kterou agentura UNRWA a všichni její pracovníci odváděli v průběhu 50denní agrese a odvádí i po jejím skončení; vyjadřuje soustrast UNRWA a rodinám 12 pracovníků této agentury, kteří při této agresi zahynuli; vyzývá EU a mezinárodní dárce k podstatnému navýšení poskytovaných prostředků, které by pokryly zvýšené okamžité potřeby postiženého obyvatelstva, jež UNRWA musí řešit;
4. podporuje úsilí směřující k dosažení okamžitého, trvalého a plně dodržovaného klidu zbraní, který by měl být zaručen mechanismem, jejž zavede mezinárodní společenství, a to včetně mírové mise pod záštitou OSN a ukončení blokády; tímto způsobem by mělo být zastaveno vraždění a ukončeno utrpení Palestinců, kteří nemohou opustit enklávu v pásmu Gazy od roku 2007; požaduje okamžité ukončení blokády Gazy a okamžitý a neomezený přístup humanitární pomoci, především pokud jde o pokrytí naléhavých lékařských potřeb, a dále k stavebnímu materiálu, kterého je naléhavě třeba k obnově; domnívá se, že Izrael by neměl bránit dodávkám elektrické energie z jakéhokoli žádaného zdroje, čímž by se rovněž zajistily dodávky vody;
5. žádá, aby bylo propuštěno všech 34 zákonně zvolených členů Palestinské legislativní rady a všech 7 000 palestinských politických vězňů; žádá o zrušení příkazu k vyhoštění členky Palestinské legislativní rady Chálidy Džarrárové;
6. odsuzuje skutečnost, že poslancům Evropského parlamentu byl upřen vstup do Gazy;
7. je odhodlán vyslat do Gazy vyšetřovací misi, která by se na vlastní oči přesvědčila o rozsahu škod, potřebách obyvatelstva z hlediska humanitární pomoci, dodávek vody a elektrické energie, a dále o stavu, v němž se nacházejí nemocnice, školy a infrastruktura; domnívá se, že Parlament by měl izraelským úřadům sdělit, že další odepření vstupu do Gazy v případě poslanců EP pokládá za nepřijatelné;
8. žádá o zřízení mezinárodní komise, která by vyšetřila válečné zločiny páchané během izraelské agrese;
9. vyjadřuje podporu izraelským politickým stranám, hnutím a osobnostem, které se staví proti izraelské agresi a vyzývají k mírovému řešení; je obzvláště znepokojen tím, že se v Izraeli zhoršuje situace v oblasti svobody projevu a je zaznamenáván nástup extrémně pravicových sil; bije na poplach v souvislosti s narůstající diskriminací vůči palestinským obyvatelům, kteří jsou izraelskými občany;
10. vyzývá EU, aby:
a. žádala ukončení izraelské okupace Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a východního Jeruzaléma;
b. znovu zopakovala, že je pro uznání životaschopného, nezávislého a celistvého palestinského státu, jehož hlavním městem by byl východní Jeruzalém a jehož hranice by odpovídaly hranicím v roce 1967 a který by existoval v míru bok po boku s Izraelem;
c. odsoudila politiku kolektivního trestání, již vede Izrael proti palestinskému lidu, a vyzvala k ukončení beztrestnosti Izraele v souvislosti se setrvalým hrubým porušováním mezinárodního a humanitárního práva, Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv;
d. vyzvala vlády všech členských států EU k provádění pokynů ze dne 19. července 2013; vyzvala k zákazu dovozu do EU, pokud jde o všechny izraelské produkty, které byly vyrobeny v nezákonně zřízených izraelských osadách na okupovaném palestinském území;
e. provedla článek 2 dohody o přidružení mezi EU a Izraelem tím, že tuto dohodu zmrazí, pokud bude Izrael pokračovat v porušování lidských práv;
f. uložila zákaz vývozu zbraní z EU do Izraele; zakázala dovoz všech zbraní z Izraele do EU; neprodleně ukončila veškerou spolupráci s Izraelem v rámci Evropské obranné agentury (EDA);
g. neposkytovala izraelským subjektům žádnou finanční podporu v rámci programu Horizont 2020;
h. zveřejnila výsledky vyšetřovací mise Komise v Gaze zaměřené na zjištění škod, které v důsledku nedávné izraelské agrese vznikly na projektech financovaných ze zdrojů EU;
i sdělila Izraeli, že žádá o umožnění přístupu poslanců EP do Pásma Gazy;
j. žádala o to, aby Izrael zrušil všechna rozhodnutí o zabavení půdy, a to především v případě půdy nacházející se jižně od Betléma, a o rozšiřování osad a související činnosti;
k. podstatně zvýšila částku přidělenou UNRWA a palestinské samosprávě s ohledem na obrovskou humanitární katastrofu a materiální nouzi v Gaze;
l. vyčlenila dostatečné finanční prostředky na obnovu zemědělských a rybolovných odvětví, které jsou životně důležité pro každodenní existenci místního obyvatelstva;
m. žádala Izrael o odškodnění v souvislosti s projekty financovanými ze zdrojů EU, které byly zničeny během opakovaných útoků v Gaze a na Západním břehu Jordánu;
n. podpořila žádost palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, aby byla Palestina umístěna pod mezinárodní ochranu;
o. podpořila palestinské úsilí o dosažení jednoty;
11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, prezidentu a vládě palestinské samosprávy, Palestinské legislativní radě, izraelské vládě a Knesetu.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2012)0298.