NÁVRH USNESENÍ o situaci na Ukrajině
16.9.2014 - (2014/2841(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Rebecca Harms, Tamás Meszerics, Heidi Hautala, Bas Eickhout, Indrek Tarand za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0118/2014
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině[1], ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu[2], ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny[3] a ze dne 17. července 2014 o Ukrajině[4],
– s ohledem na závěry mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 3. března 2014, na němž se projednávala situace na Ukrajině, a na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci konaných ve dnech 17. března 2014, 14. dubna 2014, 12. května 2014, 23. června 2014 a 15. srpna 2014,
– s ohledem na prohlášení hlav států nebo vlád ohledně Ukrajiny na zasedání Evropské rady dne 6. března 2014 a 27. května 2014,
– s ohledem na závěry Evropské rady o Ukrajině ze dnů 21. března 2014, 27. června 2014, 16. července 2014 a 30. srpna 2014,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že dne 5. září 2014 dosáhla třístranná kontaktní skupina v Minsku dohody o příměří ve východní Ukrajině na základě dvanáctibodového protokolu umístěného na webových stránkách OBSE, který vyzýval k okamžitému klidu zbraní, propuštění rukojmí a přijetí opatření na zlepšení humanitární situace a zahrnoval ustanovení ohledně decentralizace moci a brzkého konání voleb v Doněcké a Luganské oblasti;
B. vzhledem k tomu, že v minulých týdnech posílilo Rusko svou vojenskou a logistickou podporu separatistických milic prostřednictvím stálého přísunu zbraní, střeliva, obrněných vozů a příslušenství, námezdných a skrytých vojáků, a to přes výzvy EU, aby učinilo vše pro zklidnění situace; vzhledem k tomu, že Ruská federace od začátku krize stahuje k hranicím s Ukrajinou své jednotky a vojenskou techniku;
C. vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni je dohoda o příměří sice křehká, ale v souhrnu je dodržována, a to přes zprávy o některých narušeních, zejména v oblastech Doněcku a Mariupolu;
D. vzhledem k tomu, že během konfliktu přišlo o život více než 2 600 osob; vzhledem k tomu, že je situace v oblasti konfliktu velmi znepokojivá z humanitárního i zdravotnického hlediska; vzhledem k tomu, že oblast konfliktu opustil více než jeden milion osob, které se uchýlily do Ruské federace a do jiných ukrajinských oblastí, v nichž neprobíhají ozbrojené střety;
E. vzhledem k tomu, že Valentina Melniková, předsedkyně Výboru matek vojáků, hlavní ruské organizace, která zastupuje rodiny vojáků, uvedla, že se odhaduje, že se na Ukrajině v současnosti pohybuje 7000–8000 ruských vojáků a že jich tam přibližně 200 již zahynulo;
F. vzhledem k tomu, že dne 28. srpna 2014 přidalo ruské ministerstvo spravedlnosti nevládní organizaci Matky vojáků Petrohradu na oficiální seznam „zahraničních agentů“ podle zákona z roku 2012; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí bylo oznámeno poté, co předsedkyně této skupiny Ella Poljaková veřejně promluvila o údajné smrti ruských vojáků bojujících na Ukrajině proti ukrajinským ozbrojeným silám a požádala, aby byla tato tvrzení prošetřena;
G. vzhledem k tomu, že se orgány Ruské federace snaží zabránit veřejným pohřbům ruských vojáků zabitých na Ukrajině; vzhledem k tomu, že novináři, kteří informovali o pohřbu dvou ruských výsadkářů v Pskovu, byli zbiti a vážně zraněni;
H. vzhledem k tomu, že nedávné zprávy zveřejněné vysokým komisařem OSN pro lidská práva a organizací Amnesty International obviňují obě strany z porušování lidských práv a upozorňují na trestné činy, jako jsou únosy, mučení, mimosoudní zabíjení a používání těžké vojenské techniky proti hustě osídleným městským oblastem;
I. vzhledem k tomu, že ruské přímé i nepřímé vojenské zapojení na Ukrajině, včetně anexe Krymu, představuje porušení mezinárodního práva včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda z roku 1994; vzhledem k tomu, že Rusko i nadále odmítá uplatňovat Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě;
J. vzhledem k tomu, že po dlouhém a složitém procesu rozhodování vstoupil dne 12. září 2014 v platnost nový soubor sankcí EU namířených proti Rusku, jejichž cílem je dále omezit přístup ruských bank, energetických firem a podniků v obranném průmyslu na kapitálové trhy EU a rozšířit předchozí sankce;
K. vzhledem k tomu, že ruské embargo, které dne 6. srpna 2014 uvalil na dovoz široké škály zemědělských produktů z EU a dalších zemí ruský předseda vlády, má závažný dopad pro řadu zemědělských odvětví a zemí, které vyvážejí zemědělské výrobky do Ruska;
L. vzhledem k tomu, že kvůli vysídlení velkého počtu obyvatel a nejnižší míře proočkovanosti v Evropě existuje na Ukrajině vysoké riziko vypuknutí nakažlivých onemocnění, a to zejména mezi dětmi; vzhledem k tomu, že zejména riziko vypuknutí obrny je velmi znepokojivé, protože 1,5 milionu dětí mladších 5 let dosud nebylo proti obrně plně očkováno;
M. vzhledem k tomu, že dne 26. srpna 2014 rozpustil po období nestability provládních sil prezident Petro Porošenko Věrchovnu radu a vyzval k předčasným parlamentním volbám;
N. vzhledem k tomu, že po podpisu politických ustanovení dohody o přidružení dne 21. března 2014 EU a Ukrajina dne 27. června 2014 oficiálně podepsaly zbývající části této dohody, mezi něž patří prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA); vzhledem k tomu, že se Evropský parlament a Věrchovna rada chystají k souběžné ratifikaci dohody o přidružení;
O. vzhledem k tomu, že dne 27. června 2014 Rada pro zahraniční věci potvrdila analýzu Komise, v níž se uvádí, že Ukrajina splnila všechna kritéria stanovená pro první fázi akčního plánu pro uvolnění vízového režimu, a postoupila tak do druhé fáze tohoto procesu;
P. vzhledem k tomu, že dosud nebylo dosaženo dohody ve vleklém sporu mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně dodávek plynu;
1. vítá podpis minské dohody o příměří a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro její úplné uplatňování v dobré víře s cílem připravit půdu pro zahájení skutečného mírového procesu; dále vyzývá všechny strany, aby pokračovaly ve vyjednávání s cílem vyjasnit všechny nedořešené otázky, zejména pokud jde o status Luhanské a Doněcké oblasti nebo jejich částí v rámci jednotného ukrajinského státu;
2. opakuje, že je přesvědčeným zastáncem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, a zdůrazňuje, že pouze skutečné politické řešení krize může připravit půdu pro úplné smíření zúčastněných stran a posílení jednoty země;
3. zdůrazňuje, že organizace OBSE hraje při řešení ukrajinské krize klíčovou úlohu, neboť má zkušenosti se zvládáním ozbrojených konfliktů a krizí a jak Ruská federace, tak Ukrajina jsou jejími členy; vyzývá členské státy, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby usilovaly o posílení a rozšíření zvláštní pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině, a to jak pokud jde o zaměstnance, tak o logistiku a vybavení; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně vyslat pozorovatele OBSE na všechny části ukrajinsko-ruské hranice, která je v současnosti pod kontrolou separatistů;
4. vítá časté kontakty mezi ukrajinským prezidentem Porošenkem a ruským prezidentem Putinem, jejichž cílem je zmírnit napětí a posílit příměří; domnívá se však, že jediným důvěryhodným a konkrétním příspěvkem Moskvy k uklidnění situace a ukončení konfliktu by bylo okamžité zastavení přílivu ruských zbraní, námezdních vojáků a jednotek na podporu separatistických milic a stažení ruských ozbrojených sil shromážděných na hranici s Ukrajinou;
5. v této souvislosti naléhavě vyzývá hlavy států a vlád zemí EU, aby plně využívaly důrazné nevojenské prostředky, které umožní zabránit tomu, aby dohoda o příměří přeměnila situaci na Ukrajině v další zamrzlý konflikt, tím, že budou vyvíjet tlak na Rusko tak dlouho, dokud se neobjeví výrazné a nezvratitelné známky zlepšení; vítá proto prohloubení a rozšíření sankcí EU, včetně těch, které jsou zaměřeny na možnost předních ruských producentů ropy získávat kapitál v Evropě;
6. dále vyzývá Radu, aby zvážila nové druhy opatření, včetně pozastavení členství Ruska ve skupině G20 a bojkotu mistrovství světa ve fotbale v roce 2018;
7. vítá velmi pozdní rozhodnutí francouzského prezidenta Hollanda o pozastavení vývozu první vrtulníkové lodě řady Mistral v listopadu 2014 kvůli ruské agresi na Ukrajině, vyzývá však Francii, aby tuto dohodu definitivně zrušila; připomíná, že se Rusko chystá pojmenovat druhou válečnou loď řady Mistral po ukrajinském námořním přístavu okupovaném Ruskem – „Sevastopol“; naléhavě vyzývá Spojené království, aby Rusku okamžitě odebralo veškeré stávající licence na vývoz zbraní, a zároveň vyzývá členské státy, aby posílily zbrojní embargo vůči Rusku nejenom zákazem budoucích vývozů ale i zrušením veškerých stávajících smluv a licencí;
8. vyjadřuje obavy ze zapojení NATO do krize mezi Ukrajinou a Ruskem; připomíná, že přímé zapojení NATO by krizi nadále militarizovalo a nahrávalo ruské propagandě; domnívá se, že pořádání manévrů na západní Ukrajině a v Černém moři je strategickou chybou; naléhavě vyzývá vedoucí představitele NATO, aby tuto myšlenku přehodnotili, protože by to mohlo vést k úmyslnému či neúmyslnému kontaktu mezi konvenčními ozbrojenými silami NATO a Ruské federace;
9. upozorňuje na poslední zprávy organizace Amnesty International o porušování lidských práv v oblastech konfliktu a ostře odsuzuje únosy, kruté bití, mučení, vraždění, zabíjení bez soudního procesu a další závažné případy porušování lidských práv a humanitárního práva, které aktivisté, demonstranti, novináři a mnozí další občané, jež se konfliktu na východní Ukrajině neúčastní, v posledních třech měsících zakoušejí ze strany především ozbrojených separatistů, ale v některých případech i vládních sil; připojuje se k výzvám, aby ukrajinská vláda vytvořila centrální, pravidelně aktualizovanou evidenci ohlášených únosů a zahájila důkladné a nestranné vyšetřování všech případů údajného zneužití síly, špatného zacházení nebo mučení;
10. znovu zdůrazňuje, že Rusko anexí Krymu porušilo své právní povinnosti coby signatáře Budapešťského memoranda z roku 1994 a Smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997, jejichž strany se dohodly, že nepoužijí hrozeb nebo síly s cílem narušit územní celistvost nebo politickou nezávislost Ukrajiny;
11. vyzdvihuje význam konání předčasných parlamentních voleb v souladu s mezinárodními demokratickými závazky, přestože ve východní části země probíhají ozbrojené střety; vyzývá ukrajinské orgány, aby plně vyřešily všechny připomínky uvedené ve zjištěních a závěrech pozorovatelské mise OBSE/ODIHR ohledně nedávné volby prezidenta; vyjadřuje politování nad tím, že Nejvyšší rada nebyla schopna schválit nový volební zákon; vyzývá OBSE, aby nalezla způsob, jak umožnit konání předčasných voleb také v oblastech zasažených konfliktem;
12. naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby zahájily otevřený a transparentní dialog, do nějž budou zapojeny všechny složky ukrajinské společnosti; v této souvislosti je vyzývá, aby poté, co se nový parlament ujme výkonu svých pravomocí, neodkládaly nezbytné, dlouho očekávané reformy, a to jak na ústavní a politické úrovni, tak i na úrovni hospodářské; v tomto ohledu zastává názor, že ukrajinská ústavní reforma by měla být předmětem široké a důkladné diskuse, jíž se budou účastnit všechny složky ukrajinské společnosti a jež by mohla vést k případnému referendu;
13. zdůrazňuje, že podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou dne 27. června 2014 představuje klíčový krok k prohloubení vztahů mezi oběma stranami a začlenění Ukrajiny do evropského integračního procesu; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit vhodnou strukturu (pracovní skupinu), která bude Ukrajině poskytovat technickou podporu, a zajistit potřebnou finanční pomoc, aby mohla být dohoda úspěšně prováděna; upozorňuje na to, že je třeba vypracovat jasný plán jejího provádění, aby mohla Ukrajina využívat přístupu na trh EU co nejdříve;
14. znovu v této souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že tato dohoda nepředstavuje ve vztazích mezi EU a Ukrajinou konečný cíl; dále upozorňuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii má Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí právní stát; zdůrazňuje, že podpis dohody o přidružení či dohody o vytvoření rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií není spojen se vstupem do NATO;
15. bere na vědomí dohodu dosaženou dne 12. září 2014 v rámci třístranného dialogu mezi EU, Ukrajinou a Ruskem; doufá, že by tento dialog mohl být základem vzájemných řešení vycházejících z mezinárodních norem a pravidel, avšak vyjadřuje politování nad tím, že Rusko namísto toho, aby projevilo konstruktivní postoj k nalezení schůdných společných řešení, využívá třístranný dialog k oslabování dohody o přidružení; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že bylo rozhodnuto o odložení prozatímního uplatňování prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; zdůrazňuje, že dohoda a budoucí setkání v rámci třístranného dialogu nemusí Rusku umožnit jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu znovu otevřít; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve přijala nový návrh nařízení o rozšíření autonomních obchodních preferencí, které by mělo vstoupit v platnost do 1. listopadu 2014 poté, co bude schváleno Evropským parlamentem a Radou ministrů;
16. odsuzuje chování Ruska, které využívá obchodu k destabilizaci regionu, neboť zakázalo dovoz některých výrobků z Ukrajiny a Moldavska a nyní odstupuje od dohod o volném obchodu Společenství nezávislých států s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem a znovu zavádí cla s doložkou nejvyšších výhod na výrobky pocházející z těchto zemí;
17. naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila přípravu třetího ambiciózního balíčku makrofinanční pomoci Ukrajině a aby se stala hlavním organizátorem dárcovské konference pro Ukrajinu, která by se měla uskutečnit koncem roku 2014 za účasti mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a občanské společnosti; klade důraz na odhodlání mezinárodního společenství podpořit hospodářskou a politickou stabilizaci a reformní proces na Ukrajině, zejména v rámci politického přidružení Ukrajiny k Evropské unii a její hospodářské integrace do EU, a na důvěryhodný krizový plán obnovy a rozvoje oblastí postižených konfliktem a humanitární a zdravotnickou pomoc uprchlíkům a vysídleným osobám;
18. vítá nedávné zahájení mise pro reformu sektoru civilní bezpečnosti v rámci SBOP –EUAM Ukraine; zdůrazňuje nutnost hluboké reformy policie a justice a posílení transparentnosti, odpovědnosti a demokratické a parlamentní kontroly nad policejními složkami;
19. zdůrazňuje, že příčinou omezeného souboru opatření, která EU přijala v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, je mimo jiné silná závislost EU na dodávkách energie z Ruské federace; domnívá se, že je v tomto ohledu klíčové snížit závislost EU na Moskvě i na ostatních autoritářských režimech a zvážit možnost úplného bojkotu a zároveň vytvořit konkrétní alternativy pro ty členské státy EU, jež v současné době odebírají zdroje energie výhradně z Ruska; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby se zasadila o plné provedení třetího energetického balíčku a podpořila projekty na zvýšení energetické účinnosti, čímž by se staly nové plynovody, například South Stream, nadbytečnými, a aby účinně diverzifikovala zdroje energie prostřednictvím rozvoje obnovitelných zdrojů; naléhavě vyzývá členské státy, aby své státní podniky nezapojovaly do projektů s ruskými společnostmi, jež by zvyšovaly rizika pro Evropu a snažily se izolovat Ukrajinu, jako je například plynovod South Stream;
20. v této souvislosti zdůrazňuje, že je při jednáních o rámci do roku 2030 třeba vytýčit ambiciózní závazné cíle v oblasti energetické účinnosti (40 %) a energie z obnovitelných zdrojů (45 %) s cílem vytvořit v EU nová pracovní místa v těchto odvětvích, zlepšit zabezpečování dodávek, dosáhnout našich klimatických cílů a snížit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv; mimoto vyzývá Evropskou radu, aby na svém říjnovém zasedání schválila ambiciózní komplexní krizový plán na nadcházející měsíce, do nějž zahrne rovněž postoj příslušných zainteresovaných stran a Evropského parlamentu;
21. vyzývá EU, aby považovala skladování plynu, propojovací vedení a zařízení pro úniky při těžbě (flow-back) za strategické statky, a tedy aby regulovala podíl smluvních stran z řad třetích osob v těchto klíčových odvětvích; rovněž vyzývá členské státy, aby zrušily plánované dohody s Ruskem v odvětví energetiky, včetně jaderných palivových článků, přepravy odpadu z jaderných technologií a plynovodu South Stream;
22. vítá počáteční opatření přijatá Komisí, která by Ukrajině pomohla řešit energetickou krizi v případě, že by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, a naléhá na Radu a Komisi, aby Kyjev podpořily v úsilí vyřešit vleklý spor s Moskvou o zemní plyn;
23. upozorňuje na dramatickou sociální situaci v zemi; vyzývá ukrajinskou vládu, aby v plné míře zveřejnila podmínky dohody s MMF a aby přijala doprovodná opatření, jež by stávající situaci zmírnila, zejména pokud jde o nejzranitelnější skupiny obyvatelstva; domnívá se, že podmínky MMF by mohly prohloubit vnitřní napětí a vést k rychlému snížení platů a počtu pracovních míst ve veřejné správě, což by mohlo být doprovázeno nárůstem korupce; poukazuje na to, že na Ukrajině stoupá riziko infekčních onemocnění, neboť země v současnosti čelí vážnému nedostatku očkovacích látek v důsledku zdržení procesu zadávání veřejných zakázek a skokového nárůstu cen v souvislosti se znehodnocením místní měny;
24. bere na vědomí předběžnou expertní zprávu o havárii letu společnosti Malaysia Airlines MH17; žádá plný, neomezený přístup expertů do oblasti, kde se nacházejí trosky, aby mohli své vyšetřování uzavřít;
25. požaduje, aby byly pod dohledem Rady Evropy a se silnou mezinárodní účastí nezávisle a nestranně vyšetřeny tragické události, k nimž došlo dne 2. května 2014 v Oděse, a rovněž všechny další zločiny proti lidskosti, které byly spáchány od listopadu 2013, a aby byly všechny odpovědné osoby postaveny před soud; vyjadřuje přesvědčení, že důvěru ukrajinské společnosti a rodin a přátel obětí v instituce pomůže obnovit jen vyšetření těchto zločinů;
26. vítá skutečnost, že Komise přijala čtvrtou zprávu o provádění akčního plánu Ukrajiny pro uvolnění vízového režimu a že Rada rozhodla o zahájení jeho druhé fáze; trvá na rychlém dokončení dohody o bezvízovém styku mezi EU a Ukrajinou coby konkrétní odpovědi na evropské ambice lidu demonstrujícího na Majdanu; mezitím znovu vyzývá k okamžitému dočasnému zavedení velmi jednoduchých a nenákladných postupů udělování víz;
27. vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná krizová opatření v reakci na ruské embargo na zemědělské produkty z EU, která stabilizují dotčené zemědělské trhy, a přitom pokud možno upřednostnila lepší využití a zpracování produktů na vnitřních trzích před jejich stažením z trhu (znehodnocením) a dotovaným vývozem do třetích zemí, zejména rozvojových; v tomto ohledu očekává solidaritu a korektní obchodní chování třetích zemí, které jsou s EU úzce spjaty, především kandidátských zemí;
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy, OBSE a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0170.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2014)0248.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0457.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2014)0009