Návrh usnesení - B8-0211/2014Návrh usnesení
B8-0211/2014

NÁVRH USNESENÍ o činnosti Turecka, jež vytváří napětí ve výlučné ekonomické zóně Kypru

5.11.2014 - (2014/2921(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Charles Tannock za skupinu ECR

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0211/2014

Postup : 2014/2921(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0211/2014
Předložené texty :
B8-0211/2014
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0211/2014

Usnesení Evropského parlamentu o činnosti Turecka, jež vytváří napětí ve výlučné ekonomické zóně Kypru

(2014/2921(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na curyšsko-londýnské dohody o vzniku Kyperské republiky,

–       s ohledem na vznik Kyperské republiky ratifikovaný dne 16. srpna 1960,

–       s ohledem na smlouvu o přistoupení z roku 2003, a zejména na protokol k této smlouvě týkající se Kypru,

–       s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN) 186 (1964) a na mandát mírových sil OSN na Kypru (UNFICYP),

–       s ohledem na rezoluce RB OSN 541 (1983) a 550 (1984) a na následující rezoluce RB OSN o Kypru,

–       s ohledem na Úmluvu OSN o námořním právu,

–       s ohledem na připomínky generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 23. října 2014,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. října 2014,

–       s ohledem na své předchozí zprávy o pokroku a usnesení o Turecku, včetně usnesení ze dne 12. března 2014 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2013[1],

–       s ohledem na společné prohlášení řecko-kyperského vedoucího představitele Nicose Anastasiadese a turecko-kyperského vedoucího představitele Dervişe Eroğlua z února 2014,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 12. prosince 2002 o zahájení jednání s Tureckem o členství v EU,

–       s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii a na zásady stanovené v čl. 6 odst. 1 této smlouvy,

–       s ohledem na prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014“ (COM(2013)0700),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že je Kypr rozdělen od roku 1974, kdy Turecko provedlo invazi severní části ostrova v reakci na vojenský převrat na tomto středomořském ostrově, který byl podporován řeckou vládou; vzhledem k tomu, že od té doby je ostrov rozdělen s tím, že severní třetinu obývají kyperští Turci a osadníci z pevninského Turecka a zbytek kyperští Řekové;

B.     vzhledem k tomu, že mírové síly pod záštitou OSN udržují nárazníkovou zónu (známou jako „zelenou linii“) mezi oběma stranami; vzhledem k tomu, že v roce 1983 se území držené Turky prohlásilo za tzv. Severokyperskou tureckou republiku; vzhledem k tomu, že status Severního Kypru jakožto samostatného subjektu uznává pouze Turecko, které v severní části ostrova drží 30 000 vojáků;

C.     vzhledem k tomu, že v posledních pěti desetiletích došlo k celé řadě diplomatických kroků s cílem dosáhnout trvalého politického řešení situace na Kypru; vzhledem k tomu, že budoucnost Kypru zůstává významným faktorem, pokud jde o turecké snahy o členství v Evropské unii;

D.     vzhledem k tomu, že Turecko, přestože je kandidátskou zemí pro vstup do EU, jakožto jediná členská země OSN neuznává Kyperskou republiku, a vzhledem k tomu, že Turecko není signatářem Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), kterou Kypr podepsal a ratifikoval;

E.     vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o mořském právu stanoví komplexní právní rámec stanovující režim udržování práva a pořádku a předpisy pro veškeré využívání oceánů a jejich zdrojů;

F.     vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o mořském právu byla otevřena k podpisu dne 10. prosince 1982 a byla výsledkem více než čtrnáctileté práce více než 150 zemí zastupujících všechny světové regiony, všechny právní a politické systémy a celé spektrum socioekonomického rozvoje; vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o mořském právu vstoupila v souladu s článkem 308 této úmluvy v platnost dne 16. listopadu 1994;

G.     vzhledem k tomu, že acquis Společenství vyžaduje zapojení do Úmluvy OSN o mořském právu; vzhledem k tomu, že Parlament při přijímání výroční zprávy Komise o přípravě cesty pro přístupová jednání mezi EU a Tureckem Turecko opakovaně vyzýval, aby Úmluvu OSN o mořském právu podepsalo;

H.     vzhledem k tomu, že Kypr a Turecko vedou dlouhodobý spor ohledně rozsahu svých výlučných ekonomických zón, který je očividně rozdmýcháván průzkumem ropy a zemního plynu v této oblasti;

I.      vzhledem k tomu, že Turecko protestuje proti tomu, aby Kypr prováděl vrty ve vodách, na něž Kypr vznesl podle mezinárodního námořního práva nárok, a to navzdory ujištění, že z těchto zdrojů budou mít prospěch všichni Kypřané bez rozdílu;

J.      vzhledem k tomu, že dne 20. října 2014 vjelo do výlučné ekonomické zóny Kypru turecké výzkumné plavidlo Barbaros; vzhledem k tomu, že asi 30 km jižně od mysu Greco, což je nejvýchodnější část jižního pobřeží Kypru, byla umístěna dvě podpůrná plavidla a turecká námořní fregata;

K.     vzhledem k tomu, že Turecko vydalo navigační zprávu NAVTEX, v níž uvádí, že plavidlo Barbaros bude od 20. října do 30. prosince 2014 zkoumat seismickou aktivitu ve Středozemním moři s cílem prozkoumat naleziště zemního plynu;

L.     vzhledem k tomu, že průzkumy této oblasti odhadují, že v oblasti jižně od Kypru je až 5 bilionů krychlových metrů plynu;

M.    vzhledem k tomu, že Turecko opakovaně hrozilo, že Kypru nedovolí, aby nadále vznášel nároky na ložiska uhlovodíků ve vodách jižně od ostrova; vzhledem k tomu, že Turecko varovalo mezinárodní ropné společnosti, aby ve sporných oblastech neprováděly průzkum ani těžbu pod pohrůžkou vyloučení z obchodních činností v Turecku;

N.     vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun obě strany naléhavě vyzval ke zmírnění napjaté situace, aby se zabránilo další destabilizaci tohoto již tak nestabilního regionu;

O.     vzhledem k tomu, že stávající spor vedl ke krachu jednání usilujících o řešení dlouhodobého sporu o Kypr;

1.      vyjadřuje závažné obavy ohledně stávajícího obnoveného napětí mezi Kyprem a Tureckem a vyzývá obě strany, aby ve snaze vyřešit stávající rozpory projevily maximální zdrženlivost;

2.      považuje vyřešení kyperské otázky – způsobem, který by respektoval obavy a zájmy obou společenství –, za klíč k řešení dalších přetrvávajících problémů;

 

3.      vyjadřuje zklamání nad tím, že nedávné úsilí Turecka a Řecka o zlepšení dvoustranných vztahů s cílem vyřešit dlouhodobý spor o Kypr opět ztroskotalo;

4.      vyzývá k naléhavému obnovení jednání pod záštitou OSN, bez jakýchkoli předběžných podmínek, a naléhavě vyzývá EU, aby poskytla veškeré služby a zdroje na pomoc v tomto procesu a k zajištění včasného a pozitivního řešení;

5.      vyzývá Turecko, aby respektovalo svrchovaná práva Kyperské republiky, včetně práv v rámci její výlučné ekonomické zóny a práv týkajících se průzkumu a těžby přírodních zdrojů na územích a ve vodách spadajících pod její svrchovanost;

6.      opakuje své přesvědčení, že Turecko i nadále zůstává strategickým spojencem v jeho jižním sousedství a že dlouhodobé a srdečné vztahy mají klíčový význam, pokud jde o energetickou politiku, zahraniční věci a bezpečnost;

7.      žádá, aby turecká plavidla nacházející se ve vodách výlučné ekonomické zóny Kypru a v jejím okolí byla okamžitě stažena; dále žádá, aby turecká vláda skončila s opakovaným narušováním řeckého vzdušného prostoru a výsostných vod, jakož i přelety tureckých vojenských letadel nad řeckými ostrovy;

8.      vyjadřuje znepokojení nad nedávnými vojenskými cvičeními v oblasti mezi Kyprem, Ruskem a Izraelem a varuje před jakýmikoli budoucími cvičeními, která by mohla rozdmýchat stávající napětí;

9.      naléhavě vyzývá obě strany, aby obnovily jednání s cílem co nejrychleji nalézt dlouhodobé a mírové řešení; domnívá se, že takováto jednání jsou jedinou cestou k řešení;

10.    vítá společné prohlášení kyperského prezidenta Nicose Anastasiadese a vedoucího představitele kyperských Turků Dervişe Eroğlua z února 2014, jež může posloužit jako základ pro obnovené období respektu a usmíření vedoucí k vyřešení tohoto celá desetiletí trvajícího sporu;

11.    připomíná Turecku prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005, které obsahuje ustanovení, že uznání všech členských států je nezbytnou součástí procesu přistoupení;

12.    vyzývá tureckou vládu, aby bezodkladně podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu; dále Turecku připomíná, že ratifikace Úmluvy OSN o mořském právu představuje podle acquis Společenství požadavek pro členství v EU;

13.    podporuje právo Kypru na podávání formálních stížností Organizaci spojených národů a Mezinárodní námořní organizaci proti narušování jeho svrchovaného území nebo výsostných vod;

14.    odmítá tvrzení Turecka, že průzkum zemního plynu ze strany Kypru v jeho vlastních vodách představuje provokaci; sdílí stanovisko OSN, že případný nález zemního plynu by prospěl oběma společenstvím na Kypru, pokud se podaří nalézt dlouhodobé politické řešení k ukončení konfliktu; domnívá se, že pokud by byl řádně spravován, mohl by objev významných nalezišť uhlovodíků v této oblasti zlepšit hospodářské, politické a společenské vztahy mezi oběma společenstvími na Kypru;

15.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě Turecké republiky.