Postup : 2014/2976(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0352/2014

Předložené texty :

B8-0352/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/12/2014 - 10.23
CRE 17/12/2014 - 10.23
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0104

NÁVRH USNESENÍ
PDF 167kWORD 87k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0352/2014
10.12.2014
PE545.601v01-00
 
B8-0352/2014

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví (2014/2976(RSP))


Dan Nica, Bernd Lange, Patrizia Toia, Edouard Martin, Theresa Griffin, Miroslav Poche, Martina Werner, Simona Bonafè, Jens Geier, Flavio Zanonato, Adam Gierek, José Blanco López, Caterina Chinnici, Jutta Steinruck, Evelyn Regner, Brando Benifei, Maria Arena, Alessandra Moretti, Elly Schlein, Jonás Fernández, Sorin Moisă za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví (2014/2976(RSP))  
B8‑0352/2014

Evropský parlament,

–       s ohledem Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, která dala základ Smlouvě o Evropské unii,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 nazvané „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o akčním plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě(1),

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a o restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020(2),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(3),

–       s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně oceláren Acciai Speciali Terni (AST) v Itálii (O-000087/2014),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Obecné výzvy

A.     vzhledem k tomu, že ocelářství sehrává v procesu evropské integrace zásadní historickou roli a představuje základ pro vytváření evropské přidané hodnoty v průmyslu;

B.     vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl, který má zásadní význam pro růst a prosperitu v Evropě, se v současné době potýká s výrazným poklesem poptávky; vzhledem k tomu, že tento trend vede k postupnému rušení pracovních míst a snižování konkurenceschopnosti, což nevěstí nic dobrého pro potřebné oživení evropského hospodářství;

C.     vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat politiku rozvoje průmyslové výroby ve všech členských státech, aby chránila pracovní místa v EU a splnila svůj cíl, že se do roku 2020 zvýší stávající podíl HDP pocházejícího z průmyslu alespoň na 20 %;

D.     vzhledem k tomu, že jedním z cílů EU je podpora ocelářství a odstranění překážek a hrozeb, které brání jeho konkurenceschopnosti, aby bylo schopno reagovat na měnící se tržní podmínky na evropských i mimoevropských trzích;

E.     vzhledem k tomu, že v posledních letech procházel ocelářský průmysl výraznou restrukturalizací a slučováním podniků s odpovídajícími sociálními náklady a současně se musel přizpůsobit novým požadavkům souvisejícím s plněním klimatických cílů EU, např. pomocí odlehčených konstrukcí a využitím velkého potenciálu pro recyklaci a opětovné využití kovového šrotu;

F.     vzhledem k tomu, že evropské ocelářství zažívá investiční krizi, která ohrožuje jeho další budoucnost, zatímco se současně očekává, že ocelové materiály budou mít ústřední význam při poskytování udržitelných průmyslových řešení pro urbanizaci, mobilitu a demografické změny;

G.     vzhledem k tomu, že mírné zvýšení poptávky povede k tomu, že Evropa ztratí pozici čistého vývozce oceli a stane se jejím čistým dovozcem, zejména válcovaných produktů a produktů s vysokou přidanou hodnotou;

Konkurenceschopnost a obchod

H.     vzhledem k tomu, že toto odvětví čelí na světovém trhu velké konkurenci, hlavně zemí mimo EU, které se často řídí nižšími sociálními a environmentálními standardy a mají nižší míru regulace, a současně řeší stále obtížnější přístup k surovinám, což zvyšuje jeho náklady;

I.      vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl bude nadále snižovat své výrobní kapacity, i když evropské ceny válcovaných produktů již jsou v důsledku dovozního tlaku (neudržitelně) nejnižší na světě;

J.      vzhledem k tomu, že se zahájením třetí fáze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) musí toto odvětví řešit únik uhlíku;

K.     vzhledem k tomu, že náklady na energii tvoří až 40 % celkových provozních nákladů a že ceny elektřiny pro průmyslové konečné spotřebitele v EU oslabují konkurenceschopnost evropských společností na globalizovaném trhu;

Sociální aspekty

L.     vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti v EU souvisí s její zmenšující se průmyslovou a výrobní základnou;

M.    vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU je důležitým zaměstnavatelem, který poskytuje více než 350 000 přímých pracovních míst a několik dalších milionů pracovních míst v souvisejících odvětvích, včetně recyklačního dodavatelského řetězce;

N.     vzhledem k tomu, že současná krize má tvrdé sociální dopady na postižené pracovníky a regiony;

O.     vzhledem k tomu, že situace některých oceláren v Evropě vyvolává vážné obavy u jejich zaměstnanců a vnitrostátních a místních orgánů, v neposlední řadě kvůli hrozícímu snižování objemu produkce, což se odrazí na postavení společností EU na trhu, a kvůli rostoucímu konkurenčnímu tlaku v důsledku nedostatečných investic do technologií a obchodní organizace;

P.     vzhledem k tomu, že společnosti procházející restrukturalizací by měly jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť dosavadní zkušenosti ukázaly, že sociálně a ekonomicky udržitelnou restrukturalizaci nelze dosáhnout bez dostatečného sociálního dialogu, v jehož rámci je kladen důraz na informování pracovníků a vedení konzultací, jak uvedl Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 15. ledna 2013;

Q.     vzhledem k tomu, že rozsáhlé zapojení sociálních partnerů na všech úrovních a posílení sociálního dialogu na úrovni EU jsou klíčovými předpoklady k ochraně zájmů jak ocelářských společností, tak jejich zaměstnanců;

R.     vzhledem k tomu, že v mnoha ocelárnách s celkovou výrobní kapacitou 20 milionů tun je více než tři roky pozastavena výroba; vzhledem k tomu, že v mnoha evropských ocelárnách tvoří převážnou většinu pracovní síly starší odborní zaměstnanci krátce před důchodem;

Výzkum a vývoj / technologie

S.     vzhledem k tomu, že odvětví špičkových technologií – například ocelářství – jsou považována za vzor technologického know-how, a proto je nutné okamžitě přijmout opatření, aby se zabránilo jejich přemístění mimo území EU;

T.     vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj mají strategický význam pro odvětví, které musí nalézt způsob, jak snížit své emise, zejména pak (i když ne výlučně) CO2;

Výzvy

1.      zdůrazňuje, že evropské hospodářské oživení závisí především na silném výrobním průmyslu, v němž hraje klíčovou roli ocelářství, a že výroba se odvíjí od domácí poptávky a domácího růstu;

2.      naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu plánu pro průmyslovou politiku, který se očekává v první polovině roku 2015, aby se s jeho pomocí oživila konkurenceschopnost evropského průmyslu na světovém trhu, aby byly skutečně zaručeny rovné podmínky a současně zajištěno dodržování vysokých sociálních a environmentálních norem v EU a aby se usilovalo o reciprocitu se třetími zeměmi;

3.      domnívá se, že má-li být vypracována skutečná průmyslová politika EU a obnovena konkurenceschopnost průmyslu EU na světovém trhu, je zcela nezbytné stanovit v rámci přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období ambiciózní cíle pro reindustrializaci;

4.      vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Radě co nejdříve předložila harmonizovaný rámec obecných opatření, který nahradí současný systém pobídek a zajistí rovné podmínky na vnitřním trhu;

5.      vyzývá Komisi, aby vypracovala studii strategického postavení evropského ocelářského průmyslu ve světě, neboť ocelářství je v řadě zemí považováno za strategické odvětví, a aby stanovila konkrétní a jasný plán plánovaných střednědobých a dlouhodobých iniciativ na podporu ocelářství v Evropě; zdůrazňuje, že do tohoto plánu musí být na všech úrovních včas a rozsáhle zapojeni sociální partneři;

6.      žádá Komisi, aby výhledově předložila zprávu o hlavních problémech evropského ocelářství, včetně sociálních, hospodářských a environmentálních výzev; v této souvislosti připomíná, že po skončení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli je k řešení hospodářských a sociálních dopadů vývoje v evropském ocelářském průmyslu oprávněna Komise; vyzývá Komisi, aby využila pozitivní zkušeností, zejména s trojstrannými strategickými jednáními a výzkumem;

7.      žádá, aby byla v rámci nově zvoleného sboru komisařů co nejrychleji ustavena skupina na vysoké úrovni pro ocelářství, která by na svých schůzích informovala dotčené zúčastněné strany o výsledcích dosažených při realizaci 40 akcí, které Komise vymezila ve svém akčním plánu pro ocelářství;

8.      vyjadřuje však politování nad tím, že skupina na vysoké úrovni pro ocelářství příliš nezasahuje do procesu konzultací, ani že zatím nedosáhla konkrétních výsledků; domnívá se, že je důležité, aby byly do práce této skupiny úzce zapojeny regionální a místní orgány a odborové svazy zastupující regiony, v nichž se ocelárny nacházejí, což usnadní a podpoří účast evropských regionů, v nichž jsou ocelářské podniky usazeny, aby se zintenzívnila spolupráce a výměna informací a osvědčených postupů mezi hlavními zainteresovanými stranami v členských státech; požaduje, aby tato skupina na vysoké úrovni dosáhla efektivnější a prokazatelné výsledky;

9.      zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat, jak lze řešit investiční krizi a transformovat evropský průmysl tak, aby byl udržitelně ziskový, přičemž je třeba mít na paměti, že investice do ocelářství jsou dlouhodobě návratné, a proto musí být v Junckerově plánu řešeny zvlášť;

10.    zdůrazňuje, že zásadní význam má nepřímá podpora ocelářského průmyslu, včetně strategického rozvoje klíčových sektorů, které používají ocelářské produkty, čímž se vytvoří pobídky pro zavádění efektivních a spravedlivých výrobních postupů, posílení vnitřního trhu a rozvoj dovedností;

11.    vyzývá Komisi, aby prověřila, zda uplatňování pravidel hospodářské soutěže nevedlo k nespravedlivým řešením na evropském trhu s ocelí, která mohla mít negativní dopad na jeho výkonnost; vyzývá Komisi, aby v případě, že dospěje k závěru, že trh s ocelí byl znevýhodněn, přijala nápravná opatření, aby v budoucnu zabránila opakování podobných situací; zdůrazňuje, že rozhodnutí nebo nápravná opatření Komise v oblasti práva upravujícího hospodářskou soutěž by neměla ohrozit ekonomickou životaschopnost jednotlivých oceláren, zejména v kontextu sílící světové konkurence; dodává, že by Komise měla také podniknout kroky na ochranu klíčové průmyslové infrastruktury a výrobních kapacit před riskantním spekulativním rozprodejem aktiv;

12.    naléhá na Komisi, aby zajistila, aby současné systémy státních podpor pro energeticky náročná průmyslová odvětví nenarušovala fungování vnitřního trhu, a zaručila tak všem společnostem rovné podmínky; zastává názor, že energeticky náročná odvětví potřebují stabilní rámec pro investice, má-li se zaručit vysoká zaměstnanost;

13.    věří, že konstruktivní opatření navržená v tomto textu umožní ocelářskému průmyslu zvýšit konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, upozorní na to, že ocelářské produkty z EU splňují vyšší sociální, environmentální a hospodářské normy než konkurenční produkty kdekoli jinde na světě, a zdůrazní kvality producentů oceli z EU, což současně zlepší postoj spotřebitelů;

Obchod a hospodářská soutěž

14.    vybízí Komisi, aby přikládala větší význam průmyslové politice tím, že přijme opatření, která umožní znovu oživit konkurenceschopnost evropského průmyslu na světovém trhu a zajistí rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty;

15.    vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí obchodní dohody obsahovaly ustanovení, která výrazně zlepší možnosti vývozu a přístupu evropské oceli a ocelářských produktů na trh; zdůrazňuje, že je třeba zahájit jednání s obchodními partnery, kteří do EU dováží obzvláště významné objemy produktů, s cílem zavést množstevní omezení; zdůrazňuje, že spravedlivý obchod s ocelářskými produkty může fungovat jedině tehdy, budou-li dodržována základní práva zaměstnanců a environmentální normy, a zdůrazňuje, že vývoz za dumpingové ceny vystavuje nespravedlivé soutěži zejména evropské výrobce nerezové oceli; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné modernizovat nástroje EU na ochranu obchodu, a vyzývá Komisi, aby členské státy vybídla k provedení konkrétních kroků, které tento modernizační proces urychlí, aby tak zajistila spravedlivou soutěž a EU umožnila rychle přijímat přiměřená opatření v boji proti nečestným obchodním praktikám;

16.    vyzývá Komisi, aby prozkoumala schůdnost mezistátních kompenzačních opatření pro emise uhlíku (platby povolenek ETS pro ocel vyrobenou mimo EU), s jejichž pomocí by se vytvořily rovné podmínky v případě emisí CO2 a vyřešil problém úniku uhlíku;

17.    zdůrazňuje, že vysoké evropské normy pro ochranu klimatu a životního prostředí by se mohly stát mezinárodně platnými standardy, čímž by se zajistily spravedlivé podmínky soutěže;

18.    vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření na snížení nákladů na energii a suroviny ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zejména v průmyslových odvětvích náročných na spotřebu energie a surovin, a aby vybídla členské státy k výměně osvědčených postupů, které mají za cíl snížení cen energie;

19.    vyzývá Komisi, aby jednou za rok uspořádala tematickou schůzi s dalšími energeticky náročnými odvětvími, jež by byla zaměřena například na politiku v oblasti konkurenceschopnosti, energetiky či klimatu, neboť některé z problémů, kterým čelí ocelářství, jsou relevantní i pro jiná energeticky náročná odvětví;

20.    vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala další vývoj oceláren a zajistila, aby nebyla ohrožena konkurenceschopnost evropského ocelářského průmyslu a zaměstnanosti v tomto odvětví; dále na Komisi naléhá, aby určila opatření na podporu udržitelných oceláren a pracovních míst;

Sociální aspekty

21.    zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise pozorně sledovala průběžný vývoj za účelem zachování průmyslového dědictví a ochrany dotčených pracovníků; připomíná, že je nutné investovat do vzdělávání a odborné přípravy pracovníků za podpory sociálních partnerů a veřejných orgánů;

22.    zdůrazňuje, že omezení poptávky nesmí vést k nekalé soutěži o pracovní místa mezi členskými státy; žádá proto, aby bylo nalezeno řešení pro celou Evropu, s jehož pomocí budou v evropských regionech zachována a vytvářena kvalitní pracovní místa i průmyslová výroba;

23.    zdůrazňuje, že je třeba se připravit na případné obnovení provozu v ocelárnách, v nichž byla dočasně zastavena výroba, a za tímto účelem vypracovat program odborné přípravy pracovníků, kteří by v těchto závodech byli v budoucnu zaměstnáni;

24.    souhlasí s podporou programu na předávání know-how, aby zkušení starší pracovníci mohli předávat své znalosti a dovednosti novým pracovníkům v evropských ocelárnách;

25.    zdůrazňuje, že normy EU v oblasti sociální odpovědnosti podniků a účasti zaměstnanců na řízení společností by měly evropské společnosti uplatňovat i ve třetích zemích;

26.    zdůrazňuje, že ekonomický úspěch lze nejlépe zajistit zapojením zaměstnanců do inovací a restrukturalizačních opatření, a vyzývá proto Komisi, aby vytvořila platformu s účastí sociálních partnerů, která by prováděla a monitorovala provádění evropského akčního plánu pro ocelářství a poskytovala v této souvislosti poradenství;

27.    vyzývá Komisi, aby zefektivnila příslušné fondy EU, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský sociální fond, a nástroje politiky s cílem snížit sociální náklady související s přizpůsobením se globalizaci a zajistit, aby byly příslušné dovednosti zachovány a rozvíjeny v zájmu budoucí konkurenceschopnosti tohoto odvětví;

28.    navrhuje, aby společnosti všechny své prostředky z prodeje bezplatných povolenek investovaly do nízkouhlíkového hospodářství (do vybavení, technologií, výzkumu a vývoje a školení pracovní síly);

Výzkum a vývoj / technologie

29.    zdůrazňuje, že je třeba investovat do výzkumu a vývoje, neboť mají klíčový význam pro revitalizaci evropského hospodářství, zejména pak ocelářského průmyslu, který je založen na dlouhých životních cyklech a má vysoký recyklační potenciál; v této souvislosti zmiňuje stávající a nové vodíkové technologie redukce železné rudy, které mohou snížit velká množství emisí CO2 nebo je zcela eliminovat; žádá, aby byla pro ocelářské produkty vyrobené spravedlivými postupy vytvořena a propagována značka „vyrobeno v Evropě“;

30.    v této souvislosti zdůrazňuje klíčový význam programů Horizont 2020 a Udržitelná výrobní odvětví prostřednictvím účinného využívání zdrojů a energie (SPIRE) a současně upozorňuje na to, že nejrizikovější inovační a výzkumné programy musí financovat Evropská investiční banka;

31.    vyzývá Komisi, aby uplatňovala ambiciózní politiku inovací, která uvolní cestu vývoji kvalitních, energeticky účinných a inovativních produktů, které EU umožní obstát ve stále tvrdší globální hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že inovace zaměřené na nové produkty – jako jsou masivní ocelové odlitky, včetně vysoko pevnostních a vysoce odolných ocelových plechů vyráběných pro automobilový průmysl a vysoce legované oceli s různými fyzikálními a chemickými vlastnostmi – a nové výrobní postupy, především využívání vodíku v metalurgii a přetavování, jsou klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského ocelářského průmyslu vůči dodavatelům ze třetích zemí a že je by tato oblast měla obdržet zvláštní podporu;

32.    dále vyzývá Komisi k zajištění toho, aby ETS zohlednil technologický vývoj, jako je např. snížení emisí CO2 používáním plynů obohacených o nosiče energie, které jsou tryskami vháněny do vysokých pecí, nebo účinnější využívání horkých odpadních vysokopecních plynů v energetických a metalurgických technologiích;

33.    podporuje financování průmyslových pilotních projektů zaměřených na snížení emisí CO2, aby bylo možné uskutečnit naprosto nezbytný přechod na udržitelné bezuhlíkové hospodářství, které bude úsporně využívat energii a obnovitelné zdroje energie a jehož páteří bude inteligentní infrastruktura, a aby se z technologie výroby oceli s minimálními emisemi uhlíku (ULCOS) stal nástroj průmyslové politiky, který bude účinný z hlediska využívání energie a nebude zatěžovat životní prostředí; konstatuje, že k tomu bude zapotřebí podpořit také zařízení pro zachycování a ukládání uhlíku a vybudování infrastruktury v okolí průmyslových lokalit, včetně oceláren;

34.    vyzývá Komisi, aby nejdříve uskutečnila iniciativu SustSteel, která je navržena v akčním plánu pro ocelářství a která má plnou podporu Parlamentu, Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů;

35.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0069.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0060.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0005.

Právní upozornění - Ochrana soukromí