Postup : 2014/2965(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0008/2015

Předložené texty :

B8-0008/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/01/2015 - 11.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0011

NÁVRH USNESENÍ
PDF 146kWORD 84k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0008/2015
12.1.2015
PE545.688v01-00
 
B8-0008/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci na Ukrajině (2014/2965(RSP))


Knut Fleckenstein, Victor Boștinaru, Richard Howitt, Tonino Picula, Liisa Jaakonsaari, Ana Gomes, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Pașcu, Kati Piri, Goffredo Maria Bettini, Neena Gill, Alessia Maria Mosca, Miroslav Poche, Michela Giuffrida, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Sorin Moisă, Nicola Caputo, Andi Cristea, Miltiadis Kyrkos, Tanja Fajon, Javi López, Victor Negrescu, Jeppe Kofod, Viorica Dăncilă, Zigmantas Balčytis, Arne Lietz, Afzal Khan, Tibor Szanyi, Boris Zala za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině (2014/2965(RSP))  
B8‑0008/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2014,

–       s ohledem na výsledek prvního setkání Rady přidružení mezi EU a Ukrajinou, které proběhlo dne 15. prosince 2014;

–       s ohledem na 8. zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině ze dne 15. prosince 2014 a na situační zprávu č. 22 Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) ze dne 26. prosince 2014;

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 17. listopadu 2014,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. října 2014,

–       s ohledem na společné prohlášení prezidenta Ukrajiny, předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise, které bylo vydáno u příležitosti zahájení prozatímního uplatňování dohody o přidružení dne 31. října 2014,

–        - s ohledem na předběžná zjištění a závěry týkající se předčasných parlamentních voleb na Ukrajině vydané mezinárodní volební pozorovatelskou misí dne 27. října 2014 a rovněž s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR ze dne 19. prosince 2014;

–       s ohledem na svá usnesení o situaci na Ukrajině z poslední doby,

–       s ohledem na minský protokol ze dne 5. září 2014 a minské memorandum ze dne 19. září 2014,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že Ukrajina stále čelí závažným politickým, bezpečnostním a socio-ekonomickým problémům; vzhledem k tomu, že konflikt na východě Ukrajiny představuje vážnou překážku pro stabilizaci, rozvoj a prosperitu země;

B.     vzhledem k tomu, že navzdory vyhlášení příměří dne 5. září 2014 a obnovenému závazku příměří dodržovat z prosince boje na východě Ukrajiny dále pokračují, ačkoli v menším měřítku než dříve; vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN vzrostl počet obětí na 4 750 a v důsledku konfliktu je na Ukrajině více než 610 000 vnitřně vysídlených osob a v sousedních zemích téměř 600 000 uprchlíků, z nichž se většina nachází v Rusku

C.     vzhledem k tomu, že poté, co došlo k částečnému stažení ilegálních ruských ozbrojených jednotek, monitorování prováděné OBSE v listopadu znovu potvrdilo, že na rusko-ukrajinské hranici dochází na ke značným přesunům těžkých zbraní a jednotek bez insignií; vzhledem k tomu, že stažení nezákonných vojenských útvarů, vojenské výzbroje a rovněž bojovníků a žoldnéřů z území Ukrajiny je jedním z klíčových ustanovení minského protokolu;

D.     vzhledem k tomu, že ukrajinské orgány v souladu s mezinárodními závazky uspořádaly dne 26. října 2014 předčasné parlamentní volby; vzhledem k tomu, že naopak „prezidentské a parlamentní volby“, které se konaly v Doněcké a Luhanské „lidové republice“ dne 2. listopadu 2014 v rozporu s ukrajinskou ústavou a zněním a duchem minského protokolu, by měly být považovány za nezákonné a nelegitimní; vzhledem k tomu, že konání těchto voleb mělo negativní dopad na mírový proces a proces usmíření;

E.     vzhledem k tomu, že v oblasti Donbasu panuje nadále znepokojivá humanitární situace; vzhledem k tomu, že přístup humanitárních pracovníků je i nadále omezen a vnitřně vysídlené osoby čelí závažným problémům; vzhledem k tomu, že utrpení civilního obyvatelstva se v zimních měsících zvyšuje; vzhledem k tomu, že je třeba další mezinárodní pomoci, má-li se zabránit humanitární krizi;

1.      hluboce odsuzuje to, že na východní Ukrajině a Krymu nadále pokračuje porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a že od uzavření příměří dne 5. září došlo ke značnému nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob; jednoznačně odsuzuje veškeré případy nuceného mizení, mučení a špatného zacházení a trvá na tom, že je nutné pečlivě vyšetřit zprávy o tom, že jak ve městech, tak ve venkovských oblastech je používána kazetová munice; vyzývá vládu Ukrajiny a veškeré strany zapojené do nepřátelských střetů v doněcké a luhanské oblasti na východě Ukrajiny, aby provedly doporučení, která vydala monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině; vítá přijetí dlouho očekávaného zákona o vnitřně vysídlených osobách, který obsahuje ustanovení ohledně sociální podpory a ochrany registrovaných vnitřně vysídlených osob, a rovněž rozhodnutí o tom, že prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU budou vysláni odborníci EU, aby poskytovali ukrajinským orgánům poradenství v otázkách souvisejících s problematikou vnitřně vysídlených osob;

2.      vyzývá k tomu, aby obyvatelům, kteří se musí vyrovnávat s následky konfliktu, byla poskytnuta další humanitární pomoc a podpora; připomíná, že poskytování humanitární pomoci na východ Ukrajiny musí probíhat za plného dodržování mezinárodního humanitárního práva a zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a v úzké spolupráci s ukrajinskou vládou, OSN a Mezinárodním výborem Červeného kříže; vyzývá Rusko, aby umožnilo mezinárodní inspekci humanitárních konvojů směřujících do oblasti Donbasu, aby se rozptýlily jakékoli pochybnosti ohledně nákladu, který přepravují;

3.      opakuje svou podporu svrchovanosti, územní celistvosti, jednotě a nezávislosti Ukrajiny; odsuzuje pokračující příliv zbraní, vybavení a jednotek přes ruské hranice a zdůrazňuje, že je nutné jej okamžitě zastavit a že, jak bylo dohodnuto v rámci minského protokolu, musí být z východní Ukrajiny odstraněny veškeré nezákonné zahraniční ozbrojené jednotky, žoldáci i vojenské vybavení;

4.      naléhavě vyzývá všechny strany, aby bez dalších prodlev v plném rozsahu provedly minský protokol a prokázaly tak, že jsou skutečně odhodlány zmírnit napětí, a aby projevily maximální zdrženlivost; vyzývá Rusko, aby umožnilo mezinárodní monitorování rusko-ukrajinské hranice, využilo svého vlivu na separatisty k tomu, aby zajistilo, že budou dodržovat příměří, a aby konstruktivně pracovalo na provádění minských ujednání; podporuje přijetí opatření k budování důvěry, která podpoří mírové úsilí a proces usmíření; v této souvislosti zdůrazňuje význam, který má inkluzivní politický dialog a hospodářský program pro obnovu hospodářství v oblasti Donbasu;

5.      podporuje pokračování diplomatického úsilí vycházejícího z normandského uspořádání a vítá plánované setkání čelných představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska, které se má konat 15. ledna v Astaně, a doufá, že přinese konkrétní výsledky;

6.      netrpělivě očekává diskusi o budoucnosti vztahů EU a Ruska, která proběhne v Evropské radě dne 19. ledna; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni a členské státy, aby stanovily přístup, který v sobě spojí zásadový a pevný postoj, pokud jde o svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a zásady mezinárodního práva s určitou mírou strategické flexibility, která umožní provádění dojednaného řešení krize na východní Ukrajině, přičemž zohlední případná rizika další hospodářské a politické izolace Ruska; připomíná, že jednotnost a soudržnost členských států EU je základním předpokladem pro úspěch jakékoli strategie EU pro Rusko; v této souvislosti vyzývá vlády členských států, aby se zdržely jednostranných opatření a rétoriky a aby zvýšily své úsilí o vytvoření společného evropského postoje vůči Rusku;

7.      podporuje nestrannou práci zvláštní monitorovací mise OBSE a oceňuje její činnost při podávání zpráv; naléhavě vyzývá zúčastněné strany konfliktu, aby nevytvářely překážky v činnosti zvláštní monitorovací mise, a vyzývá členy OBSE k zajištění toho, aby tato mise měla k dispozici veškeré vybavení a zaměstnance nezbytné k výkonu svého mandátu a rovněž ke zvýšení svých monitorovacích kapacit a schopností usnadňovat dialog přímo na místě;

8.      vítá, že bylo v Minsku dne 24. prosince 2014 dosaženo dohody ohledně výměny vězňů a rovněž bylo předběžně domluveno, že se v co nejbližší době bude konat další setkání kontaktní skupiny pro řešení situace v Donbasu; vyjadřuje uspokojení nad tím, že výměna vězňů již proběhla, a vyzývá strany konfliktu, aby urychleně provedly výměnu všech zbývajících vězňů;

9.      podporuje politiku neuznání nezákonné anexe Krymu Ruskem a v této souvislosti pozitivně vnímá další schválené sankce v oblasti investic, služeb a obchodu s Krymem a Sevastopolem;

10.    je přesvědčen, že by sankce měly být součástí širšího přístupu EU k Rusku a úsilí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise o obnovení dialogu s Moskvou; připomíná, že jediným cílem těchto sankcí je přimět ruskou vládu k tomu, aby změnila svou stávající politiku, a přispět významně k mírovému řešení krize na Ukrajině; zdůrazňuje, že trvání, posílení či vratnost restriktivních opatření EU závisí na přístupu samotného Ruska a na situaci na Ukrajině;

11.    vítá spořádaný průběh předčasných parlamentních voleb konaných na Ukrajině dne 26. října, které se uskutečnily v souladu s mezinárodními standardy, a to navzdory problematické bezpečnostní a politické situaci, a vytvoření široké proevropské koalice, která získala v ukrajinském parlamentu (Verchovne radě) většinu; jednoznačně novou vládu a parlament Ukrajiny vyzývá k tomu, aby okamžitě přijaly a provedly tolik potřebné politické a socio-ekonomické reformy s cílem vybudovat demokratický a prosperující stát, který se bude zakládat na zásadách právního státu;

12.    vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku stávající situace v zemi nejsou v ukrajinském parlamentu zastoupeny všechny části území ani všichni obyvatelé Ukrajiny; připomíná, že vláda a parlament Ukrajiny musí zajistit ochranu práv a potřeb těch občanů, kteří nejsou zastoupeni v rozhodovacích orgánech státu, a to včetně jejich jazykových, náboženských a sociálních práv;

13.    odsuzuje konání „prezidentských a parlamentních voleb“ v separatistických částech Ukrajiny v Doněcku a Luhansku dne 2. listopadu, které byly porušením ukrajinských zákonů a ustanovení minského protokolu, a rovněž skutečnost, že Rusko tyto volby podpořilo; konstatuje, že tento krok přiměl ukrajinského prezidenta k tomu, aby okamžitě zastavil veškerou státní podporu separatistickým oblastem Doněck a Luhansk a aby požádal nový parlament země o zrušení zákona o jejich „zvláštním statutu“; vyjadřuje hluboké obavy v souvislosti s dopadem, který budou mít tato opatření na mírový proces a usmíření;

14.    vyzývá k obnovení skutečného a inkluzivního národního dialogu, který by mohl rovněž přinést řešení otázky vyplácení sociálních dávek a důchodů a poskytování humanitární pomoci ukrajinskou vládou obyvatelům, kteří žijí v oblastech konfliktu; podporuje provádění programu, jehož cílem je amnestie a odzbrojení; vyjadřuje politování nad tím, že v nedávno přijatém programu vlády není žádná výslovná zmínka o potřebě usmíření;

15.    domnívá se, že má-li existovat skutečná možnost usmíření, je naprosto zásadní, aby byly nestranně a účinně vyšetřeny veškeré hlavní násilné událostí, včetně incidentů, k nimž došlo na Majdanu, v Oděse, Mariupolu a na Rymarské ulici; plně souhlasí s hodnocením monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, že je třeba, aby vyšetřování proběhlo v plném souladu s mezinárodními normami a standardy a že pachatelé musí být postaveni před soud, a to spravedlivě a bez rozdílů;

16.    je přesvědčen, že organizace občanské společnosti mohou sehrát významnou úlohu při usnadňování mezilidských kontaktů a vzájemného pochopení na Ukrajině a také při podpoře demokratických změn a dodržování lidských práv; naléhavě vyzývá EU, aby posílila svou podporu občanské společnosti;

17.    opakuje, že podporuje mezinárodní vyšetření okolností tragického sestřelení letu MH17 společnosti Malaysian Airlines, a znovu připomíná svou výzvu, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud; vyjadřuje politování nad překážkami, které se v tomto procesu vyskytují, a naléhavě vyzývá veškeré strany, aby projevily skutečnou ochotu spolupracovat; vyjadřuje přání, aby byl průběžně informován o pokroku dosaženém v tomto vyšetřování;

18.    bere na vědomí přijetí zákona, kterým se ruší „neutrální status“ státu; uznává právo Ukrajiny na to, aby svobodně přijímala vlastní rozhodnutí, přičemž podporuje postoj prezidenta Porošenka, a sice, že se Ukrajina nyní musí zaměřit na politické, hospodářské a sociální reformy a že přistoupení k NATO je otázkou, o níž by měli rozhodnout občané později v rámci celoukrajinského referenda; zdůrazňuje, bližší vztahy Ukrajiny s EU nijak nesouvisí s otázkou přistoupení k NATO;

19.    připomíná své přesvědčení, že má-li být dosaženo trvalého politického řešení, musí být na Ukrajině urychleně provedeny politické a hospodářské reformy; zdůrazňuje význam, který má řešení otázek právního státu a nezávislosti soudnictví, a to, aby bylo dosaženo konkrétních výsledků v boji proti korupci a pokroku v oblasti ústavních reforem a decentralizace; vítá skutečnost, že koaliční dohoda zavazuje její signatáře k tomu, aby v těchto oblastech přijali zásadní opatření; všímá si nicméně, že neexistuje žádný konkrétní harmonogram pro jejich přijetí a provedení;

20.    sdílí názor Benátské komise, že má-li být ústavní reforma úspěšná, musí být připravena inkluzivním způsobem, při němž jsou zajištěny široké konzultace s veřejností; je přesvědčen, že podmínky politické decentralizace je třeba stanovit společně s regionálními a místními aktéry;

21.    vyjadřuje obavy v souvislosti s antiteroristickými zákony, které byly přijaty v srpnu 2014 a mohly by mít dopad na dodržování mezinárodních právních standardů v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že i když takovéto trestněprávní předpisy, které se týkají převážně vyšetřování před zahájením soudního řízení, předběžného zadržení a použití síly donucovacími orgány, byly přijaty s cílem řešit situaci na východní Ukrajině, citlivá bezpečnostní situace nezbavuje Ukrajinu povinnosti plnit své mezinárodní právní závazky; vyzývá proto ukrajinské orgány, aby se zavázaly, že budou dodržovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mezinárodní humanitární právo, a zdůrazňuje, že takovýto závazek má zásadní význam pro vybudování skutečně svobodné a demokratické společnosti;

22.    vyzývá vládu Ukrajiny, aby s ohledem na velký počet ukrajinských imigrantů a uprchlíků v sousedních zemích znovu zvážila zákaz dvojího občanství a vysoké sankce za nedodržování tohoto ustanovení;

23.    je znepokojen stavem ukrajinského hospodářství, neboť v období ledna až října 2014 míra inflace dosahovala přibližně 19,8 % a devalvace národní měny 58,9 %, a jeho dopadem na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva; zdůrazňuje, že je nutné provést strukturální a hospodářské reformy a současně zohlednit sociální faktory, a vyzývá vládu Ukrajiny, aby do reformního procesu v plném rozsahu zapojila sociální partnery;

24.    je zastáncem toho, aby byla finanční pomoc vázána na pokrok při plnění programu reforem, zejména pak v oblasti boje proti korupci; podporuje to, aby hned poté, co ukrajinská vláda představí národní reformní strategii a začne s jejím prováděním, byla svolána konference dárců; klade důraz především na provádění komplexního souboru protikorupčních právních předpisů, které byly přijaty 14. října 2014, a očekává další opatření v oblasti reformy soudnictví, včetně strategie reformy soudnictví, které bude třeba připravit rámci intenzivních konzultací s Benátskou komisí;

25.    vyzývá k přijetí aktualizované verze programu přidružení EU-Ukrajina, která by mohla sloužit jako plán pro provádění dohody o přidružení;

26.    vyzývá ukrajinské orgány, aby pokročily v provádění veškerých ukazatelů, které jsou součástí druhé fáze akčního plánu pro uvolnění vízového režimu, a posílily soudní spolupráci s EU s cílem dosáhnout v co nejbližším termínu bezvízového styku při cestách do schengenského prostoru; v této souvislosti trvá na tom, že je třeba, aby Ukrajina přijala antidiskriminační zákony, které budou v plném rozsahu v souladu se standardy EU, a to včetně výslovného zákazu diskriminace na základě sexuální orientace;

27.    s uspokojením bere na vědomí nedávno podepsanou dohodu o postavení mise (SOMA) mezi EU a Ukrajinou, díky čemuž mohla ke dni 1. prosince 2014 zahájit činnost poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine), která bude ukrajinským orgánům poskytovat pomoc při provádění reforem v rámci policie a donucovacích orgánů;

28.    vyzdvihuje úsilí Komisi v oblasti usnadnění jednání, díky němuž byla dne 30. října 2014 podepsána dohoda o nesplacených dluzích za energie mezi Ukrajinou a Ruskem a dohoda o prozatímním řešení umožňující, aby v zimě pokračovaly dodávky plynu; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Rusko i nadále používá energii jako nástroj zahraniční politiky; v tomto ohledu si všímá nepravidelných dodávek uhlí z Ruska na Ukrajinu, k nimž dochází od 24. listopadu 2014; opět zdůrazňuje, že je důležité, aby v otázkách energie vystupovaly členské státy EU jednotně; zdůrazňuje, že je důležité, aby Ukrajina pokročila s reformami odvětví energetiky a modernizací svého systému přepravy plynu;

29.    vítá prozatímní uplatňování důležitých částí dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, které bylo zahájeno dne 1. listopadu 2014, a prodloužení autonomních obchodních preferencí EU pro Ukrajinu až do konce roku 2015; naléhavě požaduje, aby co nejdříve všechny členské státy EU ratifikovaly dohodu o přidružení; připomíná, že dohoda o přidružení s Ukrajinou nepředstavuje v rámci spolupráce mezi EU a Ukrajinou konečný cíl;

30.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům EU, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí