NÁVRH USNESENÍ o svobodě projevu v Turecku – nedávném zatýkání novinářů a vedoucích pracovníků sdělovacích prostředků a systematickém tlaku na sdělovací prostředky
12.1.2015 - (2014/3011(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Rebecca Harms, Ska Keller, Michel Reimon, Judith Sargentini, Barbara Lochbihler, Davor Škrlec, Jean Lambert, Heidi Hautala, Bodil Ceballos, Ulrike Lunacek za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0036/2015
B8‑0042/2015
Usnesení Evropského parlamentu o svobodě projevu v Turecku – nedávném zatýkání novinářů a vedoucích pracovníků sdělovacích prostředků a systematickém tlaku na sdělovací prostředky
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 7. března 2014 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2013[1], ze dne 12. června 2013 o situaci v Turecku[2] a ze dne 13. listopadu 2014 o akcích Turecka, jež vytvářejí napětí ve výlučné ekonomické zóně Kypru[3],
– s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federicy Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna o policejních raziích a zatýkání představitelů sdělovacích prostředků v Turecku ze dne 14. prosince 2014,
– s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 2014 turecké bezpečnostní síly zatkly řadu novinářů, členů vedení sdělovacích prostředků a dalších osob po celé zemi, včetně šéfredaktora deníku Zaman Ekrema Dumanliho, vedoucího televizního kanálu Samanyolu Hidayeta Karacy, dalších novinářů a policejního náčelníka z východního Turecka;
B. vzhledem k tomu, že se tato zatčení zdají být součástí trvajícího konfliktu prezidenta Erdogana s hnutím Hizmet, které vede muslimský učenec žijící v USA Fethullah Gülen, a že přišla rok poté, co se policie a státní zástupci zaměřili na členy Erdoganovy vlády v souvislosti s obviněními z korupce;
C. vzhledem k tomu, že dne 6. ledna 2015 byla v Diyarbakiru zatčena nizozemská zpravodajka Frederike Geerdinková, jež byla vyslechnuta policií a ještě téhož dne propuštěna po intervenci nizozemského ministra zahraničních věcí, který byl v té době shodou okolností na návštěvě Turecka, a že dne 7. ledna byl po příletu na istanbulské letiště zadržen jiný nizozemský novinář Mehmet Ülger, který byl vyslechnut a později téhož dne propuštěn;
D. vzhledem k tomu, že prezident Erdogan v listopadu 2014 veřejnosti představil návrh zákona o „vnitřní bezpečnosti“, o němž nyní jedná národní shromáždění a který uděluje další rozsáhlé pravomoci k tvrdým zásahům prostřednictvím rozšíření pravomoci policie, pokud jde o prohledávání, a prostřednictvím zabavování majetku soudy a odposlouchávání nařízených vládou; vzhledem k tomu, že tento zákon zintenzivní sledování a restrikce zločinců, ale mohl by být rovněž použit na odpůrce, a vzhledem k tomu, že doplňuje nedávné tvrdé zásahy proti internetu;
E. vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2014 prezident Erdogan u příležitosti 10. výročí rozhodnutí Evropské rady zahájit s Tureckem jednání o přistoupení důrazně odmítl kritiku Turecka ze strany EU s tím, že EU Turecku nemůže dělat kázání o svobodě, demokracii a lidských právech; vzhledem k tomu, že kritici Erdogana a jeho vlády skončili zapleteni do trestních řízení, přičemž mnoho z nich přišlo o práci, údajně proto, že jsou oběťmi snahy vlády o zastrašení a kriminalizaci disidentů;
F. vzhledem k tomu, že tlak na sdělovací prostředky se v Turecku v posledních letech zvýšil, a to včetně tlaku na majitele a vedení mediálních skupin; vzhledem k tomu, že Turecko v posledních letech patří k nejhorším zemím, co se týče svobod tisku a sdělovacích prostředků, zejména co do počtu uvězněných novinářů; vzhledem k tomu, že mnoho novinářů, kteří jsou v současné době ve vězení, je z kurdských sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že někteří novináři nejsou ve vězení, ale čekají na proces nebo odvolání, a že spousta dalších byla v průběhu roku uvězněna na krátkou dobu, někteří pouze na pár dní či měsíců; vzhledem k tomu, že turecká vláda novináře obviňuje většinou na základě tureckého protiteroristického zákona a článků trestního zákoníku týkajících se „teroristických skupin“;
G. vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu a základních práv, včetně svobody projevu, tvoří základ hodnot EU, k jejichž dodržování je Turecko formálně zavázáno na základě žádosti o členství v EU a probíhajícího procesu přistoupení;
H. vzhledem k tomu, že na začátku roku 2014 Recep Tayyip Erdogan, tehdy turecký předseda vlády, přislíbil „evropský rok“, který oživí snahy jeho země stát se členským státem EU;
1. důrazně odsuzuje zatčení desítek novinářů a zátahy na opoziční sdělovací prostředky, k nimž došlo dne 14. prosince 2014; zdůrazňuje, že tato zatčení jsou dalším útokem na svobodu tisku a názorovou rozmanitost v Turecku, a požaduje okamžité propuštění všech novinářů na svobodu;
2. vyzývá orgány, aby urychleně předložily důvěryhodné a podstatné údaje, které svědčí o tom, že zadržené osoby spáchaly trestné činy, z nichž jsou obviněny, a aby rychle přistoupily k soudním řízením, která budou plně transparentní a s náležitými právními zárukami, nebo aby všechna obvinění stáhly;
3. je přesvědčen, že tato ohromná vlna zatčení byla předem plánovaná a že není náhoda, že jsou nyní pronásledováni ti, kteří zveřejnili tvrzení o údajné korupci členů vládní strany; v této souvislosti vyzývá prezidenta Erdogana a tureckou vládu, aby zastavili všechny akce, jejichž cílem je umlčet prezidentovy kritiky a kriminalizovat disidenty tím, že budou kvůli svým rozdílným názorům zobrazováni jako nepřátelé státu;
4. zdůrazňuje, že svoboda tisku, svoboda projevu a živá diskuse jsou zásadními součástmi každého demokratického státu, a že tudíž tato zatčení a razie nejsou v souladu se zásadami právního státu ani s demokratickými standardy; vyzývá turecké orgány, aby zastavily stíhání pokojných protestantů z parku Gezi;
5. vyjadřuje politování nad tím, že turecký parlamentní výbor zřízený v květnu s cílem prostudovat spisy ukazující na údajná provinění čtyř bývalých ministrů rozhodl nezahájit proti těmto bývalým ministrům obviněným z korupce trestní stíhání, a odsuzuje skutečnost, že čtyři státní zástupci, kteří toto vyšetřování zahájili, byli minulý měsíc suspendováni; je toho názoru, že je to další známka eroze právního státu a rostoucího vlivu vlády na soudní moc;
6. vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, Radu a Komisi, aby zintenzivnily nátlak na Turecko v oblasti spravedlnosti, právního státu a lidských práv, neboť tyto prvky jsou v rámci procesu přistoupení zcela zásadní a měly by být upřednostněny před záležitostmi souvisejícími s jednotným trhem; je přesvědčen, že zahájení jednání o kapitolách 23 a 24 o reformě soudnictví a o základních právech by bylo hmatatelným přispěním;
7. vyjadřuje politování nad tím, že rok 2014, který byl presidentem Erdoganem prohlášen „evropským rokem“, nesplnil očekávání, neboť ambice a aspirace související s členstvím v EU, jež Turecko vyhlašovalo, byly v rozporu s mnoha kroky, které tato země podnikla;
8. vyzývá k větší podpoře nezávislých sdělovacích prostředků v rámci nástroje předvstupní pomoci; kromě toho zdůrazňuje, že je důležité, aby byly podporovány také organizace občanské společnosti, neboť pouze transparentní a dobře fungující společnost může vybudovat důvěryhodnost a důvěru mezi různými složkami živé a demokratické společnosti;
9. připomíná Turecku jeho závazky coby člena Rady Evropy a nutnost dalších reforem soudnictví, zejména vzhledem k mnoha řízením, která proti Turecku vede Evropský soud pro lidská práva; vyzývá Ankaru, aby plně provedla všechna rozhodnutí Rady Evropy;
10. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal ESVČ, Komisi, členským státům, tureckému prezidentovi, turecké vládě, tureckému národnímu shromáždění a Radě Evropy.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0235.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2013)0277.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0052.