Postup : 2015/2559(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0139/2015

Předložené texty :

B8-0139/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 12/02/2015 - 4.6
CRE 12/02/2015 - 4.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0040

NÁVRH USNESENÍ
PDF 152kWORD 101k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0136/2015
9.2.2015
PE549.932v01-00
 
B8-0139/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem (2015/2559(RSP))


Alyn Smith, Barbara Lochbihler, Karima Delli, Igor Šoltes za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem (2015/2559(RSP))  
B8‑0139/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku a o Sýrii,

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o Iráku a Sýrii, zejména na její závěry ze dne 15. prosince 2014,

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady týkající se Iráku a Sýrie ze dne 30. srpna 2014,

–       s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Iráku a Sýrii,

–       s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), 2165 (2014) a 2170 (2014) a rezoluci Rady OSN pro lidská práva S-22/1,

–       s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní komise OSN o vyšetřování Syrské arabské republiky nazvanou „Vláda teroru: Život v Sýrii pod nadvládou ISIS“ ze dne 14. listopadu 2014,

–       s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN o Iráku a Sýrii,

–       s ohledem na nedávná prohlášení vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese o situaci syrských a iráckých uprchlíků,

–       s ohledem na prohlášení ze summitu NATO ze dne 5. září 2014,

–       s ohledem na obecné zásady EU týkající se mezinárodního práva, obránců lidských práv a podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

–       s ohledem na závěry mezinárodní konference o míru a bezpečnosti v Iráku, která se konala dne 15. září 2014 v Paříži, a následného plenárního zasedání ministerských předsedů 60 zemí sdružených v Globální koalici na obranu proti Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL), jež se konalo v Bruselu dne 3. prosince 2014,

–       s ohledem na mezinárodní konferenci o situaci syrských uprchlíků a podpoře stability v regionu, která se konala v Berlíně dne 28. října 2014, a na dárcovskou konferenci ministrů svolanou UNHCR na téma přesídlení a další formy přijetí syrských uprchlíků, která se konala dne 9. prosince 2014,

–       s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své legislativní usnesení ze dne 17. ledna 2013 o tomto partnerství(1),

–       s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelsky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 6. února 2015 nazvané Základy regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje DÁ’IŠ,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že konflikt v Sýrii, jenž pokračuje již pátým rokem, vede k humanitární katastrofě, která je svým rozsahem nejhorší od dob druhé světové války; vzhledem k tomu, že podle údajů OSN si konflikt vyžádal již 200 000 životů, většinou z řad civilistů, a způsobil, že více než 7,6 milionu obyvatel se stalo vnitřně vysídlenými osobami a že na území Sýrie zůstává více než 12,2 milionu osob v situaci, kdy naléhavě potřebují pomoc; vzhledem k tomu, že 212 000 osob zůstává nadále v obležení – 185 000 ze strany vládních jednotek a 26 500 ze strany opozičních sil; vzhledem k tomu, že Sýrii opustilo již více než 3,5 milionu obyvatel, kteří odešli hlavně do Libanonu, Turecka, Jordánska, Iráku a Egypta a nyní tvoří největší uprchlickou populaci pod záštitou UNHCR na světě;

B.     vzhledem k tomu, že humanitární situace v Iráku se nadále zhoršuje a potřeby narůstají; vzhledem k tomu, že více než 5,2 milionu osob naléhavě potřebuje humanitární pomoc a více než 2,1 milionu Iráčanů je nyní vnitřně vysídlenými osobami; vzhledem k tomu, že 3,6 milionu osob žije v oblastech ovládaných Islámským státem (IS), přičemž 2,2 milionu osob naléhavě potřebuje pomoc, a vzhledem k tomu, že je velmi obtížné se k těmto osobám dostat; vzhledem k tomu, že od léta 2014 uprchlo z východního Iráku více než 500 000 obyvatel; vzhledem k tomu, že Irák na svém území hostí také 233 000 syrských uprchlíků;

C.     vzhledem k tomu, že IS se dopouští nejrůznějších násilností, zneužívání a zločinů na obyvatelstvu severního Iráku a Sýrie; vzhledem k tomu, že tyto závažné trestné činy zahrnují také masové popravy a etnické čistky, které nabývají rozměru genocidy určitých náboženských skupin, zejména šíítů, nucené konverze, nucené přesídlování, kamenování a amputace, násilná zmizení a mučení; vzhledem k tomu, že Islamský stát se zaměřuje zvláště na etnické a náboženské menšiny, jako jsou šííté, jezídové, křesťané, Šabakové, příslušníci menšiny Kakai a Sabejci; vzhledem k tomu, že OSN informovalo také o systematickém sexuálním násilí a zotročování žen a dětí, náboru dětí pro sebevražedné bombové útoky, sexuálním a fyzickém zneužívání a mučení;

D.     vzhledem k tomu, že se i nadále každý den objevují četné zprávy o tom, že se druhá strana konfliktu dopouští válečných zločinů a jiných porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

E.     vzhledem k tomu, že jen v roce 2014 zahynulo v důsledku konfliktu v Iráku nejméně 12 000 osob a 22 000 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že konflikt v Sýrii si od roku 2011 vyžádal již více než 200 000 obětí;

F.     vzhledem k tomu, že zásah irácké vlády proti převážně mírumilovným demonstracím v západní provincii Anbar, v jehož důsledku bylo například v Hawídži v dubnu 2013 zabito 90 demonstrantů a v Ramadi v prosinci 2013 17 demonstrantů, se stal jen impulsem k vypuknutí povstání proti této vládě; vzhledem k tomu, že bezpečnostní složky, které operují pod vedením šíítských milic podporovaných iráckou vládou, se v rámci boje proti IS a své posílené úlohy beztrestně dopouštěly únosů, mimosoudních poprav, mučení a hromadného vysídlování tisíců rodin; vzhledem k tomu, že vláda v souvislosti s těmito případy zneužití pravomoci ze strany uvedených milic nebo vládních jednotek nečinila nikoho zodpovědným;

G.     vzhledem k tomu, že od doby, kdy mezinárodní koalice proti IS vedená Spojenými státy zahájila v srpnu 2014 letecké útoky, se pozice ozbrojených jednotek na území Sýrie a Iráku nijak výrazně nezměnily; vzhledem k tomu, že IS má i nadále kontrolu nad přírodními zdroji a rozsáhlými částmi území Iráku a Sýrie; vzhledem k tomu, že IS ztratil své pozice ve městě Kobani/Ein el Arab, částech Mossulu a řadě měst v provincii Al Anbar;

H.     vzhledem k tomu, že syrský režim i nadále váhá s útoky na strategické pozice IS;

I.      vzhledem k tomu, že snahy o zahájení jednání o politickém řešení syrského konfliktu, které vyvíjí OSN prostřednictvím svého zvláštního vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury, dosud nepřinesly žádný hmatatelný výsledek;

J.      vzhledem k tomu, že UNHCR uvádí, že téměř 50 % všech Syřanů přišlo o svůj domov a 40 % uprchlíků je nuceno žít ve zcela nevyhovujících životních podmínkách, což bude mít dlouhodobé důsledky pro vzdělání dvou milionů dětských uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle údajů OSN žijí tři ze čtyř Syřanů v chudobě a míra nezaměstnanosti činí více než 50 %; vzhledem k tomu, že dvě třetiny syrských uprchlíků v Jordánsku žije pod hranicí chudoby a 55 % uprchlíků v Libanonu přebývá v příbytcích nesplňujících základní hygienické podmínky; vzhledem k tomu, že se v hostitelských zemích rozšiřují případy násilí a diskriminace vůči uprchlíkům;

K.     vzhledem k tomu, že UNHCR vyzývá státy k tomu, aby do roku 2016 přijaly v rámci přesídlení 130 000 syrských uprchlíků; vzhledem k tomu, že členské státy EU přislíbily přijetí 36 000 osob;

L.     vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky upozornil na skutečnost, že země přijímající syrské uprchlíky, zejména Libanon a Jordánsko, zaznamenaly dramatický nárůst počtu obyvatel, který se odráží v přetížení vnitrostátní infrastruktury, škol a nemocnic a ve zvýšených nárocích na zásobování vodou a energií a který si vyžádal svou daň v oblasti veřejných financí a způsobil mnohým obyvatelům hostitelských zemí ekonomické potíže;

M.    vzhledem k tomu, že humanitární potřeby rostou geometrickou řadou, avšak agentury OSN a další humanitární organizace se potýkají s chronickým nedostatkem nezbytných finančních prostředků; vzhledem k tomu, že plán pomoci pro uprchlíky v oblasti, k jehož financování vyzval UNHCR, měl k lednu 2015 zajištěno financování pouze z 51 %, a v jeho rozpočtu tedy chybí 1,8 miliardy USD; vzhledem k tomu, že Světový potravinový program OSN musel v prosinci 2014 v důsledku nedostatku financí dočasně zastavit dodávky potravinové pomoci 1,7 milionu syrských uprchlíků;

N.     vzhledem k tomu, že od počátku konfliktu EU vyčlenila na pomoc a podporu obyvatel Sýrie, kteří zůstali ve své zemi, a uprchlíků v hostitelských zemích více než 3,1 miliard EUR; vzhledem k tomu, že v zájmu rychlého poskytnutí pomoci a odborných znalostí byl aktivován rovněž mechanismus civilní ochrany Unie;

O.     vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres dne 29. ledna 2015 prohlásil, že dosud pouze dvě evropské země – Švédsko a Německo – jednaly tak, aby v potřebné míře uspokojily potřeby syrského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že António Guterres vyzval EU, aby zvážila zavedení systému kvót, který by zajistil spravedlivější řešení otázky žadatelů o azyl;

P.     vzhledem k tomu, že UNHCR zvýšil svou pomoc pro zimní období, kdy spustil zimní program na pomoc zranitelným osobám v regionu dotovaný částkou 206 milionů USD; vzhledem k tomu, že přes veškeré úsilí je řada uprchlíků nucena žít v nedokončených budovách a nevhodných příbytcích, v nichž jsou vystaveni teplotám pod bodem mrazu, silnému sněžení a větru; vzhledem k tomu, že přibližně 740 000 vnitřně vysídlených Iráčanů přebývá v příbytcích nesplňujících základní hygienické podmínky a že úřad UNHCR usiluje o poskytnutí zimní pomoci 600 000 osobám vysídleným v Iráku;

Q.     vzhledem k tomu, že 52 % uprchlíků v regionu (téměř 2 miliony osob) tvoří děti; vzhledem k tomu, že organizace UNICEF poskytuje zimní pomoc v Sýrii, Iráku, Libanonu, Jordánsku a Turecku 916 000 dětí z celkem 1,3 milionu dětí, na něž je pomoc zaměřena; vzhledem k tomu, že organizace UNICEF a Světový potravinový program zahájily v lednu 2015 kampaň, jejímž cílem je vybrat prostředky v hotovosti na zimní pomoc; vzhledem k tomu, že podle asistentky generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Kang Kjŏng-hwaové trpí operace OSN nedostatkem finančních prostředků – dosud bylo obdrženo pouze 39 % z požadovaných 2,3 miliard USD; vzhledem k tomu, že úřad UNHCR uvedl, že je i nadále velmi složité operovat v těchto oblastech a poskytovat civilistům a uprchlíkům potřebnou pomoc;

1.      vyjadřuje krajní znepokojení nad pokračující humanitární katastrofou v Iráku a Sýrii, která patří k nejhorším v novodobé historii;

2.      připomíná, že důrazně odsuzuje pokračující a rozsáhlé porušování lidských práv a další násilnosti, kterých se v obou zemích dopouštějí státní i nestátní subjekty;

3.      je si vědom toho, že násilí páchané IS je jedním z mnoha faktorů přispívajících k humanitární krizi v Sýrii, Iráku a širším regionu; vyzývá proto mezinárodní společenství, aby podpořilo politický proces, který zmírní utrpení milionů obyvatel všech náboženských a etnických skupin;

4.      zdůrazňuje, že navzdory hrozbám ze strany ozbrojených a extremistických skupin na všech stranách by EU měla reagovat na humanitární potřeby Sýrie a Iráku principiálně a v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci a mezinárodním humanitárním právem; vyzývá EU, aby v reakci na situaci v regionu neupřednostňovala pod záminkou boje proti terorismu politický program před poskytováním naléhavé pomoci;

5.      vyzývá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a zajistily, aby civilisté byli chráněni, měli neomezený přístup ke zdravotnickým zařízením a humanitární pomoci a mohli bezpečně a důstojně opustit území, na němž vládne násilí;

6.      je i nadále vážně znepokojen hrozbou, kterou pro obyvatele Iráku, Sýrie a dalších oblastí představuje IS; odsuzuje extremistickou ideologii a hrůzné činy, které páchá IS na územích, jež získal pod svou kontrolu, a mezi které patří mimosoudní popravy, mimořádně kruté násilí na náboženských a etnických menšinách, nelítostné zotročování žen a dívek a zabíjení rukojmích;

7.      zdůrazňuje, že skutečnost, že se IS stala od léta 2014 jedním z hlavních regionálních aktérů a primárním terčem pozornosti mezinárodního společenství, neznamená, že by se mělo zapomínat na základní a trvalou odpovědnost jiných aktérů za stávající humanitární katastrofu, tedy především Asadova režimu, ale také bývalé irácké vlády a dalších místních ozbrojených skupin a válčících stran;

8.      připomíná, že co nejostřeji odsuzuje zločiny, které páchá syrská vláda na svém obyvatelstvu; odsuzuje skutečnost, že Sýrie v rozporu se svými předchozími mezinárodními závazky používá chemické zbraně, zejména plynný chlor, proti civilistům a opozičním skupinám, k čemuž došlo např. v dubnu 2014;

9.      vyzývá syrskou vládu, aby neprodleně upustila od používání zápalných zbraní v Sýrii; žádá signatářské státy, včetně Ruska a Číny, aby Sýrii vyzvaly k dodržování mezinárodního protokolu o zákazu použití zápalných zbraní;

10.    odsuzuje, že syrská vláda proti svému obyvatelstvu často používá kazetovou munici, čímž porušuje rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/182 přijatou v prosinci 2013, kterou podpořilo 140 států;

11.    odsuzuje, že v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2139 ze dne 22. února 2013 Sýrie pokračuje v rozsáhlém svrhávání neřízených silně výbušných sudových bomb na civilní obyvatelstvo – při leteckých útocích syrské vlády na Aleppo například zahynulo jen v roce 2014 nejméně 3557 civilistů;

12.    odsuzuje strategii obléhání, k němuž se Sýrie uchyluje, aby si vyhladověním podrobila civilní obyvatelstvo a zmocnila se obléhaného území, zejména Homsu, tábora Jarmúk na jižním okraji Damašku, Daraji, východní Ghúty a Muadamíji, které se dotýká 200 000 civilních obyvatel a které je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2013), jež požaduje, aby všechny strany „neprodleně ukončily obléhání obydlených oblastí“;

13.    vyzývá IS, organizaci Džabhat un-Nusra, iráckou vládu, kurdské orgány v Sýrii a syrskou vládu, aby propustily všechny svévolně zadržované osoby; vyzývá syrskou vládu, aby propustila všech nejméně 85 000 osob, které od vypuknutí syrské revoluce v roce 2011 vzala do zajetí a drží je v podmínkách, které lze označit za násilné zmizení;

14.    odsuzuje popravy a mučení ze strany IS, stejně jako zabití několika tisíc zadržovaných v syrských vojenských nemocnicích v roce 2014, o nichž informovali syrští vojenští zběhové a lidskoprávní nevládní organizace;

15.    odsuzuje, že IS, stejně jako Jednotky lidové obrany, kurdská policie a armádní síly v Sýrii a další strany včetně syrské vlády využívají dětské vojáky;

16.    vítá vedoucí úlohu EU a jejích členských států v oblasti mezinárodní humanitární pomoci; i nadále je však nanejvýš znepokojen tím, že vzhledem k humanitárním potřebám obyvatelstva je mezinárodní pomoc stále nedostatečná; vyzývá mezinárodní společenství, aby své humanitární úsilí ještě zvýšilo, zejména s ohledem na krutou zimu; naléhavě žádá všechny dárce, aby splnili své sliby a urychleně poskytli pomoc; vyzývá ke zvýšení příspěvků EU do humanitárních programů OSN a posílení spolupráce s mezinárodními organizacemi;

17.    vítá novou strategii EU „Základy regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje DÁ'IŠ“, zejména vyčlenění prostředků ve výši 1 miliardy EUR, jež mají podle vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise „pomoci obnovit mír a bezpečnost, které jsou již příliš dlouho ničeny terorismem a násilím“; zdůrazňuje, že konflikty v tomto regionu by neměly být prvotně vnímány jako součást boje proti terorismu, ale spíš jako boj za legitimní aspirace zdejšího obyvatelstva, které byly v roce 2011 vyjádřeny jako „chléb, svoboda, sociální spravedlnost a lidská důstojnost“;

18.    podporuje důraz nové strategie EU na vzdělávání a odbornou přípravu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že je rozvoj v této oblasti považován primárně za protiteroristické opatření, zatímco vzdělání je právem a důležitým nástrojem ochrany dětí – dívek i chlapců;

19.    žádá bližší vysvětlení plánů EU týkajících se prohloubení spolupráce v boji proti terorismu se zeměmi v regionu, které jsou nastíněny v nové regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, a definici a důsledky selhání „partnerských zemí“ v naplňování norem lidských práv a občanských a politických svobod;

20.    podporuje úsilí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise o lepší koordinaci pomoci, kterou poskytují instituce EU a členské státy; žádá posílení kanceláře EU v tureckém Gaziantepu a otevření kanceláře EU v severoiráckém Erbilu s cílem zvýšit účinnost a viditelnost činnosti EU přímo na místě, včetně lepší koordinace humanitární a rozvojové pomoci a podpory nezávislých organizací občanské společnosti, zejména organizací nezávislých médií;

21.    vyzývá členské státy, aby vyslyšely žádost vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o mnohem větší odhodlání ke sdílení zátěže s cílem umožnit syrským uprchlíkům nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedících území prostřednictvím přesídlení, programů přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů, zjednodušených postupů pro slučování rodin či flexibilnějších pravidel pro vydávání víz; vyzývá členské státy, aby uspíšily zpracování žádostí o azyl stále většího počtu syrských uprchlíků, kteří utíkají z oblastí zasažených konfliktem; zdůrazňuje zejména nutnost postarat se o osoby se specifickým znevýhodněním, jako jsou například vážný zdravotní stav, sexuální orientace, pohlavní příslušnost nebo postižení; vyzývá EU, aby se zabývala smrtícími plavbami přes Středozemní moře s tragickým vyústěním; vyzývá členské státy, aby zajistily, že v roce 2015 alespoň 5 % uprchlíků ze Sýrie získá ochranu mimo svůj region a že nejohroženější uprchlíci budou mít přednost a budou jim zaručena jejich plná práva v souladu s Úmluvou o uprchlících z roku 1951;

22.    odsuzuje, že členské státy ve vztahu k syrským uprchlíkům systematicky porušují Ženevskou úmluvu, zejména tím, že syrské žadatele o azyl na pozemních a námořních hranicích v Bulharsku, ve Španělsku, v Řecku a na Kypru vracejí, někdy násilně, zpět, aniž by jim umožnily žádost o azyl podat;

23.    vyzývá jordánskou vládu, aby upustila od nucených deportací a odmítání palestinských uprchlíků, kteří přicházejí ze Sýrie;

24.    vyjadřuje politování nad tím, že všechny čtyři země sousedící se Sýrií odmítají Syřanům zajistit bezpečné právní postavení;

25.    odsuzuje soustavné maření úsilí o poskytování humanitární pomoci v Sýrii a vyzývá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a lidská práva, aby umožnily poskytování humanitární pomoci nejrůznějšími cestami, a to i přes hranice a bojové linie, a aby zajistily bezpečnost všech zdravotnických a humanitárních pracovníků v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;

26.    vyjadřuje politování nad tím, že syrská vláda stále neplní rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 2. února 2014, která požaduje bezpečný a neomezený přístup humanitárních pracovníků přes syrské hranice a bojové linie; pokládá za nanejvýš politováníhodné, že syrská vláda nadále porušuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 14. července 2014, která povoluje přístup agentur OSN a prováděcích partnerů za účelem poskytování pomoci přes hranice Sýrie bez povolení vlády;

27.    je přesvědčen, že okamžitá humanitární pomoc a ochrana musí být doplněna dlouhodobými strategiemi na podporu socioekonomických práv a příležitostí k obživě pro navracející se osoby a vnitřně vysídlené osoby s cílem umožnit jim nalézt dlouhodobé řešení, které odpovídá jejich potřebám;

28.    zdůrazňuje, že je třeba stanovit priority a rozšířit poskytování pomoci, včetně specializované zdravotní péče a psychologické podpory pro ženy a dívky;

29.    vyjadřuje znepokojení zejména nad osudem obléhaného tábora palestinských uprchlíků Jarmúk na jižním okraji Damašku, kde je od roku 2012 více než 18 000 palestinským uprchlíkům po většinu času odpírán přístup k humanitární pomoci a který se milice kontrolované syrskou vládou snaží obléháním vyhladovět;

30.    znovu odsuzuje násilí na místních lesbičkách, homosexuálech, bisexuálech a transsexuálech a vraždy těchto osob, jež jsou páchány zcela beztrestně; zdůrazňuje, že vzhledem k omezené podpoře rodiny a komunity a ke slabé ochraně ze strany vlády a vzhledem k tomu, že jejich bezpečnost zůstává nejistá i mezi uprchlíky a v určitých hostitelských zemích, mají tyto osoby v tomto regionu mimořádně nevýhodné postavení; vyzývá iráckou vládu, delegaci EU v Iráku a ambasády členských států EU v tomto regionu, aby lesbičkám, homosexuálům, bisexuálům a transsexuálům poskytly ochranu a urychlily jejich přesídlení, pokud prchají kvůli obavám o svou bezpečnost;

31.    je nadále znepokojen využíváním a vytěžováním ropných polí a související infrastruktury ze strany IS a přidružených skupin pomoci mobilních ropných rafinérií, což umožňuje IS získat více finančních prostředků, a naléhavě vyzývá všechny státy, aby plnily rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2161 (2014) a č. 2170 (2014), které odsuzují veškerý přímý i nepřímý obchod s IS a přidruženými skupinami; vyzývá EU, aby zpřísnila sankce s cílem zabránit IS v prodeji ropy; vyzývá EU, aby uvalila sankce na ty (vlády a veřejné či soukromé firmy), kdo se podílejí na přepravě, zpracování, a rafinaci ropy pocházející z oblastí kontrolovaných IS a na obchodování s touto ropou, a dále aby důkladně kontrolovala finanční toky s cílem zabránit hospodářské činnosti a využívání daňových rájů ze strany IS;

32.    žádá přísnější kontroly vybavení zasílaného do Iráku přes Turecko, které je využíváno k výstavbě mobilních ropných rafinérií, a užší koordinaci mezi tureckými orgány, regionální vládou Kurdistánu a iráckými orgány za účelem boje proti pašování ropy v tomto regionu; vítá kroky, které v srpnu 2014 ohlásil Kuvajt, jež mají zabránit tomu, aby IS získával finanční prostředky od jednotlivců v mešitách, a zajistit, aby humanitární pomoc byla poskytována prostřednictvím zavedených charitativních organizací; znovu žádá důsledné vymáhání sankcí, které EU uvalila na příjmy syrské vlády z ropy; vítá zákaz dodávání pohonných hmot na syrskou leteckou základnu, který EU zavedla v prosinci 2014;

33.    zdůrazňuje, že IS je především důsledkem, spíše než příčinou současných otřesů, které zaplavují Blízký východ i jeho okolí; připomíná, že IS vyrostl na podloží dlouhotrvajícího porušování lidských práv a beztrestnosti, provázanosti podnikatelské sféry a vládních elit, převládající korupce, sektářství, marginalizace a diskriminace celých skupin, především sociálně znevýhodněných arabských sunnitů, a rovněž dlouhé historie vnější manipulace a zásahů ze strany regionálních a západních aktérů; domnívá se proto, že účinná odpověď mezinárodního společenství na odsouzeníhodné činy IS spočívá vzhledem k povaze této organizace v kolektivním, inkluzivním a strategickém plánu opatření, který se bude zakládat na mezinárodním právním rámci;

34.    zdůrazňuje, že regionální strategie EU v oblasti boje proti IS by měla řádně objasnit a klást důraz na hluboké socioekonomické, kulturní a politické kořeny fenoménu IS, měla by být propojena s podporou dlouhodobého politického řešení syrského konfliktu a s podporou inkluzivního, odpovědného a demokratického Iráku a měla by zohledňovat zájmy všech dotčených obyvatel;

35.    znovu požaduje udržitelné řešení syrského konfliktu prostřednictvím inkluzivního politického procesu pod vedením Sýrie, který by probíhal na základě ženevského komuniké vydaného v červnu 2012; pokládá za politováníhodné, že konference „Ženeva 2“, která se konala v lednu 2014, nepřinesla žádné hmatatelné výsledky;

36.    vyjadřuje plnou podporu úsilí zvláštního vyslance OSN pro Sýrii o dosažení lokálních příměří a přerušení bojů všemi stranami s cílem umožnit poskytování humanitární pomoci;

37.    je stále přesvědčen, že v Sýrii a Iráku nelze dosáhnout trvalého míru, aniž by byly všechny strany konfliktu volány k odpovědnosti za spáchané zločiny; pokládá za velmi politováníhodné, že Rusko a Čína vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 22. května 2014 o předání situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu, zatímco ostatních 13 členů Rady bezpečnosti OSN tento krok podpořilo; znovu žádá, aby se situací v Sýrii zabýval Mezinárodní trestní soud, a podporuje všechny iniciativy v tomto směru;

38.    domnívá se, že úspěch a přitažlivost IS a dalších džihádistických skupin, mimo jiné pro několik tisíc evropských džihádistů, je i důsledkem chybné politiky uplatňované západními a regionálními aktéry, počínaje podporou skupin šířících extremistický, násilný výklad salafistické ideologie, přes agresivní válku s Irákem, až po závažné, rozsáhlé a systematické porušování lidských práv sunnitských Arabů ze strany syrského režimu, který od vypuknutí syrské revoluce v roce 2011 požívá de facto beztrestnosti;

39.    požaduje novou evropskou politiku otevřeného uznání minulých chyb, včetně programů vydávání osob, kterým hrozí mučení, a napomáhání porušování lidských práv v rámci tzv. „války proti terorismu“, a rovněž aktivní politiku za účelem posouzení různých forem diskriminace muslimského obyvatelstva a za účelem oslabení současné vlny protimuslimských nálad v Evropě;

40.    je přesvědčen, že dramatická nestabilita v jižním sousedství EU vyžaduje od EU bezprecedentní politické kroky a že kurdský region, a zejména severní Irák, hrají významnou úlohu jako možný zdroj stability a zklidnění situace a měly by být v této roli podporovány; rovněž žádá revizi politiky pro vztahy se Saudskou Arábií s cílem naléhat na tamní vládu, aby zahájila zásadní reformy státní doktríny a státních institucí a aby zajistila zastavení veškeré podpory násilných islamistických skupin ze strany saudskoarabských občanů; plně podporuje veškeré úsilí EU o vyřešení přetrvávajícího jaderného konfliktu s Íránem a domnívá se, že palestinská samospráva by měla být podporována ve svých snahách získat větší uznání své státnosti na mezinárodní úrovni;

41.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Radě OSN pro lidská práva a všem stranám zapojeným do konfliktu v Sýrii.

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0023.

Právní upozornění - Ochrana soukromí