NÁVRH USNESENÍ o zobrazování sexuálního zneužívání dětí na Internetu
4.3.2015 - (2015/2564(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Martina Anderson, Kateřina Konečná, Malin Björk, Lynn Boylan, Matt Carthy, Liadh Ní Riada, Dimitrios Papadimoulis, Kostas Chrysogonos, Sofia Sakorafa, Marisa Matias za skupinu GUE/NGL
B8‑0227/2015
Usnesení Evropského parlamentu o zobrazování sexuálního zneužívání dětí na Internetu
Evropský parlament,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na opční protokoly k této úmluvě,
– s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na článek 24 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001,
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním z dne 25. října 2007,
– s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV,
– s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 14 (2013) o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů,
– s ohledem na Agendu EU v oblasti práv dítěte přijatou v únoru 2011,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),
– s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte,
– s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodování s lidmi na období let 2012–2016, zejména na ustanovení o finančních prostředcích na vypracování pokynů k systémům ochrany dětí a o výměně osvědčených postupů,
– s ohledem na svou plenární rozpravu o boji proti zneužívání dětí na Internetu, která se konala dne 12. února 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, včetně dětské pornografie, představují závažné porušování základních práv, zejména práv dítěte na ochranu a péči nezbytnou pro uhájení jeho práv, jak je stanoveno v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989 a v Listině základních práv Evropské unie;
B. vzhledem k tomu, že závažné trestné činy, jako je sexuální zneužívání dětí a dětská pornografie, vyžadují komplexní přístup, který by se vztahoval na ochranu dětských obětí, včetně péče, prevence tohoto fenoménu a stíhání pachatelů, a že stát byl měl zajistit uplatňování všech ustanovení Úmluvy OSN o právech dítěte, zejména uplatňování obecných zásad, článku 2 (zákaz diskriminace), článku 6 (právo na život, přežití a vývoj) a článku 12 (právo na to, aby bylo dítě vyslyšeno a aby byl vzat v potaz jeho názor);
C. vzhledem k tomu, že by se měl uplatňovat zejména článek 3 Úmluvy OSN o právech dítěte, tj. při přijímání jakýchkoli opatření v rámci boje proti těmto trestným činům a při řešení problematiky následků těchto činů je nutné přihlížet zejména k zájmům dítěte, a to zcela v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;
D. vzhledem k tomu, že podle článku 13 Úmluvy OSN o právech dítěte má dítě s určitými zákonnými a nezbytnými omezeními právo na svobodu vyjadřování, včetně práva na vyhledávání, získávání a poskytování informací; vzhledem k tomu, že podle článku 17 Úmluvy OSN o právech dítěte má dítě právo na přístup k informacím a materiálům z nejrůznějších státních a mezinárodních zdrojů, včetně hromadných sdělovacích prostředků, s tím, že stát musí podporovat vypracování příslušných pokynů týkajících se ochrany dětí před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho;
E. vzhledem k tomu, že v připomínce č. 13 Výboru OSN pro práva dítěte, která se týká práva dítěte na to, aby nepodléhalo žádné formě násilí, se zdůrazňuje, že v rámci každého rozhodovacího procesu je nutné systematicky přihlížet k právu dětí na to, aby byly vyslechnuty a aby měly jejich názory patřičnou váhu, a že jádrem strategií a programů zaměřených na péči o děti a jejich ochranu by měla být jejich emancipace a účast[1];
F. vzhledem k tomu, že v připomínce č. 16 Výboru OSN pro práva dítěte, která se týká povinnosti státu v oblasti dopadu podnikání na práva dětí[2], se upozorňuje také na nebezpečí Internetu a jsou v ní uvedeny povinnosti podnikatelské komunity poskytovat dětem a mládeži informace, tak aby se mohly účinně bránit riziku a aby věděly, kam se obrátit pro pomoc, a vzhledem k tomu, že tato připomínka obsahuje rovněž doporučení, aby podnikatelská komunita koordinovala svou činnost s průmyslem informačních a komunikačních technologií s cílem vypracovat a zavést vhodná opatření na ochranu dětí před násilnými a nevhodnými materiály na Internetu;
G. vzhledem k tomu, že navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům a sexuálnímu vykořisťování představuje hrozbu, která získává v souvislosti s Internetem zvláštní podobu, protože Internet poskytuje uživatelům bezprecedentní anonymitu, neboť jim dává příležitost k utajení jejich skutečné totožnosti a vlastností, jako je například věk;
H. vzhledem k tomu, že Internet může děti vystavit specifickému riziku v podobě takových jevů, jako je dětská pornografie, výměna materiálů o násilí, počítačová kriminalita, zastrašování, šikana, navazování kontaktu s dětmi za účelem jejich pohlavního zneužití (tzv. grooming), potenciální přístup dětí k zákonem omezenému nebo věku nepřiměřenému zboží a službám nebo možnost je získat, vystavení reklamě nepřiměřené věku, která je agresivní nebo klamavá, podvodné e-maily, krádež identity, podvody a podobné hrozby finanční povahy, které mohou být příčinou traumatických zkušeností;
I. vzhledem ke svému mezinárodnímu charakteru je vykořisťování dětí a sexuální zneužívání dětí na Internetu – včetně šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na Internetu a hledání dětí k sexuálnímu zneužívání přes Internet – i nadále velkým problémem pro orgány činné v trestním řízení, protože trestné činy sahají od sexuálního vydírání a navazování kontaktů za účelem zneužití až po výrobu materiálů zobrazujících zneužívání dětí a „přímé přenosy“, což mimořádně ztěžuje jejich vyšetřování vzhledem k technickým inovacím, které umožňují pachatelům, včetně pachatelů hledajících oběti na Internetu, snazší a rychlejší přístup k materiálům;
J. vzhledem k tomu, že opatření členských států proti nepovolenému internetovému obsahu nejsou vždy účinná, podepřená dostatečnými zdroji a plně uplatňována a nevyhnutelně zahrnují různé přístupy, pokud jde o preventivní opatření proti škodlivému obsahu; vzhledem k tomu, že vzdělávací pořady pro děti a rodiče v členských státech, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dětí na Internetu, jsou podfinancovány;
K. vzhledem k tomu, že ochranou nezletilých v digitálním světě je nutné se zabývat na regulatorní úrovni tím, že se zavedou účinnější opatření, včetně dalších zdrojů, bude se po příslušných členských státech požadovat koordinace činnosti zaměřené na ochranu ohrožených dětí na Internetu, navýší se zdroje používané při vyšetřování a dojde ke stíhání pachatelů;
1. vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly toto usnesení, bez výjimky se řídily článkem 12 Úmluvy OSN o právech dítěte, vedly přímé rozhovory s dětmi a mládeží a přihlédly k jejich názorům;
2. vyzývá Komisi a členské státy, aby prohloubily spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení v členských státech i mezi nimi s cílem účinněji vyšetřovat a rozbíjet sítě pachatelů sexuálních trestných činů, s tím, že musejí v první řadě přihlédnout k právům a bezpečnosti dětí, kterých se dané vyšetřování týká; v rámci veškeré této činnosti musejí být hlavní prioritou zájmy dítěte;
3. zdůrazňuje, že je v rámci členských států a mezi nimi nutné vypracovat komplexní přístup, jehož obsahem by byl boj proti zločinu, kybernetická bezpečnost, ochrana spotřebitelů a základní práva, s cílem co nejvíce chránit práva a nejlepší zájmy dětí a zajistit účinnou ochranu dětí a důslednost;
4. je si vědom různé úlohy, povinností a úkolů státu a soukromého průmyslu, a to i s ohledem na vyšetřování, trestní stíhání, právo na soukromí a ochranu údajů; vyzývá k vytvoření účinných pracovních vztahů a k výměně informací mezi orgány činnými v trestním řízení, dalšími příslušnými státními orgány, soudními orgány, případně průmyslem v oblasti informačních a komunikačních technologií, poskytovateli internetových služeb, bankovnictvím a nevládními organizacemi, včetně mládežnických a dětských organizací, pokud to je vhodné, nezbytné a v souladu se zákonem, a to za řádného zákonného soudního dohledu a za dodržování zákonných a nezbytných prostředků v nejlepším zájmu dítěte, které by se zaměřovaly na ochranu dětí před sexuálním zneužíváním na Internetu, s cílem zajistit práva a ochranu dětí na Internetu a považovat je podle zákona za ohrožené osoby; vyzývá Komisi, aby se chopila iniciativy a požádala všechny členské státy, aby podnikly příslušné kroky k potírání všech forem kybernetických útoků a kybernetické šikany;
5. zdůrazňuje, že v souladu s právními předpisy členských států a EU a s právy dětí v rámci Úmluvy OSN o právech dítěte musejí být opatření zaměřená na omezení základních práv na Internetu nutná a přiměřená; připomíná, že nezákonný internetový obsah musí být na základě řádného právního postupu bez odkladu odstraněn; připomíná, že k odstranění nelegálního internetového obsahu, v němž hraje hlavní úlohu odvětví informačních a telekomunikačních technologií, může dojít pouze na základě soudního povolení; zdůrazňuje, že je nutné řídit se zásadou řádného soudního procesu a oddělení pravomocí;
6. vybízí členské státy, aby vytvořily a řádně personálně zajistily celostátní kontaktní místa, kam by se hlásil trestný a škodlivý obsah a jednání;
7. připomíná, že členské státy musejí přijmout opatření a zajistit zdroje nezbytné k zajištění toho, aby osoby, které se obávají, že by mohly spáchat některý z trestných činů týkajících se sexuálního zneužívání a sexuálního vykořisťování, mohly mít případně přístup k účinným intervenčním programům nebo opatřením, na jejichž základě by bylo možné posoudit riziko spáchání takového trestného činu a tomuto riziku předcházet;
8. vyzývá Komisi, aby provedla další hodnocení podnikatelských modelů komerční distribuce skrytých služeb, včetně sledování nezákonného trhu na neviditelném internetu (tzv. Deep Web a Darknet) s cílem zjistit šíření komerčního sexuálního zneužívání dětí na Internetu jako možného důsledku dalšího odklonu od tradičních platebních systémů k nové, do značné míry neregulované digitální ekonomice;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby v této věci kontaktovaly zástupce alternativních platebních systémů s cílem nalézt příležitosti pro lepší spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, včetně společných školení zaměřených na dokonalejší zjišťování, s jakými platebními procesy se pojí komerční distribuce materiálů spojených se zneužíváním dětí;
10. vyzývá Komisi, aby vydala své hodnocení, v němž by zjistila, do jaké míry členské státy přijaly nezbytná opatření, aby splnily směrnici 2011/92/EU, a aby svou zprávu předložila Evropskému parlamentu do června 2015;
11. vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby dále vyhodnocoval a sledoval nejnovější vývoj a provedl zevrubnou analýzu stávajícího politického rámce pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí na Internetu, a to formou zprávy o uplatňování směrnice 2011/92/EU, a aby o tom podal do jednoho roku zprávu na plenárním zasedání.