Postup : 2015/2572(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0229/2015

Předložené texty :

B8-0229/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 12/03/2015 - 8.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 211kWORD 158k
4. 3. 2015
PE552.204v01-00
 
B8-0229/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o prioritách Evropské unie na zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2015 (2015/2572(RSP))


Marie-Christine Vergiat, Dimitrios Papadimoulis, Kostas Chrysogonos, Javier Couso Permuy, Marina Albiol Guzmán, Paloma López Bermejo, Ángela Vallina, Sofia Sakorafa za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o prioritách Evropské unie na zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2015 (2015/2572(RSP))  
B8‑0229/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv z roku 1953,

–       s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000 (A/Res/55/2) a rezoluce Valného shromáždění OSN,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Radě Organizace spojených národů pro lidská práva,

–       s ohledem na svá naléhavá usnesení o lidských právech a demokracii,

–       s ohledem na nadcházející 28. zasedání Rady pro lidská práva, které se bude konat od 2. do 27. března 2015 v Úřadu Organizace spojených národů v Ženevě,

–        s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), akční program mezinárodní konference národů a pro rozvoj (Rio+20) a Pekingskou akční platformu,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že šedesát let po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv je boj proti diskriminaci a za úplné uplatňování všech lidských práv – sociálních, ekonomických, kulturních, občanských a politických – i nadále na denním pořádku;

 

B. vzhledem k tomu, že ekonomická, sociální a kulturní práva jsou nedílnou součástí lidských práv a jejich dodržování přinejmenším vede k úplnému provádění osmi rozvojových cílů Deklarace tisíciletí OSN z roku 2000, kterými jsou: vymýcení extrémní chudoby a hladu, zajištění základního vzdělání pro všechny, prosazování rovnosti pohlaví a posilování postavení žen, snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek, boj proti HIV/AIDS, sexuálně přenosným nemocem, malárii a dalším chorobám, zajištění udržitelného rozvoje, zahájení globální spolupráce pro rozvoj; vzhledem k tomu, že pro dosažení těchto cílů byl stanoven velmi ambiciózní termín, a to rok 2015, ale jejich splnění je dnes v nedohlednu;

 

C. vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize v zemích OECD čelí svět nejvážnějšímu zpomalení hospodářské činnosti od 30. let; vzhledem k tomu, že WHO odhaduje, že v důsledku předchozích zvýšení cen potravin a energie bylo více než 100 milionů osob uvrženo do chudoby; vzhledem k tomu, že to, co se běžně nazývá finanční a hospodářskou krizí, je ve skutečnosti globální systémovou krizí dotýkající se všech odvětví společnosti a mající důsledky ve všech oblastech: v oblasti politické, sociální, environmentální, v oblasti potravin, energetiky i v dalších oblastech;

 

D. vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy by měly zaručit dodržování lidských práv v rámci všech svých vnitřních i vnějších politik a zajistit jejich soudržnost, aby postavení Evropské unie a jejích členských států v Radě pro lidská práva bylo silné a věrohodné;

 

E. vzhledem k tomu, že delegace podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu se zúčastní 28. řádného zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, jak tomu bylo i v minulých letech, kdy se konala zasedání Rady pro lidská práva, a ještě předtím zasedání Komise OSN pro lidská práva;

 

F. vzhledem k tomu, že v současnosti zasedá v Radě pro lidská práva osm členských států, a to Německo (do roku 2015), Estonsko (do roku 2015), Francie (do roku 2016), Irsko (do roku 2015), Lotyšsko (do roku 2017), Nizozemsko (do roku 2017), Portugalsko (do roku 2017), Spojené království (do roku 2017); vzhledem mimo jiné k tomu, že na svém organizačním zasedání dne 8. prosince 2014 zvolila Rada pro lidská práva členy předsednictva na deváté období, které trvá od 1. ledna do 31. prosince 2015, a zejména předsedu rady Joachima Rückera (Německo);

 

G. vzhledem k tomu, že činnost Unie a jejích členských států v Radě pro lidská práva a ve spolupráci s ní musí být posílena, nejen pro prosazování nedělitelného pojetí lidských práv, ale i pro lepší zohledňování a provádění doporučení Rady pro lidská práva v politice lidských práv Unie jak na vnitřní tak na vnější úrovni;

 

H. vzhledem k pořadu jednání tohoto 28. zasedání, zejména jeho bodu 3 (podpora a ochrana všech lidských práv, občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv, včetně práva na rozvoj), k jeho bodu 7 (situace v oblasti lidských práv v Palestině a na dalších okupovaných arabských územích);

 

Činnost a organizace Rady pro lidská práva

 

1.  znovu vyzývá členské státy Evropské unie, aby aktivně vystupovaly proti jakýmkoli snahám o ohrožení všeobecné platnosti, nedělitelnosti a provázanosti lidských práv a aby aktivně podporovaly Radu pro lidská práva při takovém potírání veškeré diskriminace, ať již z jakýchkoli důvodů;

 

2.  varuje před manipulací s Radou pro lidská práva; zdůrazňuje význam jejích rezolucí o jednotlivých zemích, které se zabývají vážným porušováním lidských práv; upozorňuje, že situaci v oblasti lidských práv je důležité hodnotit objektivním, transparentním, neselektivním, konstruktivním a nekonfrontačním způsobem, který bude založen na věrohodných informacích, bude vycházet z interaktivního dialogu, bude univerzální a ke všem státům bude přistupovat rovným způsobem; vyzývá členské státy EU, aby aktivně přispívaly k provádění těchto dohodnutých zásad týkajících se Rady pro lidská práva;

 

3.  zdůrazňuje, že je důležité řešit hluboké příčiny politické nestability v některých zemích pomocí rozvojových politik, které jsou v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí, a dalších sociálně-ekonomických, politických a kulturních opatření, která mohou vytvářet prostředí, jež by zabránilo opakovanému vzniku konfliktů, a jejichž cílem je odstranit chudobu, posílit hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, vytvořit institucionální a správní kapacity, zlepšit kvalitu života obyvatel a upevnit právní stát výhradně mírovými prostředky;

 

4.  bere na vědomí seznam kandidátů na mandáty Rady pro lidská práva, který předloží poradní skupina; vyjadřuje politování nad odstoupením jednoho člena pracovní skupiny pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů a zdůrazňuje význam této pracovní skupiny pro zavádění závazných standardů v oblasti lidských práv určených pro podniky; vítá tematické priority vyhlášené ve zprávě Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, a to: konsolidovat mechanismy týkající se mezinárodních lidských práv; upevnit rovnoprávnost a boj proti diskriminaci; bojovat proti beztrestnosti a posílit povinnost skládat účty a zachovávat právní stát; zahrnout lidská práva do oblasti rozvoje a do ekonomické oblasti; rozšířit hospodářský prostor a mechanismy včasného varování a ochranu lidských práv v situacích, kdy dochází ke konfliktům, k násilí a k nedostatečné bezpečnosti; zdůrazňuje význam udělení priority otázkám přistěhovalectví;

 

5.  vítá zavedení podpůrného expertního mechanismu složeného z pěti nezávislých odborníků, který by mu zajišťoval tematickou působnost, pokud jde o práva původních obyvatel; bere na vědomí, že poradní skupina předloží předsedovi rady seznam kandidátů, kteří by měli nahradit jednoho z pěti nezávislých odborníků, jehož mandát vyprší v březnu 2015, v tomto mechanismu vycházejícím ze skupiny afrických států;

 

6.  konstatuje, že Saúdská Arábie je členem Rady pro lidská práva do roku 2016; důrazně odsuzuje všeobecně rozšířené porušování lidských práv, jehož se Království Saúdské Arábie dopouští; opakuje svou výzvu k všeobecnému zrušení trestu smrti a vyzývá k neprodlenému vyhlášení moratoria na vykonávání trestů smrti v této zemi; odsuzuje skutečnost, že Saúdská Arábie trest smrti nadále uplatňuje na základě široké palety důvodů, které jsou v této zemi považovány za zločiny, zejména z důvodu homosexuality, za trestné činy spojené s drogami, za odpadlictví a čarodějnictví; naléhavě žádá saúdskoarabské orgány, aby ukončily vykonávání veškerých tělesných trestů v zemi a aby do vnitrostátních právních předpisů transponovaly mezinárodní standardy týkající se lidských práv; žádá též saúdskoarabské orgány, aby neprodleně propustily všechny vězně svědomí, zejména bloggera Raífa Badauího;

 

7.  konstatuje stejně tak, že Kazachstán je členem Rady pro lidská práva do roku 2015; je velmi znepokojen zprávami, které hovoří o pokračujícím nátlaku na organizace občanské společnosti a na nezávislé odborové organizace v Kazachstánu, jak je uvedeno v prohlášení zvláštního zpravodaje Organizace spojených národů o právech na svobodu pokojného shromažďování a sdružování pana Mainy Kiaiho v návaznosti na jeho nedávnou návštěvu Kazachstánu v lednu 2015; vyjadřuje politování nad pokračujícím vězněním politických vězňů, zejména Vladimira Kozlova, vedoucího představitele opoziční strany ALGA, Vadima Kuramšina, obránce lidských práv a aktivisty bojujícího za práva vězňů a také básníka a spisovatele Arona Atabeka; vyzývá Radu pro lidská práva, aby aktivně podporovala jejich okamžité propuštění a také propuštění všech vězňů, kteří byli zatčeni a obviněni z politických důvodů; žádá Radu pro lidská práva, aby k právům vězňů zaujala důsledný postoj; vyzývá kazašské orgány, zejména proto, že Kazachstán je členem předsednictva Rady pro lidská práva před jejím 28. zasedáním, aby plně uplatňovaly doporučení nedávného všeobecného pravidelného přezkumu OSN a Výboru proti mučení a aby projevily svou angažovanost ve prospěch zlepšení situace v oblasti lidských práv v této zemi;

 

Výroční zpráva vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zprávy vysokého komisariátu a generálního tajemníka

 

8.  vítá výroční zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva; považuje za zásadní zejména bod 5 této zprávy, který zní takto: „Vzrůstající nerovnosti a politické, ekonomické a sociální vyloučení marginalizovaných skupin postihly důstojnost a práva občanů v mnoha státech a jsou z velké části příčinou výše uvedených nepokojů a konfliktů. Ekonomická, sociální a kulturní práva a právo na rozvoj trpěla v důsledku úsporných opatření, která nevyrovnaně dolehla na chudé lidi a osoby na okraji společnosti, stejně jako v důsledku korupce; bylo odmítnuto udělit prioritu veřejným službám a uznat práva národů podílet se na rozhodnutích, která se dotýkají jejich života. Výraznému utrpením nadále čelili přistěhovalci, přičemž události, k nim v nedávné době došlo na moři, svědčí o cynickém pohrdání lidskými životy a lidskými právy.“; vyzývá Unii a členské státy, aby poskytly dostatečné lidské, materiální a finanční zdroje na operace, jejichž jediným cílem je záchrana na moři; žádá Unii a členské státy, aby otevřely legální cesty pro žadatele o azyl, zejména pomocí podstatného zvýšení počtu míst pro znovuusídlování uprchlíků a udělování humanitárních víz, a aby rozvíjely cesty legální ekonomické migrace;

 

9.  považuje také za zásadní pozornost, již tato zpráva věnuje posilování rovnoprávnosti a boji proti diskriminaci, ať již rasové, vůči menšinám, na základě pohlaví, sexuální orientace či identity nebo na základě zdravotního postižení; zdůrazňuje, že v této oblasti musí rovněž Unie a její členské státy provádět doporučení vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

 

10. bere na vědomí zprávu o činnosti vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci lidských práv v Kolumbii (A/HRC/28/3/Add.1 až 3); vítá obnovení mírových jednání v prosinci loňského roku a úlohu, již hraje Kuba s cílem dosáhnout ukončení občanské války v této zemi; konstatuje nicméně, že Kolumbie zůstává jednou z nejnebezpečnějších zemí světa, pokud jde o odborářskou a politickou činnost, a že porušování lidských práv, jež se dotýká i studentů, stoupenců opozičních stran, zemědělců, žen a dětí, zůstává téměř naprosto nepotrestáno; vyslovuje se tudíž proti ratifikaci dohody o volném obchodu s touto zemí; důrazně odsuzuje skutečnost, že kolumbijský bezpečnostní úřad (DAS), který je přímo podřízen prezidentu republiky, soustavně prováděl odposlechy a činil nezákonné kroky s cílem zdiskreditovat vysoké úředníky, opoziční členy parlamentu a obránce lidských práv; připomíná, že terčem těchto praktik byl i podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva, osoby s bydlištěm v Evropě a nevládní organizace; žádá, aby tyto závažné činy nezůstaly nepotrestány; žádá Unii, aby uplatnila doporučení týkající se Kolumbie, která jsou obsažena ve zprávě Výboru proti mučení;

 

11. vítá skutečnost, že se Rada zabývala zprávou vysokého komisaře, pokud jde o otázku lidských práv na Kypru; opětovně odsuzuje opakující se porušování lidských práv zapříčiněné trvalou okupací 37 % území Kyperské republiky a neustálým porušováním mezinárodního humanitárního práva po čtyřicet let ze strany Turecka proti kyperským Řekům a Turkům; zejména je znepokojen situací uprchlíků, osob žijících v enklávách a příbuzných pohřešovaných osob; odsuzuje zbavení přístupu k pozemkovému majetku a jeho užívání; odsuzuje zavádění přísných opatření, jež uplatňuje vůči kyperským Turkům Turecko v oblastech pod jeho vojenskou kontrolou, přičemž porušuje jejich základní hospodářská a sociální práva; žádá delegace Unie a členských států, aby proti tomuto přetrvávajícímu porušování práv vystoupily, aby odsoudily přítomnost tureckých jednotek a osadníků, vyzvaly k okamžitému ukončení okupace kyperského území tureckou armádou a politických snah o demografickou změnu Kyperské republiky; zdůrazňuje, že tyto případy porušování práv představují válečné zločiny; oznamuje, že Turecko přeneslo kosterní pozůstatky zmizelých osob; žádá Turecko, aby povolilo vstup do všech vojenských oblastí a vojenských archivů, a umožnilo tak přistoupit k prověření situace zmizelých osob;

 

12. bere na vědomí bod, jehož cílem je „podpořit usmíření, určit odpovědnost a prosazovat lidská práva na Srí Lance“; připomíná, že v březnu 2014 udělila Rada pro lidská práva mandát komisi pro vyšetření porušování lidských práv na Srí Lance, zejména pokud jde o poslední fáze občanské války, během níž bylo brutálně zavražděno 40 000 civilistů (převážně Tamilů); domnívá se, že skutečná a nezávislá vyšetřovací komise, která usiluje o předvedení aktérů před soud, včetně aktérů na vysokých postech v armádě, je základním předpokladem pro proces usmíření na Srí Lance, hodný tohoto jména; vyjadřuje svou hlubokou nespokojenost nad tím, že zveřejnění zprávy plánované na březen 2015 bylo odloženo na konec roku 2015; zdůrazňuje, že tato nespokojenost zvyšuje nespokojenost obětí a jejich rodin, které čelí nedostatečnému odhodlání Organizace spojených národů a vlád členských států Unie vyšetřit závažná obvinění z páchání genocidy a z beztrestnosti na Srí Lance; odkazuje v tomto smyslu na velké manifestace, k nimž došlo na severu Srí Lanky i jinde, žádá o neprodlené zveřejnění zprávy a vyzývá Radu pro lidská práva, aby přezkoumala své rozhodnutí; bere na vědomí závazek nově zvolené srílanské vlády ke spolupráci s Radou pro lidská práva; trvá však na tom, aby tato spolupráce byla užitečná a přispívala k procesu usmíření; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vláda Srí Lanky přijala naléhavá opatření k ukončení militarizace severní a východní části ostrova, aby propustila všechny politické vězně a zrušila veškerá omezení, včetně zákazu cestování a nátlaku na politické aktivisty, a aby zaručila svobodný výkon demokratických práv;

 

13. bere na vědomí aktuální informace o situaci lidských práv v Iráku v souvislosti s násilím, jehož se dopouští organizace zvaná „Islámský stát v Iráku a Levantě“ a s ní spojené skupiny; důrazně odsuzuje útoky, které tato organizace provádí na syrský a irácký stát a na jejich občany, provádění rychlých poprav, ničení a násilí proti civilnímu obyvatelstvu; vyjadřuje svou hlubokou solidaritu s rodinami obětí a vyslovuje jim svou upřímnou soustrast; žádá, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni lidé, které tato teroristická skupina drží jako rukojmí;

 

14. považuje za mimořádně důležitou zprávu, která vzešla z diskusního zasedání týkajícího se práva na soukromí v digitální éře; vyjadřuje politování nad skutečností, že informační a komunikační technologie a služby, zejména evropské, se ve třetích zemích využívají k porušování lidských práv, zejména prostřednictvím cenzury a masového sledování; odsuzuje stejným způsobem masovou špionáž vůči milionům lidí, již provádí Národní bezpečnostní agentura Spojených států; vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o šíření technologií určených pro sledování a kontrolu, které představují rostoucí hrozbu pro bojovníky za lidská práva a které často narušují právo na soukromí; žádá, aby tyto obavy byly zohledněny při jednání o tomto bodu;

 

Prosazování a ochrana všech lidských práv – občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních, včetně práva na rozvoj

 

Ekonomická, sociální a kulturní práva

 

15. vítá význam, jenž byl na 28. zasedání Rady pro lidská práva udělen prosazování a ochraně ekonomických a sociálních práv a otázce provázanosti lidských práv; opětovně zdůrazňuje, že je nezbytné přistupovat k ekonomickým, sociálním, kulturním, občanským i politickým právům rovnocenným způsobem; zdůrazňuje, že vysoká míra nezaměstnanosti, růst chudoby a sociálního vyloučení a stále obtížnější přístup k finančně dostupným veřejným službám v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, dopravy a kultury i snižující se kvalita těchto služeb představují významné výzvy; zdůrazňuje, že k horší dosažitelnosti některých těchto práv přispěly privatizace a liberalizace, že tento vývoj je nutno zvrátit a že důležitými prostředky řešení těchto problémů jsou spravedlivější rozdělení bohatství, odpovídající příjmy a kvalitní pracovní místa; konstatuje rovněž, že úsporné plány zavedené v členských zemích Unie i v dalších zemích, kde byly přijaty i na nátlak Unie, tyto nerovnosti a chudobu jen prohloubily;

 

16. zdůrazňuje dále, že zavedení demokracie (ustanovení o lidských právech) do dohod o volném obchodu, které Unie podepsala s třetími zeměmi, zaznamenalo neúspěch nejen proto, že byly jen nepatrně vzaty v úvahu, ale také proto, že tyto dohody o volném obchodu vedly dokonce k porušování hospodářských a sociálních práv, k chudnutí dotčených společenství a k monopolizaci zdrojů ze strany nadnárodních společností; domnívá se, že mimo tato ustanovení je zapotřebí zavést nové formy spolupráce s cílem usnadnit hospodářský a sociální rozvoj třetích zemí na základě potřeb jejich občanů; domnívá se, že kromě dopadu úsporných plánů na lidská práva by se měla Rada OSN pro lidská práva také začít zabývat dopady stávajících dohod o volném obchodu a informovat o nich;

 

17. konstatuje, že Světové ekonomické fórum, které se každý rok v lednu schází v Davosu, zdůraznilo v roce 2015 skutečnost, že 1 % obyvatel planety vlastní 48 % majetku ve srovnání s „pouhými“ 44 % v roce 2009, a zdůrazňuje, že hranice 50 % by měla být překročena v roce 2016; zdůrazňuje, že krize potvrdila nebezpečí současného hospodářského a politického systému a zvýšila již tak dramatické sociální nerovnosti ve prospěch nejvyšších příjmů, které ve srovnání s průměrnými příjmy závratně narůstají; domnívá se, že otázka celosvětového rozdělení bohatství by měla být absolutní prioritou tohoto 28. zasedání Rady pro lidská práva, neboť představuje hlavní překážku na cestě k realizaci ekonomických a sociálních práv, a domnívá se, že by delegace Unie a jejích členských států měly přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná pro dosažení tohoto cíle;

 

18. vítá význam věnovaný otázce „vhodného bydlení jakožto součásti práva na přiměřenou životní úroveň“; žádá delegace Unie a členských států, aby prosazovaly přístup ke kvalitnímu bydlení pro všechny bez diskriminace jako základní právo a aby se zabývaly otázkou přístupu k bydlení v rámci Unie (zejména od počátku krize a zavedení úsporných opatření) s cílem zasazovat se o řešení tohoto vleklého problému, jenž se v posledních letech ještě zhoršil; potvrzuje, že je nezbytné, aby státy zabíraly prázdné bytové prostory a aby byla pozastavena nucená vystěhovávání nájemníků s cílem čelit současné krizi v určitém počtu členských států;

 

19. vítá rovněž zprávu o „právu na potraviny“ a prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje o tři roky, které by mu mělo umožnit pokračovat v práci na dopadech celosvětové potravinové krize na realizaci tohoto práva; zdůrazňuje, že členské státy OSN by měly více podporovat dostupnost životně důležitých přírodních zdrojů, přístup k půdě a také potravinovou soběstačnost a zabezpečení potravin jako prostředek zmírnění chudoby a nezaměstnanosti; vyjadřuje politování nad tím, že značný počet osob nemá, nebo již nemá přístup k určitým zdrojům, včetně základních surovin, jako je voda, a to vinou spekulativního skupování těchto zdrojů společnostmi či jednotlivci, jež mohou být v daných zemích podporováni politickými orgány, což vede zejména k nedostatku potravin a jejich narůstající ceně; vyzývá proto delegace Evropské unie a členských států, aby přijaly opatření nezbytná k zastavení skupování těchto zdrojů, zejména půdy, především evropskými společnostmi, a aby na mezinárodních i regionálních fórech a konferencích (Světová banka, Světová obchodní organizace, Konference OSN o obchodu a rozvoji, MMF, OECD atd.) prosazovaly návrhy na uznání světových veřejných statků a jejich zapsání do samostatné úmluvy OSN; vyzývá rovněž Unii a její členské státy, aby podpořily rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/292 ze dne 28. července 2010 o uznání vody jako základního práva a aby učinily vše, aby byla tato rezoluce prováděna a stala se závaznou;

 

20. zdůrazňuje význam bodu týkajícího se „dopadů vnějšího dluhu a odpovídajících mezinárodních finančních závazků států na plnohodnotné uplatňování lidských práv“ a je znepokojen skutečností, že proplácení „úroků z dluhu“ států se v současnosti týká většiny zemí a slouží jako záminka pro úsporné plány zvané „programy strukturálních změn“; opět potvrzuje svůj postoj, podle nějž – tím spíše vzhledem k tomuto kontextu hospodářské a sociální krize – by měl být anulován dluh zemí třetího světa, ale také zemí (obzvláště pak některých členských států Unie), které čelí největším problémům, s cílem vyhnout se zhoršení krize a zajistit lidem skutečný výkon ekonomických, sociálních a kulturních práv;

 

21. domnívá se, že vzhledem ke své odpovědnosti a k odpovědnosti některých členských států v hospodářské, sociální a politické situaci, která vedla k lidovým povstáním v zemích tzv. „arabského jara“, má Evropská unie povinnost pomoci institucím těchto zemí s provedením auditů jejich pohledávek – a zvláště evropských pohledávek – s cílem vymezit, jaká část těchto dluhů, které obyvatelstvu nepomohly, není legitimní; dodává, že Unie musí také učinit vše pro to, aby tyto nelegitimní dluhy mohly být urychleně anulovány; opět naléhavě vyzývá Unii a její členské státy, aby vyvinuly nové výrazné úsilí s cílem usnadnit navracení majetku náležejícího lidu zemí arabského jara, který zpronevěřily minulé režimy, a to v rozumném časovém horizontu; je znepokojen kontinuitou hlavních rysů příslušných partnerství ve srovnání s diskusemi, které byly vedeny dříve;

 

22. zdůrazňuje, že migrační politiky Unie stejně jako podpora nedemokratických režimů pod záminkou „řádné správy věcí veřejných“ a dohod o výhradně hospodářském partnerství jsou prováděny na úkor lidských práv i samotné důvěryhodnosti Unie na mezinárodní úrovni; odsuzuje v tomto smyslu „chartúmský proces“, který iniciovalo italské předsednictví Unie, a nadcházející provádění iniciativy týkající se migrační cesty mezi EU a Africkým rohem, která zahrnuje spolupráci konkrétně s eritrejským a súdánským režimem; opětovně vyzývá členské státy Evropské unie, aby prováděly doložky o „demokracii a lidských právech“ ve všech mezinárodních dohodách, bez ohledu na povahu těchto dohod a aby zajistily dodržování lidských práv v rámci svých vlastních vnitřních a vnějších politik, protože v opačném případě by došlo k oslabení pozice Unie jak v Radě pro lidská práva, tak i na všech ostatních mezinárodních platformách, které se zabývají lidskými právy;

 

Občanská a politická práva

 

23. vyzývá všechny státy, aby bojovaly proti mučení, a to i na území členských států; vyzývá delegace Unie a členských států, aby do diskuze o mučení a jiných ponižujících trestech a nelidském zacházení zahrnuly otázku zákazu obchodování s produkty, jež by mohly sloužit k mučení na území Evropské unie či mimo ně;

 

24. zdůrazňuje, že je důležité dále se zabývat činnostmi zaměřenými na globální postupy týkající se zejména tajného zadržování v souvislosti s bojem proti terorismu; žádá členské státy Evropské unie, aby zajistily přijetí adekvátních opatření v návaznosti na stávající zprávy, a to v souladu s dříve přijatými stanovisky Evropského parlamentu v této oblasti, zejména s usneseními o využívání evropských zemí ze strany CIA pro převoz, nezákonné zadržování a mučení vězňů; odsuzuje rovněž používání systematického mučení ze strany Spojených států na vojenské základně Guantánamo; opětovně zdůrazňuje nelegální povahu této základny a žádá o její okamžité uzavření a o obnovení územní celistvosti Kuby;

 

25. vyzývá delegace Unie a členských států, aby opětovně zdůraznily svůj odmítavý postoj k trestu smrti a své přesvědčení o potřebě jeho všeobecného zrušení a zavedení okamžitého moratoria v zemích, kde je tento trest stále v platnosti; je znepokojen tím, že některé země, jež výkon trestu smrti pozastavily, se k popravám opět vrátily;

 

26. zdůrazňuje, že je nezbytné zabývat se na tomto zasedání Rady pro lidská práva otázkou svobody sdružování a boje proti všem formám represe, včetně vraždění odborářů, politických aktivistů a aktivistů sdružení, umělců a obránců lidských práv;

 

27. bere na vědomí zprávu týkající se náboženské svobody a svobody přesvědčení a připomíná, že tato svoboda předpokládá jak právo věřit tak i právo nevěřit a stejně tak i právo prosazovat náboženská přesvědčení a své přesvědčení změnit; opětovně zdůrazňuje, že si váží sekularismu, který je zásadní charakteristikou některých států a kultur, je definován jako přísné oddělení politických a náboženských autorit, což znamená odmítnutí jakéhokoli náboženského zasahování do fungování vlády a jakéhokoli zasahování politiky do záležitostí náboženství, s výhradou otázek, které se týkají zachování pravidel bezpečnosti a veřejného pořádku (včetně respektování svobody druhých), a zaručuje všem (věřícím, agnostikům i ateistům) stejnou svobodu svědomí, jakož i svobodu veřejně vyjadřovat své přesvědčení;

 

Práva národů, skupin a jednotlivců

 

28. opětovně zdůrazňuje nezcizitelné právo národů na sebeurčení a svobodné rozhodování o vlastní politické, hospodářské a sociální orientaci bez vnějších zásahů; vyzývá u příležitosti 28. zasedání Rady pro lidská práva Evropskou unii a její členské státy, aby toto právo rázně prosazovaly namísto současných politik; odmítá mimo jiné ukládání sankcí třetím zemím Unií a Spojenými státy, jejichž cílem je chránit geopolitické a hospodářské zájmy bez ohledu na humanitární situaci;

 

29. opětovně vyjadřuje své znepokojení nad zhoršující se situací obhájců lidských práv, aktivistů, organizací a institucí prosazujících lidská práva a rovněž novinářů, jež má různé formy a je patrná na různých úrovních v celém světě, včetně Unie;

 

30. zdůrazňuje význam dodržování základních práv domorodého a kmenového obyvatelstva, která jsou zakotvena v úmluvě č. 169 Mezinárodní organizace práce; je hluboce znepokojen situací mapučských obyvatel a domorodého obyvatelstva v zemích, jako je např. Guatemala; odsuzuje represe namířené proti představitelům domorodých obyvatel a zavraždění odborových předáků a žádá, aby činnost Mezinárodní komise OSN proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG) nebyla v září 2015 ukončena;

 

31. vítá pozornost věnovanou na tomto 28. zasedání právům dětí a vůli prodloužit v návaznosti na rezoluci 25/6 mandát zvláštní zpravodajky pro otázky obchodování s dětmi, dětskou prostituci a dětskou pornografii o tři roky; vítá rovněž rozpravu, kterou Rada pro lidská práva připravila v průběhu 28. zasedání a která bude v souladu s rezolucí 25/6 věnována „většímu nasazení v otázkách práv dětí“ a bude se týkat možností, jak urychlit mezinárodní postupy, jejichž cílem je ukončit násilí páchané na dětech;

 

32. vyzývá Unii a její členské státy, aby přednostně podporovaly konkrétní kroky Rady pro lidská práva, jejichž cílem je ukončit porušování lidských práv civilního obyvatelstva, a především žen a dětí, jež se ocitlo ve válce a násilných konfliktech; požaduje, aby byla prováděna prioritní opatření s cílem ukončit nábor dětských vojáků a zajistit jejich ochranu;

 

33. odmítá používání pojmu „odpovědnost chránit“, neboť porušuje mezinárodní právo a neposkytuje dostatečný právní základ pro jednostranné použití síly, jehož cílem je v mnoha případech změna režimu; odsuzuje jednostrannou úlohu celosvětové policie, kterou si přisuzují mocné státy, jako jsou USA, nebo organizace jako NATO; odsuzuje rovněž takzvané „selektivní“ letecké údery a nasazení zahraničních pozemních vojsk; odsuzuje snahu organizace NATO nahrazovat svou činností úsilí o uklidnění situace a stabilizaci, pokud je nelze uskutečňovat na základě širokého konsensu v rámci Valného shromáždění OSN; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zvyšujícím se počtem dětí a mladých lidí najímaných jako vojáci; připomíná, že dětem a ženám postiženým ozbrojenými konflikty je nutné poskytovat zvláštní ochranu;

 

Provázanost lidských práv a tematických otázek týkajících se lidských práv

 

34. považuje za nesmírně důležitý také bod týkající se „ochrany lidských práv a základních svobod v boji proti terorismu“; je vážně znepokojen zhoršováním situace v oblasti lidských práv a občanských svobod pod záminkou boje proti terorismu a stále častěji také boje proti závažné trestné činnosti, aniž by tyto pojmy byly jasně vymezeny, a to i v Unii nebo na základě specifických dohod uzavřených s některými státy, jež nedodržují lidská práva; vyjadřuje mimořádné znepokojení nad porušováním norem v této oblasti týkajících se ochrany údajů a respektování soukromí;

 

35. lituje, že mezinárodní společenství dosud nezahájilo jednání o uzavření mezinárodní dohody o ochraně osobních údajů, která by se mohla inspirovat úmluvou Rady Evropy č. 108, a vybízí delegace Unie a jejích členských států, aby pracovaly na přípravě takového rámce ve spolupráci se svými mezinárodními protějšky;

 

36. opětovně odsuzuje rozsáhlé nasazování soukromých vojenských a bezpečnostních společností v oblasti tzv. bezpečnostních politik, neboť se jedná o výsadní pravomoci spadající výhradně do kompetence států, a žádá Evropskou unii a její členské státy, aby zvýšily úsilí o ukončení těchto praktik; domnívá se, že soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti musí v této oblasti dodržovat lidská práva, zejména pokud jde o ochranu údajů a respektování soukromí, a členské státy za to musí nést odpovědnost; domnívá se, že se jedná o převedení úkolů veřejné služby a že se za porušování lidských práv a humanitárního práva zaměstnanci těchto společností musí zodpovídat státy i tyto společnosti;

 

37. trvá mimo jiné na tom, že nedostatečný právní rámec, nedostatek transparentnosti a kontroly obchodu se zbraněmi způsobily lidské utrpení, podnítily ozbrojené konflikty, nestabilitu a korupci, znemožnily mírový proces a vedly ke svržení demokraticky zvolených vlád a narušení právního státu, lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; trvá proto na tom, aby byla tato otázka v rámci tohoto zasedání projednána;

 

38. považuje rovněž za velmi důležitý bod týkající se lidských práv a životního prostředí a domnívá se, že úzce souvisí s právem národů rozhodovat o svých přírodních zdrojích, území a udržitelném environmentálním uspořádání; považuje proto za zásadní, aby všichni ratifikovali a prováděli Kjótský protokol a další mezinárodní úmluvy, které umožňují skutečné využívat tato práva;

 

Situace v oblasti lidských práv vyžadující pozornost Rady pro lidská práva

 

39. bere na vědomí rozhodnutí Rady pro lidská práva prodloužit mandát mezinárodní nezávislé komise pro vyšetření všech porušení mezinárodních lidskoprávních předpisů od března 2011 obsažené v rezoluci 25/23; důrazně odsuzuje použití chemických zbraní vůči syrskému obyvatelstvu; vyjadřuje politování nad neúspěchem druhého kola ženevských jednání a zdůrazňuje, že o budoucím osudu Sýrie musí rozhodovat výhradně syrský lid; podporuje politické řešení konfliktu přijaté Syřany bez jakéhokoli vměšování zvnějšku, které by umožnilo široký národní dialog s cílem účinně odpovědět na oprávněná očekávání a obavy syrského obyvatelstva v otázce demokratických změn;

 

40. konstatuje, že situace lidských práv v Íránu se dále zhoršuje; podotýká, že represivní opatření proti demonstrantům a pokojným disidentům (včetně studentů, členů akademické obce, obhájců lidských práv), aktivistům a aktivistkám bojujícím za práva žen, právníkům, novinářům, bloggerům a řeholníkům jsou v této zemi na denním pořádku; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou musí plnit mezinárodní společenství při zajišťování míru; vyjadřuje vážné znepokojení nad ustavičným zhoršováním situace v oblasti lidských práv v Íránu, nad rostoucím počtem politických vězňů a vězňů svědomí, stále vysokým počtem poprav, včetně poprav nezletilých osob, mučením, nespravedlivými soudními procesy, přemrštěnými částkami požadovanými jako kauce a závažnými omezeními svobody informací, projevu, shromažďování, náboženského vyznání, vzdělávání a pohybu; vítá rozhodnutí Rady pro lidská práva prodloužit mandát zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Islámské republice Írán o jeden rok;

 

41. uznává, že Myanmar vytrvale uskutečňuje politické a občanské právní reformy, vybízí však orgány, aby své úsilí zintenzivnily, a zejména propustily politické vězně, a aby se vší důrazností postupovaly proti násilí mezi jednotlivými částmi společnosti; vyjadřuje hluboké znepokojení, pokud jde o násilí v Arakanském státě, jež je dlouhodobým následkem diskriminačních politik namířených proti Rohingyům; vítá prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru o další rok;

 

42. lituje, že do diskuse nebyla zařazena situace v Latinské Americe, zejména v Hondurasu a v Paraguayi; požaduje, aby byla situace v oblasti lidských práv v Hondurasu a Paraguayi po státních převratech důkladně sledována a aby bylo učiněno vše pro obnovení demokracie a právního státu v těchto zemích; vyzývá delegaci Unie a delegace jejích členských států, aby se zasadily o odsouzení těchto státních převratů, aby fakticky neuznaly vzniklé vlády a požadovaly postavení viníků před soud; žádá rovněž, aby byly vyšetřeny pokusy o státní převrat v dalších zemích Latinské Ameriky, například v Ekvádoru nebo Venezuele, a aby byla objasněna odpovědnost jednotlivých stran, včetně třetích zemí;

 

43. lituje rovněž, že se toto zasedání nezabývá otázkou lidských práv v Mexiku, kde roste počet zmizení a mimosoudních poprav, včetně velkého počtu vražd žen, přičemž byla prokázána odpovědnost orgánů za tyto činy; je velmi znepokojen beztrestností, která panuje v Mexiku, kde zmizelo více než 22 000 osob, z toho více než polovina v posledních letech, přičemž 98 % trestných činů není potrestáno; odsuzuje kriminalizaci a represe namířené proti studentům, novinářům, sociálním aktivistům, představitelům zemědělců a odborářů v této zemi, stejně jako zmizení a vraždy; žádá, aby delegace EU a členských států na 28. zasedání podpořily žádosti nevládních organizací o to, aby úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu a soud v Haagu věnovaly zvláštní pozornost trestným činům spáchaným v Mexiku a případně zahájily mezinárodní vyšetřování;

 

44. lituje rovněž, že na pořad jednání nebyla zařazena otázka lidských práv v Turecku; konkrétně je znepokojen zhoršováním stavu demokracie v této zemi a stupňováním represí proti stoupencům demokracie, zvoleným zástupcům a politickým aktivistům, představitelům odborů, novinářům, zastáncům lidských práv či umělcům; konstatuje, že tyto represe jsou zvláště zacíleny proti Kurdům; žádá delegaci Unie, aby dbala na to, aby v průběhu 28. zasedání Rady pro lidská práva došlo k debatě na toto téma a aby byla výslovně vyjádřena podpora obnovení diskusí o mírovém procesu;

 

45. žádá rovněž, aby byla projednána otázka Egypta v oblastech, kterým musí Rada pro lidská práva věnovat pozornost; je vážně znepokojen všeobecným zhoršením situace v oblasti lidských práv v této zemi; je znepokojen zákonem, který omezuje demonstrace, a žádá Egypt, aby dodržoval mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které v tomto ohledu přijal; připomíná, že účast na pokojných demonstracích nebo kritika vlády by neměly být důvodem k zadržování či stíhání; vyzývá egyptské orgány, aby ukončily veškeré případy pronásledování a represe, a to i na soudní úrovni, namířené proti aktivistům, novinářům, politické opozici, obráncům lidských práv a odborářům; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stát úmyslně používá hromadná odsouzení a trest smrti jako nástroj svévolného a politicky motivovaného stíhání s cílem tvrdě zakročit proti politické opozici;

 

46. je obzvláště znepokojen podmínkami, v nichž by měly proběhnout budoucí volby, zejména v Súdánu a Burundi; připomíná, že je naprosto nezbytné, aby byl v otázce hlasování a způsobu jeho organizace vždy nalezen široký konsensus mezi vládami, opozicí a občanskou společností; žádá, aby mezinárodní pomoc při volbách byla důsledně podmíněna dodržováním lidských práv, případně okamžitým ukončením konfliktů a transparentním, svobodným a spravedlivým procesem;

 

Situace v oblasti lidských práv v Palestině a na ostatních okupovaných arabských územích

 

47. vítá zvláštní pozornost věnovanou na 28. zasedání Rady pro lidská práva situaci lidských práv v Palestině a na ostatních okupovaných arabských územích, zejména právu palestinského lidu na sebeurčení a vytvoření nezávislého a životaschopného státu v hranicích z roku 1967; důrazně vybízí delegaci Unie, aby odsoudila jakoukoli formu kolonialismu, zejména v Palestině, a to jak na Západním břehu Jordánu, tak ve východním Jeruzalémě;

 

48. odsuzuje přetrvávající politiku kolonizace a okupace, kterou Izrael provádí na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, a to v rozporu s mezinárodním právem; důrazně odsuzuje vyhnání beduínských komunit z území jejich předků v Negevské poušti a v okolí východního Jeruzaléma i politiku přesídlování, kterou Izrael používá vůči beduínům; odsuzuje systematické bourání palestinských domů, které je používáno jako nástroj hromadného potrestání a kolonizace; zdůrazňuje, že tato politika znamená zabírání palestinské půdy, znemožňuje využívání zemědělské půdy a ničí společenství; odsuzuje tuto politiku, jejímž cílem je vyloučit možnost existence palestinského státu, jehož hlavním městem by byl v souladu s rezolucemi OSN východní Jeruzalém; důrazně žádá delegace členských států a Unie, aby odsuzovaly tuto izraelskou politiku, vyžadovaly její okamžité ukončení a přijaly všechna opatření, která jsou pro tento účel nezbytná;

 

49. připomíná význam zprávy OSN o situaci lidských práv na palestinských územích, která uvádí, že „izraelská politika na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy má rysy apartheidu, a to vzhledem k soustavnému utlačování palestinského obyvatelstva a faktickému vyvlastňování jeho půdy“, porušování základních práv Palestinců izraelskými ozbrojenými silami a etnické čistky ve východním Jeruzalémě společně se snahou izraelských orgánů judaizovat Jeruzalém s cílem převzít nad ním kontrolu; zdůrazňuje, že po šesti letech vyšetřování na místě uvedl vyšetřovatel Richard Falk znepokojivé skutečnosti, pokud jde o situaci Palestinců, a důrazně odsoudil izraelskou okupaci; zdůrazňuje, že zpráva rovněž navrhuje řešení, které by stát potrestalo za tento postup, v podobě bojkotování jeho výrobků;

 

50.  vítá zprávu organizace Amnesty International za období 2014/2015, která odsuzuje násilné činy, jichž se dopustili izraelští vojáci na Západním břehu Jordánu, a připomíná brutální izraelskou okupaci palestinských území; zdůrazňuje, že podle různých zpráv lze zacházení izraelské armády s Palestinci srovnávat s válečnými zločiny; uvádí, že zdravotničtí pracovníci se podílejí společně s izraelskou armádou na špatném zacházení s palestinskými vězni;

 

51.  odsuzuje situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích; žádá Stát Izrael, aby okamžitě ukončil hromadné věznění, administrativní zadržování, převozy politických vězňů mimo okupovaná území, což znemožňuje návštěvy jejich rodin, špatné zacházení a mučení, odmítání odpovídající a vhodné lékařské péče, která jsou zřejmým porušením mezinárodního práva; opakovaně odsuzuje veškeré formy mučení a špatného zacházení; žádá Izrael, aby okamžitě zajistil soulad s úmluvou OSN proti mučení, jejíž stranou je; odsuzuje zadržování dětí a špatné zacházení s nimi a požaduje okamžité propuštění uvězněných žen a dětí; odsuzuje zacházení izraelských soudů s dětmi;

 

52. odsuzuje situaci palestinských vězňů a požaduje jejich propuštění; připomíná své usnesení ze dne 14. března 2013, v němž izraelskou vládu vyzývá, aby dodržovala práva palestinských vězňů a chránila jejich zdraví i životy; je znepokojen osudem palestinských vězňů, kteří jsou zadržováni, aniž by byli obviněni; zdůrazňuje, že proti těmto zadrženým by mělo být vzneseno obvinění a mělo by s nimi proběhnout soudní řízení, v jehož rámci by požívali soudních záruk v souladu s mezinárodními standardy, nebo by měli být urychleně propuštění; vyjadřuje rovněž své hluboké znepokojení, pokud jde o situaci a zdraví palestinských vězňů, kteří drží dlouhodobou hladovku, a žádá Izrael, aby těmto vězňům umožnil neomezený přístup k odpovídající zdravotní péči;

 

53.  žádá, aby bylo vzhledem k porušování lidských práv vůči státu Izrael zavedeno zbrojní embargo; žádá Unii a její členské státy, aby ukončily jakoukoli spolupráci s Izraelem v rámci Evropské obranné agentury a iniciativy Horizont 2020; odsuzuje agresi Izraele v červenci a srpnu 2014 a řadu válečných zločinů, které byly spáchány vůči obyvatelstvu pásma Gazy; žádá, aby bylo obležení pásma Gazy okamžitě ukončeno;

 

54. vyjadřuje politování nad tím, že na pořad jednání 28. zasedání Rady pro lidská práva nebyla zařazena otázka Západní Sahary; opět zdůrazňuje, že v případě konfliktu v oblasti Západní Sahary jde o dekolonizaci a že podle mezinárodního práva nevykonává Marocké království nad Západní Saharou žádnou vyšší moc a je považováno za okupační mocnost; odsuzuje soustavné porušování lidských práv Sahrawinců a vyzývá k ochraně základních práv obyvatel Západní Sahary, včetně svobody sdružování, svobody projevu a práva demonstrovat; požaduje okamžité osvobození všech sahrawinských politických vězňů; zdůrazňuje, že je nezbytný mezinárodní dohled nad situací lidských práv v oblasti Západní Sahary; žádá Maroko a Frontu Polisario, aby pokračovaly v jednáních s cílem dosáhnout mírového a trvalého řešení konfliktu v oblasti Západní Sahary, a znovu potvrzuje právo Sahrawinců na sebeurčení, o němž se musí rozhodnout v demokratickém referendu, v souladu s rezolucemi OSN č. 34/37 a 35/19;

 

Rasismus, rasová diskriminace, xenofobie a s ní související netolerance – monitorování a uplatňování deklarace a akčního programu z Durbanu

 

55. vítá pozornost věnovanou těmto otázkám na 28. zasedání Rady pro lidská práva; opět odsuzuje rasistické, antisemitské, homofobní a xenofobní násilí a násilí směřující proti migrantům, které v některých členských státech dosáhlo znepokojivé úrovně, aniž by příslušné orgány podnikly rozhodné akce; je velmi znepokojen nárůstem nenávistných projevů vůči menšinám a skupinám obyvatel a stigmatizace těchto menšin a skupin a rostoucím vlivem těchto jevů ve sdělovacích prostředcích a v politických hnutích a stranách, což se v některých členských státech odráží na nejvyšší politické úrovni a mimo jiné to vedlo k přijetí restriktivních zákonů;

 

56. lituje, že tato konference se nezabývá případy diskriminace žen jako zvláštním bodem; zdůrazňuje, že všeobecný přístup ke zdravotnictví a k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví musí zůstat politickou prioritou, včetně svobodného přístupu k sexuální výchově, k metodám antikoncepce a k právu na přerušení těhotenství; zdůrazňuje, že vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách a boj proti sexuálnímu vykořisťování a obchodu s lidmi musí být prioritami a jejich cílem musí být rovnost mužů a žen; žádá proto Radu OSN pro lidská práva a mezinárodní společenství, aby prováděly procesy ICPD + 20, Peking + 20 a Rio + 20; zdůrazňuje rovněž význam, který pro členské státy Unie má uplatňování doporučení Rady OSN pro lidská práva z roku 2002 týkajících se mezinárodní ochrany, pokud jde o pronásledování související s genderovou identitou, zejména v rámci imigračních politik;

 

57. vyjadřuje rovněž politování nad tím, že tato konference se nezabývá otázkami souvisejícími s právy lesbických žen, gayů, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob; odsuzuje násilí a diskriminaci, jimž jsou tyto osoby vystaveny v celém světě; odsuzuje zejména nucenou sterilizaci transsexuálů, která přetrvává v některých státech, včetně států Unie, a vyzývá k okamžitému ukončení tohoto porušování lidských práv; vyzývá mezinárodní společenství k úvaze o prostředcích, jak přizpůsobit jejich rodinné právo vývoji současných podob rodiny, včetně možnosti svazku a adopce pro osoby stejného pohlaví; zdůrazňuje, že lesbické ženy často čelí mnohonásobné diskriminaci (jakožto ženy a jakožto lesbičky) a že opatření ve prospěch rovnosti pro lesbické ženy, gaye, bisexuální, transsexuální a intersexuální osoby musí být prováděna současně s opatřeními podporujícími rovnost žen a dívek, s cílem dosáhnout rovnosti a nediskriminace;

 

58. vyjadřuje znepokojení, pokud jde o nárůst zákonů, postupů a projevů násilí vůči jednotlivým osobám na základě jejich sexuální orientace a jejich pohlaví; vybízí k důslednému sledování situace v Nigérii a Gambii, kde zákony přijaté v poslední době proti lesbickým ženám, gayům, bisexuálním, transsexuálním a intersexuálním osobám ohrožují život sexuálních menšin; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tzv. „antipropagandistickými“ zákony omezujícími svobodu projevu a shromažďování, které platí v Rusku nebo v Litvě nebo které v současnosti projednává kyrgyzský parlament; vítá rezoluci Rady pro lidská práva o boji proti násilí a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity, která byla přijata dne 26. září 2014; vyjadřuje politování nad tím, že Rada pro lidská práva přijala dne 26. června 2014 rezoluci o ochraně rodiny, která může ohrozit zásadu univerzálních a nedělitelných lidských práv; opětovně vyjadřuje svou podporu další činnosti vysokého komisaře pro lidská práva s cílem podporovat a chránit veškerá lidská práva lesbických žen, gayů, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob, zejména prostřednictvím prohlášení, zpráv a kampaně „Svoboda a rovnost“; vybízí úřad vysokého komisaře OSN, aby nadále bojoval proti diskriminačním zákonům a postupům;

 

Technická pomoc a posilování kapacit

 

59. bere na vědomí bod týkající se technické spolupráce v oblasti lidských práv v Afghánistánu; vyzývá delegaci Unie a delegace jejích členských států, aby dosvědčily, že okupace Afghánistánu silami NATO situaci lidských práv v této zemi dále zhoršila; žádá Radu pro lidská práva, aby usilovala o zřízení vyšetřovací komise pod záštitou OSN a o zahájení soudního řízení týkajícího se válečných zločinů, zvěrstev a vražd civilního obyvatelstva v Iráku a Afghánistánu v rámci pravomocí Mezinárodního trestního soudu;

 

60. bere rovněž na vědomí bod týkající se technické pomoci Libyi v oblasti lidských práv; opětovně odsuzuje vojenskou intervenci v Libyi vedenou pod záštitou NATO a zdůrazňuje, že situace se v žádném případě nestabilizuje, naopak se zdá, že se od „oficiálního ukončení“ války zhoršuje a vede k rozdělení země a k tomu, že státní orgány nejsou schopny bránit násilnostem, přibývá rasisticky motivovaných trestných činů a neexistuje spravedlnost a demokracie; přeje si, aby Rada pro lidská práva mohla provést nezávislé a nestranné vyšetřování stávající situace v oblasti lidských práv v této zemi, které by ozřejmilo odpovědnost všech sil, které se do konfliktu zapojily; žádá, aby byla okamžitě zastavena spolupráce mezi misí EUBAM na pomoc při kontrole hranic a libyjskými orgány, neboť tato mise provádí výcvik vojenských a policejních sil a dává jim k dispozici vybavení se špičkovou technologií s cílem bránit jakémukoli odchodu migrantů a uprchlíků v zemi, která je vystavena všeobecné partyzánské válce a kde není zajištěna ochrana práv migrantů a uprchlíků; žádá, aby byla naléhavě přijata podpůrná opatření koordinovaná s občanskou společností a příslušnými orgány směřující k zavedení vnitrostátního azylového systému a systému přijímání migrantů, který bude respektovat práva žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů;

 

61. bere na vědomí bod týkající se technické pomoci a posílení kapacit v oblasti lidských práv v Jižním Súdánu; vyjadřuje své hluboké znepokojení, pokud jde o stávající konflikt, který způsobuje oběti mezi civilním obyvatelstvem a v jehož rámci jsou násilím verbovány děti; vyzývá k okamžitému příměří mezi oběma stranami konfliktu a vyjadřuje svou podporu neutrálnímu zprostředkování, které by umožnilo dospět co nejdříve k dohodě; vyjadřuje podporu občanské společnosti, která požaduje mírové politické řešení tohoto konfliktu; vyzývá k nenásilnému politickému řešení vnitřních neshod a k odzbrojení a rozpuštění milicí; vyzývá k poskytnutí větší humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu, které zachvátil tento konflikt nebo se snaží ze země uprchnout; naléhavě vyzývá obě strany, aby agenturám OSN, které tuto pomoc mají poskytovat, umožnily volný přístup do země; žádá Unii a její členské státy, aby zvýšily objem finančních prostředků, které mají sousedním zemím pomoci zvládnout příliv uprchlíků; vyzývá Unii a její členské státy, aby uprchlíkům, kteří se snaží uniknout krizi v Jižním Súdánu, otevřely své hranice;

 

62. bere na vědomí bod týkající se posílení kapacit a technické spolupráce s Pobřežím slonoviny v oblasti lidských práv; domnívá se také zde, že je zapotřebí provést objektivní a nestranné posouzení vývoje situace v oblasti lidských práv v této zemi, zejména od okupace země francouzskou armádou;

 

63. vítá zvláštní pozornost věnovanou v rámci 28. zasedání Rady pro lidská práva Haiti; vyjadřuje politování nad stále dramatickou humanitární situací v této zemi a nad skutečností, že stále nebyly napraveny škody způsobené uragány v roce 2010; zdůrazňuje, že situace extrémní chudoby země znásobila ničivé účinky přírodních katastrof a zapříčinila nejzávažnější humanitární krizi za celá desetiletí; znovu upozorňuje na dluh a obrovskou dluhovou službu, již v zemi prosadila Francie a mezinárodní organizace (v prvé řadě Mezinárodní měnový fond) a která zapříčinila nedostatečný rozvoj země; vítá mezinárodní solidaritu, která se projevila na pomoc Haiti, především regionální solidaritu, zejména vyslání lékařů a specializovaného personálu z Kuby, kteří ošetřili desítky tisíc osob ohrožených cholerou, finanční podporu poskytnutou Haiti prostřednictvím humanitárního fondu zemí sdružení ALBA, pokračování energetické podpory pomocí projektu Petrocaribe a vytvoření zvláštního plánu pro přímé zásobování palivem pro vozidla humanitární pomoci, zemědělské iniciativy zaměřené na zásobování potravinami, výrobní plány a zalesňovací kampaň; požaduje, aby bylo zahájeno šetření ohledně dohadů, že část pomoci, zejména pomoc poskytnutá Evropskou unií, na Haiti údajně nikdy nedorazila, a aby byla posouzena účinnost sítě distribuce pomoci; žádá rovněž o provedení bilance skutečně poskytnuté pomoci;

 

64. bere na vědomí rozhodnutí Rady pro lidská práva prodloužit mandát nezávislého experta pro situaci lidských práv v Mali o jeden rok s cílem pomoci malijské vládě v její činnosti na podporu a ochranu lidských práv a žádost, aby tento nezávislý expert předložil radě na jejím 28. zasedání zprávu; požaduje důkladné vyhodnocení zvěrstev a zločinů spáchaných v Mali všemi přítomnými silami; žádá delegaci Unie a delegace jejích členských států, aby se zasadily o podporu mírového řešení konfliktu místo jednostranných ozbrojených intervencí, jak tomu bylo v Mali;

 

65. vítá prodloužení mandátu nezávislé experty pro situaci v oblasti lidských práv ve Středoafrické republice o jeden rok; vyjadřuje politování nad zhoršující se humanitární situací a situací v oblasti lidských práv ve Středoafrické republice od počátku francouzské intervence v prosinci 2013; odsuzuje nesčetné případy zneužívání moci, které se dotýkají veškerého obyvatelstva, zejména žen a dětí; vyjadřuje politování nad přemísťováním obyvatelstva a nad hygienickými podmínkami; vyzývá mezinárodní společenství a dárce, aby více podporovali humanitární pomoc;

 

o

o o

 

66. pověřuje delegaci Evropského parlamentu vyslanou na 28. zasedání Rady pro lidská práva, aby tlumočila postoje vyjádřené v tomto usnesení, a vyzývá tuto delegaci, aby po skončení své mise podala zprávu podvýboru pro lidská práva; považuje za vhodné, aby Evropský parlament i nadále vysílal na příslušná zasedání Rady pro lidská práva své delegace;

 

67. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a pracovní skupině EU-OSN zřízené Výborem pro zahraniční věci.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí