Postup : 2015/2592(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0239/2015

Předložené texty :

B8-0239/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 12/03/2015 - 8.4
CRE 12/03/2015 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0074

NÁVRH USNESENÍ
PDF 137kWORD 74k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0239/2015
9.3.2015
PE552.218v01-00
 
B8-0239/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o vraždě Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku (2015/2592(RSP))


Tamás Meszerics, Rebecca Harms, Heidi Hautala, Peter Eriksson, Helga Trüpel, Bart Staes, Ernest Urtasun, Barbara Lochbihler, Reinhard Bütikofer, Indrek Tarand, Michèle Rivasi, Bronis Ropė za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o vraždě Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku (2015/2592(RSP))  
B8‑0239/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Rusku, zejména na své usnesení ze dne 23. října 2012 o zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského(1), ze dne 13. června 2013 o právním státě v Rusku(2) a ze dne 13. března 2014 o Rusku: rozsudky vynesené nad demonstranty účastnícími se protestů na Blatném náměstí(3), ze dne 23. října 2014 o zrušení nevládní organizace Memorial (nositelky Sacharovovy ceny za rok 2009) v Rusku(4) a ze dne 15. ledna 2015 o Rusku, zejména o případu Alexeje Navalného(5),

–       s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. února 2015 o vraždě Borise Němcova,

–       s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 3. března 2015 ke skutečnosti, že poslankyni Sandře Kalnieteové nebylo povoleno vstoupit na území Ruské federace;

–       s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky o pokračujícím zadržování Nadiji Savčenkové,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že dne 27. února 2015 byl bývalý místopředseda vlády Ruské federace a poté jeden z vůdců opozice Boris Němcov zastřelen neznámým útočníkem v blízkosti Kremlu na Velkém Moskvoreckém mostě, který je obvykle pečlivě sledován policií a videokamerami;

B.     vzhledem k tomu, že k vraždě došlo krátce poté, co pan Němcov na nezávislé rozhlasové stanici Echo Moskvy vyzval lidi, aby se zúčastnili pochodu proti hospodářské krizi, rozsáhlé korupci a válce na Ukrajině naplánovanému na 1. března 2015; vzhledem k tomu, že podle jeho spolupracovníků sestavoval pan Němcov spis obsahující důkazy pro tvrzení, že ruští vojáci podporují separatistické síly v doněckém a luhanském regionu na východní Ukrajině, a údajně měl v úmyslu tuto zprávu někdy v březnu 2015 zveřejnit;

C.     vzhledem k tomu, že dne 1. března 2015 pochodovaly v Moskvě a dalších ruských městech desetitisíce lidí, aby vzdaly hold a čest opozičnímu politikovi, a nesly portréty pana Němcova a transparenty s nápisem „Já se nebojím“;

D.     vzhledem k tomu, že dne 2. března 2015 odepřely ruské úřady vstup maršálkovi polského Senátu Bogdanu Borusewiczovi a poslankyni EP Sandře Kalnieteové z důvodu její „protiruské činnosti“ – jak tomu bylo v případě poslankyně EP Rebeccy Harmsové v září 2014 –, čímž potvrdily, že existuje černá listina západních činitelů, vypracovaná jako odveta za zákazy vstupu pro některé ruské občany uvalené ze strany EU a USA;

E.     vzhledem k tomu, že od ruské agrese proti Ukrajině zvýšily ruské úřady a státní sdělovací prostředky svůj tlak na opozici, disidenty a nezávislé hlasy a zintenzivnily jejich zastrašování, a vytvořily tak atmosféru strachu pro všechny kritiky Kremlu, kteří jsou vykreslováni jako zrádci;

F.     vzhledem k tomu, že dne 4. března 2015 zamítl moskevský soud další odvolání ukrajinské poslankyně Nadiji Savčenkové, která již déle než 80 dnů drží hladovku na protest proti svému nezákonnému věznění Ruskou federací;

G.     vzhledem k tomu, že zabití Němcova je poslední v řadě vražd vysoce postavených protikorupčních aktivistů a bojovníků za lidská práva, včetně Alexeje Děvotčenka, Natalije Estěmirovové, Alexandra Litviněnka, Sergeje Magnitského, Stanislava Markelova a Anny Politkovské; vzhledem k tomu, že v žádném z těchto případů nebyli viníci postaveni před soud;

H.     vzhledem k tomu, že se v Rusku situace v oblasti lidských práv v posledních letech neustále zhoršuje, a vzhledem k tomu, že ruské orgány přijaly řadu zákonů, které obsahují nejednoznačná ustanovení a jsou používány k dalšímu omezování zástupců opozice a subjektů občanské společnosti a brání svobodě projevu a shromažďování;

I.      vzhledem k tomu, že podle ruského zákona o „zahraničních agentech“ musí nevládní organizace, které přijímají finanční prostředky ze zahraniční a jsou „politicky činné“, požádat o zařazení do zvláštního státního seznamu zahraničních agentů, a vzhledem k tomu, že mezitím jsou často přímo vládou označeny za „zahraniční agenty“, což znamená, že jsou podrobeny další důkladné kontrole ze strany státu a musí u všech svých publikací, tiskových prohlášení a zpráv uvádět, že byly vypracovány zahraničním agentem;

J.      vzhledem k tomu, že uplatňování tohoto zákona zahrnuje tvrdé akce, jako jsou například razie prováděné úřadem státního zástupce, konfiskace majetku, správní pokuty a další opatření, jež mají za cíl zabránit organizacím občanské společnosti v jejich činnosti a odradit je od jejich práce; vzhledem k tomu, že ministerstvo spravedlnosti využilo své nové pravomoci na to, aby označilo 42 skupin, včetně nejzkušenějších a autoritativních organizací pro lidská práva v zemi, za „zahraniční agenty“, a pod byrokratickými záminkami se pokusilo zakázat činnost několika dalším skupinám;

K.     vzhledem k tomu, že v lednu 2015 učinila Duma první krok ke schválení nového zákona, který by zakázal činnost „nežádoucích“ zahraničních organizací považovaných za hrozbu pro národní bezpečnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví a umožnil by státním orgánům zmrazit majetek organizace a potrestat její zaměstnance uložením pokut nebo až osmi lety vězení;

L.     vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a že se tudíž zavázala k respektování zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že pokračující závažné porušování zásad právního státu a přijetí restriktivních zákonů v posledních měsících stále častěji vyvolává pochybnosti, zda Rusko dodržuje své mezinárodní a vnitrostátní závazky;

1.      rozhodně odsuzuje vraždu Borise Němcova a vyjadřuje svou soustrast rodině oběti; všem lidem v Rusku, kteří se v posledních dnech shromáždili na náměstích velkých měst země, aby bránili demokracii a zastavili ruskou agresi proti Ukrajině, projevuje svou účast a podporu;

2.      požaduje rychlé, transparentní a nestranné vyšetření okolnosti atentátu, aby mohli být viníci postaveni před soud;

3.      zastává názor, že tato vražda je dalším znamením a důsledkem atmosféry strachu a zastrašování ovlivňující politický systém Ruské federace, který nabral v posledních letech výrazný obrat k autoritářství; ostře kritizuje skutečnost, že jen několik hodin po zavraždění Borise Němcova se v ruských sdělovacích prostředcích rozšířila obvinění, že tato vražda mohla být pouze v zájmu USA, Ukrajiny nebo islamistů;

4.      vyzývá ruské úřady, aby zastavily veškerý tlak, represivní akce a zastrašování – a to jak politické, tak soudní – vůči vedoucím představitelům opozice, zástupcům občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům a umožnily jim svobodně jednat v souladu se základními principy ruské ústavy;

5.      naléhavě vyzývá ruské soudní a donucovací orgány, aby své povinnosti vykonávaly účinně, nezaujatě a nezávisle a nepodléhaly politickým vlivům;

6.      vyzývá ruské orgány, aby ukončily veškeré obtěžování a verbální i fyzické útoky proti všem obráncům lidských práv na celém území Ruské federace a aby zajistily, aby tito mohli za všech okolností vykonávat svou legitimní činnost bez překážek;

7.      znovu opakuje své vážné znepokojení nad zákonem o „zahraničních agentech“ a způsobem jeho uplatňování a vyzývá k jeho revizi; domnívá se, že definice „politické činnosti“ prováděné nevládními organizacemi, které přijímají finanční prostředky ze zahraničí, je tak široká, aby v praxi umožnila státu kontrolu nad téměř jakoukoli organizovanou činností týkající se veřejného života;

8.      vítá rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2015 zamítnout stížnost ministerstva spravedlnosti, v níž požadovalo uzavření ruské společnosti Memorial a tvrdilo, že svou organizační strukturou porušuje právo, a žádá, aby všechny další nevládní organizace zařazené na seznam „zahraničních agentů“ byly z tohoto seznamu vyškrtnuty;

9.      vyzývá Rusko, aby v plném rozsahu zrušilo federální zákon o propagaci netradičních sexuálních vztahů a obdobné regionální zákony o zákazu propagace, které jsou využívány k omezování lidských práv a zejména svobody projevu a shromažďování v souvislosti se sexuální orientací a genderovou identitou; vyjadřuje upřímné obavy z negativních důsledků těchto zákonů na společnost, protože vytvářejí prostředí, v němž diskriminace, nenávistné verbální projevy a násilí z nenávisti zaměřené vůči osobám z komunity LGBTI zůstávají nepotrestány; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, delegaci EU v Rusku a členské státy EU, aby odsoudily násilné činy vůči osobám z komunity LGBTI a ochráncům lidských práv, aby na tento problém upozorňovaly příslušné ruské vedoucí činitele a aby podpořily iniciativy občanské společnosti a vládní iniciativy zaměřené na monitorování případů násilí a na vzdělávání pracovníků donucovacích orgánů;

10.    připomíná, že je důležité, aby Rusko jakožto člen Rady Evropy a OBSE plnilo všechny své mezinárodní právní závazky a dodržovalo základní lidská práva a právní stát, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

11.    vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zajistily, aby při konzultacích mezi EU a Ruskem o lidských právech, jakmile budou obnoveny, bylo na případy všech osob stíhaných z politických důvodů upozorňováno a aby zástupci Ruska byli při těchto konzultacích oficiálně požádáni, aby se ke každému jednotlivému případu vyjádřili;

12.    vyzývá příslušné předsedy Rady a Komise, aby spolu s místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou tyto případy nadále pečlivě sledovali, monitorovali soudní procesy, upozorňovali na tyto problémy různými prostředky při schůzkách s Ruskem a aby o svých výměnách názorů s ruskými orgány podávali Parlamentu zprávy;

13.    naléhavě vyzývá Radu, aby vůči Rusku vypracovala jednotnou politiku, která by 28 členských států EU a evropské orgány zavázala k tomu, aby hájily důrazné společné poselství o úloze lidských práv ve vzájemných vztazích mezi EU a Ruskem a o potřebě ukončit porušování svobody projevu, shromažďování a sdružování v Rusku;

14.    naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby zajistily, aby se Unie chopila každé příležitosti, kterou ji poskytuje ruské vnitrostátní právo, a dále spolupracovala s ruskými organizacemi občanské společnosti, včetně těch, které usilují o prosazení hodnot demokracie, lidských práv a právního státu, a podporovala je;

15.    naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby s ohledem na probíhající fázi plánování finančních nástrojů EU zvýšily svou finanční podporu ruské občanské společnosti prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva i finanční prostředky pro organizace občanské společnosti a místní orgány a aby zahrnuly Fórum občanské společnosti EU–Rusko do nástroje partnerství a do přeshraničních a vícestranných programů evropského nástroje sousedství s cílem zajistit udržitelnou a věrohodnou dlouhodobou podporu;

16.    vyzývá k okamžitému propuštění Nadiji Savčenkové a k respektování její imunity coby plnoprávné členky Parlamentního shromáždění Rady Evropy; vyjadřuje hluboké znepokojení nad jejím zdravotním stavem a naléhá na ruské soudní orgány, aby uplatnily humanitární právo;

17.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

(1)

Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 13.

(2)

Přijaté texty P7_TA(2013)0284.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0253.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0039.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0006.

Právní upozornění - Ochrana soukromí