Návrh usnesení - B8-0251/2015Návrh usnesení
B8-0251/2015

NÁVRH USNESENÍ o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku

9.3.2015 - (2015/2592(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Piernicola Pedicini, Kristina Winberg, Peter Lundgren za skupinu EFDD

Postup : 2015/2592(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0251/2015
Předložené texty :
B8-0251/2015
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0251/2015

Usnesení Evropského parlamentu o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku

(2015/2592(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Rusku,

−      s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2012 a o politice Evropské unie v této oblasti[1],

−      s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 30. prosince 2014 o odsouzení Alexeje Navalného a jeho bratra Olega Navalného soudem v Zamoskvorečí,

−      s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 4. března 2015 o pokračujícím zadržování Nadiji Savčenkové,

−      s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 4. března 2015 o únosu a pokračujícím nezákonném zadržování estonského policisty,

−      s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 3. března 2015 o znemožnění vstupu poslankyně Evropského parlamentu Sandry Kalniete na území Ruské federace,

−      s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. února 2015 o vraždě Borise Němcova,

−      s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv a Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských organizací propagovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody,

−      s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech ze dne 28. listopadu 2013,

−      s ohledem na výsledky zasedání Rady pro zahraniční věci konaných ve dnech 19. ledna 2015, 29. ledna 2015 a 9. února 2015,

−      s ohledem na ruskou ústavu, zejména na její článek 118, který stanoví, že spravedlnost vykonávají v Ruské federaci pouze soudy, a na článek 120, který stanoví, že soudci jsou nezávislí a řídí se pouze ruskou ústavou a federálními zákony,

−      s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, které Rusko ratifikovalo v roce 1973,

−      s ohledem na stávající Dohodu o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé a na přerušená jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Boris Němcov byl ruský liberální politik, spolupředseda Republikánské strany Ruska – Strany lidové svobody (RPR-PARNAS), registrované politické strany, která není zastoupena ve Státní dumě a na úrovni regionálního parlamentu obsadila jedno křeslo;

B.     vzhledem k tomu, že Boris Němcov byl v letech 1997 a 1998 v době prezidentství Borise Jelcina místopředsedou ruské vlády; vzhledem k tomu, že od roku 1999 byl politickým oponentem přímočarým kritikem Vladimira Putina, kdy byl spoluzakladatelem a propagátorem Svazu pravicových sil, liberálně-demokratické koalice, která v parlamentních volbách v prosinci 1999 získala téměř 6 milionů hlasů (8,6 % z celkového počtu hlasů);

C.     vzhledem k tomu, že Boris Němcov byl aktivním organizátorem a účastníkem Pochodů těch, kteří nesouhlasí, civilních akcí Strategie-31 a protestních pochodů „Za spravedlivé volby“, opozičních protestních akcích pořádaných od roku 2006, a vzhledem k tomu, že v roce 2007, 2010 a 2011 byl během demonstrací zatčen;

D.     vzhledem k tomu, že Borise Němcova dne 27. února 2015 na mostě v blízkosti Kremlu a Rudého náměstí v Moskvě, kde kráčel v doprovodu ženy, zavraždil útočník v bílém vozidle, který jej podle oficiální policejní verze události zezadu několikrát zasáhl střelnou zbraní;

E.     vzhledem k tomu, že k vraždě došlo den před konáním plánované demonstrace Němcova proti prezidentu Vladimiru Putinovi a tato akce se poté změnila v pochod, na nějž tisíce lidí přišly uctít památku zavražděného významného politika;

F.     vzhledem k tomu, že v rozhovoru pro Financial Times Boris Němcov prohlásil, že připravuje zprávu o ruských vojácích na Ukrajině, a v jiném rozhovoru uveřejněném dne 10. února 2015 na stránkách ruského zpravodajského serveru „Sobesednik“ vyjádřil obavy, že bude zavražděn;

G.     vzhledem k tomu, že ruské orgány zřídily vyšetřovací výbor, který se má vraždou Borise Němcova zabývat, a tento výbor již uvedl celou řadu možných podezřelých včetně ultranacionalistů, islámských teroristů, osobních nepřátel a skupin spojených s politikou;

H.     vzhledem k tomu, že neexistují jasné důkazy o tom, kdo je za atentát odpovědný ani jaký byl jeho motiv;

I.      vzhledem k tomu, že podle šéfa Federální služby bezpečnosti (FSB) Alexandra Bortnikova bylo zatčeno několik mužů podezřelých ze spáchání tohoto zločinu a vyšetřování stále probíhá;

J.      vzhledem k tomu, že mimo Rusko nejprve politici, kteří jsou odpůrci Vladimira Putina, podezírali jeho, avšak Kreml odmítl veškerá obvinění a prohlásil, že jsou „nelogická“ a „nepřijatelná“, neboť pan Němcov nepředstavoval pro prezidenta nebezpečí; vzhledem k tomu, že Kreml naznačil, že vražda mohla být „provokací“, jejímž cílem bylo destabilizovat ruskou vládu a stát;

K.     vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství vraždu odsoudilo a vyzvalo k jejímu transparentnímu a nezávislému prošetření s cílem dobrat se pravdy;

L.     vzhledem k tomu, že vražda má s největší pravděpodobností politický motiv a že v Rusku by všem měla být zajištěna svoboda slova a politické činnosti, bez předsudků či strachu a pro všechny občany;

M.    vzhledem k tomu, že bylo hojně kritizováno přijetí tzv. zákona o zahraničních agentech, na jehož základě je kterákoli nevládní organizace financovaná ze zahraničních zdrojů a zabývající se volně definovanou „politickou činností“ povinna registrovat se jako „organizace vykonávající funkci zahraničního agenta“;

N.     vzhledem k tomu, že v červnu 2013 byl zaveden federální zákon zakazující „propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi mladistvými“;

O.     vzhledem k tomu, že jak uvádí zpráva Amnesty International nazvaná „Porušování práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování v Rusku“, počet novinářů, kteří byli v Rusku napadeni či zabiti, stále roste;

P.     vzhledem k tomu, že by měla být dodržována svoboda slova i zákony a pravidla, přičemž současně si ruská vláda nepřeje být destabilizována vnějšími činiteli, jako jsou třetí země;

Q.     vzhledem k tomu, že je třeba uvolnit napětí ve vztazích mezi EU a Ruskem a znovu nastolit situaci klidné a pokojné spolupráce;

1.      odsuzuje vraždu Borise Němcova a vyjadřuje soustrast příbuzným oběti i mnoha těm, kteří se zúčastnili pochodu, který se konal po atentátu;

2.      vyzývá ruské orgány, aby vyšetřování probíhalo transparentně a jasně, aby bylo co nejdříve možné zjistit, kdo Borise Němcova zavraždil, a rozkrýt motivy tohoto atentátu;

3.      vyzývá ruské orgány, aby zajistily nezávislost a nestrannost vyšetřování tak, aby jeho součástí nemohly být osoby napojené na stát;

4.      zdůrazňuje, že je důležité zaručit svobodu slova a politické činnosti, umožnit lidem svobodně vyjadřovat své myšlenky a pořádat akce, a v případě potřeby protestní akce a jiné demonstrace, aniž by pořadatelé či účastníci demonstrací čelili násilí, omezování, obtěžování nebo výhrůžkám;

5.      zdůrazňuje důležitost politických opozičních sil pro zajištění neutuchající diskuse a výměny názorů a myšlenek v ruské politice a zákonodárných procesech;

6.      vyzývá ruskou vládu, aby zajistila svobodu projevu, sdružování a shromažďování v Rusku a respektovala svobodnou volbu jednotlivců, bez ohledu na jejich státní příslušnost, sexuální orientaci či politické názory, v souladu s mezinárodním právem a standardy v oblasti lidských práv a ruskou ústavou;

7.      vyzývá ruskou vládu, aby se zasazovala za svobodu a pluralismus sdělovacích prostředků a zajistila, že hromadné sdělovací prostředky budou prosty jakékoli cenzury;

8.      odsuzuje veškeré formy pronásledování a obtěžování novinářů, jakož i neuspokojivé výsledky vyšetřování minulých útoků;

9.      vyzývá ruskou vládu, aby se zasazovala za spravedlivou a svobodnou politickou diskusi a zabránila vytvoření ovzduší netolerance vůči veřejným protestním akcím;

10.    vyzývá ruské orgány, aby zajistily dodržování práv všech menšin a jejich zastoupení ve všech složkách společnosti na politické, sociální, kulturní a hospodářské úrovni;

11.    zdůrazňuje, že evropské orgány a Rusko by měly spolupracovat, aby došlo k obnovení vzájemné důvěry v zájmu uplatňování pohybu osob a zboží a současně za plného dodržování všech základních práv;

12.    vyjadřuje naději, že vztahy mezi Ruskem a EU budou založeny na dodržování lidských práv v kontextu míru a harmonie;

13.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentu, vládě a parlamentu Ruské federace, ESVČ, OBSE a Radě Evropy.