Postup : 2015/2590(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0347/2015

Předložené texty :

B8-0347/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/04/2015 - 16.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0094

NÁVRH USNESENÍ
PDF 135kWORD 62k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0342/2015
13.4.2015
PE555.099v01-00
 
B8-0347/2015

předložený na základě prohlášení Rady

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


připomenutí si 100. výročí genocidy Arménů (2015/2590(RSP))


Knut Fleckenstein, Victor Boștinaru, Richard Howitt, Vincent Peillon, Arne Lietz, Gilles Pargneaux, Sylvie Guillaume, Nikos Androulakis, Demetris Papadakis, Nicola Caputo, Tonino Picula, Marlene Mizzi, Zigmantas Balčytis, Ana Gomes, Tanja Fajon, Siôn Simon, Goffredo Maria Bettini, Andrejs Mamikins, Miroslav Poche, Neena Gill, Soraya Post, Elisa Ferreira, Liisa Jaakonsaari, Pier Antonio Panzeri za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o připomenutí si 100. výročí genocidy Arménů (2015/2590(RSP))  
B8‑0347/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem(1),

–       s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 1987 o politickém řešení arménské otázky(2),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že jednou z hlavních motivací hnutí za sjednocování Evropy a jednou ze základních hodnot Evropské unie je odhodlání zabránit opakování válek a zločinů proti lidskosti v Evropě;

B.     vzhledem k tomu, že v roce 1915, krátce poté, co Osmanská říše vstoupila do první světové války, režim Výboru pro jednotu a pokrok nařídil a uskutečnil v rámci centrálně naplánované operace deportaci a zabití více než milionu osmanských Arménů a vymazání jejich kultury; vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 18. června 1987 uznal, že tyto události představují genocidu ve smyslu Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia;

C.     vzhledem k tomu, že v roce 2015 uběhne 100 let od genocidy Arménů spáchané Osmanskou říší;

D.     vzhledem k tomu, že během první světové války zahynuly v důsledku hladu a nemocí a také cíleného zabíjení zároveň stovky tisíc osmanských muslimů; vzhledem k tomu, že to nijak nesnižuje význam toho, že masové zabíjení osmanských Arménů byl největší jednotlivý zločin první světové války;

E.     vzhledem k tomu, že masová zvěrstva páchaná na osmanských Arménech uznal také sám zakladatel Turecké republiky, Mustafa Kemal Atatürk, který je nazval „zavrženíhodným skutkem“; vzhledem k tomu, že se Turecké republice nepodařilo navázat na toto přiznání a postavit se temným událostem vlastních dějin a že místo toho hájí nejrůznější formy oficiálního popírání této skutečnosti a pokračuje v ničení kulturního dědictví Arménů; vzhledem k tomu, že popírání genocidy představuje její konečnou fázi;

F.     vzhledem k tomu, že změny turecké společnosti, k nimž došlo od začátku 21. století, a reformy, které umožnily zahájení jednání o přistoupení k EU, vytvořily podmínky pro otevřenější a svobodnější diskuzi o historických otázkách v Turecku, včetně arménské otázky; vzhledem k tomu, že v důsledku toho došlo k rozvoji značného počtu iniciativ občanské společnosti a ke kulturním výměnám mezi Tureckem a Arménií; vzhledem k tomu, že řada tureckých nevládních organizací a intelektuálů se chystá veřejně si připomenout 100. výročí arménské genocidy v Istanbulu;

G.     vzhledem k tomu, že podepsáním protokolů o zahájení a rozvoji vzájemných vztahů, včetně otevření hranic, které proběhlo v Ženevě v roce 2009, Turecko a Arménie zahájily proces normalizace diplomatických vztahů; vzhledem k tomu, že od té doby došlo k zastavení tohoto procesu;

H.     vzhledem k tomu, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan vyjádřil soustrast rodinám obětí arménské genocidy a nazval masové zabíjení „nelidským“; vzhledem k tomu, že turecký ministerský předseda Ahmet Davutoğlu prohlásil, že Turecko „sdílí utrpení Arménů“, vyzval k porušení tabu, když hovořil o „velkém traumatu, které zastavilo čas v roce 1915“, a zavázal se k tomu, že „se kulturnímu dědictví Arménů v Turecku dostane řádného uznání“;

I.      vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. dubna 2009 zdůraznil význam uchování vzpomínek na minulost v živé paměti, protože bez pravdy, vzpomínky na minulost a spravedlnosti nelze dosáhnout usmíření;

1.      účastní se připomenutí si 100. výročí genocidy Arménů v duchu solidarity a spravedlnosti a ctí památku nevinných obětí této genocidy; vyzývá Komisi a Radu, aby se připojily k připomenutí si tohoto 100.  výročí; vyjadřuje vděčnost všem, kdo přispěl k vyšetření genocidy Arménů, jejímu uznání a uctění jejich památky;

2.      zdůrazňuje, že včasné předcházení genocidám a zločinům proti lidskosti a jejich účinné trestání by mělo patřit mezi hlavní priority mezinárodního společenství a Evropské unie;

3.      vítá prohlášení prezidenta Erdoğana a ministerského předsedy Davutoğlua, kteří vyjádřily soustrast rodinám obětí a uznaly spáchání zvěrstev proti osmanským Arménům, jako krok správným směrem; vybízí Turecko, aby využilo vzpomínku na 100.  výročí genocidy Arménů jako významnou možnost pokračovat ve snaze vypořádat se s minulostí, přiznat genocidu Arménů, a umožnit tak skutečné usmíření mezi tureckým a arménským národem;

4.      je přesvědčen, že otevřená a svobodná diskuze o historických otázkách v turecké společnosti, včetně arménské genocidy, je nerozlučně spjata s procesem demokratizace, jelikož se zdravá a vyspělá demokracie nemůže zakládat na popírání historických skutečností a odpovědnosti; uznává v této souvislosti zásadní úlohu, kterou hrálo zahájení procesu přistoupení k EU při prosazování demokratizace v Turecku; vyzývá proto k opětovnému oživení procesu přistoupení k EU, který je důležitým katalyzátorem otevřenější a svobodnější diskuze o historických otázkách, včetně vyvraždění osmanských Arménů;

5.      vyzývá Turecko i Arménii, aby na základě bezpodmínečné ratifikace protokolu o zahájení diplomatických vztahů a protokolu o otevření hranic obnovily úsilí o normalizaci vzájemných vztahů; zdůrazňuje společenský, lidský, kulturní a hospodářský přínos, který by měla normalizace vztahů mezi Tureckem a Arménií pro turecký a arménský národ, mj. na základě odstranění vzájemné předpojatosti a vzájemných předsudků;

6.      jednoznačně podporuje činnost tureckých a arménských akademických pracovníků, nevládních organizací a kulturních činitelů při prosazování dialogu a usmíření mezi Turky a Armény; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby tuto činnost důsledně a aktivně podporovaly;

7.      vyzývá turecké orgány, politiky a sdělovací prostředky na všech úrovních, aby upustili od štvavých výroků proti menšinám, mj. proti Arménům, a vynasnažili se bojovat proti verbálním projevům nenávisti a předsudkům proti menšinám mj. tím, že z učebnic odstraní všechny pohrdavé a diskriminační poznámky a zavedou komplexní protidiskriminační legislativu, včetně zákazu diskriminace na základě etnické příslušnost a náboženské identity;

8.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, prezidentovi a parlamentu Arménské republiky a prezidentovi a parlamentu Turecké republiky.

 

 

(1)

Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 163.

(2)

Úř. věst. C 190, 20.7.1987, s. 119.

Právní upozornění - Ochrana soukromí