Postup : 2014/2952(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0359/2015

Předložené texty :

B8-0359/2015

Rozpravy :

PV 29/04/2015 - 21
CRE 29/04/2015 - 21

Hlasování :

PV 30/04/2015 - 10.6
CRE 30/04/2015 - 10.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0182

NÁVRH USNESENÍ
PDF 161kWORD 113k
22.4.2015
PE555.117v01-00
 
B8-0359/2015

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


Zpráva o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2014 (2014/2952(RSP))


Cristian Dan Preda za Výbor pro zahraniční věci

Usnesení Evropského parlamentu o zprávě o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2014 (2014/2952(RSP))  
B8‑0359/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé podepsanou dne 16. června 2008 a ratifikovanou všemi členskými státy EU a Bosnou a Hercegovinou,

–       s ohledem na závěry Evropské rady konané ve dnech 19.–20. června 2003 týkající se západního Balkánu a na jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směrem k evropské integraci“,

–       s ohledem na závěry zasedání Rady, které se konaly ve dnech 20. října, 17.–18. listopadu a 15. a 16. prosince 2014,

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na roky 2014–2014“ ze dne 8. října 2014 (COM(2014)0700) spolu s pracovním dokumentem útvarů Komise SWD(2014)0305 pod názvem „Zpráva o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2014“ a na orientační strategický dokument pro Bosnu a Hercegovinu (2014–2017) přijatý dne 15. prosince 2014,

–       s ohledem na písemný závazek ohledně integrace do EU, který přijalo předsednictvo Bosny a Hercegoviny dne 29. ledna 2015 a který schválilo Parlamentní shromáždění Bosny a Hercegoviny dne 23. února 2015,

–       s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 19. ledna 2015, jímž byl Lars-Gunnar Wigemark jmenován zvláštním zástupcem EU a vedoucím Delegace pro vztahy s Bosnou a Hercegovinou,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–       s ohledem na práci, kterou vykonal stálý zpravodaj Výboru pro zahraniční věci pro Bosnu a Hercegovinu Cristian Dan Preda,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že EU opakovaně uvedla, že jednoznačně podporuje budoucnost Bosny a Hercegoviny v rámci Evropy a její územní celistvost, svrchovanost a jednotu;

B.     vzhledem k tomu, že EU nabídla Bosně a Hercegovině novou příležitost, která vychází z koordinovaného přístupu, jenž je navržen tak, aby pomohl této zemi opětovně zahájit její proces reforem, zlepšil její sociální a hospodářskou situaci a přiblížil ji k Evropské unii; vzhledem k tomu, že přijetí stejného jednoznačného závazku a úsilí se nyní vyžaduje od vedoucích politických elit této země; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU vyžaduje zapojení všech subjektů a musí se týkat celostátního přístupu a všech občanů této země a dále vyžaduje celonárodní konsenzus o programu reforem;

C.     vzhledem k tomu, že příliš složitá a neefektivní struktura orgánů, nedostatečná spolupráce a koordinace vedoucích politických představitelů Bosny a Hercegoviny a na všech úrovních vlády, neexistence společné vize a politické vůle a etnocentrické postoje závažně zpomalily pokrok v této zemi; vzhledem k tomu, že politické a etnické rozepře zásadním způsobem negativně ovlivnily činnost shromáždění na státní úrovni;

D.     vzhledem k tomu, že dlouhodobý politický pat je závažnou překážkou stabilizace a rozvoje této země a připravuje její občany o bezpečnou a vzkvétající budoucnost; vzhledem k tomu, že politická apatie, nezaměstnanost, velmi vysoká míra korupce a nespokojenost s politickými elitami vyvolaly občanské nepokoje, které se v únoru 2014 rozšířily z Tuzly do celé země;

E.     vzhledem k tomu, že jako jednu z hlavních zásad svého procesu rozšiřování stanovila EU právní stát; vzhledem k tomu, že pro dosažení pokroku v těchto oblastech je klíčová důsledná politická podpora;

F.     vzhledem k rozšířené korupci, roztříštěné veřejné správě, problémům z důvodu řady rozličných právních systémů, nízké úrovni mechanismů pro spolupráci s občanskou společností, polarizaci mediální oblasti a skutečnosti, že rovná práva nejsou zajištěna pro všechny národy a občany tvořící tuto zem;

G.     vzhledem k tomu, že přes 50 % příjmů státu Bosna a Hercegovina je vynakládáno na chod správy na řadě jednotlivých úrovní; vzhledem k tomu, že podle ukazatelů Světové banky má Bosna a Hercegovina ze všech evropských zemí nejnižší hodnocení z hlediska snadnosti podnikání a je jednou z posledních na žebříčku vnímání korupce; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina má nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě (59 % aktivní populace ve věku 15 – 24 let)

1.      vítá skutečnost, že Rada reagovala na jeho výzvu k přehodnocení přístupu EU k Bosně a Hercegovině; naléhavě žádá nové vedoucí představitele Bosny a Hercegoviny, aby se plně zavázali k provádění nezbytných institucionálních, hospodářských a sociálních reforem v zájmu zlepšení života občanů Bosny a Hercegoviny a dosažení pokroku na cestě k členství v EU; poukazuje na to, že má-li být posouzena žádost o členství, bude nezbytné dosáhnout podstatného pokroku v provádění programu reforem, včetně Paktu pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina obdobně jako jiné (potencionální) kandidátské země by měla být hodnocena podle svých výsledků a že by se harmonogram jejího přistoupení měl odvíjet od rychlosti a kvality nezbytných reforem;

2.      zdůrazňuje, že by Komise měla věnovat zvláštní pozornost provádění rozsudku ve věci Sejdić a Finci, až ji Rada požádá o vypracování stanoviska k žádosti o členství v EU; vybízí Komisi, aby byla připravena napomoci při uzavření dohody o provádění tohoto rozsudku s cílem zajistit rovná práva všem občanům, a aby byla nápomocna při realizaci cílů agendy EU, k nimž patří funkční systém řádné správy věcí veřejných, rozvoj demokracie, hospodářská prosperita a dodržování lidských práv;

3.      důrazně podporuje evropskou integraci Bosny a Hercegoviny a domnívá se, že důsledné úsilí EU by se mělo zaměřit mimo jiné na sociálně-ekonomické otázky, podnikatelské prostředí, institucionální rámec, právní stát a správu věcí veřejných, prosazování práva, nezávislost soudnictví, boj proti korupci, reformu veřejné správy, občanskou společnost a mládež, přičemž by se neměly měnit podmínky pro přístup do EU; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, Komisi a členské státy EU, aby nadále zaujímaly koordinovaný, konzistentní a soudržný postoj EU a prokázaly, že integrace Bosny a Hercegoviny do EU je jednou z priorit zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že EU by měla usilovat o soustředění všech dárců finančních prostředků s cílem podpořit účinné uplatnění nového přístupu EU a písemného závazku;

4.      vítá písemný závazek k integraci do EU, který přijala vláda Bosny a Hercegoviny, pod který se podepsali vedoucí představitelé všech politických stran a jenž potvrdil Parlament Bosny a Hercegoviny dne 23. února 2015, jenž se týká opatření k zavedení institucionální funkčnosti a účinnost, zahájení reforem na všech úrovních vlády, urychlení procesu usmíření a posílení správní kapacity; bere na vědomí, že tento závazek umožnil, aby Rada dne 16. března 2015 dosáhla dohody a přistoupila k uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení a jejím vstupu v platnost; vyzývá k tomu, aby se všichni političtí představitelé plně zapojili do spolupráce na důsledném a účinném provádění tohoto závazku, zejména pokud jde o posílení právního státu, boj proti korupci a organizovanému zločinu; opětovně připomíná, že z hlediska reformního procesu je zásadním faktorem politické odhodlání a skutečné ztotožnění se s ním; vyzývá nové vedoucí představitele Bosny a Hercegoviny, aby se s EU dohodli na konkrétní cestovní mapě pro rozsáhlý a komplexní program reforem pro postup země na cestě k členství v EU; vyzývá, aby byl postup plánování a provádění reforem transparentní, a naléhavě žádá, aby do něj byla zapojena občanská společnost;

5.      naléhavě vyzývá nové politické představitele, aby se zdrželi nacionalistických a separatistických projevů, které rozdělují společnost, a aby se se vší vážností zapojili do reforem, které zlepší život občanů Bosny a Hercegoviny, vytvoří demokratický a fungující stát podporující začlenění a přiblíží tuto zemi členství v EU;

6.      vyzývá politické představitele, aby za prioritní považovali zřízení účinného koordinačního mechanismu EU, který účinně propojí instituce na všech vládních úrovních a zajistí společné prosazování acquis EU v celé zemi v zájmu celkového blahobytu jejích občanů; zdůrazňuje, že bez tohoto mechanismu uvízne přístupový proces k EU na mrtvém bodě, neboť stávající uspořádání země je příliš neefektivní a dysfunkční; zdůrazňuje, že zřízení takového mechanismu by Bosně a Hercegovině otevřelo cestu k možnosti plně využívat dostupné financování; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout konkrétní reformní kroky a vymezit zemi a jejím občanům jasný směr postupu;

7.      zdůrazňuje, že prioritou musí být řešení společenských a hospodářských potřeb občanů; rovněž však považuje za zásadní, aby souběžně pokračovaly politické reformy a demokratizace politického systému; zdůrazňuje, že hospodářské prosperity lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li vycházet z demokratické společnosti a státu, které podporují začlenění, rovněž zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina se nestane úspěšnou kandidátskou zemí pro členství v EU, dokud nebudou naplněny odpovídající institucionální předpoklady; konstatuje, že ústavní reforma, která bude zaměřena na konsolidaci, zjednodušení a posílení institucionálního rámce, je i nadále zásadní pro transformaci Bosny a Hercegoviny v účinný a plně funkční stát podporující začlenění; opětovně připomíná, že budoucí ústavní reforma by měla rovněž v zájmu zajištění účinné a bezproblémové integrace Bosny a Hercegoviny do EU zohlednit zásady federálního státu, decentralizace, subsidiarity a legitimního zastoupení; naléhavě vyzývá politické představitele, aby svou činnost zaměřili na zavedení těchto nezbytných změn;

8.      vítá iniciativy Komise zaměřené na urychlené provádění projektů v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) a na posílení správy ekonomických záležitostí; lituje, že nečinnost může mít dopad na přidělení prostředků EU na politický a socioekonomický rozvoj v rámci NPP-II; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby se dohodly na odvětvových strategiích pro celou zemi, zejména v prioritních oblastech dopravy, energetiky, životního prostředí a zemědělství, což jsou klíčové požadavky pro to, aby země byla schopna plně využívat financování z NPP;

9.      vyzdvihuje spořádaný průběh voleb v říjnu 2014; konstatuje však, že volební proces již podruhé proběhl, aniž by se každý občan mohl ucházet o jakoukoli funkci; zdůrazňuje klíčový význam urychleného zřízení všech nových parlamentních orgánů a vlád na všech úrovních; naléhavě vyzývá nové vedení, aby dodržovalo zásadu všeobecného, rovného a přímého volebního práva, oslovilo občany, zahájilo dialog s občanskou společností a odpovědně a neprodleně reagovalo na její legitimní obavy; vyzývá příslušné orgány, aby vyšetřily velmi závažná obvinění vůči ministerské předsedkyni Republiky srbské, která se měla údajně podílet na nakupování hlasů dvou poslanců, kteří nejsou členy její strany s cílem získat většinu v Národním shromáždění Republiky srbské;

10.    vítá nesmírnou národní i mezinárodní solidaritu, včetně v rámci programu obnovy EU po záplavách, v reakci na přírodní katastrofy, k nimž došlo v roce 2014; vítá skutečnost, že EU na žádost Bosny a Hercegoviny neprodleně zahájila rozsáhlé záchranné a humanitární operace, přičemž Komise uspořádala spolu s Francií a Slovinskem v červenci 2014 dárcovskou konferenci; zdůrazňuje, že Komise vyzvala Bosnu a Hercegovinu, aby se zapojila do mechanismu civilní ochrany EU; vyzývá k přijetí účinných a koordinovaných preventivních opatření na všech úrovních s cílem řešit následky současné katastrofy a předcházet podobným katastrofám v budoucnu; vítá řadu kladných příkladů velmi úzké spolupráce mezi různými etnickými skupinami a podpory v reakci na záplavy, které ukazují na možnost dosáhnout vzájemného usmíření; má za to, že regionální spolupráce a úzké vztahy se soudními zeměmi jsou klíčovými faktory pro reakci na obdobné katastrofy v budoucnu;

11.    opětovně zdůrazňuje, že profesionální a efektivní veřejná správa založená na výsledcích je klíčová pro integrační proces Bosny a Hercegoviny a jakékoli jiné země, která usiluje o členství v EU; je závažně znepokojen tím, že veřejná správa, která by měla Bosně a Hercegovině napomáhat v pokroku směrem ke členství v EU a zlepšovat životní podmínky jejích obyvatel, zůstává i nadále roztříštěnou, zpolitizovanou a dysfunkční; je nadále znepokojen, pokud jde o její finanční udržitelnost, a tím, že nedostatek politické vůle k reformě může ovlivnit poskytování veřejných služeb; naléhavě vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, aby přijaly novou strategii reformy veřejné správy a akční plán na období po roce 2014 s cílem zjednodušit složitou institucionální strukturu, uspořit náklady a zvýšit funkčnost státu;

12.    naléhavě vyzývá orgány, aby za absolutní prioritu považovaly boj proti korupci, neboť v této oblasti nebylo dosud dosaženo uspokojivého zlepšení a korupce dopadá na všechna odvětví, včetně zdravotnictví a vzdělávání, zneužívá nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a přispívá k nárůstu pesimismu a k tomu, že stále více občanů ztrácí svou důvěru v instituce země; vyzývá k účinným protikorupčním mechanismům, nezávislým návazným soudním opatřením a ke komplexním konzultacím se všemi zúčastněnými stranami, což by mělo zaručit včasné přijetí nového strategického rámce na léta 2015–2019; vyzývá obecně k účinnému provádění protikorupčních opatření; vítá přijetí souboru právních předpisů týkajících se boje s korupcí, včetně zlepšení ochrany osob, které na ni upozorní, na státní úrovni a zřízení subjektů pro prevenci korupce na federální úrovni; odsuzuje pokusy oslabit stávající zásady právního státu a vyjadřuje znepokojení nad tím, že nový zákon o střetu zájmů oslabuje právní rámec a je krokem zpět v předcházení střetům zájmů, neboť zvyšuje riziko politického vměšování a neposkytuje úředníkům pobídky k tomu, aby se jím řídili; vyzývá k posílení parlamentních subjektů zaměřených na předcházení střetům zájmů; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zlepšily své výsledky, pokud jde o účinné vyšetřování, stíhání a soudní rozsudky v exponovaných případech korupce, zejména v souvislosti se státními zakázkami a privatizací;

13.    je nadále vážně znepokojen nedostatečnou účinností systému soudnictví, rizikem politického vměšování do soudních řízení, politizací jmenovacích řízení, roztříštěností sestavování rozpočtu pro oblast soudnictví a státního zastupitelství a rizikem střetu zájmů v soudnictví; naléhavě vyzývá nové vedoucí představitele země, aby zahájili strukturální a institucionální reformy, které se mimo jiné zaměří na sladění stávajících čtyř různých právních systémů; vyzývá je, aby se zabývali doporučeními Komise, jako jsou institucionální reformy soudnictví na státní úrovni, včetně přijetí zákona o soudech Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá nadcházející Radu ministrů, aby přijala již připravenou novou Strategii reformy soudnictví; opakovaně vyjadřuje svou podporu úřadu Veřejného ochránce práv; bere na vědomí, že podle ústavy Republiky srbské je i nadále uplatňováno moratorium na trest smrti, a naléhavě vyzývá orgány Republiky srbské, aby trest smrti neprodleně zrušily;

14.    je znepokojen tím, že přístup k bezplatné právní pomoci je velmi omezen a že právo na její poskytnutí dosud není v rámci celé Bosny a Hercegoviny plně právně ošetřeno, čímž je omezeno právo na přístup ke spravedlnosti pro nejzranitelnější osoby; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly zákon o bezplatné právní pomoci na státní úrovni a jasně vymezily úlohu občanské společnosti při jejím poskytování;

15.    vítá rozšíření strukturovaného dialogu mezi EU a Bosnou a Hercegovinou týkajícího se oblasti spravedlnosti s cílem zahrnout další záležitosti související s právním státem, zejména korupci a diskriminaci, a skutečnost, že vede k některým kladným výsledkům v regionální spolupráci, k odsouzení válečných zločinů, profesionalismu a účinnosti soudnictví; vítá, že do tohoto procesu byla zapojena občanská společnost; konstatuje, že se zlepšily podmínky na některých územních soudech, včetně ochrany svědků;

16.    je znepokojen tím, že některá prohlášení zpochybňují legitimitu rozsudků Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii, čímž oslabují soud v Haagu; vyzývá k opatřením, která by měla být přijata v zájmu posílení ochrany obětí a zlepšení činnosti státního zastupitelství Bosny a Hercegoviny tím, že budou přezkoumány případy projednání válečných zločinů kategorie II; vítá pokrok dosažený při snižování počtu nedořešených případů válečných zločinů; bere na vědomí, že se zlepšila situace, pokud jde o stíhání válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí, a požaduje, aby se v tomto postupu pokračovalo i v budoucnu; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby příslušné orgány přijaly již dlouho projednávaný program na zlepšení postavení obětí těchto válečných zločinů na státní úrovni, včetně práva obětí na odškodnění, s cílem zajistit obětem účinný přístup ke spravedlnosti a uvést ustanovení trestního práva Bosny a Hercegoviny v oblasti sexuálního násilní do souladu s mezinárodními normami;

17.    je znepokojen trvale vysokým počtem pohřešovaných osob a pomalým pokrokem v této věci; vyzývá orgány, aby se zapojily do intenzivní spolupráce mezi dvěma subjekty a aby vystupňovaly své úsilí při pátrání po pohřešovaných osobách;

18.    připomíná si památku všech obětí genocidy v Srebenici z roku 1995 a vyjadřuje svou hlubokou soustrast rodinám a pozůstalým; vyjadřuje svou podporu organizacím, jako je např. sdružení srebrenických matek a Žepa Enclaves, neboť mají klíčovou roli pro zvyšování povědomí a budování širších základů pro smíření všech občanů této země; vyzývá všechny občany Bosny a Hercegoviny, aby využili 20. výročí masakru v Srebrenici coby příležitost k prohloubání usmíření a rozšíření spolupráce, což je zásadním předpokladem k tomu, aby všechny státy v tomto regionu dosáhly dalšího pokroku na své evropské cestě;

19.    se znepokojením konstatuje, že je v Bosně a Hercegovině stále 84 500 vnitřně vysídlených osob a 6 853 uprchlíků; je znepokojen porušováním práva navracejících se osob v Republice srbské; vítá však nová opatření, která přijal federální parlament a která umožňují vracejícím se osobám z Republiky srbské získat od federace důchodové dávky a zdravotní péči, přičemž připomíná, že je důležité, aby měli všichni občané zajištěn rovný přístup k dávkám sociální péče; vyzývá všechny vládní úrovně, a zejména orgány Republiky srbské, aby usnadnily a urychlily návrat vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, a to zavedením a provedením všech nezbytných právních a správních opatření; naléhavě vyzývá ke spolupráci v této věci a k ustavení vhodných podmínek pro jejich pokojné a udržitelné opětovné začlenění; vyzývá k účinnému uplatňování revidované strategie týkající se přílohy VII Daytonské mírové dohody; vyzývá k pokračování dobré regionální spolupráce v rámci procesu provádění Sarajevského prohlášení; naléhavě vyzývá ke komplexnímu přístupu při řešení zbývajících výzev, pokud jde o vyčištění země od min do roku 2019;

20.    opětovně potvrzuje, že podporuje liberalizaci v oblasti víz, která občanům Bosny a Hercegoviny přinesla viditelné a kladné výsledky; opakovaně potvrzuje svůj závazek zaručit právo na cestování bez vízové povinnosti pro všechny občany západního Balkánu; zároveň však vyzývá k tomu, aby byla na vnitrostátní úrovni přijata opatření, zejména socioekonomické povahy, pro nejzranitelnější skupiny a aktivní opatření s cílem posílit spolupráci a výměnu informací, pokud jde o rozbíjení sítí organizovaného zločinu, a opatření k posílení hraničních kontrol a zvyšování povědomí; vyzývá Komisi, aby přijala za spolupráce s členskými státy opatření s cílem zachovat integritu bezvízového režimu a řešit možné případy zneužívání azylového sytému EU;

21.    konstatuje, že boj proti organizovanému zločinu a korupci je zcela zásadní, aby se zamezilo pokusům o prorůstání zločinu do politických, právních a hospodářských systémů; bere na vědomí, že byl učiněn určitý pokrok v boji proti organizovanému zločinu a terorismu; opětovně upozorňuje na význam doporučení ze zasedání Skupiny států proti korupci; je znepokojen zprávami o rostoucí radikalizaci mladých lidí v Bosně a Hercegovině, z nichž se oproti jiným zemím regionu relativně vysoký počet připojuje k teroristickým bojovníkům Islámského státu; naléhavě vyzývá odpovědné orgány, aby novelizovaly trestní zákon a zpřísnily trestněprávní postih financování terorismu; vítá novelizaci trestního zákona za účelem zákazu a trestání účasti v zahraničních paravojenských skupinách s cílem předcházet náboženské radikalizaci; kromě toho zdůrazňuje, že je zapotřebí předcházet všem podobám extremismu a násilné radikalizace; vítá rovněž rozsáhlé policejní operace na území Bosny a Hercegoviny, jejichž výsledkem bylo zatčení osob podezřelých z organizování, podpory a financování teroristických aktivit, včetně zahraničních bojovníků; vyzývá, aby bylo do trestního zákona Federace Bosna a Hercegovina vloženo ustanovení o zločinu z nenávisti; oceňuje relevantní složky Bosny a Hercegoviny za jejich profesionalitu, kterou prokázaly svým úsilím a odhodláním bojovat s rostoucími bezpečnostními hrozbami; vyzývá Komisi, aby poskytla příslušným orgánům pomoc při potlačování veškerých bezpečnostních a teroristických hrozeb;

22.    konstatuje, že Bosna a Hercegovina je i nadále zemí původu, tranzitní zemí a zemí určení obchodování s lidmi; doporučuje, aby odpovědné orgány přijaly účinná opatření, včetně legislativních, s cílem bojovat proti obchodování s drogami a lidmi a poskytnout ochranu obětem obchodování s lidmi;

23.    má za to, že je zásadní posílit úlohu občanské společnosti, aby mohla vyjadřovat zájmy občanů, zejména pokud jde o mladé lidi, jak se ukázalo minulý rok během tzv. „plén“; připomíná, že občanská společnost může přispívat k rozvoji sociálně soudržné a demokratické společnosti zabezpečováním životně důležitých sociálních služeb; konstatuje, že zástupci občanské společnosti by měli hrát významnou roli při usnadnění procesu přistoupení; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále poskytovala prostředky z evropských fondů ve prospěch organizací občanské společnosti; konstatuje, že institucionální mechanismy spolupráce s občanskou společností jsou nadále slabé a narušují rozvoj participativnější, inkluzivnější a odpovědnější demokracie v celé zemi; vzhledem k tomu vyzývá k ustavení transparentních mechanismů veřejných konzultací podporujících začlenění, do nichž se zapojí všechny zúčastněné strany, k zřízení rámce pro veřejné diskuze o důležitých legislativních rozhodnutích a k přijetí vnitrostátní strategie pro občanskou společnost; je znepokojen zprávami o případech zastrašování, k němuž mělo dojít během sociálních nepokojů v minulém roce;

24.    má za to, že je zásadní rozvíjet tolerantní společnost Bosny a Hercegoviny podporující začlenění, která chrání a podporuje menšiny a zranitelné skupiny; opakovaně zdůrazňuje, že neprovedení rozhodnutí ve věci Sejdić-Finci vede k otevřené diskriminaci vůči občanům Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla přijata opatření, která posílí roli veřejného ochránce lidských práv a povedou  ve spolupráci s občanskou společnosti k vypracování strategie na celostátní úrovni proti všem formám diskriminace; vyzývá příslušné orgány, aby dále pokračovaly v harmonizaci právních předpisů země s acquis, přičemž by se měly zejména zaměřit na diskriminaci z důvodu zdravotního postižení a věku, jak bylo zdůrazněno v rámci strukturovaného dialogu; vyzývá ministerstvo Bosny a Hercegoviny pro lidská práva a uprchlíky, aby neprodleně ustavilo pracovní skupinu, která by se věnovala přípravě novelizace antidiskriminačního zákona Bosny a Hercegoviny; je znepokojen přetrvávající rozšířeností projevů nenávisti, zločinů nenávisti, hrozeb, obtěžování a diskriminace vůči osobám z řad LGBTI; vyzývá orgány, aby realizovaly opatření na zvýšení povědomí o práv osob LGBTI, která budou adresována justici, policii a široké veřejnosti; je znepokojen tím, že se stále objevují zprávy o případech diskriminace z náboženských důvodů;

25.    hluboce odsuzuje pokračující marginalizaci a diskriminaci Romů; oceňuje pokrok, jehož bylo dosaženo v otázce bytových potřeb Romů, avšak vybízí k tomu, aby byly učiněny další kroky, které zlepší jejich životní podmínky zlepšením přístupu k zaměstnání, zdravotnictví a vzdělávání;

26.    bere na vědomí, že i když byly zavedeny právní předpisy, které zaručují práva žen a rovnost žen a mužů, při jejich provádění bylo dosaženo pouze omezeného pokroku; vyzývá příslušné orgány, aby proaktivně pokračovaly ve svém úsilí s cílem zvýšit podíl žen v politice a v rámci pracovní síly, bojovat proti diskriminaci na trhu práce z důvodu mateřství, zlepšit sociální a hospodářské postavení žen, podpořit, chránit a posílit práva žen a obecně zvyšovat povědomí veřejnosti o právech žen a jejich uznání mezi lidmi; naléhavě vyzývá odpovědné orgány, aby přijaly strategii pro provádění Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu a aby ustavily harmonizovaný systém pro sledování a shromažďování údajů o případech násilí páchaného na ženách;

27.    naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby co možná nejdříve zapracovala ustanovení o sexuální orientaci a genderové identitě do zákona o zločinech z nenávisti, čímž umožní odsuzování osob, které se podílejí na různých podobách nátlaku z důvodu sexuální orientace či genderové identity;

28.    bere na vědomí, že jsou již zavedena právní ustanovení týkající se svobody projevu; je však znepokojen politickým a finančním nátlakem na sdělovací prostředky a případy vyhrožování novinářům a vydavatelům a jejich zastrašování, včetně v předvolebním období; odsuzuje pokusy zpochybnit stávající pravidla, které by mohly mít škodlivé důsledky z hlediska svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, včetně internetu; zdůrazňuje, že události, jako nedávná policejní razie v prostorách Klix.ba v Sarajevu a nedávné přijetí kontroverzního zákona o veřejném pořádku a klidu ze strany Národního shromáždění Republiky srbské, vyvolávají závažné obavy ohledně svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, včetně sociálních médií; zdůrazňuje, že možnost sdělovacích prostředků působit beze strachu, je zásadní pro zdravou demokracii; důrazně vyzývá k respektování svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků a k tomu, aby bylo novinářům umožněno získávat informace ve věcech veřejného zájmu; zdůrazňuje, že pro veřejnoprávní sdělovací prostředky je klíčové stabilní a udržitelné financování, nezávislost vydavatelů, vysílání ve všech úředních jazycích a pluralita; vyzývá orgány, aby odstranily veškeré legislativní mezery, které systematicky znemožňují dosáhnout plné transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků, a aby v této oblasti zavedly opatření, která vyloučí možnost uplatňování nežádoucího politického nátlaku; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zachovaly politickou, institucionální a finanční nezávislost veřejnoprávních vysílacích služeb a aby harmonizovaly zákony o veřejnoprávním vysílání na územní úrovni s právními předpisy na státní úrovni; naléhavě vyzývá k tomu, aby byl ředitel Rady regulační agentury Bosny a Hercegoviny pro komunikaci jmenován na základě zásluh;

29.    je i nadále znepokojen přetrvávající segregací dětí ve veřejných školách podle jejich etnického původu; konstatuje, že tři rozdílné učební osnovy znemožňují společné, inkluzivní a objektivní studium společné historie a nedávných historických událostí; naléhavě vyzývá orgány, aby účinně zavedly vzdělávací zásady podporující začlenění, a to i u dětí se zdravotním postižením; vyzývá nové vedoucí představitele země, aby neprodleně podpořily nediskriminační systém vzdělávání podporující začlenění u obou subjektů a v oblasti Brčko s cílem odstranit segregaci rozličných etnických skupin a pokročit v reformě vzdělávání, která se zaměří na zlepšení vzdělávacích standardů a zavedení společných učebních osnov; rovněž vyzývá k provedení akčního plánu, který se týká vzdělávacích potřeb dětí Romů, a k jejich rychlejšímu začlenění do vzdělávacího systému;

30.    opětovně připomíná, že protesty z února 2014 ukázaly, že občané a lid Bosny a Hercegoviny požadují provedení sociálních a hospodářských reforem v této zemi; je pevně přesvědčen, že provádění opatření v šesti klíčových reformních oblastech Paktu pro růst a zaměstnanost dodá nový impuls stagnujícím sociálně-ekonomickým reformám, včetně růstu a zaměstnanosti a reforem v oblasti veřejných zakázek; vyzývá nové vlády na státní, územní a regionální úrovni, aby klíčovou prioritou reforem učinily správu ekonomických záležitostí a Pakt pro růst a zaměstnanost a aby spolu za tímto účelem úzce spolupracovaly; zdůrazňuje, že je zapotřebí dále rozvíjet a provádět program hospodářských reforem;

31.    má za to, že Bosna a Hercegovina jen velmi slabě pokročila v tom, aby se stala fungujícím tržním hospodářstvím; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami; je znepokojen tím, že rozvoj soukromého sektoru a přímé zahraniční investice nadále negativně ovlivňují výrazné nedostatky v podnikatelském prostředí; vyzývá příslušné orgány, aby řešily otázku nedostatečného prosazování zásad právního státu, široký neformální sektor a vysokou úroveň korupce, které jsou překážkou v podnikatelském prostředí; vyzývá k harmonizaci se směrnicí Solventnost II;

32.    zdůrazňuje, že je zapotřebí reformovat a harmonizovat roztříštěné systémy sociálního zabezpečení, aby odpovídaly potřebám občanů s cílem poskytnout všem občanům rovné zacházení, odstraňovat chudobu a rozvíjet záchrannou sociální síť, která bude lépe odpovídat potřebám chudých a sociálně vyloučených osob; zdůrazňuje skutečnost, že hospodářský blahobyt a vyhlídky na zaměstnání, zejména u mladých lidí, jsou zásadní pro další rozvoj země; vyzývá vlády, aby prováděly reformy trhu práce s cílem řešit velmi vysokou míru nezaměstnanosti a zaměřily se na nezaměstnanost mladých lidí, žen a na dlouhodobou nezaměstnanost; konstatuje, že pracovní a odborová práva jsou nadále skrovná; vyzývá odpovědné orgány, aby příslušné právní předpisy dále zlepšovaly a harmonizovaly je v rámci celé země; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zvýšit zaměstnatelnost, především mezi mladými lidmi;

33.    zdůrazňuje, že je zapotřebí harmonizovat a zlepšit stávající odborová práva a pravidla pro výkon práce, která se v současnosti mezi jednotlivými odvětvími liší; rovněž konstatuje, že sociální dávky a důchody nejsou rozdělovány rovnoměrně;

34.    konstatuje, že v oblasti životního prostředí a změny klimatu bylo dosaženo pouze chabého pokroku a vyzývá odpovědné orgány, aby posílily ochranu životního prostředí v souladu s normami EU; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby dostála svým smluvním závazkům podle Smlouvy o Energetickém společenství a Dohody o stabilizaci a přidružení a zajistila odpovídající a neprodlené uvedení svých právních předpisů do souladu s acquis EU v oblasti životního prostředí, a to i pokud jde o zabránění nadměrného znečišťování ovzduší; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Bosna a Hercegovina plně provedla své závazky týkající se Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států jménem Společenství (úmluva ESPOO, 1991) a Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (Kyjev, 2003), a to včetně ve vztahu k činnostem v povodí řek Neretvy a Trebišnjice; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby postupovala v souladu s normami EU v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o znečištění, které způsobuje ropná rafinerie v Bosenském Brodě;

35.    vítá konstruktivní a proaktivní postoj Bosny a Hercegoviny při podpoře regionální spolupráce; oceňuje její časté společné pohraniční hlídky ve spolupráci se sousedními zeměmi; zdůrazňuje klíčový význam řádných sousedských vztahů; vyzývá nové vedoucí představitele, aby nadále vyvíjeli a prohlubovali úsilí o řešení nevyřízených otázek ohledně hranic a vlastnictví se sousedními zeměmi; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby dokončila v dobré víře postup vymezení státní hranice s Černou horou na základě dohody dosažené v květnu 2014;

36.    vyjadřuje politování nad tím, že v zahraniční politice Bosny a Hercegoviny i nadále přetrvávají odlišné názory projevující se v nízké míře souladu s postoji EU (52 %); opětovně připomíná zásadní význam jednotné zahraniční politiky pro Bosnu a Hercegovinu; je znepokojen dopady zamítavého postoje Ruska ke standardnímu vyjadřování Rady pro nastolení míru, pokud jde o územní celistvost Bosny a Hercegoviny, a jeho negativním vyjadřováním o aspiracích Bosny a Hercegoviny, pokud jde o EU; vítá pokračující přítomnost operace Althea jako součást obnoveného mandátu OSN zaměřenou na budování kapacit a vzdělávání;

37.    vyzývá nově zvolené orgány Bosny a Hercegoviny, aby využily příležitost, kterou nabízí nový přístup EU a uzavřely dohodu o změně prozatímní dohody / Dohody o stabilizaci a přidružení z důvodu přistoupení Chorvatska do EU a zachování tradičního obchodu;

38.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny a Republice Srbsko a deseti oblastním/regionálním vládám.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí