Návrh usnesení - B8-0393/2015Návrh usnesení
B8-0393/2015
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš

27.4.2015 - (2015/2649(RSP))

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0115/2015 a B8‑0116/2015
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Michèle Alliot-Marie, Andrea Bocskor, Lara Comi, Raffaele Fitto, Elisabetta Gardini, Marc Joulaud, Giovanni La Via, Barbara Matera, Alessandra Mussolini, Claude Rolin, Tokia Saïfi, Michaela Šojdrová, Davor Ivo Stier, Dubravka Šuica, Pavel Svoboda, Giovanni Toti, Sabine Verheyen, Elissavet Vozemberg, Theodoros Zagorakis, Tomáš Zdechovský, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Joachim Zeller, Milan Zver, Roberta Metsola za skupinu PPE

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0375/2015

Postup : 2015/2649(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0393/2015
Předložené texty :
B8-0393/2015
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B8‑0393/2015

Usnesení Evropského parlamentu o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš

(2015/2649(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy“, zejména v oblasti „zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu“, a že „Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti kultury“,

–       s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků[1],

–       s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96[2],

–       s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1332/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii[3], jež bylo přijato na základě rozhodnutí Rady 2013/760/SZBP ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii[4],

–       s ohledem na společnou akci Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení satelitního střediska Evropské unie[5], pozměněnou společnou akcí Rady 2009/834/SZBP[6],

–       s ohledem na usnesení Rady z října 2012 o zřízení neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),

–       s ohledem na Úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, která byla přijata v Haagu dne 14. května 1954,

–       s ohledem na úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,

–       s ohledem na úmluvu UNESCO týkající se ochrany světového kulturního a přírodního dědictví ze dne 16. listopadu 1972,

–       s ohledem na Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,

–       s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–       s ohledem na úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích ze dne 24. června 1995,

–       s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12.února 2015 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy[7],

–       s ohledem na Benátskou chartu o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964, která stanoví mezinárodní rámec pro zachování a restaurování historických budov,

–       s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998 a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. b) bodu ix), který považuje „záměrné útoky na budovy zasvěcené náboženství, vzdělání, umění, vědě nebo charitativním účelům, na historické památky, nemocnice a místa, kam jsou sváženy nemocné a zraněné osoby, za předpokladu, že nejsou vojenskými objekty“ za válečné zločiny,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2013 a politiku EU v této oblasti, která v odstavci 211 uvádí, že „úmyslné způsoby ničení kulturních a uměleckých památek, jak se v současné době děje v Iráku a Sýrii, by měly být stíhány jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“[8],

–       s ohledem na otázky Radě a Komisi týkající se ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá’iš (O-000031/2015 – B8‑0115/2015 a O‑000032/2015 – B8‑0116/2015),

–       s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     připomínaje, že v Sýrii, Iráku a Tunisku se v poslední době stalo několik archeologicky, nábožensky a kulturně významných míst předmětem záměrného ničení, které mají na svědomí skupiny extremistů spojené zejména s Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá´iš) a že generální ředitelka UNESCO Irina Bokova tyto systematické útoky na kulturní dědictví označila za „kulturní čistky“;

B.     zdůrazňuje, že pojem „kulturní čistky“ se podle UNESCO vztahuje na záměrnou strategii, jejímž cílem je zničit kulturní rozmanitost prostřednictvím úmyslného cílení na jednotlivce vymezené na základě jejich kulturního a etnického původu či náboženského vyznání v kombinaci s úmyslnými útoky na jejich uctívaná místa, památky a vzdělávací instituce a že strategie kulturních čistek, o níž vypovídá dění v Iráku a Sýrii, se odráží v útocích proti kulturnímu dědictví, tedy jak proti fyzickým, materiálním a postaveným kulturním projevům, jako jsou památky a budovy, ale také proti menšinám a nemateriálním kulturním projevům, jako jsou zvyky, tradice a víra[9];

C.     připomínaje, že některé činy spojené s ničením kulturního dědictví byly za určitých okolností označeny za zločiny proti lidskosti[10]; vzhledem k tomu, že zejména jsou-li tyto činy namířeny proti členům náboženské či etnické skupiny, mohou být spojeny s trestným činem pronásledování, jak uvádí čl. 7 odst. 1 písm. h) Statutu Mezinárodního trestního soudu;

D.     zdůrazňuje, že činy spojené s ničením kulturně a historicky významných míst a předmětů nejsou novým jevem ani se neomezují jen na Irák a Sýrii, a že podle organizace UNESCO je „kulturní dědictví významnou součástí kulturní identity komunit, skupin a jednotlivců, a rovněž součástí sociální soudržnosti, z čehož plyne, že jeho záměrné ničení může mít nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva“[11]; zdůrazňuje, že jak mimo jiné UNESCO uvádí, drancování kulturně a nábožensky významných památek a pašování kulturních a historických předmětů v Iráku a Sýrii, zejména příslušníky ISIS/Dá´iš, je využíváno na podporu financování teroristických činností ISIS/Dá´iš, což vede k tomu, že umělecké a kulturní statky se stávají „válečnými zbraněmi“;

E.     připomínaje, že UNESCO spolu s dalšími strategickými partnery zahájilo dne 1. března 2014 díky finančním prostředkům EU tříletý projekt nazvaný „Nouzový plán na záchranu syrského kulturního dědictví“, jehož cílem je zajistit zejména nouzovou ochranu syrského kulturního dědictví;

F.     připomínaje, že EU ratifikovala Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů podepsanou dne 20. října 2005, která byla prvním mezinárodním nástrojem, jenž uznal dvojí povahu kulturních statků, tj. ekonomickou a kulturní, s nimiž „se proto nesmí zacházet jako se statky majícími pouze komerční hodnotu“;

G.     zdůrazňuje, že úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsaná dne 14. listopadu 1970 a úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsaná dne 24. června 1995 jsou zásadními nástroji pro posílení ochrany celosvětového kulturního dědictví;

H.     připomínaje, že nedovolené obchodování s kulturními statky je nyní třetím nejzávažnějším nedovoleným obchodem po obchodování s drogami a zbraněmi, že tento nedovolený obchod ovládají organizované zločinecké sítě a že stávající vnitrostátní a mezinárodní mechanismy nemají dostatečné vybavení ani podporu, aby tento problém mohly řešit[12];

I.      upozorňuje na skutečnost, že EU nemá k boji proti nedovolenému obchodu s kulturními statky zvláštní pravomoc, vzhledem k tomu, že tato pravomoc jako taková není stanovena Smlouvami, ale že tento boj proti nedovolenému obchodu spadá do několika oblastí působnosti EU, jako je vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva, kultura a společná zahraniční a bezpečnostní politika;

J.      uznávaje, že vyvstává naléhavá potřeba lepší koordinace v oblasti boje proti nedovolenému obchodu s kulturními předměty a užší spolupráce na podporu informovanosti, sdílení informací a ke zpřísnění právních rámců; připomínaje v tomto kontextu, že Rada ve svých závěrech z prosince 2011 o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní doporučila, mimo jiné, aby členské státy posílily spolupráci mezi úředníky činnými v trestním řízení, kulturními orgány a soukromými organizacemi;

K.     připomínaje, že Rada v říjnu 2012 vytvořila svým usnesením neformální síť donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), jejímž hlavním cílem je zlepšit výměnu informací týkajících se předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky, a zjišťovat a sdílet informace o zločineckých sítích podezřelých z nedovoleného obchodování;

L.     připomínaje, že generální ředitelka UNESCO Irina Bokova zahájila dne 28. března 2015 kampaň #Unite4Heritage, jejímž cílem je získat celosvětovou podporu pro ochranu kulturního dědictví, za pomoci sociálních sítí;

1.      důrazně odsuzuje ničení kulturně, archeologicky a nábožensky významných míst příslušníky ISIS v Sýrii a Iráku;

2.      vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby přijala odpovídající opatření na politické úrovni v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 s cílem zastavit nedovolený obchod s kulturním majetkem pocházejícím z území Sýrie a Iráku, jestliže na tomto území budou přetrvávat válečné podmínky, a zabránit, aby byl tento majetek používán jako zdroj financování teroristických činností;

3.      vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby využila prostředky kulturní diplomacie a mezikulturního dialogu, pokud jde o smiřování různých komunit a obnovu zničených míst;

4.      navrhuje v této souvislosti Komisi, aby se v souladu s odstavcem 17 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 zaměřila na předcházení a boj proti nedovolenému obchodu s kulturními předměty, konkrétně na předměty kulturního dědictví, které byly od 6. srpna 1990 nezákonně vyvezeny z Iráku a od 15. března 2011 ze Sýrie; domnívá, se že Komise by měla za účelem boje proti tomuto nedovolenému obchodu navrhnout koordinovaný přístup spolu s odpovědnými vyšetřovacími orgány členských států a v úzké spolupráci s UNESCO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní rada muzeí (ICOM), Mezinárodním výbor modrého štítu ICOM (ICBS), Europol, Interpol, Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) a Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva (WCO);

5.      vyzývá Komisi, aby požádala místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby do této záležitosti zapojila satelitní středisko evropské Unie v Torrejónu, které poskytuje podklady pro rozhodnutí, jež Unie přijímá v kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky; tyto podklady vycházejí z analýz satelitních snímků pro účely sledování archeologicky a kulturně významných míst v Sýrii a Iráku a sestavování jejich seznamů a na podporu syrských archeologů, aby se zabránilo dalšímu drancování a ochránily životy civilního obyvatelstva;

6.      vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy zavedla rychlou a bezpečnou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů s cílem účinně bojovat proti nedovolenému obchodu s kulturními předměty nezákonně vyvezenými z Iráku a Sýrie a aby zvážila zavedení evropských školících programů určených soudcům, policistům a celním úředníkům, orgánům státní správy a obecněji také tržním subjektům, aby tak subjekty působící v oblasti boje proti nedovolenému obchodu s kulturními statky měly možnost rozvíjet a zlepšovat své odborné znalosti;

7.      vyzývá Komisi, aby podporovala kampaň organizace UNESCO #Unite4Heritage tím, že zahájí informační kampaň o Iráku a Sýrii s cílem zvýšit informovanost o důležitosti jejich kulturního dědictví, o způsobu, jakým je drancování využíváno k financování teroristických činností a o možných trestech, které jsou s nezákonným vývozem kulturních statků z těchto zemí nebo dalších třetích zemí spojovány;

8.      vyzývá Komisi, aby provedla revizi nařízení Rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků s cílem dosáhnout vyšší účinnosti a aby zvážila vytvoření nástroje pro kontrolu dovozu kulturních statků do EU;

9.      vyzývá Radu, aby v rámci Eurojustu a Europolu zvážila vytvoření úseku zaměřeného na nezákonný obchod s kulturními statky, který by na evropské úrovni odpovídal za koordinaci pronásledování a vyšetřování ze strany různých vnitrostátních orgánů, neboť existence specializovaných úseků je předpokladem pro lepší využívání zdrojů pro prevenci a boj proti nezákonnému obchodu;

10.    vyzývá EU, aby ve spolupráci s UNESCO a Mezinárodním trestním soudem přijala nezbytné kroky k rozšíření kategorie trestných činů proti lidskosti v mezinárodním právu o činy, jimiž je vědomě poškozováno a ničeno kulturní dědictví lidstva ve velkém měřítku;

11.    vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a úmluvu UNIDROIT z roku 1995;

12.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generální ředitelce UNESCO, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, syrské Národní koalici a vládě a parlamentu Iráku.

Právní upozornění - Ochrana soukromí