NÁVRH USNESENÍ o nouzové situaci způsobené bakterií Xylella fastidiosa
13.5.2015 - (2015/2652(RSP))
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
Rosa D’Amato za skupinu EFDD
Eleonora Forenza, Marisa Matias, Curzio Maltese, Kateřina Konečná, Lidia Senra Rodríguez, Ángela Vallina, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis, Takis Hadjigeorgiou, Jean-Luc Mélenchon, Emmanouil Glezos, Kostadinka Kuneva, Dimitrios Papadimoulis, Miguel Viegas, João Ferreira, Inês Cristina Zuber za skupinu GUE/NGL
B8‑0450/2015
Usnesení Evropského parlamentu o nouzové situaci způsobené bakterií Xylella fastidiosa
Evropský parlament,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise z roku 2015 o opatřeních proti zavlékání organismu Xylella fastidiosa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie,
– s ohledem na směrnici Rady 2002/89/ES, kterou se mění směrnice 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství[1],
– s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství[2],
– s ohledem na diagnostické protokoly Evropské a středomořské organizace ochrany rostlin (EPPO) pro regulované škodlivé organismy,
– s ohledem na pokyny proti šíření organismu Xylella fastidiosa, poddruhu pauca, komplexního kmene zodpovědného za rychlý úhyn olivovníků, do Společenství, zveřejněné v roce 2014,
– s ohledem na plán komisaře Stilletiho pro nouzovou situaci způsobenou bakterií Xylella fastidiosa, zveřejněný dne 16. března 2015,
– s ohledem na výkonné rozhodnutí regionu Apulie č. 10 týkající se opatření pro eradikaci bakterie Xylella fastidiosa, včetně využívání pesticidů ve velkém rozsahu a seznamu pesticidů, které mají být použity,
– s ohledem na směrnici 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů[3],
– s ohledem na otázku ohledně nouzové situace způsobené bakterií Xylella fastidiosa položenou Komisi (O-000038/2015 – B8-0117/2015),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že podle článku 5 výše uvedeného prováděcího rozhodnutí je výsadba hostitelských rostlin v zamořených oblastech zakázána;
B. vzhledem k tomu, že podle článku 6 výše uvedeného prováděcího rozhodnutí je dotyčný členský stát povinen ve vymezené oblasti zahrnující zamořenou oblast a nárazníkovou zónu „v okruhu 100 m kolem testovaných rostlin, u nichž bylo zjištěno, že byly napadeny dotčeným organismem, okamžitě odstranit:
a) hostitelské rostliny, bez ohledu na jejich zdravotní stav;
b) rostliny, o nichž je známo, že byly napadeny dotčeným organismem;
c) rostliny, které vykazují symptomy svědčící o možném napadení tímto organismem, či rostliny, u nichž existuje podezření, že byly napadeny tímto organismem“;
C. vzhledem k tomu, že na mnoha místech dotyčného prováděcího rozhodnutí je zmínka o povinném fytosanitárním ošetření, které je třeba provést ještě před odstraněním rostlin;
D. vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém nedávno zveřejněném vědeckém stanovisku k posouzení rizik bakterie Xylella fastidiosa poukázal na to, že eradikace je kvůli řadě prvků nepraktická; úřad EFSA konkrétně prohlásil, že „nejsou důvody se domnívat, že eradikace bude úspěšná, jakmile se choroba v nějaké oblasti usadí“, a že by proto „měla být dána přednost prevenci zavlečení nákazy“, a dodal, že účinnost omezovacích strategií, které však „již nelze provádět v okamžiku, kdy došlo k rozšíření choroby“, se „pohybuje od zanedbatelné po mírně účinnou“;
E. vzhledem k tomu, že v nedávno zveřejněném vědeckém stanovisku k posouzení rizik bakterie Xylella fastidiosa úřad EFSA[4] prohlásil, že „intenzivní využívání insekticidů k omezení přenosu choroby a ke kontrole hmyzu, který bakterii přenáší, může mít přímé a nepřímé důsledky pro životní prostředí v podobě změny celých potravních sítí, což může mít kaskádové důsledky a ovlivnit různé trofické úrovně, například nepřímý dopad pesticidů na opylení je v současné době předmětem vážného znepokojení (EFSA, 2013); kromě toho ošetřování insekticidy prováděné ve velkém rozsahu rovněž představuje riziko pro zdraví lidí a zvířat“;
F. vzhledem k tomu, že evropský model zemědělství je čím dál více založen na nezdravých zemědělských systémech vyznačujících se nízkou odolností, nedostatečnou pozorností věnovanou biologické rozmanitosti a střídání plodin u nestálých monokultur, nedostatkem prospěšných organismů a celkovým poklesem biologické rozmanitosti, což exotickým rostlinám a živočichům umožňuje relativně snadné usazování;
G. vzhledem k tomu, že odolnost vůči pesticidům používaným jako insekticidy je urychlována nadměrným a nekontrolovaným používáním těchto produktů, což ohrožuje veškeré dosažené výsledky ve fytosanitární oblasti;
H. vzhledem k tomu, že nevhodné a neracionální používání pesticidů vytváří příznivé podmínky pro to, aby odolné bakterie mohly díky antimikrobiálním vlastnostem pronikat, šířit se a setrvávat, a vede k tomu, že zemědělské ekosystémy jsou náchylné k další vlně útoku invazivních organismů;
I. vzhledem k tomu, že odolnost vůči insekticidům je jevem, který má očividně přeshraniční dosah, který by podle všeho nebylo na základě současného stavu prostředků a vědeckých poznatků možné řešit, který nelze vyloučit a který může mít nepředvídatelný negativní dopad na lékařskou, sociální a hospodářskou oblast;
J. vzhledem k tomu, že používání pesticidů, a to i v malém množství, ohrožuje „biologickou značku“, kterou vlastní řada italských a evropských producentů olivového oleje;
K. vzhledem k tomu, že řada italských a evropských environmentálních organizací a obchodních sdružení vyjádřila značné znepokojení ohledně kácení stromů a používání pesticidů ve velkém rozsahu;
L. vzhledem k tomu, že mezinárodní standard pro fytosanitární opatření č. 9 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), citovaný ve výše uvedeném prováděcím rozhodnutí, stanoví, že „jedním z prvních kroků, který je třeba učinit, je vypracovat seznam nejproveditelnějších technik eradikace; celkové náklady a poměr nákladů a přínosů každé strategie je třeba odhadnout z krátkodobého a dlouhodobého hlediska; vedle eradikace je třeba posoudit i možnost nepodniknout žádné kroky či uplatnit přístup ochrany před škůdci; veškeré proveditelné možnosti je třeba popsat či o nich diskutovat s rozhodovacími subjekty; v co nejvyšší míře je třeba posoudit očekávané výhody a nevýhody, včetně nákladů a přínosů; nakonec by měla být doporučena jedna či více možností s tím, že před přijetím konečného rozhodnutí je třeba zvážit technické možnosti, náklady a přínosy, dostupnost zdrojů a politické a sociálně-ekonomické faktory“;
M. vzhledem k tomu, že podle zprávy R. Krugnera a dalších „Hodnocení patogenity a přenos kmenů organismu Xylella fastidiosa na olivovníky hmyzem“ (Kalifornský výbor pro olivovníky) analýza metodou RAPD prokázala, že populace organismu Xylella fastidiosa napadající olivovníky patří do skupiny genotypu A, o níž je známo, že způsobuje vysoušení listů u mandlovníků, nikoli však Piercovu chorobu vinné révy;
N. vzhledem k tomu, že zemědělsko-potravinářské odvětví v Apulii je jedním z nejdůležitějších odvětví v regionu; vzhledem k tomu, že podle odhadů odborových hnutí je na 8 000 pracovníků v odvětví produkce oliv ohroženo ztrátou zaměstnání;
O. vzhledem k tomu, že je velmi důležité nalézt řešení, která by ochránila konkurenceschopnost a špičkovou úroveň odvětví produkce oliv v Apulii, a podpořit úroveň zaměstnanosti a příjmy postižených pracovníků;
P. vzhledem k tomu, že řízením nouzové situace spojené s bakterií Xylella fastidiosa se v současné době zabývá policie, která zabavila dokumenty a počítače pocházející z CNR (národní výzkumná rada) a univerzity „Aldo Moro“; vzhledem k tomu, že regionální správní soud v regionu Lazio obdržel stížnost od jednoho družstva v souvislosti s uplatňováním regionálních opatření v boji s nouzovou situací způsobenou bakterií Xylella fastidiosa;
1. vyjadřuje znepokojení ohledně stávajícího programu Komise spočívajícího v eradikaci prováděné ve velkém rozsahu, která by mohla způsobit desertifikaci a zničení zemědělského dědictví a která není podložena jasnými vědeckými důkazy, jež by svědčily o její účinnosti při předcházení šíření dotyčného patogenu; vyzývá Komisi, aby zvážila alternativní řešení, která by rovněž ochránila zemědělsko-potravinářské odvětví a životní prostředí v daném regionu;
2. žádá Komisi, aby vypracovala analýzu nákladů a přínosů strategie eradikace z krátkodobého a dlouhodobého hlediska;
3. žádá Komisi, aby přezkoumala výše uvedené prováděcí rozhodnutí, zejména článek 6 týkající se okruhu 100 m kolem zasažených rostlin, kde by místo eradikace měl být prioritou dohled a izolace, a článek 5 s cílem umožnit výsadbu potenciálních hostitelských rostlin, u nichž je třeba ověřit, zda nebyly napadeny patogenem, a které je třeba sledovat, což je třeba doplnit o vhodné zemědělské postupy (např. ničení plevele, vyvětvování a správné řízení terénu za plného respektování jeho biologické rovnováhy) a odpovídající a udržitelné způsoby fytosanitárního ošetření;
4. žádá Komisi, aby zvážila různá opatření, která by mohla být uplatněna v závislosti na rozsahu šíření bakterie, postižených rostlinách a kmenu bakterie;
5. žádá Komisi, aby omezila využívání pesticidů ve velkém rozsahu a aby provedla směrnici 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů;
6. žádá Komisi, aby do prováděcího rozhodnutí rovněž zařadila vědecké publikace a analýzy, které by prokázaly, že dotyčný kmen bakterie Xylella fastidiosa nezpůsobuje Piercovu chorobu vinné révy, a aby na základě toho vyjmula odrůdu vinné révy Vitis ze seznamu rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k evropským a neevropským izolátům bakterie Xylella fastidiosa (příloha 1);
7. žádá Komisi, aby zajistila, že budou k dispozici dostatečné finanční a lidské zdroje k provedení příslušných strategií, včetně finanční podpory pro zemědělce, která jim umožní uplatnit vhodné zemědělské postupy v boji proti bakterii Xylella fastidiosa a jejím přenašečům, a aby v případě pokácení olivovníků a dalších potenciálních hostitelských rostlin poskytla odpovídající náhradu za ztrátu stromů, živobytí a příjmů;
8. žádá Komisi a italskou vládu, aby podpořily příjmy a zaměstnanost malých a středních podniků zasažených chorobou způsobenou bakterií Xylella fastidiosa;
9. žádá Komisi, aby poskytla odpovídající prostředky na výzkum, analýzu a řešení v souvislosti s bakterií Xylella fastidiosa a jejími přenašeči, například v rámci programu Horizont 2020;
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.