Postup : 2015/2729(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0661/2015

Předložené texty :

B8-0661/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.5
CRE 09/07/2015 - 12.5
PV 16/09/2015 - 13.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 244kWORD 199k
1.7.2015
PE559.024v01-00
 
B8-0661/2015

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí


o pracovním programu Komise na rok 2016 (2015/2729(RSP))


Vicky Ford za skupinu ECR

B8‑0661/2015 Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2016 (2015/2729(RSP))  

Evropský parlament,

–       s ohledem na prohlášení předsedy a prvního místopředsedy Komise ze dne 16. prosince 2014 o pracovním programu Komise na rok 2015;

–       s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že členské státy Evropské unie čelí hluboké krizi konkurenceschopnosti v takovém prostředí celosvětového hospodářství, které představuje stále větší výzvu; vzhledem k tomu, že pouze konkurenceschopné ekonomiky mohou vytvářet pracovní místa, zvyšovat životní úroveň svých občanů a dát vznik prosperitě, která finančně zajistí budoucí investice a zabezpečí veřejné služby; vzhledem k tomu, že k dosažení ambiciózních cílů týkajících se pracovních míst, růstu, investic a globální konkurenceschopnosti evropského hospodářství je nezbytné silnější zaměření na podporu volné a spravedlivé hospodářské soutěže;

B.     vzhledem k tomu, že ostatní oblasti světa rostou rychleji a zvyšují svou úroveň produktivity a inovací;

C.     vzhledem k tomu, že krize veřejného dluhu eurozóny značně poškodila evropské hospodářství a významně ztížila životní situaci milionů obyvatel;

D.     vzhledem k tomu, že Evropa musí směřovat k hospodářství, které může zajistit udržitelný růst, aby byla pro příští generace místo dluhů zajištěna pracovní místa;

E.     vzhledem k tomu, že by pro politické priority měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje;

F.     vzhledem k tomu, že politiky a činnost Evropské unie musí usilovat o podporu členských států a usnadňovat opatření k vyřešení krize konkurenceschopnosti prostřednictvím dodržování základních zásad subsidiarity a proporcionality;

G.     vzhledem k tomu, že občané Evropské unie chtějí Unii, která by nenásilně usnadňovala spolupráci mezi členskými státy v oblastech, kde tím může být přidána hodnota, ale která se jinak bude zdržovat jakýchkoli opatření, která by měla být správně ponechána členským státům, oblastním a místním úřadům, rodinám a jednotlivým občanům;

1.      vítá počáteční úsilí Komise dávat přednost opatřením, která podpoří vytváření pracovních míst, růst a investice; vyzývá Komisi, aby se dále zaměřovala na tyto cíle a aby byla v pracovním programu na rok 2016 ambiciózní v oblasti reforem; vítá hlavní rysy v balíčku Komise ke zlepšování právní úpravy, který zahrnuje opatření ke snížení byrokracie, podpoře konkurenceschopnosti a odpovídá potřebám malých podniků; zdůrazňuje význam vytváření prostředí, ve kterém jsou podnikatelé a podniky schopni vytvářet nová pracovní místa, zachovat pracovní místa v Evropě a vracet zpět pracovní místa ze zahraničí; zdůrazňuje důležitost vytváření klimatu, ve kterém se může dařit inovacím a investicím v soukromém sektoru; domnívá se, že tvůrci politiky musí zajistit, aby právní úprava podporovala inovace tím, že zhodnotí dopad právních předpisů na řízení rizik;

2.      zdůrazňuje, že významného snížení administrativního zatížení občanů a společností lze dosáhnout pouze snížením počtu legislativních návrhů a místo toho zaměřením na hlavní priority; vyzývá Komisi, aby v roce 2016 tento přístup rozvíjela a aby snížila počet legislativních návrhů na minimum; vyzývá Komisi, aby v roce 2016 podnikla další opatření ke snížení nákladů na byrokratickou zátěž s cílem snížit tuto zátěž do roku 2030 o 50 % a aby stanovila cíl pro snížení nákladů na dodržování povinností; vyzývá, aby byla u nových návrhů provedena nezávislá hodnocení za účelem posouzení administrativní zátěže a souvisejících nákladů;

3.      je pevně přesvědčen, že je třeba soustředit úsilí na několik klíčových priorit a vyzývá Komisi, aby nepodnikala iniciativy, jež nejsou zásadně nutné; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na oblasti, které mají v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality značný evropský přínos; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy hledala možnosti, jak zajistit účinnější uplatňování těchto zásad; vyzývá Komisi, aby se jasně zavázala k důkladnému vyhodnocení názorů vnitrostátních parlamentů a případně regionálních parlamentů tam, kde jsou vyjádřena znepokojení; v tomto ohledu podporuje úsilí Komise zapojovat vnitrostátní parlamenty a případně regionální parlamenty do dřívějších fázích legislativního procesu a úsilí Komise o důraznější blokovací postup, aby bylo zajištěno plné respektování principu subsidiarity;

4.      zdůrazňuje důležitost povinného testu malých a středních podniků u všech budoucích legislativních návrhů, aby bylo zajištěno, že tento sektor, který je mimořádně důležitý pro budoucí rozvoj a prosperitu evropských ekonomik, bude posilován a nikoli zatěžován; vyzývá, aby byly mikropodniky co nejvíce zproštěny veškerých zatěžujících legislativních povinností, zejména proto, aby byly podporovány nově vznikající podniky a podnikatelé;

5.      vyzývá k povinným testům konkurenceschopnosti u všech budoucích legislativních návrhů, aby bylo zajištěno, že ústřední cíl, tj. zabezpečení, aby evropské ekonomiky mohly zůstat na celosvětových trzích konkurenceschopné, byl hlavním kritériem při hodnocení všech navrhovaných iniciativ;

6.      znovu opakuje, že je důležité vyvinout posuzování dopadů, které by mělo být prováděno v celém politickém cyklu a které by měly představovat „živé“ dokumenty, aktualizované v případě zavedení nových významných změn v legislativním procesu; zdůrazňuje, že důkladná posouzení dopadů by měla zahrnovat plné vyhodnocení soulad se zásadou subsidiarity, protože ta je zásadní pro posílení důvěry občanů, kteří zásadu subsidiarity považují za klíčový aspekt demokratického procesu; vyzývá k dalším krokům k zajištění účinného nezávislého přezkoumání hodnocení dopadů a zejména vyzývá k oddělení Výboru pro kontrolu regulace od Komise, pokud má být opravdu nezávislý při plnění cíle zajištění nezávislého hodnocení dopadů a zlepšení kvality legislativy EU;

7.      vyzývá k pravidelnému hodnocení, přezkoumání a úpravě stávajících politik tam, kde je to nezbytné k zajištění, že budou vyhovovat potřebám budoucího a rychle se měnícího technologického a ekonomického prostředí;

8.      silně podporuje opatření v boji s daňovými podvody a daňovým úniky; zdůrazňuje potřebu efektivnějšího využití peněz daňových poplatníků, což znamená, že členské státy musí být plně zapojeny do postihování korupce a podvodů; zdůrazňuje důležitost systematického, pravidelného a nezávislého hodnocení, které zajistí, že všechny výdaje povedou k očekávaným cílům a náklady budou využity efektivně; vyzývá Komisi, aby v roce 2016 vydala zelenou knihu o tom, zda má být v Evropské unii vedle práce již prováděné Účetním dvorem zaveden ještě podobný úřad, jako je britský Office of Budgetary Responsibility, francouzský Haut Conseil des finances publiques nebo Government Accountability Office v USA; lituje, že nová Komise nemá na plný úvazek komisaře zaměřeného na rozpočtovou kontrolu, jak to opakovaně žádal Evropský parlament, a vyzývá, aby tato situace byla přezkoumána v roce 2016;

9.      zdůrazňuje, že dosažení nových obchodních dohod je zásadní pro rozvoj konkurenceschopného evropského ekonomického systému zaměřeného na vývoz, který je schopen zajistit zákazníkům reálný prospěch a nízké ceny a vytvářet nová pracovní místa; domnívá se, že pro vytvoření nových příležitostí k růstu je klíčové dosáhnout rychlého pokroku při uzavírání ambiciózní, vyvážené a souhrnné dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství, jež bude respektovat sociální, environmentální a spotřebitelské normy EU; vyzývá, aby byl během roku 2016 učiněn další pokrok v dalších obchodních jednáních;

ČÁST 2: KONKRÉTNÍ NÁVRHY TÝKAJÍCÍ SE PRACOVNÍHO PROGRAMU

Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

10.    Poukazuje na to, že posílení politiky hospodářské soutěže hraje zásadní úlohu, neboť vytvářením rovných podmínek podporuje inovace, produktivitu, vytváření pracovních míst a investice ze strany všech zúčastněných subjektů v rámci jednotného trhu a napříč všemi podnikatelskými modely včetně malých a středních podniků, přičemž přihlíží k veškerým odlišnostem jednotlivých členských států; žádá Komisi, aby přísně prosazovala antimonopolní pravidla a pravidla pro státní podporu a kontrolu spojování podniků s cílem dosáhnout dobře fungujícího vnitřního trhu;

11.    připomíná, že jiná než legislativní opatření včetně povzbuzení tržně orientovaných řešení a účinného posílení konkurenceschopnosti a zákonů jednotného trhu mohou v mnoha oblastech představovat nejlepší cestu vpřed;

12.    zdůrazňuje zásady subsidiarity a proporcionality; vyzývá Komisi, aby zajistila přesnou interpretaci článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie a aby ji nepoužívala jako ospravedlnění harmonizace zaměstnanosti a sociální legislativy na úrovni EU;

13.    zdůrazňuje potřebu zajistit, aby kritéria způsobilosti pro Evropský fond pro strategické investice byla tam, kde je vhodné, v souladu se stávající legislativou EU pro síť silničních a železničních koridorů, pro nástroj pro propojení Evropy a pro strukturální a investiční fondy;

14.    vítá balíček zlepšování právní úpravy jako významný krok kupředu, snižující regulační zátěž a zvyšující ambice v tomto směru, k odstranění překážek pro podniky při růstu a vytváření pracovních míst; podporuje opatření v balíčku Komise ke zlepšování právní úpravy při snižování byrokracie, při podpoře konkurenceschopnosti - včetně testu konkurenceschopnosti - a jako reakci na potřeby malých podniků;

15.    vyzývá však k oddělení Výboru pro kontrolu regulace od Komise, pokud má být opravdu nezávislý při plnění cíle zajištění nezávislého hodnocení dopadů a zlepšení kvality legislativy EU;

16.    zdůrazňuje význam provádění důkladných posuzování dopadů u aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů ke zhodnocení potenciálních důsledků;

17.    naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla ve svých hodnoceních dopadů a do stávající legislativy EU digitální dimenzi, aby byla zajištěna její účelnost v digitálním věku, a to technologicky neutrální a platnou i v budoucnosti, a také podporující inovace a malé a střední podniky;

18.    vyzývá komisi, aby si stanovila cíl pro snížení nákladů na dodržování předpisů;

19.    je přesvědčen, že by se na rozhodnutí o sekundárních právních předpisech měly stejně jako v případě primárních právních předpisů vztahovat zásady zlepšování právní úpravy; vyzývá Komisi a případně její agentury, aby akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty byly vždy, pokud se předpokládá, že budou mít závažný dopad, doprovázeny povinným posouzením dopadů včetně návrhu opatření a transparentních konzultací se zainteresovanými stranami a investory; vítá prohlášení Komise o transparentnosti při konzultacích s investory a podporuje je, aby bylo zajištěno, že tak bude činěno v průběhu celého legislativního procesu;

20.    podporuje zavedení panelu REFIT, který může významně a pozitivně přispět ke zlepšení implementace na základě evropského práva a k monitorování administrativní a regulační zátěže a odpovědi na ni či nezamýšlených důsledků, které mohou vzniknout při plnění povinností vzniklých na úrovni EU;

21.    zdůrazňuje, že panel REFIT musí být efektivní a musí generovat rychlé odpovědi a stimulovat příležitosti v různých odvětvích v celé Evropě; zdůrazňuje, že návrhy tohoto panelu by měla Komise aktivně posuzovat a že by měla tyto návrhy projednávat v souladu se zásadou „dodržuj nebo vysvětli“;

22.    zdůrazňuje, že panel by měl sloužit jako platforma pro firmy nebo skupiny, které působí na vnitrostátní úrovni a napříč Evropou, k přímému předkládání podnětů na podporu zásad zlepšování právní úpravy nebo podnětů přispívajících k omezování byrokracie v oblasti regulace v jejich odvětví;

23.    vítá rozhodnutí Komise, že bez pozitivního posudku Výboru pro posuzování regulačních opatření nebude pokračovat v konzultacích mezi útvary; bere však na vědomí význam konzistentnosti a toho, že závěrečný návrh a posouzení dopadů musí být konzistentní a musí proto reflektovat všechny změny zavedené ve fázi konzultací mezi útvary; konstatuje tedy, že je zásadní, aby byl k závěrečnému legislativnímu návrhu předloženému sboru přiložen pozitivní posudek Výboru pro posuzování regulačních opatření, nikoli pouze koncepty předkládané v dřívějších fázích;

24.    domnívá se, že užitečnost Výboru pro posuzování regulačních opatření se může více uplatnit, pokud bude společný pro všechny tři instituce, a bude přispívat nikoli pouze k vývoji analýzy posuzování dopadů v průběhu celého legislativního procesu;

25.    zdůrazňuje význam přítomnosti Komise na schůzích výborů Evropského parlamentu při předkládání všech návrhů a přiložených posouzení dopadů; zdůrazňuje, že by v případě rozdílností měla být zahrnuta debata o hodnocení oddělením Parlamentu pro posouzení dopadů;

26.    zdůrazňuje užitečnost oddělení Parlamentu pro posouzení dopadů při hodnocení podstatných změn v původním návrhu Komise;

27.    konstatuje, že lhůta na rozmyšlenou po uzavření jednání, ale před závěrečným hlasováním, by mohla být dále využita k dokončení posouzení dopadů a kontrole subsidiarity;

28.    považuje za nešťastné, že jednání se sociálním partnerem nedokázala držet krok s programem EU v oblasti zlepšování právní úpravy; vyzývá Komisi, aby spolu se sociálními partnery začala využívat nástroje pro zlepšování právní úpravy, aby při svých jednáních ve větší míře uplatňovala hodnocení dopadů a aby všechny dohody obsahující návrh legislativních opatření postupovala svému Výboru pro posuzování dopadů;

29.    zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny budoucí iniciativy nebo změny, které Komise navrhne v oblasti zdraví a bezpečnosti, vycházely ze solidních vědeckých poznatků; žádá Komisi, aby vzala v úvahu dlouhodobé přínosy jiného než legislativního přístupu zaměřeného na zlepšení pokynů, vzdělávání zaměstnanců a zapojení pracovníků do úsilí o udržitelnou změnu;

30.    vyzývá Komisi, aby dávala přednost činnosti v oblastech, které byly identifikovány jako deset oblastí, které nejvíce zatěžují právní předpisy týkající se malých a středních podniků, včetně směrnic o pracovní době a agenturním zaměstnávání;

31.    poukazuje na čtvrtletní přehled Komise o zaměstnanosti a sociálních záležitostech (březen 2015); vyzývá Komisi, aby podnikla vhodná opatření k vymýcení stávajících nepružností na trhu práce v celé EU, aby podporovala a vyvíjela podmínky pro pružnější pracovní podmínky a podporovala sladění pracovního a rodinného života;

32.    vyzývá Komisi, aby urgentně vypracovala své posouzení dopadu směrnice o pracovní době;

33.    zdůrazňuje, že společnosti mají v poslední době tendenci přesouvat výrobu a služby zpět do Evropy, což poskytuje příležitosti k vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by EU mohla pomoci podnikům využít příležitosti, které trend návratu do Evropy nabízí;

34.    žádá Komisi, aby zvýšila své úsilí při stažení legislativních návrhů, které nenajdou podporu v Radě, a v tomto kontextu se domnívá, že je správné stáhnout nařízení o mateřské dovolené a přiznat členským státům právo přijmout předpisy, které půjdou nad minimální požadavky předpisů EU; lituje, že návrh směrnice o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň nebyl zaměřen více na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, ale byl zaměřen spíše jen na povinnou mateřskou dovolenou;

35.    vítá navržené pravomoci programu REFIT při testování směrnice o audiovizuálních mediálních službách pro digitální věk a vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude důkladně proveden proces kontroly v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy, a že budou umožněny rozsáhlé a včasné veřejné konzultace, tak aby bylo možno řádně zvážit názory zákazníků a investorů v tomto odvětví;

Společná evropská právní úprava prodeje

36.    vítá snahu Komise o stažení návrhu společné evropské právní úpravy prodeje; vítá úmysl navrhnout cílená společná pravidla pro digitální obsah a bere na vědomí návrh k zavedení „domácí možnosti“ plus cílené harmonizace mechanismu k omezení překážek při přeshraničním obchodu, ale trvá na potřebě přístupu založeného na důkazech a na konzultacích s investory, zejména s ohledem na dopad současné ochrany zákazníků podle vnitrostátního zákona, a na nápravě nesrovnalostí ve smlouvách při prodeji online;

Finanční regulace a jednota kapitálových trhů

37.    zdůrazňuje význam konkurenceschopného odvětví finančních služeb, které spotřebitelům poskytuje užitečné produkty a transparentní informace; zdůrazňuje, že se tím mezi spotřebiteli zvýší důvěra v produkty finančních služeb;

38.    vítá plán Komise provést revizi celkového dopadu finančních právních předpisů; povzbuzuje Komisi, aby jako součást programu REFIT odstranila ze sbírky právních předpisů zbytečné či zastaralé právní předpisy;

39.    vítá myšlenku unie kapitálových trhů a očekává včasné a promyšlené uzavření konzultací; zdůrazňuje potřebu provedení kumulativního posouzení dopadů ekonomických právních předpisů a zjištění právních rozporů, které by představovaly překážku pro unii kapitálových trhů, se zvláštní pozorností věnovanou malým a středním podnikům a společnostem s malou a střední kapitalizací; vyzývá, aby návrhy na dodatečné právní předpisy byly podrobeny důkladnému posouzení dopadů a analýze poměru nákladů a přínosů, čímž bude zajištěno, že budou návrhy předloženy pouze v případě, že zamýšleného účinku není možno dosáhnout jinými než legislativními prostředky;

40.    požaduje, aby se úsilí i nadále zaměřovalo na prorůstovou fiskální konsolidaci; je přesvědčen, že podnícení investic by nemělo být vnímáno jako alternativa nezbytných strukturálních reforem;

41.    vyzývá Komisi, aby uznala, že různorodost podnikových modelů a finančních trhů členských států může být výhoda, která by měla být pro Evropu jako celek chráněna; zdůrazňuje, že všechny finanční předpisy musí respektovat zásady subsidiarity a proporcionality;

42.    očekává návrh na ozdravení a řešení problémů kritické tržní infrastruktury, aby byla zajištěna odpovídající ochrana aktiv investorů v těchto entitách; konstatuje, že světové závazky, které přesouvají dvoustraně obchodované derivátové produkty do mnohostranné tržní infrastruktury, znamenají silnější tlak na tyto instituce; souhlasí proto s tím, že systémově relevantní finanční instituce musí prokázat řádné řízení a robustní řízení rizik ku prospěchu systému jako celku;

43.    domnívá se, že za účelem zjednodušení toků přeshraničních investic je nutno věnovat zvláštní pozornost mikropodnikům a malým podnikům, zejména se zřetelem na odstranění administrativních překážek;

Boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům:

44.    vítá zapojení Komise a členských států do aktivní podpory boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a využívání daňových rájů, která vychází z odborných znalostí OECD na poli podpory řádné správy v daňové oblasti na všech příslušných mezinárodních fórech;

45.    domnívá se, že daňová politika spadá do pravomoci členských států, a proto vítá skutečnost, že Komise uznala odpovědnost členských států za jejich daňové systémy; zdůrazňuje, že jakékoli návrhy v budoucnu musí být srovnávány a slaďovány s opatřeními přijatými na celosvětové úrovni v daňové oblasti;

46.    podotýká, že je žádoucí, aby si daňové orgány předávaly odpovídající informace, a vyzývá členské státy, aby se za účelem dosažení nezbytné transparentnosti a rovných podmínek na tomto předávání podílely;

47.    domnívá se, že účinnější využívání stávajících struktur EU ke zdokonalení boje proti podvodům v oblasti DPH, například rozšířením počtu subjektů, které mají přístup k informacím o DPH sdíleným mezi úřady Eurofisc a Europol, může zlepšit boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům;

Politika pro oblasti výzkumu a vesmíru

48.    zdůrazňuje pokračování provádění programu Horizont 2020 a obzvláště jeho snahy o větší zaměření na využití výzkumu světové úrovně k produkci výrobků a služeb, které budou přispívat k oživení evropských ekonomik;

49.    uznává, že programy Galileo a Copernicus jsou stěžejními vesmírnými programy s přidanou hodnotou na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby efektivně využívala finanční prostředky přidělené v rámci víceletého finančního rámce k zajištění úspěšného dokončení jejich infrastruktury, využití uživateli a jejich umístění na trh;

50.    vyjadřuje obavy ze směrnice o šíření družicových údajů z pozorování Země pro komerční účely, neboť není dostatečně odůvodněná a může zatížit evropský trh družicovými údaji s vysokým rozlišením; žádá Komisi, aby znovu zvážila stažení tohoto návrhu směrnice;

Dopravní infrastruktura

51.    zdůrazňuje nutnost přednostně pokročit s transevropskou dopravní sítí (TEN-T) a koridory hlavní sítě, a zajistit tak propojení dopravních sítí všech regionů EU a řešení problémů, k nimž patří nedostatek vhodné infrastruktury, dostupnost a nedostatečná interoperabilita východní a západní částí EU; zdůrazňuje, že je klíčové v plném rozsahu provést akční program NAIADES II se zvláštním zaměřením na zlepšení infrastruktury, inovaci a liberalizaci trhu a na další rozvoj vnitrozemských vodních cest a vnitrozemské lodní dopravy v Evropě;

52.    očekává objasnění návrhů balíčku opatření v oblasti letectví a zdůrazňuje, že tyto právní předpisy by měly sloužit svému účelu a být ku prospěchu odvětví letecké dopravy, tedy že by měly přinést vytváření pracovních míst, zmírnění dopadu na životní prostředí a snížení spotřeby paliva a cen letenek, a tím evropskému leteckému průmyslu umožnit rovnocennou konkurenci; zdůrazňuje, že klíčový význam má urychlení zavádění jednotného evropského nebe (včetně dalšího rozvoje společného podniku SESAR a vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru);

53.    bere na vědomí úmysl Komise stáhnout návrh o pozemním odbavení, a zdůrazňuje, že monopoly, které stále existují na některých velkých letištích v EU, by měly být řešeny s náležitým ohledem na ty členské státy, kde jsou tyto služby již liberalizovány; vyzývá k vyšší míře liberalizace a hospodářské soutěže zvýšením počtu poskytovatelů služeb na velkých letištích v EU, neboť se tím zlepší účinnost a kvalita letištních operací a sníží ceny pro uživatele letišť a cestující; zdůrazňuje však, že nový návrh by neměl zahrnovat sociální otázky ani zavádět minimální normy kvality pro pozemní odbavení;

54.    souhlasí se stažením zastaralého návrhu o bezpečnostních poplatcích v letectví; souhlasí s tím, že bezpečnostní poplatky v letectví by měly být spravedlivé a přiměřené, avšak ohledně budoucnosti tohoto návrhu je skeptický kvůli mnoha obtížím spojeným s návrhem o bezpečnostních poplatcích v letectví, včetně rozsahu působnosti směrnice, otázky odvození od nákladů a státního financování; domnívá se, že by společné zásady pro vybírání bezpečnostních poplatků na letištích Společenství měly být uvedeny do souladu s ustanoveními směrnice o letištních poplatcích; připomíná, že politika soudržnosti zabírá více než jednu třetinu rozpočtu EU a v současné době je největším investičním nástrojem EU, a uznává její pozitivní přínos ke snižování regionálních rozdílů v EU za předpokladu, že ji doprovází reforma v oblasti politiky, institucí a infrastruktury;

Regionální rozvoj

55.    domnívá se, že fondy pro regionální rozvoj by v období tohoto pracovního programu Evropské komise měly členským státům pomoci v provedení náročných, avšak klíčových, hospodářských reforem, které jsou nezbytné k dosažení větší konkurenceschopnosti;

56.    bere na vědomí závazek Komise, že co nejrychleji a nejplynuleji zlepší provádění, zavádění a efektivitu strukturálních fondů a provádění nových pravidel pro strukturální fondy na období 2014–2020; zdůrazňuje, že je důležité zjednodušit zlepšování přístupnosti těchto fondů a odstraňovat nesrovnalosti a podvody;

57.    zdůrazňuje skutečnost, že uplatnění nové pravomoci Evropské komise žádat o úpravu nebo pozastavení strukturálních fondů by mohlo mít negativní finanční dopad na regionální a místní orgány; připomíná v této souvislosti, že orgány odpovědné za provádění programů politiky soudržnosti EU nenesou odpovědnost za schodky státního rozpočtu a neměly by za ně být postihovány;

58.    podporuje provádění vhodně zaměřených makroregionálních strategií (MRS) jako nástroje, jejž schválila Evropská rada a který slouží k promyšlenějšímu využívání stávajících finančních prostředků a ke zlepšení efektivity fondů ESI; podotýká, že makroregionální strategie mohou pomoci s řešením společných problémů, s nimiž se potýkají určité zeměpisné oblasti, bez nutnosti vytvářet nové rozsáhlé instituce;

59.    vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala úsilí členských států o řešení digitálního rozdělení a o lepší dostupnost vysokorychlostního širokopásmového připojení v městských a venkovských oblastech, jehož pomocí vznikne v oblastech s omezenou veřejnou dopravní infrastrukturou prostředí s příznivějšími podmínkami pro podnikání, malé a střední podniky, vytváření pracovních míst a pro vzdálený přístup k základním službám, včetně vzdělávání a odborné přípravy;

Propojený jednotný digitální trh

60.    bere na vědomí nedávno předloženou strategii pro jednotný digitální trh v Evropě a přiložený plán iniciativ; podporuje upřednostnění jednotného digitálního trhu, jelikož digitální činnost může vytvářet příležitosti v oblasti pracovních míst, zakládání nových začínajících podniků a inovací, a uznává význam digitální transformace průmyslu EU pro vytváření pracovních míst, zvýšení produktivity a posílení konkurenceschopnosti, a tudíž také pro zajištění růstu;

61.    připomíná, že v poslední době jsou nové legislativní návrhy často pozastaveny; doporučuje, aby Komise před předložením nových legislativních návrhů prozkoumala osvědčené postupy na úrovni členských států, byla otevřená vůči průmyslovým opatřením, zaměřila se na provádění stávajících právních předpisů, v případě potřeby aktualizovala stávající vnitrostátní a evropské právní předpisy a cíleným způsobem odstranila veškeré zbývající nedostatky a aby nové právní předpisy používala, pouze je-li to zcela nezbytné;

62.    domnívá se, že má-li být možné v plné míře využít potenciálu digitální transformace průmyslu a přeshraničního elektronického obchodu, musí být prioritou strategie pro jednotný digitální trh odstranění byrokracie a neopodstatněných nebo nepřiměřených regulačních či neregulačních překážek; domnívá se, že by mohla být zvážena další zacílená opatření zaměřená na budování větší důvěry spotřebitelů v nákup digitálního zboží a služeb v celé EU;

63.    bere na vědomí závazek Komise, že uvolní potenciál digitálního hospodářství zaměřením svého přístupu na tři pilíře, jejichž cílem je lepší dostupnost pro spotřebitele a podniky, lepší podmínky pro rozvoj digitálních služeb a elektronická společnost a elektronická veřejná správa; současně zdůrazňuje, že je nutné, aby se zákonodárci zaměřili na vytvoření základního rámce na úrovni EU, spíše než na předložení univerzálního plánu pro hospodářství EU; zdůrazňuje mezinárodní rozměr digitálních trhů a nutnost v oblasti hospodářské soutěže a bezpečnosti spolupracovat se světovými regulačními orgány;

64.    doporučuje, aby byly evropské normy v oblasti IKT stanoveny v koordinaci s mezinárodními normami a celosvětově uznávanými technickými specifikacemi a, je-li to možné, aby byly prosazovány jako mezinárodní normy;

65.    podporuje úsilí Evropské komise o dokončení nařízení EU o ochraně údajů; v tomto ohledu žádá, aby veškeré reformy předpisů o ochraně údajů byly přiměřené a proveditelné a chránily jak spotřebitele, tak právo na soukromí, ale také umožňovaly podnikům, ekonomice a inovacím, aby prosperovaly; zdůrazňuje nutnost zajistit, aby komerční využití digitálních obchodních údajů bylo v souladu s ochranou průmyslových a osobních údajů a soukromí;

66.    podporuje volný, otevřený a transparentní internet a současně uznává nutnost mít zavedena opatření, která odpovídají technickým požadavkům; očekává plánované přepracování telekomunikačního regulačního rámce a nutnost včas přezkoumat směrnici o univerzální službě; uznává, že základním kamenem politiky hospodářské soutěže je zajistit, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny subjekty a aby nebyla zneužívána dominantní postavení na úkor spotřebitelů a konkurentů; rovněž bere na vědomí pravomoci členských států co se týče spektra, a proto žádá Komisi, aby prozkoumala produktivní neregulační opatření, jimiž lze zlepšit spolupráci a umožnit efektivnější přiřazování spektra v celé EU;

67.    vyzdvihuje závažné obavy ohledně daňových opatření v digitálním hospodářství, zejména daně z přidané hodnoty (DPH); vítá záměr Komise navrhnout zavedení zjednodušujícího opatření společného pro celou EU (práh DPH), které pomůže drobným podnikům v oblasti elektronického obchodu;

Autorské právo

68.    vítá úsilí o rozvoj a modernizaci práva o duševním vlastnictví EU, zejména v oblasti autorského práva, tak, aby bylo přiměřené digitálnímu věku; zdůrazňuje nutnost zabývat se negativním dopadem digitálního pirátství na hodnotu tvůrčího a kulturního odvětví a na jejich zaměstnanost;

69.    zdůrazňuje skutečnost, že spotřebitelé by měli mít legální přístup k dostupnému obsahu za spravedlivých a rozumných podmínek v celé EU a že tvůrci by měli mít náležitou odměnu, avšak že povinná povolení v celé EU nejsou vhodným řešením pro výběr spotřebitele či nositele práv a že by měla být rovněž prozkoumána tržní řešení; domnívá se, že autorská práva by si měla zachovat svou primární funkci, tedy že umožňují tvůrcům získat odměnu za své úsilí prostřednictvím toho, že druzí lidé využívají jejich práci;

70.    vyzývá k zaujetí cíleného přístupu, který bude vycházet ze solidních důkazů, mimo jiné z důkladné právní a ekonomické analýzy, jejíž součástí bude dialog se zúčastněnými stranami, který zachovává rovnováhu mezi zájmy spotřebitelů, uživatelů, tvůrců a nositelů práv a podporuje tvořivost a podnikání, jež je zásadní pro kulturní a tvůrčí odvětví a pro program Komise pro zaměstnanost a růst; zdůrazňuje, že je nutné respektovat zásadu subsidiarity a kulturní rozmanitost; v tomto ohledu zdůrazňuje, že by významný přínos tradičních metod podpory regionální a evropské kultury neměl být omezován návrhy na modernizaci či reformu a že vývoj by měl odpovídat mezinárodnímu právu, z nějž vychází základy autorského práva;

71.    zdůrazňuje, že prosazování autorského práva bude mít klíčový význam pro podporu růstu, a že je tudíž nutné upřednostnit zaměření na porušování na komerční úrovni; domnívá se, že v tomto ohledu nelze opomíjet úlohu všech subjektů v boji proti zneužívání autorských práv, včetně poskytovatelů duševního vlastnictví a plateb;

72.    vyzývá Komisi, aby pomohla se zajištěním urychlené ratifikace Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu zrakově postižených osob ke knihám; podotýká však, že je třeba výraznějšího pokroku v oblasti zpřístupňování obsahu osobám se zdravotním postižením, nejen osobám s postižením zrakovým;

73.    vybízí k přezkoumání tzv. koncepce „bezpečného přístavu“, která v současné době osvobozuje společnosti zabývající se pasivním hostingem od autorských práv a odpovědnosti; podotýká, že ve vyspělé internetové době to může mít negativní dopad na nositele práv, neboť omezí jejich možnosti při sjednávání povolení s digitálními platformami, a tím sníží příjem umělců a ovlivní udržitelnost a růst v tomto odvětví;

Unie musí být odolnější v energetické oblasti a mít progresivní politiku v oblasti změny klimatu

74.    vítá ambice energetické unie a domnívá se, že rozsáhlejší koordinace politiky na úrovni EU v této oblasti s sebou nese příležitost k řešení nejednotného přístupu, v jehož důsledku v minulosti vznikla řada protichůdných politik;

75.    zdůrazňuje důležitost finanční dostupnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie; domnívá se, že politika hospodářské soutěže má při podpoře oddělování výroby elektrické energie od provozování soustavy a při řešení problematiky současné roztříštěnosti trhu značný význam; konstatuje, že regulaci státní pomoci v této oblasti je nutné provádět ve stejném duchu jako v jakékoli jiné oblasti;

76.    vítá úsilí o zavedení programů udržitelné energetické účinnosti a zdůrazňuje význam zprávy Parlamentu o provedení směrnice o energetické účinnosti, která umožní lépe pochopit opatření zavedená ve všech členských státech, a musí zdůraznit, že je důležité zajistit, aby požadavky v oblasti energetické účinnosti byly pro konečné spotřebitele rentabilní;

77.    očekává další podrobnosti a konkrétní návrhy týkající se „energetické unie“ a domnívá se, že dokončení vnitřního trhu s energií je třeba považovat za její ústřední pilíř, který díky zlepšení přeshraniční infrastruktury a propojovacích vedení umožní prosadit bezpečnost, rozmanitost a konkurenční ceny;

78.    domnívá se, že je třeba doplnit tržní mechanismy konkrétními a ambiciózními mechanismy solidarity, jako je účinnější krizové řízení na úrovni EU i na přeshraniční úrovni, lepší využívání skladování LNG a plynu a virtuální kapacita rezervního mechanismu, včetně nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, které bude přezkoumáno koncem roku 2015;

79.    vyzývá členské státy a Komisi, aby spolupracovaly na nalezení oblastí, v nichž lze dosáhnout větší transparentnosti mezivládních dohod s přihlédnutím k citlivé povaze předchozích návrhů v této oblasti; uznává však, že Komise již má možnost se na pozvání zapojit do jednání souvisejících s energií, jehož se účastní jeden nebo více členských států a třetích zemí; žádá Komisi, aby vypracovala pozitivní a negativní seznam doložek dohody, jako jsou například doložky o zákazu vývozu a o povinném místě určení;

80.    podněcuje Komisi k tomu, aby zajistila, aby byl rozvoj původních zdrojů energie klíčovou součástí energetické unie; připomíná však Komisi, že je odpovědností členských států určit si svůj energetický mix a že jakákoli budoucí politika dekarbonizace a snižování emisí musí zohledňovat nutnost zajistit energetickou bezpečnost a diverzifikaci – ne udržitelnost v izolaci, jak tomu bylo v minulosti;

81.    zdůrazňuje, že vzhledem k současnému dění na Ukrajině musí být energetická bezpečnost zvýšena řadou opatření v celém spektru možností, jako je diverzifikace dodavatelů, zlepšení energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu a větší využívání původních zdrojů energie i výrazné investice do infrastruktury;

82.    v souvislosti se strategickým rámcem pro energetickou unii bere na vědomí dohodu dosaženou v říjnu 2014 na jednání Evropské rady o klimatické a energetické politice do roku 2030, a zejména vítá skutečnost, že nebyly stanoveny závazné cíle pro obnovitelné zdroje energie na členský stát, jelikož se ukázalo, že současné cílové hodnoty jsou neflexibilní a nákladné a že omezují investice do jiných nízkouhlíkových energetických technologií, jako je zachycování a skladování uhlíku (CCS); trvá však na tom, že v souvislosti s tímto rámcem je nezbytně nutné, aby byla zachována ustanovení na ochranu průmyslových odvětví, kterým hrozí únik uhlíku;

83.    uznává, že původní zdroje energie mohou mít zásadní přínos pro energetickou bezpečnost EU a pro utváření nízkouhlíkového hospodářství; v tomto ohledu se domnívá, že energetická unie musí vyjadřovat potřebu EU využívat všech zdrojů s nízkými a nižšími emisemi, jimiž členské státy disponují; respektovat jejich právo samy rozhodnout o své skladbě zdrojů energie a o využití svých domácích zdrojů, ať již jsou fosilní či obnovitelné nebo jaderné;

Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna

84.    vítá úsilí Komise o vytvoření příznivějšího prostředí pro vytváření pracovních míst v EU; zdůrazňuje význam strukturálních reforem, které jsou nezbytné k řešení následujících faktorů: nesoulad mezi nabízenými a požadovanými pracovními dovednostmi, podnikání, demografie, přístup na trh, přístup k financování, nepružnost na trhu práce, administrativní náklady a zlepšení právní úpravy;

85.    znovu opakuje, že pro odstranění překážek volného obchodu je důležité prohloubit jednotný trh, a žádá, aby se úsilí Komise o zlepšení právní úpravy zaměřilo na vytvoření zdravého evropského podnikatelského prostředí, snížení byrokracie, odstranění regulační zátěže a překážek pro investice a na minimum nových právních předpisů;

86.    zdůrazňuje, že je nutné pomocí dalších opatření posílit investice soukromého sektoru; domnívá se, že klíčový význam má další odstraňování překážek investic v celé Unii, zejména investic pro malé a střední podniky;

87.    vítá skutečnost, že Komise potvrdila veškerá plánovaná opatření programu REFIT, která mají být provedena s cílem odlehčit regulační zátěž; vyzývá Komisi, aby dostála závazkům uvedeným v jejím sdělení;

88.    zdůrazňuje, že je důležité ve všech regulačních a legislativních návrzích vycházet z důkazů od podniků a dalších odborníků a zainteresovaných stran; očekává, že předseda Evropské komise osvětlí vývoj jeho nového vědeckého poradního sboru na vysoké úrovni; opakuje, že vědecké poradenství musí být nezávislé a mít dostatečné postavení na to, aby mohlo povolat zákonodárce a úředníky k odpovědnosti za rozhodnutí a návrhy;

89.    vítá rozhodnutí Komise zřídit platformu programu REFIT, která umožní vést dlouhodobý dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami o zlepšování právních předpisů EU v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT); je povzbuzen skutečností, že se Komise jednoznačně zavázala ke snížení regulační zátěže členských států a malých a středních podniků, což potvrdila stažením 73 projednávaných návrhů právních předpisů; domnívá se, že to, o co je v mnoha oblastech politiky žádáno, je právě nový začátek; varuje, že v případech, kdy jsou návrhy staženy a nahrazeny novými, by tyto nové iniciativy neměly zavádět větší zátěž pro dotčené občany a podniky;

Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie

90.    podotýká, že nedávné ekonomické studie poukazují na to, že pomalý růst a nízká inflace jsou v porovnání se zeměmi, které nejsou součástí eurozóny, jejím dlouhodobým problémem; vyzývá k podrobné analýze ekonomické situace eurozóny; žádá o porovnání obnovy členského státu eurozóny s nečlenskými zeměmi eurozóny a rovněž s třetími zeměmi a regiony;

91.    žádá o striktní dodržování doložky „no bail-out“; připomíná ECB rozsah jejího mandátu, který se omezuje na měnovou politiku;

92.    podotýká, že v souladu se zásadami národní svrchovanosti a subsidiarity, by Evropský mechanismus stability a rozpočtový pakt neměly být součástí metody Společenství;

93.    vyzdvihuje, že je důležité sledovat provádění stávajících právních předpisů v oblasti bankovní unie a posílit dialog s odborníky z odvětví s cílem vyhodnotit dopad a efektivitu přijatých právních předpisů; zdůrazňuje, že před úvahami o dalších nových právních předpisech je nutné provést podrobné posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů;

94.    zdůrazňuje význam konkurenceschopného odvětví finančních služeb, které spotřebitelům poskytuje užitečné produkty a transparentní informace; zdůrazňuje, že tím se mezi spotřebiteli zvýší důvěra v produkty finančních služeb;

Přiměřená a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA

95.    naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala dostatečné zdroje na další rozvoj své ambiciózní obchodní agendy se všemi obchodními partnery v globálním měřítku, včetně snahy o dokončení jednání o prohloubeném, komplexním a vyváženém Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, přičemž podotýká, že obchodní politika by se neměla omezovat na tuto oblast, nýbrž by měla zahrnovat veškeré dvoustranné, vícestranné a mnohostranné obchodní a investiční dohody, o nichž Komise vede v současnosti jednání;

96.    vítá příslib Komise, že přezkoumá obchodní a investiční politiku EU, včetně navrhovaného důrazu na její příspěvek k zaměstnanosti a růstu v celé EU; požaduje, aby byl tento přezkum široce pojatý, strategický a s orientací do budoucna a aby pokrýval veškerá hlediska obchodní a investiční politiky včetně dvoustranných, vícestranných a mnohostranných jednání a samostatných opatření se zvláštním důrazem na pozornost věnovanou obchodním vztahům nejen s velkými prudce se rozvíjejícími zeměmi a klíčovými strategickými partnery v celosvětovém měřítku, ale také se zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, s nimiž EU v současnosti nemá uzavřenu prohloubenou a komplexní smlouvu o volném obchodu;

97.    vítá záměr Komise předložit členským státům návrh směrnic o modernizaci stávajících dohod s Mexikem, Chile a Tureckem a žádá, aby tyto směrnice obsahovaly ambiciózní ustanovení pro vzájemné otevření trhů, která budou řešit celní, necelní i technické překážky obchodu v celé řadě odvětví, včetně mimo jiné finančních služeb, odborných služeb, pojišťovnictví, zadávání veřejných zakázek, chemických látek, zpracovaných potravin, obchodu v oblasti energetiky, duševního vlastnictví a automobilového průmyslu;

98.    domnívá se, že je politováníhodné, že se Komise nezavázala stáhnout svůj návrh nařízení o pravidlech přístupu zboží a služeb ze třetích zemí k veřejným zakázkám na vnitřním trhu EU i přes silný odpor velkého počtu členských států, což mnozí vnímají jako protekcionistické opatření, jež může, pokud by bylo zavedeno, vést ke značným problémům v obchodu s některými partnery včetně případných odvetných opatření nejen ve veřejných zkazkách, ale i v dalších klíčových odvětvích; má za to, že problémy, na něž Komise upozorňuje, by bylo lepší řešit v dvoustranných jednáních o komplexních obchodních dohodách nebo povzbuzováním dalších zemí k přistoupení k Smlouvě o vládních zakázkách (GPA);

99.    se znepokojením bere na vědomí nedostatečný pokrok v jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií a žádá, aby bylo vyvinuto další úsilí k překonání stávajících překážek jednání;

100.  žádá, aby Komise v co nejkratší době předložila návrh na podpis komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) s členskými státy;

101.  zdůrazňuje, že jedním ze základních cílů obchodní politiky EU zůstává uzavření dohody v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a vyzývá Komisi, aby usilovala o uzavření dohody v rámci 10. ministerské schůze WTO v Nairobi v prosinci roku 2015; vyzývá Komisi, aby v co nejdříve dokončila vícestranná jednání o dohodě o obchodu se službami, o dohodě o informačních technologiích a o dohodě o zeleném zboží, které, pokud budou úspěšně uzavřeny, budou představovat nezbytný pokrok a další impuls pro pokračující úsilí o liberalizaci obchodu v rámci WTO

102.  vyjadřuje znepokojení nad žádostí Komise o stanovisko Soudního dvora Evropské unie k dohodě mezi EU a Singapurem a nad značným zpožděním, které to bude představovat pro vstup dohody v platnost, přičemž se vyslovuje proti veškerým snahám omezit pravomoci parlamentů členských států v rozhodovacích postupech Evropské unie;

103.  připomíná, že každá dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství musí být v plném souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů a že strany musí mít právo přijímat nebo nadále uplatňovat jakékoli rozumné opatření týkající se ochrany nebo podpory kulturní a jazykové rozmanitosti v souladu s příslušnými články Smlouvy; považuje význam kulturní výjimky za zásadní, je však znepokojen tím, že jakýkoliv odklon od skutečného významu a hodnot tím, že by byla chybně spojována s tvůrčím odvětvím jako celkem, by mohlo bránit tvůrčímu odvětví EU v přístupu na nové trhy i ve využívání jednoznačnějších pravidel, jako například pravidel týkajících se řádné ochrany duševního vlastnictví evropských výrobců v USA;

Oblast spravedlnosti a základních práv, jež jsou založeny na vzájemné důvěře

104.  plně podporuje boj proti přeshraniční trestné činnosti a korupci; vyjadřuje však politování nad tím, že i přes značný odpor v Radě a vážné obavy, pokud jde o přiměřenost, právní základ, subsidiaritu a základní práva, Komise nestáhla svůj návrh o Úřadu evropského veřejného žalobce;

105.  plně podporuje odhodlání Evropské komise pomáhat řešit hrozby vnitřní bezpečnosti členských států ve vztahu k zahraničním bojovníkům a terorismu v rámci strategie vnitřní bezpečnosti; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby považovala urychlené přijetí směrnice o používání údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR) za jednu ze svých priorit; zdůrazňuje, že EU musí čelit rostoucí hrozbě domácího terorismu ze strany „zahraničních bojovníků“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt ani jeho občanství, aby tam páchali, plánovali nebo připravovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty;

106.  vyzývá k přijetí přísných opatření ze strany Komise, pokud jde o ochranu dětí na internetu; vyzývá Komisi, aby kladla důraz na potřebu mezinárodní spolupráce se strategickými partnery EU a donucovacími orgány na celém světě v boji proti dětské pornografii; zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit mezinárodní spolupráci a přeshraniční vyšetřování v této oblasti prostřednictvím dohod o spolupráci a usnadňováním mezinárodní výměny informací o těchto trestných činech a jejich pachatelích, a to i prostřednictvím EUROPOLU; vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu stávajícího politického rámce pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí ve formě zprávy o provádění směrnice 2011/93/EU;

107.  vítá návrhy Komise v rámci strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie v oblasti boje proti počítačové trestné činnosti; konstatuje, že teroristické organizace ve stále větší míře využívají internet a komunikační technologie k plánování útoků a šíření propagandy stejně jako k získávání finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby povzbuzovala společnosti provozující internet a sociální média ke spolupráci při řešení tohoto problému s vládami a donucovacími orgány a zároveň aby byla za všech okolností zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí;

108.  vítá návrhy Komise v oblasti boje proti radikalizaci v EU a jejímu předcházení; žádá, aby byla přijata víceúrovňová strategie pro boj s terorismem, která bude komplexně řešit příčiny těchto jevů, jako je radikalizace; rozvíjet sociální soudržnost a začleňování, politickou a náboženskou snášenlivost; analyzovat a bojovat proti podněcování k provádění teroristických činů on-line; předcházet odjezdům za účelem vstupu do teroristických organizací; předcházet a zamezovat náborům a zapojování se do ozbrojených konfliktů; ochromí finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a jedincům zamýšlejícím stát se členy takových organizací; případně zajistí přísné trestní stíhání a poskytne vhodné nástroje donucovacím orgánům pro plnění povinností za plného dodržování základních práv;

109.  vyzývá Komisi, aby posílila činnost sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) a zavedla iniciativy k řešení problémů radikalizace na místní úrovni a aby podporovala programy a sociální opatření v oblasti integrace komunit, tolerance, vzdělávání a deradikalizace společně s opatřeními na úrovni prosazování práva a soudními opatřeními a aby povzbuzovala členské státy k výměně osvědčených postupů v této oblasti;

110.  vyzývá Komisi, aby přísnějšími hraničními kontrolami a systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nezákonného obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí zabránila pohybu teroristů; očekává, že Komise předloží nové návrhy týkající se balíčku opatření pro inteligentní hranice;

111.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření za účelem lepší výměny informací mezi donucovacími orgány členských států a agenturami EU; vyzývá Komisi, aby pomohla zlepšit, zintenzivnit a zrychlit sdílení informací mezi donucovacími orgány na celosvětové úrovni, a požaduje, aby členské státy zefektivnily operativní spolupráci mezi sebou navzájem a třetími zeměmi tím, že budou více využívat existující cenné nástroje, jako jsou např. společné vyšetřovací týmy, program sledování financování terorismu a dohody o jmenné evidenci cestujících, a tím, že budou rychleji a účinněji sdílet důležité údaje a informace za předpokladu, že bude zaručena náležitá ochrana údajů a soukromí;

112.  vyzývá Komisi, aby pomohla EU aktivně prosazovat dialog s globálními partnery v boji proti terorismu v úzké spolupráci s regionálními aktéry, jako jsou Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu a Arabská liga, zejména pak se sousedními zeměmi Sýrie a Iráku a se zeměmi, pro něž má konflikt dramatické důsledky, jako jsou Jordánsko, Libanon či Turecko, včetně OSN, NATO a zejména s jeho Protiteroristickým výborem;

113.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přiznala prioritu vyřešení ostudné praxe moderního otroctví, zejména pokud se týká dětí, a aby v tomto ohledu přijala konkrétní opatření;

114.  rozhodně podporuje kroky k ukončení všech forem diskriminace a politiky, které uznávají důležitost rodiny jako základní složky společnosti, jež zahrnují bezvýhradné upřednostnění zájmu dítěte za podmínek stanovených v mezinárodní Úmluvě o právech dítěte z roku 1989; vítá odhodlání Komise podporovat ženy v jejich zapojení na trh práce;

115.  zdůrazňuje význam přezkumu nařízení Brusel II;

Na cestě k nové migrační politice

116.  souhlasí s tím, že je zapotřebí důsledný, ale spravedlivý přístupu k migrační politice EU; plně podporuje výzvu Komise, že je třeba bojovat proti zneužívání migračního systému EU;

117.  připomíná Komisi, že v některých členských státech panují značné obavy ze zneužívání sociálních dávek rezidenty z jiných členských států; zdůrazňuje, že o sociálních systémech a dávkách sociální pomoci rozhodují výhradně členské státy; připomíná však zásadu rovného zacházení s členskými státy EU;

118.  souhlasí s tím, že problematika migrace musí být provázána s vnější politikou EU; vítá návrh Komise učinit prioritou spolupráci se třetími zeměmi, mj. s regiony subsaharské Afriky, severní Afriky a Blízkého východu, a to ve formě vracení migrantů, programů přesídlování a dohod o řízení migrace se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi; podporuje také návrh Komise poskytovat další pomoc v podobě humanitární pomoci, politické pomoci a školení;

119.  vyzývá Komisi, aby se účinně a efektivně zabývala nedostatky, pokud jde o kvalitu podmínek ve sběrných táborech a o kvalitu azylového řízení v EU, protože obě hlediska mají citelný dopad na migrační tlaky; podporuje návrh Komise na rozšířenou pomoc členským státům, které se nacházejí v přední linii v oblasti přijímání migrantů, prostřednictvím Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) k dosažení tohoto cíle;

120.  plně podporuje výzvu Evropské komise, aby byla přijata rozhodná opatření vůči převaděčům a pašerákům lidí v EU i ve třetích zemích a také aby byla poskytnuta pomoc třetím zemím ve formě vzdělávání a školení upozorňujícího na rizika ilegálního převádění migrantů;

121.  vítá návrh Komise, aby prozkoumala možnosti zlepšení budoucí úlohy, mandátu a zdrojů agentury FRONTEX a úřadu EASO s cílem čelit migračním tlakům a výzvám, před kterými EU stojí, aby se podařilo zachovat bezpečnost na vnějších hranicích a současně zabránit ztrátám životů na moři;

122.  žádá, aby Komise provedla kompletní analýzu efektivnosti využívání zdrojů EU v oblasti migrace a azylu, zejména využívání prostředků pro oblast vnitřních věcí, a to zvláště na azylová řízení, integraci, kontroly hranic a vracení migrantů;

123.  vítá návrh Komise na posílení účinnosti systému navracení neúspěšných žadatelů o azyl; vyzývá však Komisi, aby předložila návrh politiky rychlého navracení na základě vyhodnocení a přezkum stávajících opatření, která by mohla zahrnovat například posílenou pomoc agentuře FRONTEX;

124.  vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila dvě samostatné strategie týkající se migrace, aby tak jednoznačně odlišila rozdílné legislativní požadavky a opatření pro právní a ekonomickou migraci a žadatele o azyl a uprchlíky;

125.  je znepokojen návrhy Komise na přemísťování a přesídlování a žádá, aby Evropská Komise přehodnotila návrhy založené na povinných opatřeních a povinném přerozdělování nad rámec stávajících postupů v evropských právních předpisech v oblasti azylu;

Silnější celosvětový aktér

126.  uznává svrchované právo členských států přijímat jednostranná rozhodnutí v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a vybízí k tomu, aby byl na jednání Evropské rady v případě potřeby formulován společný postup v reakci na společné existující a vznikající hrozby a problémy, jestliže tento postup nebude zdvojovat opatření dalších organizací; dále konstatuje, že pokud je navrhován společný postup EU, musí být veden obecnou shodou mezi členskými státy;

127.  znovu potvrzuje své odhodlání spolupracovat při svém postupu s organizacemi, jako např. OSN, NATO a G20, a doplňovat jejich činnost a nikoli jim konkurovat, aby bylo zajištěno, že EU a její členské státy budou účinně čelit stávajícím a objevujícím se zahraničněpolitickým a bezpečnostním výzvám, zejména ve východním a v jižním sousedství EU; znovu potvrzuje svůj závazek vůči NATO a transatlantickému spojenectví, které tvoří základ bezpečnostní a obranné politiky v Evropě; odmítá návrhy předsedy Komise na vytvoření „evropské armády“ a znovu opakuje své odhodlání k oživení NATO a k zajištění, že obranná politika zůstane záležitostí svrchovaných států;

128.  povzbuzuje k užší spolupráci mezi členskými státy a mezinárodními partnery v boji proti hrozbě ze strany extremistických skupin, k zajištění dlouhodobého míru a stability v konfliktních oblastech a k ochraně bezpečnosti na domácí půdě;

129.  je přesvědčen, že základní východiska cílů zahraniční politiky musí i nadále tvořit obrana a prosazování svobody, podpora našich spojenců a prevence krutého zacházení, včetně obrany práv pronásledovaných náboženských a jiných menšinových skupin;

130.  nadále podporuje činnost mezinárodních partnerů při zajištění dlouhodobé stability, míru a politických reforem v zemích jižního a východního sousedství a podporuje úsilí těchto zemí o užší vztahy s EU, včetně úsilí kandidátských zemí, které se snaží splnit kritéria členství v EU, včetně hospodářských, politických a sociálních reforem a dodržování lidských práv a zásad právního státu;

131.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi přijala soubor měřitelných kroků k ukončení praktik poškozujících ženy a dívky včetně dětských a nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, zabití ze cti, nucených sterilizací, znásilnění v ozbrojených konfliktech, kamenování a všech ostatních forem brutality; naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) zlepšila podporu, která je k dispozici obětem takového násilí;

Rozvojová politika

132.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o prosazování řádné správy věcí veřejných a zásad právního státu a aby posílila transparentnost a odpovědnost všech zúčastněných stran v rámci rozvojových partnerství; vyzývá Komisi, aby – jako hlavní prioritu v oblasti financování rozvoje – vypracovala komplexní strategii a akční plány na boj proti nezákonnému toku kapitálu, legalizaci výnosů z trestné činnosti, vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům a endemické korupci v rozvojových zemích;

133.  připomíná, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou hnací silou tvorby bohatství a hospodářského růstu všech tržních ekonomik, které vytváří 90 % pracovních míst a příjmů v rozvojových zemích a které mají schopnost zajistit udržitelnou základnu pro využívání domácích zdrojů; vyzývá Komisi, aby vytvořila konkrétní opatření na podporu mikropodniků a malých a středních podniků a zaměřila se na spolupráci s partnerskými vládami při zavádění reforem podnikatelského prostředí, snižování nadměrné regulační zátěže, zavádění opatření proti korupci a daňovým únikům, rozvoji finančního řízení a účinných veřejných institucí, což jsou oblasti, které mají zásadní význam pro investice, inovace a rozvoj soukromého sektoru;

134.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na nestabilní státy a propracovala strategie na budování míru a budování státu; zdůrazňuje, že je třeba navazovat strukturální a dlouhodobá partnerství, která budou klást přednostní důraz na zřízení právního státu a demokratických institucí v těchto zemích;

Unie demokratické změny

Rozpočtové otázky

135.  připomíná přezkum rozpočtu Komisí z roku 2010, kdy byla jako jedna z hlavních zásad stanovena „přidaná hodnota na úrovni EU“; trvá na tom, že tato zásada tvoří základ všech výdajů, které musí být rovněž vedeny zásadami účinnosti, účelnosti a efektivnosti vynaložených prostředků, při respektování zásady subsidiarity stanovené v článku 5 Smlouvy o Evropské unii a ukotvené v protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;

136.  je přesvědčen, že rozpočet EU musí být určen na pomoc členským státům při řešení strukturálních problémů, především ztráty konkurenceschopnosti a následného růstu nezaměstnanosti; trvá na nutnosti snížit výdaje na administrativu EU v zájmu dosažení skutečné efektivnosti rozpočtu EU;

137.  je neochvějně přesvědčen, že rozhodovací postup v rámci ročního rozpočtového procesu je třeba revidovat, zjednodušit a učinit jej transparentnějším; je přesvědčen, že Parlament by neměl rozhodovat o velikosti rozpočtu, ale měl by se omezit na to, v rámci kterých okruhů a jak má být financování z EU vynakládáno;

Institucionální otázky

138.  připomíná Komisi sliby předsedy Junckera, že přijme „čestnou dohodu“ se Spojeným královstvím a dalšími zeměmi, které chtějí, aby se některé oblasti vrátily do jejich svrchované rozhodovací pravomoci; žádá Komisi, aby zahájila jednání tím, že tuto záležitost představí na příští mezivládní konferenci a ponechá ji na pořadu jako trvalé téma, dokud se nepodaří jednání úspěšně ukončit; je přesvědčen, že k žádné skutečné demokratické změně nedojde, dokud nebude zohledněna analýza a závěry rozsudku německého Ústavního soudu ze dne 30. června 2009;

139.  je znepokojen netransparentností na Soudním dvoře Evropské unie (ESD); vyzývá proto Soudní dvůr, aby umožnil svým soudcům prezentovat nesouhlasná stanoviska, jak je tomu běžně u jiných mezinárodních soudů, konkrétně u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku či u Nejvyššího soudu Spojených států amerických;

140.  bere na vědomí stanovisko, které vydal ESD ve věci dohody o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech (ECHR); má pochybnosti, zda má smysl pokračovat v této snaze o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, a to vzhledem k tomu, že se jen prohloubí složitost a nejistota, která vyplyne ze dvou vzájemně si konkurujících jurisdikcí v podobě práv podle této úmluvy a práv podle Listiny základních práv; je přesvědčen, že přistoupení by nemělo pro EU představovat prioritu a že by její smluvní strany měly místo toho považovat za jednu z priorit v oblasti lidských práv reformu Evropské úmluvy o lidských právech, která by zajistila lepší rozhodování, a že základní práva jsou dostatečně dobře chráněna už soudy uplatňujícími naše vnitrostátní ústavy, které nadále tvoří vrchol hierarchie právních předpisů;

141.  vyzývá Evropskou Komisi, aby zajistila, že iniciativy občanů nebudou svévolně či dogmaticky zamítány, ale budou systematicky zvažovány za účasti Evropského parlamentu;

142.  zdůrazňuje, že pokud vnitrostátní parlamenty uplatní postup žluté karty, odpovídalo by správné praxi, aby Evropská komise stáhla právní předpis, kterého se nesouhlas týkal;

Oblast životního prostředí

143.  je přesvědčen, že investice do oběhového hospodářství a pobídek k jeho vytvoření jsou plně v souladu se strategií Komise pro pracovní místa, růst a konkurenceschopnost a díky snížení závislosti EU na dovážených surovinách se oběhové hospodářství může stát řešením výhodným pro všechny zúčastněné strany; lituje nedávného stažení legislativního návrhu o odpadech a naléhavě vyzývá Komisi, aby neustupovala od svého závazku předložit do konce roku 2015 nový ambiciózní návrh, který bude respektovat rozdílné kapacity členských států v oblasti nakládání s odpady, aby tak bylo dosaženo pokroku v přechodu na oběhové hospodářství prostřednictvím výroby na principu uzavřené smyčky, udržitelného vývoje výrobků, přísného uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a vytvoření trhu druhotných surovin;

144.  bere na vědomí přezkum v polovině období týkající se strategie pro biodiverzitu EU 2020 a začlenění kontroly účelnosti směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích do programu REFIT; se znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Komise nazvané „Stav přírody v Evropské unii“ a souhrnné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“ (SOER 2015), které docházejí k závěru, že vysoký podíl chráněných druhů a typů stanovišť se nenachází v příznivém stavu ochrany a že Evropa není na cestě ke splnění celkového cíle zastavit do roku 2020 ztrátu biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní a transparentní vyhodnocení a podpořila lepší uplatňování všech stávajících právních předpisů v oblasti biologické rozmanitosti; na základě výsledků přezkumu v polovině období a kontroly účelnosti vyzývá Komisi, aby v případě, že to bude považovat za nezbytné, modernizovala a zlepšila stávající právní předpisy, a zajistila tak, že nedojde k oslabení stávající úrovně ochrany biologické rozmanitosti;

145.  bere na vědomí práci Komise na návrhu kritérií založených na vědeckých poznatcích pro endokrinní disruptory (EDS) v souladu s požadavky nařízení o přípravcích na ochranu rostlin a nařízení o biocidních přípravcích a zdůrazňuje zásadní význam tohoto přístupu založeného na vědeckých poznatcích; je přesvědčen, že rozhodující kritéria pro určování endokrinních disruptorů by se měla zakládat na prokázání endokrinních účinků i skutečnosti, že nepříznivé účinky jsou důsledkem endokrinního působení; domnívá se, že veškerá navrhovaná legislativní opatření by měla být přiměřená, založená na důkazech, měla by lépe vyjasňovat postupy pro řízení rizik a zajišťovat jednotný přístup k těmto postupům, měla by podléhat přísnému posouzení dopadu a zajišťovat širší zapojení zúčastněných stran;

146.  rozhodně podporuje závazek prvního místopředsedy Timmermanse zachovat návrh týkající se nařízení o národních emisních stropech a přednést pozměněné návrhy, které by odrážely synergie s balíčkem opatření v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a snížily administrativní zátěž s ohledem na důležitost řešení problémů znečištění ovzduší tak, aby se čelilo hrozbám pro veřejné zdraví, a na naléhavost splnění mezinárodně schválených limitů pro rok 2020; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny další změny budou důsledně dodržovat program inteligentní regulace a usnadňovat lepší provádění; žádá, aby žádné budoucí rozhodnutí pozměnit původní návrh nevedlo ke zbytečným odkladům;

Kulturní politika

147.  vyzývá Komisi, aby znovu posoudila potřebu programu Tvůrčí Evropa v souladu se zásadami subsidiarity a provedla důkladné posouzení programu, které se zaměří na hodnotu, kterou přináší všem občanům EU;

148.  podporuje prosazování srovnatelnosti norem a kvality vysokoškolských kvalifikací prostřednictvím boloňského procesu; zdůrazňuje potřebu dalšího zvážení spolupráce a výměny osvědčených postupů v oblasti dalšího vzdělávání a rozvoje vazeb na podniky a vysokoškolské instituce s cílem zajistit, že odborné vzdělávání a příprava v EU po dosažení 16 let věku rozvíjí dovednosti potřebné pro růst a zaměstnanost;

Společná rybářská politika

149.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala průběh plnění povinnosti vykládky všech úlovků ve smyslu článku 15 nařízení o společné rybářské politice (SRP); konstatuje, že první výroční zpráva, jak byla schválena v nařízení omnibus, má být předložena Parlamentu dne 31. května 2016;

150.  naléhavě vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy, zejména pokud jde o podporu drobného rybolovu a zachování tradičních rybolovných technik a větší vnitrostátní a regionální kontrolu zásob ryb a rybářských praktik;

151.  podporuje potřebu zásadní revize nařízení o technických opatřeních; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na tuto revizi; naléhavě vyzývá Komisi, aby v této revizi zvážila zrušení zákazu rybolovu za použití pulzního elektrického proudu;

152.  zdůrazňuje obavu, že Komise i nadále iniciuje tvorbu právních předpisů, které nejsou v souladu s regionálním přístupem ve smyslu článku 3 nařízení o společné rybářské politice;

153.  lituje, že došlo k 8% nárůstu podílu Faerských ostrovů na celkovém odlovu makrely obecné; zdůrazňuje, že řada faerských plavidel byla zadržena pro narušení 12mílové pobřežní hranice některých členských států;

Společná zemědělská politika

154.  vítá odhodlání Komise provést zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP); opakuje však, že toto zjednodušení by mělo jít nad rámec snahy udělat pořádek v právních předpisech a mělo by se zaměřit na zjednodušení mnoha typů regulační zátěže, s nimiž se potýkají zemědělci po celé EU; zdůrazňuje, že nejnovější reforma SZP a její provádění vnitrostátními správními orgány členských států výrazně zvýšila složitost SZP;

155.  bere na vědomí závazek Komise přezkoumat „ekologická“ opatření v rámci přímých plateb po prvním roce jejich uplatňování; vyzývá však Komisi, aby zajistila, že tento přezkum bude plnohodnotným přezkumem v polovině období, který se bude zabývat všemi hledisky SZP; domnívá se, že tento přezkum v polovině období by měl být prováděn s cílem učinit tuto politiku spravedlivější a méně zatěžující pro zemědělce a vnitrostátní správní orgány a s cílem pomoci evropským zemědělcům stát se konkurenceschopnými na globálním trhu;

156.  vyzývá Komisi, aby zajistila uplatňování zásady proporcionality a flexibility při řízení SZP, včetně kontrol podmíněnosti a ponechala tak zemědělcům čas na vyřešení závažných obtíží, s nimiž se řada správních orgánů v členských státech potýká ve snaze o realizaci těchto reforem;

157.  zdůrazňuje příležitosti pro posílení růstu vývozů v zemědělsko-potravinářském průmyslu EU, které s sebou přináší rozvoj nových trhů, zajištění rovného přístupu pro vývozce a zvýšení podílu EU na globálním trhu; zdůrazňuje však, že by neměly být jednáními ohroženy velmi přísné bezpečnostní a hygienické normy EU, které mají zásadní význam pro zajištění důvěry evropských spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zajistila rovné podmínky v rámci obchodních dohod, které se EU snaží uzavřít se třetími zeměmi, a aby stanovila seznam „citlivých“ výrobků, které by se mohly stát předmětem nadměrného tlaku, např. v případech, kdy se regulační podmínky a související výrobní náklady v EU výrazně liší od regulačních podmínek a výrobních nákladů potenciálních obchodních partnerů;

158.  vyzývá Komisi, aby pomohla zemědělcům připravit se na krize na trhu tím, že jim bude, pokud to bude možné, poskytovat informace o měnících se podmínkách na trhu pomocí přesných údajů v reálném čase;

159.  zdůrazňuje potřebu řešení nerovnováhy v potravinovém řetězci, zejména zajištění spravedlnosti a transparentnosti ve vztahu mezi prvovýrobci, zpracovateli, dodavateli a distributory, a vyzývá Komisi, aby provedla šetření týkající se nerovnováhy v dodavatelském řetězci a udržitelné úlohy prvovýrobce v rámci řetězce;

160.  zdůrazňuje potřebu zavádění inovací v evropském zemědělství a zlepšení praktického uplatňování výzkumu v zemědělské praxi a v rámci celého potravinového řetězce; vyzývá proto Komisi, aby splnila svůj finanční příděl ve výši 3,8 miliard EUR pro společenskou výzvu 2 programu Horizont 2020: potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství;

161.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise nadále pokračovala v úsilí o vypořádání se s důsledky probíhajícího ruského embarga na evropské zemědělce; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii, která jí umožní v případě budoucích krizí jednat dříve, účinněji a účelněji;

162.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení trhů cukrové řepy a cukrové třtiny po zrušení kvóty na cukr v roce 2017 včetně dopadu na spotřebitele; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení opatření, která budou řešit situaci odvětví cukrové řepy a cukrové třtiny v EU po zrušení kvóty na cukr; uznává, že základní a aplikovaný výzkum v odvětví cukru, podporovaný předáváním znalostí, představuje klíčový prvek rozvoje tržně orientovaného odvětví cukru v celé Evropě;

o

o   o

163.  pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi.

Právní upozornění - Ochrana soukromí