NÁVRH USNESENÍ o prioritách Parlamentu pro pracovní program Komise na rok 2016
1.7.2015 - (2015/2729(RSP))
v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
Martina Michels, Inês Cristina Zuber, Merja Kyllönen, Pablo Iglesias, Fabio De Masi, Neoklis Sylikiotis, Marina Albiol Guzmán, Paloma López Bermejo, Lidia Senra Rodríguez, Javier Couso Permuy, Ángela Vallina, Takis Hadjigeorgiou, Stefan Eck, Tania González Peñas, Marisa Matias za skupinu GUE/NGL
B8-0664/2015
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách Parlamentu pro pracovní program Komise na rok 2016
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910),
– s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí[1], zejména na přílohu IV této dohody,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ (COM(2015)215),
– s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se i nadále potýkají s nejhlubší ekonomickou a sociální krizí od okamžiku svého založení; vzhledem k tomu, že stagnující ekonomiky, vysoká nezaměstnanost, úpadek sociálních a pracovních práv a nárůst socioekonomických nerovností vyžadují podstatný odklon od politik, které Komise dosud uplatňovala, směrem k politikám, které budou podporovat úsilí Evropské unie a členských států o vytvoření udržitelného hospodářského růstu, plné zaměstnanosti a boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a nerovnosti příjmů;
B. vzhledem k tomu, že Evropská komise nevyhodnotila správně příčiny současné krize, zejména trhliny ve struktuře a cíle hospodářské a měnové unie (HMU); vzhledem k tomu, že daňová zátěž vyplývající z těchto trhlin je dramaticky nerovnoměrná, přičemž některé země z ní stále profitují, zatímco některé byly zahnány do hluboké deprese; vzhledem k tomu, že Komise i nadále prosazuje neoliberální politiky orientované na úspory; vzhledem k tomu, že tyto politiky přinesly nárůst nezaměstnanosti, chudoby, masivní snížení platů, vysoký věk odchodu do penze a snížení veřejných výdajů například v oblasti vzdělávání, kultury a zdraví; vzhledem k tomu, že taková politika bude i nadále snižovat poptávku a vydláždí cestu k zavedení radikálního privatizačního programu;
C. vzhledem k tomu, že reakce Evropské komise na hospodářskou, sociální a demokratickou krizi, například rámec pro správu ekonomických záležitostí, soustavně odnímá politická rozhodnutí suverénním a demokraticky zvoleným vládám a národním parlamentům a brání evropskému lidu v uplatňování demokratické kontroly, a zároveň zavádí nekončící úsporná opatření;
D. vzhledem k tomu, že nesmiřitelná evropská politická jednání po všeobecných volbách v Řecku ignorují fakt, že lidé demokraticky odmítli memorandum s trojkou; vzhledem k tomu, že by evropské orgány měly respektovat rozhodnutí řeckého lidu o rozvoji, růstu a sociální udržitelnosti a ukončení kontraproduktivní a sociálně ničivé politiky úspor nastolené memorandem s trojkou, aniž by se dopouštěly nepřijatelného vydírání;
E. vzhledem k tomu, že zpráva 5 předsedů představuje koordinovanou snahu o další institucionalizaci úspor v EU a členských státech;
F. vzhledem k tomu, že reakce Komise na skandál „Lux Leaks“ je zcela nedostačující; vzhledem k tomu, že důležitou otázku sociální nespravedlnosti je i nadále potřeba řešit z toho důvodu, že zatímco evropští občané jsou postihováni úspornými programy a neoliberálními strukturálními reformami, tajné daňové dohody, celosvětový fenomén daňových úniků či přesun zisků do daňových rájů jsou stále ještě naprosto legální záležitosti;
G. vzhledem k tomu, že daňové systémy jsou koncipovány tak, aby z nich měly prospěch spíše velké firmy než obyčejní občané; vzhledem k tomu, že úsporná opatření a přísná rozpočtová opatření doprovázená velkými ztrátami ve státních příjmech v důsledku daňových úniků vyvíjejí na rozpočty členských států další tlak a podrývají zájmy daňových poplatníků a pracovníků v EU;
H. vzhledem k tomu, že za posledních dvacet let zemřelo na moři ve snaze dostat se na evropské pobřeží více než třicet tisíc osob; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přispívají k bujení zločinného a nebezpečného pašování lidí tím, že staví bariéry a stále více uzavírají své vnější hranice před migranty a uprchlíky, aniž by poskytovaly možnost bezpečného a legálního vstupu do EU;
I. vzhledem k tomu, že klimatická krize i nadále ohrožuje stabilitu, zdraví a živobytí společnosti po celém světě, jakož i dobré životné podmínky zvířat a biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že příspěvek EU k nové mezinárodní dohodě o klimatu na konferenci COP21 je nedostačující; vzhledem k tomu, že není řešena potřeba skutečné změny systému výroby;
J. vzhledem k tomu, že EU potřebuje ambiciózní program práce, díky kterému bude moci vybudovat udržitelnou a inkluzivní ekonomiku orientovanou na politiku zaměstnanosti reflektující sociální a pracovní práva a zabývající se miliony nezaměstnaných nebo nedostatečně zaměstnaných osob v Evropské unii, a rovněž veřejné služby na vysoké úrovni, to vše při zachování ochrany životního prostředí;
K. vzhledem k tomu, že rozpočtová rozhodnutí EU neodrážejí priority nutné ke stimulaci udržitelného kvalitativně i sociálně vyváženého růstu;
L. vzhledem k tomu, že mezi lidmi narůstá odpor proti úsporným opatřením a že se prohlubuje demokratický deficit rozhodovacího procesu EU a orgánů EU; vzhledem k tomu, že namísto respektování poptávky lidí po radikální změně spočívající v odmítnutí neoliberálních politik sdružuje Komise ty politické síly, které na členské státy i nadále uvalují úsporná opatření;
M. vzhledem k tomu, že je nutná větší transparentnost, otevřenost a demokratizace, a to včetně výraznějšího zapojení občanů.
ČÁST 1
HLAVNÍ PRIORITY
1. naléhavě vyzývá Komisi, aby představila pracovní program, který se bude zabývat hlavními výzvami, které před EU v současnosti leží, zejména stagnujícími ekonomikami, hrozbou deflace, vysokou nezaměstnaností, úpadkem sociálních a pracovních práv, prohlubující se socioekonomickou nerovností a sociálním vyloučením, vysokým veřejným a vnějším dluhem a rovněž klimatickou krizí; je hluboce znepokojen tím, že Komise hodlá i nadále uplatňovat politiku fiskální konsolidace, strukturálních reforem a deregulace; tvrdí, že hospodářskou, sociální, klimatickou a politickou krizi lze překonat pouze radikálně novou politikou, která bude mít ve středu svého zájmu ve všech oblastech lidi a životní prostředí, včetně dobrých životních podmínek zvířat, a nikoli požadavky finančního trhu;
2. zdůrazňuje, že úroveň veřejného a vnějšího zadlužení v okrajových zemích EU patří k nejvyšším na světě, což je důsledkem asymetrického charakteru integračního procesu; připomíná, že tento dluh byl záminkou k uvalení úsporných opatření, jejichž reálným důsledkem je prohloubení chudoby a dluhu; domnívá se, že je zcela nezbytné dluhovou zátěž bezodkladně řešit, vést o ní nová jednání (restrukturalizovat dluh a výrazně jej snížit) a dostat ji na udržitelnou úroveň, protože se jedná o základní princip spravedlnosti;
3. rozhodně odmítá zprávu pěti předsedů, která se nijak nevymaňuje z převládající rétoriky úspor, nýbrž namísto toho navrhuje prohloubit stávající politiky zahrnující posílení konkurenceschopnosti a strukturální konvergence a ukládající přísná fiskální opatření a úspory; domnívá se, že návrhy v oblasti sociální soudržnosti a sociálních ukazatelů a rovněž demokratická odpovědnost a transparentnost jsou jen záminkou, která má členské státy ještě více uvazovat k jednomu modelu hospodářských a fiskálních politik;
4. zastává názor, že Pakt o stabilitě, Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě hospodářských a měnových záležitostí, právní předpisy pro správu ekonomických záležitostí, jako je balíček šesti právních aktů a balíček dvou právních aktů a Pakt euro plus, je nezbytné revokovat; naléhavě vyzývá Komisi, aby iniciovala radikální změnu v oblasti makroekonomické politiky s cílem zajistit demokratickou odpovědnost, transparentnost a možnost členských států prosazovat takové politiky, které reagují na jejich potřeby, včetně použití sociálně vyvážených fiskálních stimulačních opatření;
5. vítá závazek přistoupit k obnovené evropské sociální chartě; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh na přistoupení k chartě, což bude prvním krokem k lepším sociálním a pracovním právům;
6. vyjadřuje, s ohledem na vůli řeckého lidu vyjádřenou ve volbách v lednu 2015, hluboké politování nad trvající snahou evropských orgánů uvalit na Řecko úsporná opatření; trvá na tom, že evropské orgány by měly rozhodnutí řeckého lidu o posunu směrem k rozvoji, růstu a sociální udržitelnosti a ukončení kontraproduktivní a sociálně ničivé politiky úspor nastolené memorandem s trojkou respektovat;
7. odmítá dohodu o EFSI, neboť jejím cílem je přímo financovat soukromý sektor veřejnými prostředky, EFSI privatizuje zisky a socializuje rizika a postrádá demokratickou kontrolu; dále vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že EFSI povede k další privatizaci služeb veřejného zájmu; zdůrazňuje, že EFSI by měl být nahrazen komplexním „Evropským investičním programem pro udržitelný rozvoj, zaměstnanost a sociální začlenění“ – který lze demokraticky kontrolovat – s cílem stimulovat kvalitativní a sociálně vyvážený růst založený na spravedlivé distribuci bohatství; zdůrazňuje, že žádný investiční program nemůže nahradit sociálně, ekologicky a územně vyváženou politiku soudržnosti, která posiluje potenciál regionu a podporuje udržitelnou strukturální změnu;
8. je extrémně znepokojen tím, že návrh Komise na vytvoření unie kapitálových trhů obhajuje obnovení sekuritizace mimo jiné pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že deregulace finančních trhů je jednou z hlavních příčin ekonomické krize; znovu opakuje, že je nutné posilovat úlohu veřejného finančního sektoru, mimo jiné prostřednictvím nacionalizace; trvá na tom, že bankovní sektor by měl podporovat ekonomický rozvoj, zejména produktivní investice vytvářející pracovní místa, podporu mikropodniků a malých a středních podniků a sociální a družstevní sektor;
9. domnívá se, že je nutné zlepšit kvalitu zákonodárného procesu EU; trvá však na tom, že agenda lepší právní úpravy a program REFIT by neměly oslabovat demokratický proces tím, že budou obcházet práva Evropského parlamentu vyplývající z pozice spolutvůrce právních předpisů, ani posloužit jako záminka pro deregulaci oslabující sociální ochranu, ochranu spotřebitele, normy v oblasti ochrany životního prostředí, dobré životní podmínky zvířat a sociální dialog; proto navrhovanou odbornou komisi odmítá;
10. namísto toho naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny právní předpisy, které budou v budoucnu přijaty, budou podléhat posouzení vlivu na sociální práva a základní práva, a zařazovala ustanovení o skončení platnosti, které zajistí, aby byly právní předpisy EU pravidelně přezkoumávány;
11. trvá na tom, aby Komise a členské státy prokázaly skutečné politické odhodlání zdanit skutečné vlastníky bohatství, a aby byla vytvořena komplexní strategie zahrnující konkrétní a účinná legislativní opatření, například zákaz daňových rájů a svobodných přístavů, vytvoření evropského a světového registru vlastnictví, posílení požadavků na ekonomickou podstatu, daňové zisky u zdroje, odnětí licence bankám, které budou i nadále umožňovat daňové úniky, a zvrácení trendu zeštíhlování veřejné daňové správy;
12. vyjadřuje politování nad tím, že oznámená reakce Komise na skandál „Lux Leak“ je nedostačující; naléhavě vyzývá Komisi, aby – přinejmenším – do svého daňového balíčku zahrnula povinnost zpřístupnění daňové výměry, aby se zajistila transparentnost a veřejná kontrola, a rovněž podávání zpráv o jednotlivých zemích, která budou vycházet z pravidel CRD IV pro banky; vyjadřuje politování nad tím, že Komise prostřednictvím směrnice o obchodním tajemství dále oslabuje ochranu oznamovatelů a zaměstnanců; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily právní i materiální ochranu oznamovatelů v případě, že lze důvodně předpokládat, že chrání veřejné zájmy;
13. naléhavě vyzývá Komisi, aby zaujala skutečně komplexní přístup k migrační politice a navrhla zcela novou migrační politiku, která bude všem ženám, mužům a dětem, kteří potřebují ochranu, usilují o znovusjednocení rodin, a nekvalifikovaným pracovníkům z řad přistěhovalců v souladu s tím, co prosazuje UNHCR, umožňovat bezpečný a zákonný přístup do EU; bere na vědomí návrhy Komise v otázkách přemístění a přesídlení žadatelů o azyl, které jsou součástí evropského programu pro migraci; požaduje však ambicióznější návrhy, které by zahrnovaly okamžité vydání humanitárních víz žadatelům o azyl na velvyslanectvích a konzulárních úřadech členských států a rovněž zavedení obligatorního programu přesídlení na úrovni EU, který by nahradil stávající slabý dobrovolný program přesídlení;
14. nesouhlasí s dohodami TTIP, CETA a TISA a vyjadřuje hluboké znepokojení nad obecným zaměřením, které Komise uplatňuje u politiky EU v oblasti mezinárodního obchodu, zvláště nedostatek konzistentnosti s klíčovými cíli EU, jako je vytváření pracovních míst, boj proti chudobě, zajištění udržitelného hospodářství, kontrola spekulace (zejména spekulace s potravinami), ochrana veřejného zdraví, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, udržitelné zemědělství a životní prostředí a zajištění kulturní rozmanitosti;
15. oceňuje cíl Komise stát v předvoji digitální revoluce; zdůrazňuje však, že internet není pouhým nástrojem k uplatňování strategie jednotného trhu; upozorňuje na to, že digitalizace změnila celou společnost – způsob výroby, komunikace, života, správy – a změnila celé sektory od inteligentních energetických systémů až po systém zdravotní péče; zdůrazňuje, že digitální revoluce je rovněž kulturní a politickou záležitostí týkající se toho, jakým způsobem může digitalizace přispět k dosažení nového demokratického modelu založeného na sdílení znalostí a inkluzi, a neměla by být omezována jen na otázku hospodářské infrastruktury, moci a manipulace; rozhodně se domnívá, že hlavními body by měly být neutralita sítě, ochrana osobních údajů a jednotný systém autorských práv a práv duševního vlastnictví, v zájmu toho, aby se digitální revoluce stala demokratickou revolucí;
16. zdůrazňuje nakonec skutečnost, že současná hospodářská a sociální krize je rovněž výsledkem neoliberální politiky Komise spočívající v prosazování deregulace finančních trhů, liberalizovaných trzích s produkty a službami a dominanci finančního aspektu v ekonomice, ale i ve snižování veřejných investic a ve stále větší deregulaci trhu práce; zdůrazňuje, že jsou naprosto nezbytné alternativní sociální a hospodářské politiky, které budou reflektovat vlastní rozhodnutí lidí v oblasti rozvoje;
ČÁST 2
HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROGRAMU KOMISE NA ROK 2016 Z HLEDISKA POLITIK PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ
Sociálně vyvážená politika pro oblast zaměstnanosti, růstu a investic
17. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla „Evropský investiční program pro udržitelný rozvoj, zaměstnanost a sociální začlenění“, který by mohl obnovit udržitelnou a inkluzivní ekonomiku orientovanou na politiky zaměstnanosti se sociálními a pracovními právy a zabývající se problémem milionů nezaměstnaných nebo nedostatečně zaměstnaných lidí v EU;
18. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila právní předpis, který umožní další veřejné investice v EU ve výši nejméně 2 % HDP ročně, pro něž budou základem vnitrostátní programy investic;
19. vyjadřuje politování nad krátkodobým uvažováním a polovičatým přístupem, který Komise uplatňuje při řešení nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi, aby řešila dlouhodobé příčiny nezaměstnanosti mladých lidí a kladla přitom velký důraz na vytváření udržitelných kvalitních pracovních míst pro mladé lidi, také pomocí důsledného přístupu založeného na právu;
20. vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla o státní podpoře tak, aby státy mohly činit opatření na podporu sociálně a ekologicky přínosných projektů a pomoci malým a středním podnikům v těžké situaci tím, že přispějí na rekonstrukci jejich výrobních kapacit, jež byly těžce postiženy krizí;
21. zdůrazňuje, že regionální politika je nepostradatelným nástrojem pro podporu hospodářské a sociální soudržnosti, přičemž jejím hlavním cílem je zmírnění rozdílů mezi regiony, zejména ve vztahu k chudším a odlehlým regionům, podpora skutečné konvergence a podnícení růstu a zaměstnanosti; odmítá přístup Komise, která politiku soudržnosti upozaďuje před správou hospodářských záležitostí a používá splnění makroekonomických podmínek obsažených v Paktu o stabilitě a růstu jako předpoklad pro přístup k prostředkům z fondu na podporu soudržnosti a regionálního rozvoje; trvá na tom, že by politika soudržnosti neměla být používána jako nástroj finančního trestu, jestliže region nebo členský stát odmítá politiku deregulace a privatizace;
22. žádá, aby investičním programem Horizont 2020 nebylo financováno provádění programu EFSI;
Digitální politika chránící zájmy a práva občanů
23. zdůrazňuje, že internet je veřejným prostorem a že zajištění jeho neutrality musí být ústředním smyslem politiky EU v této oblasti;
24. poukazuje na to, že důvěra občanů v internet je směrodatná pro úspěch digitální společnosti a ekonomiky; domnívá se, že zajišťování kybernetické bezpečnosti je důležité, ale pro občany je důležité rovněž to, aby byli chráněni před podezíráním; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily ochranu soukromí a soukromých údajů na internetu před veřejnými i soukromými subjekty;
25. zastává názor, že vzhledem ke stále nejistějším pracovním podmínkám v digitálním hospodářství je třeba strategii Komise pro jednotný digitální trh doplnit o ochranná opatření, která zajistí důstojné pracovní podmínky v tomto odvětví; domnívá se, že značka „fair work“ umisťovaná na softwarové produkty (např. hry a softwarové aplikace) by mohla být prvním krokem k tomuto cíli;
Nová udržitelná politika pro oblast klimatu a sociálně spravedlivá politika pro oblast energetické unie
26. domnívá se, že klimatická krize je důsledkem chybného energeticky náročného systému výroby a že řešení změny klimatu nemůže být ponecháno na trhu, ale vyžaduje radikální změnu výrobních postupů a ve spotřebě; vyzývá Komisi, aby revidovala svou politiku pro oblast klimatu a aby ji začlenila do všech ostatních politik;
27. s politováním konstatuje, že závazné cíle, které byly doposud uplatněny Komisí, zejména s ohledem na konferenci COP 21 v Paříži, nejsou dostatečně ambiciózní; domnívá se, že má-li Evropská unie zůstat vedoucím subjektem při jednáních o změně klimatu, využívat obnovitelné zdroje energie, podporovat vytváření zelených pracovních míst a přispívat spravedlivým dílem k celosvětové snaze o snížení emisí skleníkových plynů, je naléhavě třeba, aby její ambice v oblasti boje proti změně klimatu byly vyšší;
28. bere na vědomí slib, že do konce roku 2015 budou předloženy legislativní návrhy týkající se provádění klimaticko-energetického balíčku pro období do roku 2030; připomíná závazek předsedy Junckera týkající se provádění cíle snížit emise skleníkových plynů o 40 %, cíle, podle kterého má být dosaženo 30% zvýšení energetické účinnosti, a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie na 30 %;
29. žádá Komisi, aby předložila závazná kritéria udržitelnosti pro využívání energie a biomasy; dále Komisi žádá, aby předložila návrhy na řešení problému emisí skleníkových plynů produkovaných v souvislosti s intenzivním chovem hospodářských zvířat, poněvadž tyto skleníkové plyny se na změně klimatu podílejí mnohem více než jejich emise z jiných zdrojů;
30. opakuje svůj nesouhlasný postoj k návrhu pro energetickou unii, jelikož podpoří privatizaci a dojde k nárůstu nerovnosti; je přesvědčen o tom, že by energie měla být veřejným statkem a že pro zajištění zelené revoluce v energetickém odvětví má veřejná kontrola zásadní význam;
31. bere na vědomí slib, že do konce roku 2015 bude předložen ambiciózní legislativní návrh o balíčku opatření týkajícím se oběhového hospodářství;
32. zdůrazňuje úlohu směrnic o přírodních stanovištích a ptácích a odmítá jakýkoli pokus o jejich ohrožování; zdůrazňuje také, že jakýkoli přezkum stávajících právních předpisů by se měl zaměřit na aktualizování a posílení této směrnice a nikoli na její oslabování;
Ochrana práv pracovníků na společensky a hospodářsky vyváženém vnitřním trhu
33. naléhavě žádá Komisi, aby nadcházející cílený přezkum směrnice o vysílání pracovníků využila jako příležitost k posílení práv pracovníků proti sociálnímu dumpingu;
34. je přesvědčen o tom, že mobilita by měla být možnost a nikoli nutnost; připomíná Komisi, že by se měla zaměřovat spíše na vytváření kvalitních pracovních míst, která zahrnují sociální a pracovní práva, tam, kde lidé žijí, než na zvyšování mobility; trvá na tom, aby připravovaným balíčkem mobility byla chráněna sociální a pracovní práva všech pracovníků;
35. odsuzuje záměr Komise stáhnout směrnici o mateřské dovolené; hluboce lituje rozhodnutí Komise neuzavřít dohodu sociálních partnerů o oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro kadeřníky, které podrývá sociální dialog v EU; naléhavě žádá Komisi, aby bez dalších odkladů v těchto návrzích pokročila a aby aktualizovala právní předpisy týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti;
36. upozorňuje, že je nezbytné poskytnout větší podporu družstvům a rovněž mikropodnikům a malým a středním podnikům (MMSP) a posílit tak jejich aktivitu v rámci stabilního podnikatelského prostředí, minimalizovat efekt dominantního postavení na trhu, kterému se těší velké firmy a korporace, a pomoci MMSP a družstvům při jejich zakládání a růstu;
37. vyzývá k regionálně vyváženému přístupu k průmyslové politice, na jejímž základě se ve všech členských státech a regionech vytvoří průmyslová základna, která je nezbytná pro zaručení vysoké míry zaměstnanosti a průmyslové činnosti v celé EU;
Demokratické hospodářské a měnové politiky
38. je hluboce přesvědčen o tom, že architektura ekonomické správy a evropské měnové unie není demokratická; trvá na tom, aby Pakt o stabilitě a růstu byl nahrazen reálným Paktem o zaměstnanosti a rozvoji, založeným na sociálních a environmentálních kritériích ve prospěch všech lidí v EU; dále vybízí k mezivládní konferenci s cílem zrušení rozpočtového paktu a zasazuje se o jeho okamžité pozastavení až do okamžiku zasednutí této konference;
39. domnívá se, že právní předpisy týkající se bankovní unie slouží pouze zájmům velkého finančního kapitálu v EU a porušují základní demokratické principy; vyslovuje se pro zrušení právních předpisů bankovní unie a pro potřebu zajistit demokratickou veřejnou kontrolu bankovního systému;
40. požaduje zásadní změnu statutu a mandátu ECB, aby byla zajištěna její politická a demokratická kontrola ze strany členských států v rámci rovného postavení; domnívá se, že je zásadní vrátit členským státům pravomoc rozhodnout o klíčových hospodářských politikách, jako je například měnová politika; dále je přesvědčen o tom, že je nezbytné transformovat ECB na primárního půjčovatele, který může vystupovat jako běžná centrální banka, a tudíž stimulovat hospodářství v dobách deflace a recese; v této souvislosti zdůrazňuje, že by ECB a EIB měly přímo financovat veřejné investice na podporu reálné ekonomiky spíše než nové cenové bubliny;
41. připomíná svou výzvu, aby byl okamžitě ukončen systém trojky v zemích, kde stále ještě existuje, a to v důsledku chybějící legitimnosti; žádá Komisi, aby provedla důkladné a transparentní hodnocení různých opatření přijatých v rámci správy ekonomických záležitostí, včetně makroekonomických ozdravných programů předepsaných trojkou, a aby vzala v potaz kritiku zaznívající z řad ekonomů a také z řad samotných členů trojky;
42. vyslovuje politování nad tím, že existují, a vybízí, aby byly okamžitě ukončeny, nespravedlivé daňové politiky, včetně nespravedlivých a regresivních daní na vodohospodářské služby, které jsou v členských státech ukládány v souvislosti s prováděním fiskálních ozdravných programů a které ohrožují zásadu poměrné rovnosti a progresivního zdanění, neboť jsou to zejména nízkopříjmové domácnosti, které jsou postiženy těmito opatřeními;
Nová politika spravedlivého obchodu
43. vyjadřuje hluboké znepokojení nad obecným zaměřením, které Komise uplatňuje u politiky EU v oblasti mezinárodního obchodu, zvláště nedostatek konzistentnosti s klíčovými cíli EU, jako je vytváření pracovních míst, boj proti chudobě, zajištění udržitelného hospodářství, kontrola spekulace, zejména spekulace s potravinami, ochrana veřejného zdraví, dobré životní podmínky zvířat, udržitelné zemědělství a životní prostředí a zajištění kulturní rozmanitosti;
44. odsuzuje mandáty, které byly Radou uděleny Komisi pro jednání o komplexních dohodách o volném obchodu, například o dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) a o dohodě o obchodu se službami (TISA), neboť tyto dohody mezi jiným představují vážné ohrožení potravinové bezpečnosti a také předpokládají zahrnutí typu ustanovení o urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS); naléhavě žádá Komisi, aby tato mezinárodní obchodní jednání zastavila;
45. připomíná, že studie dopadu zadané Komisí, zejména studie týkající se TTIP, TISA a CETA, které slibují práci a bohatství pro všechny, vykazují závažné nedostatky a nejsou dostatečně důvěryhodné, neboť použité hospodářské modely jsou již zastaralé; vyzývá Komisi, aby používala důvěryhodnější hospodářské modely a aby ověřila výsledky dohod o volném obchodu, které již vstoupily v platnost, a porovnala je se studiemi týkajícími se hodnocení dopadu;
46. zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu musí být podmíněny zachováním stávajících úrovní regulace práce, ochrany environmentálních a sociálních práv a zachování veřejných zakázek a poskytování služeb veřejného zájmu, včetně práva států přijímat v těchto oblastech v budoucnu vyšší standardy; trvá na tom, aby jakákoli podoba urovnávání sporů mezi investory a státem byla z jednání o dohodách o volném obchodu vyloučena, aby se zachovala demokratická kontrola nad uvedenými regulacemi;
47. odmítá utajování v mezinárodních obchodních dohodách a vyzývá Komisi, aby zveřejňovala všechny projednávané dokumenty jak pro poslance, tak pro všechny zainteresované občany; vyzývá k veřejné a demokratické diskusi se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s odborovými svazy a zástupci občanské společnosti, s cílem zajistit odpovídající monitorování dopadů programu Komise zaměřeného na volný obchod;
48. domnívá se, že urychlené zavádění nových dohod o volném obchodu má za cíl vyhnout se reálným řešením krize, jako je snížení hospodářské nerovnosti v rámci EU, omezení zneužívání ze strany podniků a investorů, audit a snížení veřejných dluhů a nezbytný boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;
49. připomíná, že v návaznosti na stanovisko členských států a Parlamentu se Komise shodla na principu „kulturní výjimky“ obdobně, jak je obsažena v úmluvě OSN o kulturní rozmanitosti, dle které by se s kulturou mělo zacházet jinak než s jinými komerčními produkty, přičemž kulturní zboží a služby by měly být zpravidla z jednání vynechány; je toho názoru, že by se tento princip měl vztahovat zejména na audiovizuální mediální služby (AVMS) a hlavní předmět úpravy směrnice o AMVS, veřejnou podporu, finanční závazky vysílacích subjektů (zejména povinnost podporovat produkci a distribuci evropských filmů), koprodukční smlouvy, opatření jazykové politiky, fungování kanálů, do nichž bylo investováno k provozování veřejné služby, existenci prahu pro držitele akcií kanálů a sítí, práva duševního vlastnictví v oblasti kultury, žurnalistiky a vědy a specifické systémy sociálního zabezpečení;
Reálná politika spravedlnosti a základních práv
50. vyzývá Komisi, aby hrála aktivní úlohu při prosazování přijetí horizontální antidiskriminační směrnice v souladu s návrhem Parlamentu a v boji proti diskriminaci, včetně útoků proti Romům, přistěhovalcům, žadatelům o azyl a dalším zranitelným skupinám;
51. vyzývá Komisi, aby zhodnotila provádění vnitrostátních strategií integrace Romů (NRIS) a doporučení Rady týkajících se opatření účinné integrace Romů v členských státech a aby tam, kde je to nezbytné, navrhla dodatečná opatření pro účinné začleňování Romů;
52. vyzývá Komisi, aby předložila akční plán pro členské státy s cílem zlepšit podmínky zadržování, zejména vzhledem k rozšířenému využívání vyšetřovací vazby, včetně případů, na něž je vydán evropský zatýkací rozkaz; vyzývá Komisi, aby plně zohledňovala judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se podmínek věznění;
53. je hluboce zklamán nečinností Komise s ohledem na legislativní zprávu z vlastního podnětu o přezkumu evropského zatýkacího rozkazu; vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh, v němž zohlední zprávu Parlamentu o této věci, zejména otázku testů proporcionality;
54. vyjadřuje politování nad tím, že Komise do svých nových iniciativ nezahrnula obnovený aktualizovaný návrh přístupu veřejnosti k dokumentům, který by odrážel dohodu v prvním čtení, jíž Parlament dosáhl v roce 2011;
55. je hluboce zklamán nedávnou evropskou agendou Komise o bezpečnosti, která je opět výrazně jednosměrně orientovaná na represivní politiku a rozšiřuje donucovací orgány EU;
56. naléhavě vyzývá Komisi, aby zareagovala na požadavek Evropského parlamentu uvedený v jeho usnesení o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích, zvláště po předložení zprávy Senátu USA o mučení, jehož se CIA dopouštěla;
57. vítá obnovený závazek přistoupení k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP); považuje však stanovisko Soudního dvora Evropské unie k přistoupení Evropské unie k Evropskému soudu pro lidská práva za velký krok zpět v oblasti lidských práv;
58. vyzývá Komisi, aby plně zohlednila rozhodnutí Evropského soudního dvora ve spojených věcech C 293/12 a C 594/12 ze dne 8. dubna 2014; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby nenavrhovala žádná další opatření vycházející z plošného uchovávání údajů;
59. domnívá se, že rozhodnutí Evropského soudního dvora o zachovávání údajů je relevantní pro sběr dat o cestujících a registraci dat za účelem prosazování práva. vyzývá proto Komisi, aby stáhla návrh systému jmenné evidence cestujících v EU; trvá na tom, že Komise by měla Evropskému parlamentu předložit posouzení vlivu rozhodnutí na veškeré zákonné návrhy včetně sběru hromadných údajů o občanech a uchovávání osobních údajů;
60. vyzývá Komisi, aby vyvinula výrazné úsilí na ochranu občanů před narůstajícím státním dohledem;
Migrační politika založená na lidských právech
61. vyzývá Komisi, aby v roce 2015 vypracovala ambiciózní návrhy na zajištění bezpečného a zákonného přístupu k ochraně v EU pro všechny ženy, muže a děti, kteří ochranu potřebují, aby lidé na své cestě do Evropy již nebyli nuceni riskovat své životy ve Středomoří nebo v poušti;
62. vítá návrh Evropské komise, aby jako první krok byla zavedena provizorní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka; vyzývá však Evropskou komisi, aby do konce roku 2015 předložila ambicióznější návrh, který by reflektoval nárůst počtu osob přijíždějících v roce 2015 do Itálie a Řecka; připomíná, že určení země přesídlení by se mělo odvíjet od rodinných, jazykových a kulturních vazeb uprchlíků vybízí k pozastavení Dublinského nařízení;
63. odsuzuje silný důraz, který Komise vyjádřila ve svém evropském programu pro migraci, který je zaměřený na prevenci a represi nelegální migrace, včetně zadržování, aniž by zohledňoval rostoucí počet žadatelů o azyl prchajících z oblastí válek, perzekuce a klimatických katastrof; proto rozhodně odsuzuje znásobení počtu represivních návrhů, které Evropská komise předložila v roce 2014, například EUNAVFOR MED operaci zaměřenou na odhalení pašeráků na lodích, navýšení rozpočtu agentury FRONTEX, urychlení procesu navracení a uchylování se k využívání nátlaku a vazby k nucenému pořízení otisků prstů migrantů; vyzývá Evropskou komisi, aby přesměrovala své finanční prostředky ve prospěch pátracích a záchranných akcí, otevřených přijímacích středisek, programů přemístění a přesídlování a rovněž integrace;
Mírový celosvětový aktér
64. vyzývá Komisi a Radu k posílení vztahů EU se strategickými partnery v relevantních oblastech, jako je například Středomoří, Rusko a Čína a nově se objevující globální a regionální aktéři;
65. odmítá politiky SZBP a SBOP, které jsou plně přizpůsobené NATO a transatlantickým vztahům a dále militarizují mezinárodní vztahy, neboť obhajují intervence a aktivně podporují vojensko-průmyslový komplex; vyzývá k dodržování mezinárodních právních předpisů a k návratu k politicko-diplomatickým prostředkům řešení konfliktů;
66. zastává názor, že prioritou musí být zachovávat mír, stabilitu a základní a lidská práva prostřednictvím civilní zahraniční politiky v souladu s mezinárodním právem a nediskriminačním způsobem a hrát vedoucí roli při diplomatickém a mírovém řešení konfliktů, včetně mediačních iniciativ a programů odzbrojení, demobilizace a opětovné integrace, v souladu s Chartou OSN; zdůrazňuje, že je důležité zlepšovat a posilovat mezinárodní (smlouva o obchodu se zbraněmi – ATT) a unijní režim kontroly vývozu zbraní, podporovat režim smlouvy o nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojování a přijímat opatření k vymýcení chudoby, humanitární pomoci, udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji a dosahování rozvojových cílů tisíciletí, která upřednostňují vyvážené hospodářské vztahy, spravedlivý obchod a spravedlivé rozdělení zdrojů a bohatství v sousedství EU a ve světě;
67. zdůrazňuje význam a načasování přezkumu evropské politiky partnerství; podtrhuje skutečnost, že tato politika v revidované podobě by měla být schopna rychle a patřičně reagovat na situace na místě a současně by měla prosazovat dlouhodobou představu o rozvoji vztahů se sousedními zeměmi a věnovat pozornost asymetriím mezi stranami; je toho názoru, že musí být vytvořen nový rámec pro vztahy se zeměmi a regiony, které jsou stranami EPS, založený na přísném dodržování mezinárodního práva a Charty OSN a nezasahování do jejich vnitřních záležitostí a respektování jejich suverenity, zaměřený na podporu rozvoje sousedících regionů a podporu zaměstnanosti a vzdělávání, namísto prosazování asociačních dohod, jejichž jediným účelem je vytvoření oblastí volného obchodu, jež poškozují životy lidí ve státech, které jsou stranami EPS, a přinášejí výhody pouze korporacím na evropské straně a elitám ve státech, které jsou stranami EPS;
68. odmítá plány na zrychlení poskytování financování pro civilní mise a plány na zjednodušení zásad rozhodování a provádění, neboť výlučně civilní povaha takových misí je často diskutabilní, jelikož civilní a vojenské aspekty se stále více prolínají a slučují, zvláště pak v rámci reformy justičního a bezpečnostního sektoru a výcvikových misí;
69. zdůrazňuje, že nedostatek parlamentní kontroly a výhrady vůči misím SBOP panují na evropské i národní úrovni; zdůrazňuje, že demokratický deficit je zvýšen v důsledku koncepce „soustřeďování a sdílení“ a takzvaného komplexního přístupu, a rovněž úzká spolupráce mezi EU, NATO a mechanismem ATHENA a rozmisťování bojových skupin EU tento nedostatek jednoznačně prohlubuje;
70. odmítá zavedení pilotního projektu výzkumu v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, který by společně realizovaly Komise a agentura EDA, například i v případě systémů dálkově řízených letadel (RPAS); rozhodně odmítá jakékoli financování z programu Horizont 2020 nebo souhrnného rozpočtu EU ve prospěch vojenských, civilně-vojenských nebo bezpečnostních výzkumů obecně, a konkrétně pak na rozvoj systémů RPAS;
Posilování práv občanů
71. vyzývá Komisi, aby předložila slibovaný návrh interinstitucionální dohody o povinném transparentním registru pro všechny orgány EU; potvrzuje, že je nutné posílit zastupitelskou demokracii a demokracii s přímou účastí prostřednictvím naplnění článků 9 až 12 Lisabonské smlouvy;
72. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na provedení přezkumu evropské občanské iniciativy, dovozený ze závěrů chystané zprávy Evropského parlamentu o provádění;
73. vyzývá Komisi, aby prověřila sociální veto občanů – mechanismus, který může zabránit tomu, aby vstoupila v platnost právní úprava EU, která by měla negativní dopad na ty nejchudší, prohloubila nerovnost nebo omezení sociálních práv;
Další politické priority
Politika rybolovu
74. vyzývá k decentralizované společné rybářské politice (SRP), která podpoří modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zajistí jeho socioekonomickou životaschopnost, udržitelnost zdrojů, zachování a vytváření pracovních příležitostí a zlepšení životních podmínek pracovníků v tomto odvětví;
75. vyzývá k opatřením na zlepšení ceny při prvním prodeji ryb a zvýšení příjmu pracovníků v odvětví rybolovu, k zavedení mechanismu podpor nebo náhrad pro pracovníky v odvětví rybolovu, kteří jsou postiženi hospodářskými a sociálními důsledky plánů obnovy, víceletého řízení a opatření na ochranu ekosystémů;
76. vyzývá k opatřením na zajištění státní suverenity ve výlučných ekonomických oblastech členských států a jejich rybolovných zdrojů, která umožní minimální řízení; je toho názoru, že by pro loďstva každého členského státu měla být zachována oblast výlučného prostoru o rozsahu dvanácti mil, a navrhuje, aby byla zvážena možnost jejího rozšíření do přiléhajících oblastí podle kontinentálních šelfů;
77. vyzývá k zachování biodiverzity v mořském prostředí, což zajistí vhodné podmínky pro rozvoj populací ryb; v té souvislosti obhajuje zavedení vhodných udržitelných postupů hospodaření, které by mohly zahrnovat vytvoření zón bez rybolovu v oblastech, kde jsou stavy ryb a biologická rozmanitost ohroženy, a to s ohledem na nejnovější vědecké poznatky;
78. znovu zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby společná rybářská politika zohlednila zvláštní charakteristiky drobného a pobřežního rybolovu, analyzovala, do jaké míry stávající nástroje odpovídají potřebám odvětví a vhodně je přizpůsobila;
79. vyzývá Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), aby podporoval drobný rybolov, aby se v plném rozsahu zabýval konkrétními problémy tohoto odvětví a podporoval minimální řízení, udržitelný rybolov a rozvoj pobřežních komunit;
80. vyjadřuje politování nad tím, že schválená společná rybářská politika a společná organizace trhů zdaleka nepokrývají skutečné potřeby odvětví rybolovu, a vyzývá k přezkumu těchto dvou nařízení v nejbližší možné době;
81. kritizuje dopad, jaký mohou mít příliš horlivé drastické škrty v celkových přípustných odlovech na toto odvětví, na možnosti obživy a venkovská společenství, a žádá Komisi, aby učinila, co je v jejích silách, aby k tomu v budoucnu již nedocházelo;
Zemědělská politika
82. je přesvědčen, že evropské zemědělství je jedním z odvětví, které si může udržet určitou tvorbu hodnot, bez ohledu na účinky krize; v zemědělství je však nedostatek zemědělců, zejména mladých zemědělců a zemědělkyň; vyzývá EU, aby provedla hloubkovou analýzu faktorů, které to způsobují, ve snaze zavést smysluplná opatření, jež by těmto trendům zabránila; vyjadřuje politování nad tím, že tento jev vystavuje riziku celosvětové zemědělské a venkovské dědictví, přičemž velké agro-obchodní společnosti expandují a prosazují svůj model světového potravinového systému, který má ničivé účinky na životní prostředí; zdůrazňuje, že centrem zemědělské a potravinářské politiky EU musí být zemědělci a nikoli velký obchod, aby se tak skutečně oživil růst a zaměstnanost ve všech regionech EU; s politováním konstatuje, že tyto politiky vedou k zániku tradičních rodinných statků v celé EU a k souvisejícímu úpadku sociální a hospodářské činnosti ve venkovských oblastech;
83. zdůrazňuje, že EU musí pracovat na zajištění spravedlivého rozdělení práva na pěstování mezi výrobci a vytvářet veřejné nástroje, které přizpůsobí poptávku a dodávku tak, aby byl zachován příjem zemědělců a míra produkce potravin s cílem chránit zemědělce před kolísavostí cen; vyzývá k přezkumu v polovině období, který bude rozhodný a účinný při nacházení udržitelných řešení problémů souvisejících se SZP;
84. zdůrazňuje, že EU musí klást přednostní důraz na ochranu a přístup ke své zemědělské půdě a zabránit zabírání půdy, což je klíčová věc celosvětového významu z hlediska ochrany zemědělců, půdy a životního prostředí;
85. zdůrazňuje s ohledem na dlouhodobou ochranu zemědělské půdy potřebu účinné prevence změny klimatu a potřebu strategie jejího zmírňování, která se musí uplatnit v celé Evropě, aby se snížily emise uhlíku v zemědělském odvětví, přičemž cílem je ochrana produktivity evropských zemědělských hospodářství;
86. vyzývá EU, aby zakázala povolování a pěstování geneticky modifikovaných organismů a obchodování s nimi a důrazně se vyslovila pro evropské ekologické zemědělství, které jako jediné v posledních desetiletích roste;
87. žádá Komisi, aby stáhla své návrhy týkající se klonování a předložila nové, které odrazí postoj Evropského parlamentu, a aby také umožnila uplatnění řádného legislativního postupu; vznáší námitku proti postupu souhlasu pro směrnici o uvádění potravin získaných z klonovaných zvířat na trh, protože v případě jeho použití by byl Parlament připraven o právo návrh měnit;
88. vyzývá Evropskou unii, aby zakázala veškeré formy patentů na semena a ochránila tak zemědělce před porušováním hospodářské soutěže a zbytečnou byrokracií a ochránila místní různorodost / biologickou rozmanitost a naše genetické a kulturní dědictví;
89. vyjadřuje politování nad tím, že v současné době nejsou v rámci evropské živočišné výroby dodržovány normy pro dobré životní podmínky zvířat, a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila odpovídající vynucení dodržení právní úpravy ve všech členských státech a přihlédla přitom k nákladům, které na dodržení této právní úpravy vynakládají zemědělci, zejména malí zemědělci, kteří nemají úspory z rozsahu; dále vyzývá Komisi, aby zlepšila pravidla o dobrých životních podmínkách zvířat ve stávajících právních předpisech EU o ekologickém zemědělství a aby zrušila všechny výjimky z pravidel o dobrých životních podmínkách zvířat, jako je využívání nevhodných plemen, vazné ustájení hospodářských zvířat a zbytečná kastrace;
90. vítá aktuální iniciativu Nizozemska, Německa a Dánska s cílem omezit maximální dobu přepravy živých zvířat na osm hodin; vyzývá Komisi, aby urgentně přezkoumala nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činnostech, a tak snížila maximální dobu přepravy živých zvířat;
91. vyzývá Komisi, aby zveřejnila svou zprávu „Budování udržitelného evropského potravinového systému“, kterou již schválili tři bývalí komisaři, a aby pokročila s akčním plánem, který zohlední závěry této zprávy; v té souvislosti obhajuje odklon zemědělství v EU od intenzivní živočišné zemědělské výroby směrem ke spravedlivé, udržitelné a na rostlinách založené produkci bílkovin a to, aby Komise podporovala a propagovala místní trhy a produkci místních, sezónních a organických produktů; požaduje dále přezkum a stimulaci ekologického zahradnického odvětví napříč členskými státy s cílem zajistit minimální potravinové míle u výživných potravin;
92. požaduje zahájení diskuse s cílem vyvinout novou unijní zemědělskou politiku a politiku v oblasti potravin, která bude odpovídat zájmu celé společnosti; v té souvislosti požaduje zahájení veřejných konzultací na téma potravinové soběstačnosti a odpovědné spotřeby;
93. důrazně kritizuje skutečnost, že nadále existují zemědělské vývozní náhrady v jakékoli podobě; vyzývá k jejich okamžitému zrušení;
Rozvojová politika
94. naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii a akční plán s důraznými doporučeními pro řešení nezákonných toků kapitálu a daňových úniků a vyhýbaní se daňové povinnosti a zlepšila daňovou spolupráci a finančních transparentnost a zabránila přeshraničnímu vyhýbání se dani a daňovým únikům ze strany nadnárodních společností, s cílem podpořit mobilizaci domácích zdrojů jakožto předvídatelného zdroje rozvojových prostředků pro rozvíjející se země;
95. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sdělení podpořila položení základů soustředěné akce EU, průběžného procesu vytváření právně závazného nástroje pod záštitou OSN vůči nadnárodním korporacím a umožnila zavedení účinného odškodnění obětí v případech, kdy domácí jurisdikce jednoznačně není schopna tyto nadnárodní subjekty účinně stíhat;
96. žádá Komisi, aby v partnerství s UN Women kladla velký důraz na rovnost mužů a žen a posilování postavení žen ve všech svých návrzích, přičemž uznává, že rovnost mužů a žen je neoddělitelnou součástí procesu snižování chudoby a zajištění udržitelného rozvoje;
97. vyzývá k tomu, aby politické oblasti, které mají dopady na rozvoj, včetně politik v oblasti obchodu, migrace, energetiky, životního prostředí a změny klimatu, zemědělství a rybolovu, odpovídaly zásadě soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu s rozvojovými cíli;
98. zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc je i nadále klíčovým nástrojem pro financování rozvoje; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se v rámci předložení víceletých rozpočtových plánů neprodleně znovu zavázaly k poskytování 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc na zvýšení této úrovně do roku 2020 a stanovení jednoznačného harmonogramu pro splnění svých závazků v oblasti rozvojové účinnosti, zejména závazků k nevázané pomoci, současně s posilováním vlastní odpovědnosti partnerských zemí, sladěním strategií rozvoje s partnerskými zeměmi, vzájemnou odpovědností a harmonizací darů omezením roztříštěnosti pomoci prostřednictvím větší koordinace jednotlivých mechanismů pomoci a dárců;
99. požaduje přístup udržitelnosti dluhu vycházející z lidských potřeb prostřednictvím souboru závazných norem pro vymezení odpovědných úvěrů a půjček, auditů dluhů a spravedlivého mechanismu splácení dluhů, který by měl posoudit legitimitu a udržitelnost dluhové zátěže zemí a zvážit možné zrušení neudržitelných a nespravedlivých dluhů; naléhavě vyzývá EU, aby se aktivně zapojila při vyjednávání OSN směrem k multilaterálnímu právnímu rámci procesu restrukturalizace suverénního dluhu, s cílem snížit dluhovou zátěž; rovněž žádá, aby EU prosazovala uplatňování zásad konference (UNCTAD) pro odpovědné transakce týkající se státního dluhu, jak v případě dlužníků, tak věřitelů;
100. zdůrazňuje, že platby, které jsou financované z NRS nebo z ERF, nelze použít na programy vojenské bezpečnosti, policejní spolupráce a reformy armády; zdůrazňuje, že veškerá humanitární opatření musí být výlučně civilní;
Práva žen a rovnost pohlaví
101. vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby předložily návrh komplexní strategie EU týkající se násilí páchaného na ženách, včetně právních předpisů o minimálních standardech proti násilí páchanému na ženách; domnívá se, že by neměl existovat zvláštní akční plán týkající se například mrzačení ženských pohlavních orgánů, domácího násilí nebo sexuálního násilí, ale že by všechny různé formy násilí páchaného na ženách měly být zahrnuty do zastřešující a účinné strategie vycházející z perspektivy rovnosti pohlaví, včetně zajištění přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu podepsané v roce 2011; v té souvislosti naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby rok 2016 pojmenovala Evropským rokem k ukončení násilí na ženách a věnovala značné finanční prostředky na prohloubení informovanosti a podpůrná opatření na všech úrovních, a zvláštní pozornost přitom věnovala neziskovým organizacím zabývajícím se právy žen; vybízí Evropskou komisi, aby přijala a provedla Strategii EU pro rovnost žen a mužů 2015–2020;
102. vyjadřuje hluboké politování nad záměrem Komise stáhnout směrnici o mateřské dovolené v rámci provádění programu REFIT; požaduje legislativní iniciativu k přezkumu směrnice Rady 92/85/EHS, s použitím stejné úrovně ochrany, která byla schválena usnesením Evropského parlamentu z roku 2008; mělo by se jednat o okamžitou akci s cílem zlepšit zdraví a bezpečnost těhotných pracovnic nebo pracovnic, které nedávno porodily nebo kojí; požaduje, aby došlo k pokroku v právní úpravě na úrovni EU týkající se rodičovské dovolené, a to včetně zvláštních ustanovení týkajících se otcovské dovolené;
103. naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby provedla audit svého programu rozvojové pomoci a zajistila, aby financování ze strany EU nepodléhalo omezením uloženým jinými partnerskými dárci v oblasti potřebné zdravotnické péče, zejména přístupu pro ženy a dívky, které jsou oběťmi znásilnění v ozbrojených konfliktech, k interrupci v souladu s článkem 3 Ženevské úmluvy zaručujícím veškerou potřebnou zdravotnickou péči nutnou v případě zranění a nepříznivého zdravotního stavu; vyzývá rovněž Evropskou komisi, aby zaručila všeobecný nárok na přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a zahrnula jej do všech souvisejících politických oblastí na území EU i mimo ně;
104. vyzývá Evropskou komisi, aby rovnost žen a mužů a práva žen učinila hlavní zásadou svých rozvojových politik; je přesvědčen, že rovnost mužů a žen a posilování postavení žen a dívek jsou nezbytné pro dosažení mezinárodních rozvojových cílů; vybízí k feministické, antimilitaristické a mírově orientované rozvojové politice EU;
_____________________
105. vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj pracovní program v souladu s usnesením Parlamentu, včetně postojů týkajících se jednotlivých odvětví, které jsou uvedeny v části 2 tohoto usnesení;
106. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.