Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Burundi,

–       s ohledem na závěry Rady o Burundi ze dne 22. června 2015,

–       s ohledem na prohlášení, které dne 17. června 2015 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o situaci v Burundi,

–       s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 29. června 2015 o Burundi,

–       s ohledem na prohlášení vydané na summitu Africké unie dne 13. června 2015 o Burundi,

–       s ohledem na prohlášení vydané na summitu Východoafrického společenství dne 31. května 2015 o Burundi,

–       s ohledem na dohodu z Cotonou ze dne 23. června 2000 v revidovaném znění,

–       s ohledem na dohodu o míru a usmíření z Aruši uzavřenou dne 28. srpna 2000,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–       s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–       s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–       s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných,

–       s ohledem na plán pro Burundi z března 2013,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Burundi se ještě v nedávné době potýkalo s občanskou válkou, rozsáhlým politicky motivovaným násilím, nedostatečným rozvojem a chudobou;

B.     vzhledem k tomu, že dohodou o míru a usmíření z Aruši uzavřená v roce 2000 byl zahájen proces národního usmíření, který přinesl období relativní stability, navzdory občasnému propuknutí politicky motivovaného násilí;

C.     vzhledem k tomu, že prezident Pierre Nkurunziza v současnosti usiluje o třetí funkční období, což je všeobecně považováno za skutečnost v rozporu s dohodou z Aruši i Burundskou ústavou;

D.     vzhledem k tomu, že oznámení jeho kandidatury a účasti ve volbách šlo ruku v ruce s tvrdým potlačováním burundské opozice, lidskoprávních aktivistů, aktérů občanské společnosti a sdělovacích prostředků, včetně zabití opozičního vůdce Zediho Feruziho;

E.     vzhledem k tomu, že dne 29. června 2015 se v Burundi konaly volby do zákonodárných orgánů a místní volby a dne 15. července 2015 se mají konat volby prezidentské, přičemž opozice oboje volby bojkotuje;

F.     vzhledem k tomu, že v červnu se odehrály útoky na volební místnosti, což dokládá nestabilitu situace, za jaké se volby konaly;

G.     vzhledem k tomu, že střety mezi policejními silami a opozičními aktivisty mají od 26. dubna 2015 na svědomí přinejmenším 27 životů;

H.     vzhledem k tomu, že ozbrojené mládežnické skupiny vládnoucí strany systematicky terorizují a zastrašují osoby, o nichž se domnívají, že podporují opozici nebo se kriticky staví k vládě;

I.      vzhledem k tomu, že na tisíc demonstrantů bylo zatčeno a z věznic ani jiných center zadržení dosud nebyli propuštěni;

J.      vzhledem k tomu, že téměř 100 000 Burunďanů uteklo do sousedních zemí;

K.     vzhledem k tomu, že region Velkých jezer se potýká s politickou nestabilitou a ozbrojenými konflikty již více než 20 let a existuje zde značné riziko, že se domácí konflikt přenese do sousedních zemí;

L.     vzhledem k tomu, že řada kritiků odešla do exilu, včetně viceprezidenta Gervaise Rufyikiriho, předsedy burundského parlamentu Pieho Ntavyohanyumy, místopředsedy Ústavního soudu Sylvereho Nimpagaritseho a Maggy Barnkitseové, zakladatelky největší burundské nevládní organizace Maison Shalom, z nichž se všichni stali terčem hrozeb poté, co vystoupili proti třetímu funkčnímu období prezidenta Nkurunzizy;

M.    vzhledem k tomu, že státem vlastněné sdělovací prostředky se uchýlily k etnicky motivovaným nenávistným projevům, a to v regionu, který je dosud poznamenán genocidou ve Rwandě z roku 1994;

N.     vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů, Africká unie i Východoafrické společenství vyzývaly k odložení voleb kvůli stávající nestabilní situaci a neschopnosti opozičních sil vést svobodnou kampaň;

O.     vzhledem k tomu, že EU stáhla z Burundi svou volební pozorovatelskou misi a Východoafrické společenství a Africká unie se rozhodly mise nevyslat;

P.     vzhledem k tomu, že Africká unie dala najevo svou připravenost vyslat do Burundi pozorovatele v oblasti lidských práv a vojenské odborníky, burundské orgány jim však odepřely vstup;

Q.     vzhledem k tomu, že z Evropského rozvojového fondu na období 2014–2020 je na Burundi vyčleněno 432 milionů EUR;

1.      je extrémně znepokojen situací v Burundi, kterému opět hrozí, že se propadne do občanské války a způsobí další destabilizaci již tak problematického regionu Velkých jezer;

2.      domnívá se, že volby konané dne 29. června 2015 nebyly svobodné ani spravedlivé, že burundské orgány systematicky bránily opozičním silám v kampani tím, že jim znemožňovaly veřejné demonstrace a vyhrožovaly opozičním politikům a aktérům občanské společnosti, což vedlo k odchodu řady osob do exilu, a domnívá se také, že burundské orgány v čele s prezidentem Nkurunzizou při při pořádání voleb opakovaně hrubě porušily burundskou ústavu;

3.      domnívá se, že pokus prezidenta Nkurunzizy kandidovat na třetí funkční období je jasným porušením dohody z Aruši, která stanoví, že prezident „je volen na dobu pěti let, a to nanejvýše jednou opakovaně. Žádný prezident nesmí vykonávat funkci po více než dvě volební období“;

4.      odsuzuje tvrdé potlačování opozičních sil v Burundi, teror šířený Imbonerakure, mládežnickými milicemi vládnoucí strany, a omezování sdělovacích prostředků;

5.      naléhavě vyzývá orgány Burundi, aby tyto události plně prošetřily a postavily osoby, jež jsou za ně odpovědné, před soud;

6.      vyzývá k okamžitému odzbrojení milic Imbonerakure;

7.      domnívá se, že odpovědnost za závažné zhoršení politické situace v Burundi nese v první řadě prezident Nkurunziza, a vyzývá ho, aby se okamžitě zapojil do vážně míněného dialogu s opozičními silami v Burundi s cílem nalézt řešení současné krize; toto řešení se musí zakládat na dohodě o míru a usmíření z Aruši;

8.      vyzývá prezidenta Nkurunzizu a burundské orgány, aby byly prezidentské volby okamžitě odloženy;

9.      připomíná Burundi jeho povinnost podle dohody z Cotonou dodržovat lidská práva, demokratické hodnoty a právní stát; připomíná, že tato práva jsou zakotvena rovněž v burundské ústavě;

10.    vyzývá burundské orgány, aby dodržovaly a chránily základní práva všech Burunďanů, včetně svobody projevu a svobody shromažďování zastánců opozice, aby bezodkladně uvolnily sdělovací prostředky, aby opozičním vůdcům v exilu umožnily vrátit se do země, bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a přestaly šikanovat organizace občanské společnosti;

11.    naléhavě vyzývá burundské orgány, aby okamžitě vpustily do země pozorovatele v oblasti lidských práv a vojenské odborníky jmenované Africkou unií a aby se zdržely jakéhokoli jednání, kterým by jim bránily v jejich práci;

12.    vítá oznámení Evropské služby pro vnější činnost ze dne 29. června 2015, v němž hrozí přijetím opatření vůči burundským orgánům podle článku 96 dohody z Cotonou, a vyzývá ESVČ a Radu, aby jejich rozhodování a jeho provádění bylo rychlé;

13.    požaduje, aby tato opatření zahrnovala cílená restriktivní opatření, jako jsou zákazy cestování a zmrazení majetku, namířená proti těm, jejichž jednání mohlo v minulosti nebo může v budoucnu vést k násilným činům, represi a závažnému porušování lidských práv, nebo by mohlo bránit dosažení politického řešení v rámci navrhovaném Africkou unií a Východoafrickým společenstvím;

14.    vyzývá EU, Východoafrické společenství a Africkou unii, aby neuznaly legitimitu vlády, která vzejde z formálně chybného volebního procesu;

15.    vítá a podporuje úsilí o zprostředkování ze strany Organizace spojených národů, Africké unie a Východoafrického společenství;

16.    je hluboce znepokojen pokračujícím exodem uprchlíků do sousedních zemí, opětovně zdůrazňuje svou podporu humanitárním organizacím přítomným v regionu, které se starají o bezprostřední potřeby uprchlíků, a blahopřeje orgánům hostitelských zemí k jejich otevřenému a vstřícnému přístupu k těm, kdo hledají útočiště uvnitř jejich hranic;

17.    je hluboce znepokojen tím, že v určitých sdělovacích prostředcích blízkých vládě opět zaznívají nenávistné projevy, a odpovědnost za to stejně jako za možné důsledky připisuje prezidentu Nkurunzizovi; vyzývá žalobce Mezinárodního trestního soudu, aby tyto sdělovací prostředky a jejich podněcování k etnicky motivovanému násilí, jakož i projevy politických představitelů bedlivě monitoroval;

18.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, vládám členských států EU, Bezpečnostní radě OSN, Africké unii a vládám zemí regionu Velkých jezer a Jižní Afriky.