Návrh usnesení - B8-0718/2015Návrh usnesení
B8-0718/2015

NÁVRH USNESENÍ o připomínce událostí ve Srebrenici

7.7.2015 - (2015/2747(RSP))

předložený na základě prohlášení předsedy
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Ivan Jakovčić, Jozo Radoš, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Marielle de Sarnez, Juan Carlos Girauta Vidal, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Marietje Schaake, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Ivo Vajgl za skupinu ALDE

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0716/2015

Postup : 2015/2747(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0718/2015
Předložené texty :
B8-0718/2015
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0718/2015

Usnesení Evropského parlamentu o připomínce událostí ve Srebrenici

(2015/2747(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2009 o Srebrenici[1],

–       s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé podepsanou v Lucemburku dne 16. června 2008 a ratifikovanou všemi členskými státy,

–       s ohledem na závěry Rady týkající se Bosny a Hercegoviny ze dne 16. března 2015,

–       s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 827 (z roku 1993), č. 1551 (z roku 2004) a č. 1575 (z roku 2004),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že dne 11. července 1995 padlo město Srebrenica na východě Bosny, které Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci č. 819 (1993) prohlásila za bezpečnou oblast, do rukou ozbrojených jednotek vedených generálem Ratkem Mladičem, který působil pod záštitou prezidenta Republiky srbské Radovana Karadžiče;

B.     vzhledem k tomu, že během několika dnů krveprolití po pádu Srebrenice bylo více než 8 000 muslimských mužů a chlapců, kteří v této oblasti hledali bezpečí pod záštitou jednotek Organizace Spojených národů (UNPROFOR), hromadně popraveno jednotkami bosenských Srbů vedených generálem Mladičem a polovojenskými jednotkami, včetně neregulérních srbských policejních jednotek; vzhledem k tomu, že téměř 30 000 žen, dětí a starších lidí bylo nuceně deportováno v rámci kampaně etnických čistek vedených v obrovském meřítku, v důsledku čehož tato událost představuje nejhorší válečný zločin, k němuž v Evropě došlo od skončení druhé světové války;

C.     vzhledem k tomu, že se tato tragédie, prohlášená Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za akt genocidy, odehrála v místě, které OSN prohlásila za bezpečné útočiště, a je proto symbolem nemohoucnosti mezinárodního společenství zasáhnout do konfliktu a ochránit nevinné civilní obyvatelstvo,

D.     vzhledem k četným případům porušení Ženevských úmluv, jejichž oběťmi bylo civilní obyvatelstvo Srebrenice, k nimž patřily deportace tisíců žen, dětí a starších lidí a znásilnění velkého počtu žen,

E.     vzhledem k tomu, že navzdory úsilí o nalezení a exhumaci masových i jednotlivých hrobů nebylo dosud nalezeno a identifikováno téměř 1 200 mužů a chlapců ze Srebrenice;

F.     vzhledem k tomu, že dne 30. ledna 2015 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii potvrdil rozsudky nad pěti vysoce postavenými důstojníky bosensko-srbské armády, kteří byli odsouzeni za svou účast na tragédii, k níž došlo v roce 1995 v Srebrenici; vzhledem k tomu, že jde o první pravomocný rozsudek za genocidu; vzhledem k tomu, že někteří z odsouzených důstojníků byli přímo podřízeni bývalému armádnímu veliteli Ratku Mladičovi, který je v současné době souzen Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii;

G.     vzhledem k tomu, že nedostatky v rozhodovacích mechanismech EU a neexistence skutečné zahraniční a bezpečnostní politiky hrály rovněž negativní úlohu v tom, jak se události vyvinuly;

1.      připomíná všechny oběti krutých činů během válek v bývalé Jugoslávii a vzdává jim čest; vyjadřuje soustrast a solidaritu rodinám obětí;

2.      zdůrazňuje, že mezi hlavní priority EU by mělo patřit včasné předcházení genocidám a zločinům proti lidskosti a jejich účinné trestání;

3.      vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby v rámci svých pravomocí učinily vše potřebné, aby se podobné otřesné události již nemohly v Evropě opakovat;

4.      zdůrazňuje význam politik usmíření a poukazuje na důležitou úlohu náboženských autorit, sdělovacích prostředků a vzdělávacích systémů v tomto obtížném procesu;

5.      vyzývá Radu a Komisi, aby v předvečer výročí této tragédie ve Srebrenici-Potočari potvrdily odhodlání EU zasazovat se o evropskou perspektivu všech zemí západního Balkánu a napomáhat procesu přistoupení, v neposlední řadě vytvářením podmínek pro intenzivnější spolupráci v regionu;

6.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě a parlamentu Bosny a Hercegoviny a jejím entitám a také vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.