Postup : 2015/2833(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0835/2015

Předložené texty :

B8-0835/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 10/09/2015 - 8.4
CRE 10/09/2015 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 162kWORD 98k
7.9.2015
PE565.803v01-00
 
B8-0835/2015

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o migraci a situaci uprchlíků (2015/2833(RSP))


Marina Albiol Guzmán, Cornelia Ernst, Martina Anderson, Malin Björk, Kostas Chrysogonos, Marie-Christine Vergiat, Barbara Spinelli, Lynn Boylan, Matt Carthy, Javier Couso Permuy, Stefan Eck, Tania González Peñas, Takis Hadjigeorgiou, Josu Juaristi Abaunz, Stelios Kouloglou, Merja Kyllönen, Patrick Le Hyaric, Paloma López Bermejo, Liadh Ní Riada, Marisa Matias, Martina Michels, Younous Omarjee, Pablo Iglesias, Sofia Sakorafa, Lola Sánchez Caldentey, Lidia Senra Rodríguez, Neoklis Sylikiotis, Miguel Urbán Crespo, Ángela Vallina, Eleonora Forenza za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o migraci a situaci uprchlíků (2015/2833(RSP))  
B8‑0835/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–       s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU(1),

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. dubna 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(2),

–       s ohledem na projev svého předsedy, který pronesl v průběhu návštěvy Lampedusy ve dnech 2. a 3. října 2014 u příležitosti výročí tragédie z 3. října 2013,

–       s ohledem na zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návštěvách jeho delegací na Lampeduse v listopadu 2011, v Jordánsku v únoru 2013 v souvislosti s uprchlíky v Sýrii a v Bulharsku v lednu 2014 v souvislosti se situací žadatelů o azyl a uprchlíků, především ze Sýrie,

–       s ohledem na rozpravy na plenárním zasedání konaném dne 9. října 2013 o politikách EU v oblasti migrace, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy,

–       s ohledem na rozpravy vedené od začátku tohoto volebního výboru ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: dne 22. července 2014 o provádění sdělení o činnosti pracovní skupiny pro Středomoří; dne 4. září 2014 ohledně činnosti agentury Frontex ve Středomoří a o pracovní skupině pro Středomoří, a dne 24. září o páté výroční zprávě Komise o přistěhovalectví a azylu (2013) (COM(2014)0288) a o výroční zprávě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), která se týkala situace v oblasti azylu v Evropské unii (2013),

–       s ohledem na sdělení Komise o práci pracovní skupiny pro Středomoří ze dne 4. prosince 2013 (COM(2013)0869),

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013,

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. května 2014 o provádění sdělení o práci pracovní skupiny pro Středomoří (SWD(2014)0173),

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dnů 26 a 27. června 2014, v nichž Rada vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování v nadcházejících letech v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

–       s ohledem na politické směry příští Komise, které předseda Juncker představil na plenárním zasedání Parlamentu dne 15. července 2014,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 k tématu Evropské politiky v oblasti přistěhovalectví,

–       s ohledem na závazky, které přijal komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 30. září 2014,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 10. října 2014 o přijetí opatření pro lepší řízení migračních toků,

–       s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z dubna 2012 nazvanou „Ztráty na životech ve Středozemním moři“, kdo za ně nese odpovědnost?“

–       s ohledem na výroční zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů, zejména zprávu o správě vnějších hranic Evropské unie a jejím dopadu na lidská práva migrantů z dubna 2013 a zprávu o pracovním vykořisťování migrantů z dubna 2014,

–       s ohledem na činnost nevládních organizací a organizací občanské společnosti ve Středomoří, která je příkladem nevojenských záchranných civilních operací, které jsou založeny na lidských právech a solidaritě,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že nestabilita v tomto regionu a trvající konflikty vyvolávají bezprecedentní humanitární krizi z hlediska novodobé historie, jejímž důsledkem je 60 milionů vysídlených osob v roce 2014; připomíná, že zástupy uprchlíků, žadatelů o azyl či vnitřně vysídlených osob se v roce 2014 každý den rozšířily přibližně o 42 500 osob, přičemž k tomuto vývoji dochází zejména v rozvojových zemích, neboť rozvinuté země se na něm podílejí pouhými 13 %;

B.     vzhledem k tomu, že členské státy se méně zapojují do programů potravinové pomoci, což v prvních hostitelských zemích uprchlíků, zejména v Jordánsku a Libanonu, vede k nedostatku potravin;

C.     vzhledem k tomu, že konflikty v Sýrii a Libyi, v nichž členské státy vyzbrojovaly a financovaly rozličné aktéry, vedou k ohromnému nárůstu počtu uprchlíků, což opětovně zdůrazňuje skutečnost, že je nutné, aby členské státy EU dostály svým mezinárodním závazkům, pokud jde o přijímání uprchlíků a jejich záchranu na moři;

D.     vzhledem k tomu, že EU a její členské státy napomáhají k bujení zločinného a nebezpečného pašování lidí, neboť staví bariéry a stále více uzavírají své vnější hranice před migranty a uprchlíky, aniž by poskytovaly možnost bezpečného a legálního vstupu do EU; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy proto nejsou schopny přiměřeně reagovat na úmrtí ve Středomoří a na uprchlickou krizi v našem sousedství;

E.     vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v roce 2015 zahynulo nebo se pohřešuje na 2 778 dětí, žen a mužů v souvislosti s jejich snahou o nalezení bezpečného útočiště v Evropě; vzhledem k tomu, že EU navýšila rozpočet agentury FRONTEX místo toho, aby zrealizovala proaktivní pátrací a záchrannou operaci; vzhledem k tomu, že v prohlášení organizace Lékaři bez hranic z 5. srpna 2014 poukazuje tato organizace na palčivý nedostatek odpovídajících pátracích a záchranných operací;

F.     vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se v období od ledna do srpna 2015 dostalo po moři a po zemi do Řecka 229 460 osob a do Itálie v období od ledna do července 2015 115 500 osob; oceňuje snahy Řecka o zlepšení situace uprchlíků, přestože mu nebyla poskytnuta podpora ze strany EU, a to ani v podobě potřebného financování;

G.     vzhledem k tomu, že Německo a Rakousko umožnily dne 5. září 2015 vstup tisícům uprchlíků, kterým maďarská vláda v Budapešti bránila nastoupit do vlaků; vzhledem k tomu, že musí být odsouzeno, že stejné vlády navzdory vážné humanitární situaci oznámily obnovení namátkové kontroly na hranicích;

H.     vzhledem k tomu, že v celé Evropě vzniká z podnětu občanů či místních orgánů řada iniciativ, které požadují změnu migrační a azylové politiky;

I.      vzhledem k tomu, že podle údajů agentury FRONTEX jsou zatím v roce 2015 Sýrie, Afghánistán, Eritrea a Irák na předních místech podle počtu žadatelů o azyl na zemi původu;

J.      vzhledem k tomu, že podle Ženevské úmluvy z roku 1951 mohou osoby bez ohledu na zemi svého původu požádat v jiné zemi o azyl, pokud mají odůvodněnou obavu, že budou ve své zemi pronásledovány z důvodu své rasy, vyznání, národnosti, příslušnosti k určité společenské skupině či za své politické názory;

K.     vzhledem k tomu, že se vrcholní představitelé na posledním summitu Evropské rady, který se konal ve dnech 25. až 26. června v Bruselu, nedohodli na dostatečných počtech dobrovolné relokace ani na mechanismech pro přesídlování žadatelů o azyl;

L.     vzhledem k tomu, že k proaktivním a nevojenským pátracím a záchranným operacím, které nebudou navázány na ochranu hranic, je zapotřebí dlouhodobější přístup a nikoli stávající rozhodování ad-hoc;

M.    vzhledem k tomu, že stávající situace v Řecku, Itálii a Maďarsku zdůrazňuje naléhavou potřebu pozastavit uplatňování dublinského nařízení a vypracovat jiná řešení;

1.      vzdává hold památce mužů, žen a dětí, jejichž život byl zmařen při snaze o dosažení bezpečného útočiště v Evropě, a vyjadřuje upřímnou soustrast, solidaritu a podporu rodinám obětí; vyzývá EU a členské státy, aby se vynasnažily identifikovat těla a nezvěstné osoby a aby informovaly rodinné příslušníky;

2.      odsuzuje nedostatek solidarity a zodpovědnosti, který se projevil mezi členskými státy EU, jakož i nelidské a ponižující zacházení s migranty a uprchlíky v rámci Evropy, včetně násilných činů orgánů prosazujících právo; vzhledem k tomu žádá zásadní a okamžitou změnu migrační a azylové politiky;

3.      vyjadřuje svou neochvějnou solidaritu se zástupy uprchlíků a migrantů, kteří prchají před neutuchajícími konflikty, závažným porušováním lidských práv, nezvratnými důsledky změny klimatu, chudobou a násilnou represí; připomíná, že EU a její členské státy nesou odpovědnost za války, chaos, hospodářskou bídu, hlad a smrt, z nichž se uprchlíci a imigranti snaží vymanit, a jejichž příčinou byla i globální neoliberální hospodářská politika a jejich minulé koloniální a stávajících neokoloniální politiky;

4.      vyjadřuje uznání řadě podnětů od jednotlivců a místních orgánů v celé Evropě, kteří poskytují uprchlíkům podporu za situace, kdy ze strany vlád a EU tato pomoc a potřebná rozhodnutí na nejvyšší úrovni nepřicházejí; má za to, že tyto podněty prokazují, že řada občanů touží po životě v solidární Evropě, která uprchlíkům a migrantům nabízí svou vstřícnou náruč; zejména vítá ustavení sítě „měst pro uprchlíky“ ve Španělsku a vybízí místní orgány, aby následovaly tohoto příkladu;

5.      uvědomuje si, že je nezbytná podpora ze strany OSN; vyzývá proto, aby OSN sehrála významnější roli v řešení uprchlické krize, včetně vydání rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by umožňovala žadatelům o azyl rychlý a bezpečný vstup na evropské území;

6.      naléhavě vyzývá všechny členské státy a evropské orgány, aby přijaly okamžitá opatření v zájmu řešení krizové situace ve Středomoří, která by vycházela ze solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, jak je uvedeno v článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie, a z komplexního přístupu, který zohledňuje bezpečnou a legální migraci a plně ctí základní práva a hodnoty; pokud nebude možné dosáhnout v Radě shody o společném postupu v tomto smyslu, vyzývá Komisi a Radu, aby zřídily koalici členských států, která by směřovala k pokrokovější a humánnější politice EU pro uprchlíky a migraci, a vyzývá, aby v rámci takové rozšířené spolupráce byly na tuto oblast vyčleněny značné finanční prostředky;

7.      vyzývá EU a její členské státy, aby bezodkladně ustavily novou stálou námořní pátrací a záchrannou civilní operaci ve Středozemním moři, která by byla navržena v úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti a zohlednila by cenné zkušenosti z oblasti pátrání a záchrany, které získalo například centrum pro pomoc migrantům na moři a Lékaři bez hranic;

8.      odsuzuje, že Evropská rada nedokázala zavést důvěryhodný, závazný a celounijní mechanismus, jehož součástí by byl povinný systém pro přesídlování a nouzové přesídlování mezi členskými státy a jenž by zohledňoval právo migrantů a uprchlíků na svobodnou volbu místa, v němž chtějí dále žít; vyzývá Komisi, aby navrhla pro trvalý mechanismus přesidlování takový počet míst, který by odpovídal stávající potřebě států prvního vstupu na základě údajů o dosavadních vstupech po moři a zemi za rok 2015;

9.      vyzývá k okamžitému pozastavení dublinského nařízení, které nezajišťuje účinný přístup k azylu;

10.    vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na současný příval uprchlíků okamžitě začaly uplatňovat směrnici o poskytování dočasné ochrany (směrnice 2001/55/ES);

11.    zdůrazňuje, že je zapotřebí více využívat bezpečné a zákonné možnosti a posílit ustanovení o humanitárních vízech ve Vízovém kodexu a vyzvat členské státy, aby tato humanitární víza rozšířily či aby ustoupily od jejich vyžadování od osob přicházejících z konfliktních oblastí;

12.    podtrhuje skutečnost, že kromě funkčního programu pro přesídlování by se členské státy měly shodnout na poskytování dalších zákonných možností, k nimž patří větší využívání institutu sloučení rodiny, systémy soukromého sponzorování a pružné způsoby udělování víz, včetně víz pro studijní a pracovní účely;

13.    odsuzuje, že se Rada rozhodla, že veškeré své úsilí, včetně vojenského, zaměří na boj, který nejenže není úspěšný, ale je i špatně cílený, neboť převaděči těží ze skutečnosti, že migranti a uprchlíci nemají k řešení své situace k dispozici dostatečné zákonné možnosti; odsuzuje plán na ničení plavidel na pobřeží Libye a dalších severoafrických zemí a vyzývá EU a její členské státy, aby ukončily operaci EUNAVFOR Med;

14.    vyzývá členské státy, aby neprodleně zřídily vhodné infrastruktury pro přijímání migrantů a žadatelů o azyl a přiznaly lidem prchajícím před probíhajícími konflikty status uprchlíků prima facie;

15.    lituje skutečnosti, že řadě lidí, kteří prchají z důvodu omezení lidských práv ve zranitelných či zhroucených státech, nebude status uprchlíka přiznán a stanou se z nich lidé bez náležitých dokladů, přestože jejich strach z pronásledování je řádně odůvodněný;

16.    odsuzuje zrychlení a prosazování plánovaných návratů z „kritických míst“ na základě seznamu tzv. bezpečných zemí; vyjadřuje své obavy nad tím, že tento postup znemožní státním příslušníkům a rezidentům z těchto třetích zemí, aby podali individuální žádost o azyl; zdůrazňuje, že přístup vycházející z koncepce „bezpečných zemí“ oslabuje lidská práva osob, které jsou příslušníky zranitelných skupin, jakými jsou například ženy, které se staly obětí pronásledování na základě pohlaví, či osoby z řad LGBTI; zejména odsuzuje prohlášení předsedy Komise Junckera o tom, že všechny kandidátské země na přistoupení do EU, mezi něž se řadí i Turecko a země Balkánu, by měly být považovány za bezpečné země;

17.    odsuzuje postoj Komise, podle kterého je využití donucovacích či zadržovacích prostředků při odebírání otisků prstů „osvědčeným postupem“, jsou-li tyto prostředky přiměřené; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak jsou při tomto postupu respektována práva osoby na lidskou důstojnost, a odsuzuje prosazování tohoto kriminalizujícího postupu ze strany členských států;

18.    odsuzuje zadržování migrantů a vyzývá ke zrušení záchytných zařízení; podporuje úsilí některých členských států v tomto směru;

19.    vyzývá k pozastavení dohod o zpětném přebírání osob se zeměmi, které nerespektují základní lidská práva;

20.    vyzývá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní zásadu nenavracení, a to nejen svými proklamacemi, ale i svými činy; připomíná zákaz kolektivního vyhoštění;

21.    vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě zastavily spolupráci se třetími zeměmi, jejímž cílem je zabránit migrantům a uprchlíkům v dosažení bezpečného útočiště v Evropě a posílení ostrahy hranic; vyzývá k ukončení jednání o jakékoli takové dohodě se třetími zeměmi, které nezaručují ochranu uprchlíků a nedodržují základní práva, jako je např. Eritrea, Súdán, Somálsko, Etiopie a Egypt, a se všemi zeměmi, z nichž uprchlíci prchají, a k ukončení chartúmského a rabatského procesu; rovněž požaduje pozastavení veškeré finanční pomoci režimům v Egyptě a Eritrei, neboť zprávy OSN a nevládních organizací svědčí o porušování lidských práv v těchto zemích;

22.    odmítá návrhy členských států zřídit evropská azylová nebo záchytná střediska ve třetích zemích a zapojit severoafrické země a Turecko do evropských pátracích a záchranných akcí s cílem zachycovat uprchlíky a navracet je na africké či turecké pobřeží; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby Parlamentu předložila hodnocení souladu těchto návrhů s mezinárodním právem, zejména se Ženevskou konvencí, a veškerých dalších praktických a právních překážek bránících v jejich provedení;

23.    připomíná, že právo na azyl je základním lidským právem zaručeným mezinárodními právními předpisy a závazky, které musí dodržovat všechny členské státy; zdůrazňuje proto, že členské státy by při vyřizování naléhavých žádostí o ochranu měly více využívat postupy, které mají k dispozici, a častěji se při tom opírat o stávající právní rámec, a to i v případech žádostí o azyl podaných na jejich konzulátech v třetích zemích, které jsou však vyřizovány až po příchodu žadatele do Evropy; připomíná, že míra úspěšnosti žádostí o azyl se mezi jednotlivými členskými státy značně liší; v tomto ohledu je znepokojen politikou zadržování a navracení, kterou některé členské státy uplatňují vůči „neúspěšným žadatelům o azyl“;

24.    s ohledem na dramatické důsledky vojenských zásahů z minulosti, které se projevily v masivním nárůstu počtu uprchlíků, vyzývá EU a její členské státy, aby se nezapojovaly do konfliktů ve třetích zemích, neposkytovaly jejich aktérům zbraně ani jinou podporu a aby za základ své zahraniční politiky považovaly podporu míru a odmítání násilných zásahů; vyzývá EU a její členské státy zejména k tomu, aby se zdržely jakýchkoli vojenských zásahů v Sýrii a Libyi;

25.    připomíná, že v rámci rozvojových cílů tisíciletí se členské státy zavázaly k financování rozvojové pomoci ve výši 0,7 % HDP; lituje skutečnosti, že téměř všechny členské státy tento závazek nenaplnily; odsuzuje, že některé z členských států svou účast dokonce snížily; v této souvislosti vyzývá k navýšení podpory, kterou EU poskytuje organizacím občanské společnosti a místním orgánům na všech úrovních;

26.    odsuzuje xenofobní projevy a postoje vedoucích představitelů některých členských států a skutečnost, že krajně pravicové síly zneužívají stávající krizi k šíření svých nenávistných projevů; odsuzuje rovněž skutečnost, že někteří vedoucí představitelé členských států i nadále přispívají k matení či vyhraněným přístupům, pokud jde o uprchlíky, žadatele o azyl či ekonomické přistěhovalce; odsuzuje zejména veškerá opatření, která v současnosti přijímá maďarská vláda a která jsou v rozporu s mezinárodním azylovým právem, včetně změny vnitrostátních azylových právních předpisů, budování nových hraničních bariér a násilného vyklizení vlaku s uprchlíky, jakož i nedávné výroky předsedy vlády Viktora Orbána;

27.    podporuje robustní navýšení prostředků Azylového, migračního a integračního fondu pro rok 2016; žádá, aby veškeré prostředky, které jsou v rámci tohoto fondu k dispozici, byly vyčleněny přednostně na azyl a integraci, zejména v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení v zájmu podpory rovnocenného zapojení do života společnosti;

28.    vyzývá Radu a členské státy, aby provedly opatření, která již dříve vyhlásila Komise a jejichž cílem je zvýšit solidaritu a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, včetně nového návrhu, který se týká zřízení trvalého mechanismu pro přesídlování s dalším podstatným navýšením míst pro přesídlení, neboť tato opatření jsou prvním krokem správným směrem, a to i s přihlédnutím k tomu, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, do jehož příslušnosti tyto otázky spadají, v současnosti připravuje zprávu, která bude vyjadřovat střednědobé a dlouhodobější politické záměry Parlamentu v otázkách migrace;

29.    vyzývá k okamžitému uspořádání Evropského summitu, který by se věnoval otázce zásadní změny migrační a azylové politiky;

30.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0105.

Právní upozornění - Ochrana soukromí