Návrh usnesení - B8-0842/2015Návrh usnesení
B8-0842/2015

NÁVRH USNESENÍ o migraci a situaci uprchlíků

7.9.2015 - (2015/2833(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Richard Howitt, Birgit Sippel, Claude Moraes, Sylvie Guillaume, Vincent Peillon, Josef Weidenholzer, Juan Fernando López Aguilar, Miriam Dalli, Patrizia Toia, Silvia Costa, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Kashetu Kyenge, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Tonino Picula, Miltiadis Kyrkos, Elly Schlein, Flavio Zanonato, Daniele Viotti, Evelyne Gebhardt, José Blanco López, Eric Andrieu, Tanja Fajon, Marju Lauristin, Mercedes Bresso, Enrico Gasbarra, Udo Bullmann, Ana Gomes, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Afzal Khan, Simona Bonafè, Nikos Androulakis, Brando Benifei, Maria Arena, Pedro Silva Pereira, Pervenche Berès, Derek Vaughan, Andi Cristea, Maria Noichl, Liliana Rodrigues, Jonás Fernández, Hugues Bayet, Péter Niedermüller, Roberto Gualtieri, Sergio Gutiérrez Prieto, Demetris Papadakis, Pier Antonio Panzeri, István Ujhelyi, Michela Giuffrida, Tibor Szanyi, Isabelle Thomas, Elena Valenciano, Iris Hoffmann, Momchil Nekov, Kati Piri, Doru-Claudian Frunzulică, Claudia Tapardel, Theresa Griffin, Viorica Dăncilă, Elena Gentile, Matthias Groote, Goffredo Maria Bettini, Isabella De Monte, Gabriele Preuß, Susanne Melior, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Massimo Paolucci, Andrea Cozzolino, Renata Briano, Jutta Steinruck, Nicola Danti, Ricardo Serrão Santos, Caterina Chinnici, Jo Leinen, Lucy Anderson, Miapetra Kumpula-Natri, Arne Lietz, Damiano Zoffoli, Victor Negrescu, Nicola Caputo, Liisa Jaakonsaari, Knut Fleckenstein, Marita Ulvskog, Olle Ludvigsson, Anna Hedh, Jytte Guteland, Iliana Iotova, Javi López, Martina Werner, Neena Gill, Carlos Zorrinhoza skupinu S&D

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0832/2015

Postup : 2015/2833(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0842/2015
Předložené texty :
B8-0842/2015
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑842/2015

Usnesení Evropského parlamentu o migraci a situaci uprchlíků

(2015/2833(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–       s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950,

–       s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 12. prosince 2014 o migraci v rámci rozvojové spolupráce EU a ze dne 26. května 2015 o novém globálním partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015,

–       s ohledem společnou iniciativu EU – Africký roh zaměřenou na migrační trasy, známou jako chartúmský proces, kterou přijala dne 28. listopadu 2014 Africká unie a členské státy a orgány EU,

–       s ohledem na evropský program pro migraci, který přijala Komise dne 13. května 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU[1],

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. dubna 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014[2] o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci,

–       s ohledem na projev předsedy Evropského parlamentu, který pronesl v průběhu návštěvy Lampedusy ve dnech 2. a 3. října 2014 u příležitosti výročí tragédie z 3. října 2013,

–       s ohledem na zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návštěvách jeho delegací na Lampeduse v listopadu 2011, v Jordánsku v únoru 2013 (s cílem vyhodnotit situaci uprchlíků ze Sýrie) a v Bulharsku v lednu 2014 (s cílem vyhodnotit situaci žadatelů o azyl a uprchlíků, především ze Sýrie),

–       s ohledem na rozpravy na plenárním zasedání konaném dne 9. října 2013 o politikách EU v oblasti migrace, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy,

–       s ohledem na rozpravy v jeho Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci od počátku současného volebního období, zejména na rozpravu ze dne 22. července 2014 o provádění sdělení o činnosti pracovní skupiny pro Středomoří, ze dne 4. září 2014 o činnostech agentury Frontex ve Středomoří a ze dne 24. září 2014 o 5. výroční zprávě Komise o přistěhovalectví a azylu (2013) (COM(2014)0288) a o výroční zprávě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), která se týkala situace v oblasti azylu v Evropské unii (2013),

–       s ohledem na sdělení Komise o práci pracovní skupiny pro Středomoří ze dne 4. prosince 2013 (COM(2013)0869),

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013,

–       s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 22. května 2014 o provádění sdělení o práci pracovní skupiny pro Středomoří (SWD(2014)0173),

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dnů 26 a 27. června 2014, v nichž Rada vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování v nadcházejících letech v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

–       s ohledem na politické směry příští Komise, které předseda Juncker představil na plenárním zasedání Parlamentu dne 15. července 2014,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 k otázce evropské politiky v oblasti přistěhovalectví,

–       s ohledem na závazky, které přijal komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 30. září 2014,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 10. října 2014 o přijetí opatření pro lepší řízení migračních toků,

–       s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z dubna 2012 nazvanou „Ztráty na životech ve Středozemním moři: kdo za ně nese odpovědnost?“

–       s ohledem na výroční zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů, zejména zprávu o správě vnějších hranic Evropské unie a jejím dopadu na lidská práva migrantů, která byla zveřejněna v dubnu 2013, a zprávu o pracovním vykořisťování migrantů, která byla zveřejněna v dubnu 2014,

–       s ohledem na výroční zprávu EASO o situaci v oblasti azylu v Evropské unii (2014),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že letní období znovu prokázalo, že migrace není dočasné téma – nadále pokračuje nárůst počtu uprchlíků v důsledku stále se zvyšující nestability na hranicích Evropy následkem konfliktů na Blízkém východě a v subsaharské Africe, spolu se zřejmým porušováním lidských práv, prudkým nárůstem násilí a terorismu a zničujícími dopady změny klimatu, což znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu učinit vše, co je v lidských silách, pro záchranu života lidí, kteří prchají ze své země a hrozí jim nebezpečí, a potřebu toho, aby členské státy plnily své mezinárodní závazky, včetně povinnosti podnikat záchranné operace na moří;

B.     vzhledem k tomu, že k hlavním zemím, odkud přicházeli žadatelé i azyl v únoru 2015 patřily Sýrie, Afghánistán, Eritrea a Irák, a vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny těchto žadatelů o azyl mají právo na azyl nebo doplňkovou ochranu;

C.     vzhledem k poslednímu zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015 a k následujícímu zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 20. července 2015 v Bruselu, na němž se evropským vedoucím představitelům nepodařilo schválit mechanismus pro přerozdělení zaměřený na přemístění a znovuusazení uprchlíků, a namísto toho se dohodli na dobrovolném mechanismu;

D.     vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval dne 3. září 2015 k přerozdělení nejméně 100 000 uprchlíků;

E.     vzhledem k tomu, že namísto současného přijímání rozhodnutí ad hoc je třeba dospět k dlouhodobému přístupu k těmto operacím;

F.     vzhledem k tomu, že různé postoje přijaté různými členskými státy EU nadále osvětlují skutečnost, že EU má 28 roztříštěných migračních politik, včetně některých sporných postojů, které je třeba řešit spíše dříve než později;

G.     vzhledem k tomu, že současná situace v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbské republice a v Maďarsku poukazuje na politováníhodný nedostatek solidarity vůči žadatelům o azyl, nedostatečnou koordinaci a nedostatek koherentních kroků; vzhledem k tomu, že tato situace vede k chaosu a stálému porušování lidských práv;

H.     vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé některých členských států a strany krajní pravice využívají současné situace k posilování pocitů odporu vůči migraci, činí EU zodpovědnou za tuto krizi a podněcují rostoucí počet násilných činů vůči migrantům;

I.      vzhledem k tomu, že nedostatek jednotných postupů a norem pro udělování azylu ve členských státech vede k různým úrovním ochrany a v některých případech dokonce k nedostatečným zárukám pro žadatele o azyl;

1.      vyjadřuje hluboké politování a bolest nad současnou humanitární krizí;

2.      vyjadřuje svoji solidaritu s vysokým počtem uprchlíků a migrantů, kteří jsou obětmi nekončícího konfliktu, vážného porušování lidských práv, zřejmého selhání vlády a tvrdých represí;

3.      naléhavě vyzývá členské státy a všechny evropské orgány a agentury, aby podnikly okamžité kroky v reakci na krizi ve Středomoří a poblíž hranic EU – kroky, které by měly být založeny na solidaritě a spravedlivém sdílení odpovědnosti, jak se stanoví v článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a na celostním přístupu zohledňujícím všechny rozměry tohoto problému včetně bezpečné a legální migrace, plného dodržování základních práv a základních hodnot, spolupráce se třetími zeměmi (jež nejsou členy EU) a návratu v souladu se základními právy a zásadou nenavracení, a to prostřednictvím koordinace vnitřních a vnějších politik EU, zejména její společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obchodní a rozvojové politiky;

4.      vyzývá k tomu, aby všechny zúčastněné členské státy rychle a v plném rozsahu provedly ve svém vnitrostátním právu ustanovení o společném evropském azylovém systému a účinně je uplatňovaly, čímž by zajistily existenci společných evropských standardů v rámci stávajících právních předpisů;

5.      vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada neprovedla návrhy, jež předložila Komise ve své agendě o migraci ze dne 13. května 2015 tím, že by zavedla důvěryhodný a v celé EU závazný mechanismus solidarity, který by zahrnoval povinný systém přerozdělování spolu s nouzovým přemisťováním uprchlíků mezi členskými státy; v dlouhodobé perspektivě považuje v této souvislosti za zásadní přistoupit k přezkumu a poté překonání dublinského nařízení cestou v rámci EU závazného, stálého a povinného přemisťování spojeného se spravedlivým přerozdělovacím mechanismem; naléhavě vyzývá členské státy, aby mezitím plně využívaly kritéria uvedená v nařízení Dublin III, jako jsou ustanovení týkajících se dětí bez doprovodu a scelování rodin a diskreční doložky, a tak zajišťovaly společné evropské standardy podle stávajících právních předpisů;

6.      zdůrazňuje, že téměř polovina žadatelů o azyl, kteří do Evropy přišli v roce 2014, měla nárok na azyl nebo doplňkovou ochranu nebo byl těmto osobám povolen pobyt z humanitárních důvodů; zdůrazňuje proto, že je třeba ve zvýšené míře využívat bezpečných a legálních kanálů a posilovat udělování humanitárních víz obsažených ve vízovém kodexu tím, že budou členské státy vyzvány k většímu využívání těchto humanitárních víz;

7.      podtrhuje skutečnost, že kromě funkčního programu pro znovuusidlování a se zohledněním toho, že mnoha členským státům chybí nezbytné lidské zdroje, by se členské státy měly shodnout na zajišťování dalších legálních způsobů migrace, k nimž patří větší využívání institutu sloučení rodiny, systémy soukromých sponzorských příspěvků a pružné způsoby udělování víz, včetně víz pro studijní a pracovní účely;

8.      připomíná, že právo na azyl je základním lidským právem zaručeným mezinárodními právními předpisy a závazky, jejichž dodržování je pro všechny členské státy povinné; zdůrazňuje proto, že členské státy by při zpracovávání naléhavých žádostí o ochranu měly více využívat postupy, které mají k dispozici, a častěji se při tom opírat o stávající právní rámec, a to i v případech posuzování žádostí o azyl podaných na jejich konzulátech v třetích zemích;

9.      připomíná, že migrace je globálním a komplexním jevem, který mimo jiné vyžaduje dlouhodobý přístup řešící primární příčiny tohoto jevu, jako je chudoba, nerovnost, nespravedlnost a ozbrojené konflikty; naléhavě vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství aby posílily svou úlohu při řešení konfliktů a zejména aby pomáhaly nalézat udržitelná politická řešení v zemích, v nichž zuří konflikty, jako jsou země Středního východu, Sýrie a Libye, a aby posílily politický dialog, včetně politického dialogu s regionálními organizacemi tím, že do něho zahrnou veškeré prvky lidských práv s cílem podpořit demokratické instituce posilující začlenění, budovat odolnost místních komunit a posilovat sociální a demokratický rozvoj v zemích původů těchto lidí i mezi jejich národy; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se chopila vedoucí úlohy a shromáždila světové vůdce za účelem řešení tohoto problému jako prioritní otázky pro celé mezinárodní společenství; vítá konferenci o migraci, jež se bude konat ve Vallettě, jako příležitost ke konstruktivnímu dialogu mezi EU, Africkou unií a klíčovými zeměmi, jež mohou společně podniknout rozhodující kroky k řádnému řešení situace migrantů;

10.    vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů přes tranzitní země pro uprchlíky (ve Středomoří i na západním Balkáně) s cílem poskytnout humanitární pomoc a zajistit, aby byly uspokojeny základní potřeby uprchlíků a dodržována jejich lidská práva; zdůrazňuje, že humanitární odpověď na uprchlickou krizi by měla být součástí dlouhodobého plánu zahrnujícího humanitární podporu zemím sousedícím se zemí původu uprchlíků, posílení jejich rychlého zotavení a schopností ochrany, posílení úlohy agentur OSN a zlepšení politických, sociálních a lidských práv a humanitární situace v rozvojových zemích, z nichž uprchlíci pocházejí a jimiž procházejí;

11.    vyzývá Komisi, aby zajistila, že nový přístup k migraci bude pro nový rozvojový rámec centrální a rovněž přijetí cílů udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku v září 2015;

12.    vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby svolala mezinárodní konferenci o uprchlické krizi za účasti EU, jejích členských států, agentur OSN, USA, příslušných mezinárodních organizací a arabských států, mimo jiné s cílem zavést celosvětovou strategii humanitární pomoci;

13.    vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

14.    bere na vědomí zahájení operace EUNAVFOR Med na boj s pašeráky a převaděči v oblasti Středomoří v rámci pohraničních opatření na řešení krize a záchranu životů na moři a bere rovněž na vědomí návrh, který přednesla místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka, na neformální schůzce ministrů obrany dne 3. září 2015, s cílem zvýšit operační kapacitu na širém moři pro zachycování a zadržení používaných plavidel a pomoci zatknout pašeráky;

15.    vyzývá Komisi, aby vytvořila významný rozpočtový prostor a připravila v tomto duchu rozpočet na rok 2016 i ustanovení o víceletém finančním rámci, a tak umožnila rychlejší a významnější podporu členským státům, do nichž přichází nejvíce uprchlíků, a zároveň podpořila členské státy v přijímání a začleňování uprchlíků;

16.    naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily míru financování a prostředků vyčleněných na reakce na humanitární krize uvnitř i vně EU;

17.    vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě potřebné kroky pro boj s násilím a slovním podněcováním nenávisti proti migrantům; vyzývá rovněž vedoucí představitele EU a jejích členských států, aby zaujaly jasným postoj ve prospěch evropské solidarity, respektování lidské důstojnosti a práv žadatelů o azyl;

18.    chápe hodnotu přístupu založeného na kontaktních místech, jak byl oznámen v agendě o migraci, pro posílení operační podpory při prvním příchodu žadatelů, včetně významu pro registraci příchozích a úvodní zpracování informací, protože se tento přístup rovněž zabývá otázkou, jak by měli být žadatelé o azyl rozděleni mezi členské státy, a jasně stanoví účinné a genderově citlivé mechanismy pro zjištění osob se specifickými potřebami a jejich směřování k příslušným službám;

19.    vyzývá Radu a členské státy, aby nyní jednaly, a připomíná, že účelem tohoto usnesení je provést iniciativy již oznámené Komisí s cílem zvýšit solidaritu a sdílení odpovědností mezi členské státy včetně nového návrhu na stálý mechanismus přerozdělování na základě čl. 78 odst. 3 SFEU, se zvýšením počtů míst podléhajících relokaci jako první krok k správným směrem, přičemž je třeba mít na paměti, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci v současnosti předkládá zprávu odrážející parlamentní střednědobou a dlouhodobou politickou orientaci k migraci; zdůrazňuje, že je třeba dát naléhavou prioritu situaci uprchlíků, která bez náležitého zvládnutí vyústí v neustálé a stále četnější nelegální a život ohrožující přechody hranic do EU;

20.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.