Postup : 2015/2933(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1148/2015

Předložené texty :

B8-1148/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 11/11/2015 - 16.2
CRE 11/11/2015 - 16.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0394

NÁVRH USNESENÍ
PDF 155kWORD 89k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1146/2015
4.11.2015
PE570.962v01-00
 
B8-1148/2015

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o budoucím leteckém balíčku (2015/2933(RSP))


Gesine Meissner, Pavel Telička, Dominique Riquet, Ramon Tremosa i Balcells za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o budoucím leteckém balíčku (2015/2933(RSP))  
B8–1148/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru(1),

–  s ohledem na směrnici 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o mezinárodních dohodách v oblasti letectví podle Lisabonské smlouvy(2),

–  s ohledem na své sdělení o vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev(3),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 12. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění)(4),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 12. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008, pokud jde o letiště, uspořádání letového provozu a letové navigační služby(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o přidělení pásma rádiového spektra nezbytného na podporu budoucího vývoje satelitních technologií, které umožní zavedení systémů pro celosvětové sledování letů, stanoveného Světovou radiokomunikační konferencí (WRC 15), která se bude konat ve dnech od 2. do 27. listopadu v Ženevě(6),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 90, čl. 100 odst. 2 a článek 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nadcházející legislativní „letecký balíček“ Komise ,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 hospodářství letecké dopravy v Evropě přímo podporovalo 5,5 milionu pracovních míst a přispělo více než 2,6 % k HDP EU;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 činil počet cestujících v letecké dopravě v EU 849,4 milionů, což představuje nárůst o 4,4 % ve srovnání s 2013 a o 16,9 % ve srovnání s rokem 2009;

C.  vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti zrušily a naplánovaly zrušení více než 20 000 pracovních míst;

D.  vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti působí v rychle se měnícím, stále konkurenčnějším prostředí na vnitřních i vnějších trzích;

E.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí zlepšit určité právní a finanční předpisy, jako například předpisy, které se týkají vnitrostátních a místních daní a omezení provozní doby, má-li se tím odstranit zbytečná zátěž v Evropě pro evropské odvětví letecké dopravy;

F.  vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu přijmout do konce roku 2015 letecký balíček, v němž se pokusí určit výzvy, jimž odvětví letecké dopravy EU čelí;

Zvýšení konkurenceschopnosti odvětví letecké dopravy

1.  domnívá se, že letecký balíček by měl poskytnout tolik potřebnou podporu pro evropské odvětví letecké dopravy, měl by zlepšit konkurenceschopnost tohoto odvětví, zajistit rovné podmínky a připravit dlouhodobou strategii pro evropské odvětví letecké dopravy;

2.  vyzývá Komisi, aby při přípravě leteckého balíčku zohlednila a zahrnula do něj první čtení Evropského parlamentu o jednotném evropském nebi 2+ (SES2 +) a Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) (T7-0220/2014 a T7-0151/2014);

3.  zdůrazňuje, že letecký průmysl je významným přispěvatelem k růstu a zaměstnanosti v EU a úzce souvisí s konkurenceschopností v odvětví letecké dopravy EU (např pozitivní saldo vývozu, čistější technologie pro evropská letadla, zavedení programu SESAR, jednotné evropské nebe SES, dvoustranné dohody o bezpečnosti letectví, řetězec údržby), vytváří obrat ve výši přibližně 100 miliard EUR ročně a zajišťuje asi 500 000 přímých pracovních míst; žádá proto, aby byly přijaty proaktivní politiky, které budou rozvíjet příznivé prostředí pro letecký průmysl;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost evropského odvětví letecké dopravy jsou inovace; doporučuje proto, aby Komise podporovala inovace v oblasti řízení letového provozu (automatizované řízení leteckého provozu, volné trasy), dálkově řízených letadlových systémů, alternativních paliv, konstrukce letadel a motorů (vyšší účinnost, menší hluk), bezpečnosti letišť (bezdotyková řešení, pokročilé technologie bezpečnostních prohlídek, jednorázová kontrola), digitalizace a multimodálních řešení (počítačové odbavovací služby); dále doporučuje, aby podporovala globální řešení v oblasti životního prostředí, jako je celosvětové tržní opatření ke snížení emisí CO2 z mezinárodní letecké dopravy, a sladila regionální systémy(například systém obchodování s emisemi v letectví) za účelem jejich sloučení do globálního systému, ekologizace letišť(ekologické pojíždění) a nové obchodní modely (jako jsou nová distribuční pravidla pro prodej letecké dopravy NDC organizace IATA, zaručení spojení při cestách s více společnostmi nebo integrovaný prodej letenek);

5.  vyjadřuje politování nad tím, že se nařízení (ES) č 868/2004 o ochraně před nekalými cenovými praktikami v odvětví letecké dopravy ukázalo jako nedostatečné a neefektivní z hlediska rozsahu; žádá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila analýzu příčin jeho neprovedení;a aby provedla přezkum nařízení v zájmu efektivnějšího zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, zajištění reciprocity a odstranění nekalých praktik včetně dotací a státní podpory poskytované leteckým společnostem z některých třetích zemí, které narušují trh; zdůrazňuje, že cílem by mělo být zlepšení politické strategie na evropské úrovni, aby se tento rozpor rychle vyřešil, a to zejména díky ustanovení o transparentní a „spravedlivé hospodářské soutěži“; žádá Komisi, aby se také zabývala pojmem „účinná kontrola“ leteckých společností;

6.  vyjadřuje politování nad plýtváním penězi daňových poplatníků, jsou-li využity na podporu infrastruktur, které nesplňují očekávání; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti vytvořila veřejný seznam opuštěných a neefektivních letišť;

7.  konstatuje, že evropská letiště čelí významným konkurenčním tlakům – jak ze strany leteckých společností, tak konkurenčních letišť; naléhá proto na Komisi, aby vzala tento vývoj v úvahu při provádění směrnice o letištních poplatcích;

8.  vyzývá Radu k většímu úsilí o schválení návrhu nařízení o letištních časech, aby se zlepšila výkonnost letišť a umožnilo se hladké fungování letecké dopravy v Evropě, neboť se očekává, že se do roku 2030 tato doprava zdvojnásobí;

9.  zdůrazňuje význam malých a regionálních letišť v rámci Evropské unie při zajišťování regionálního propojení; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy předložila dlouhodobý strategický plán EU pro řešení výzev a příležitostí pro regionální letiště v EU, neboťje třeba podporovat leteckou dostupnost, jež by se měla stát součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost;

Mezinárodní rozměr

10.  vyzývá Komisi, aby vyjednala a uzavřela co nejdříve komplexní dohody v oblasti letectví s hlavními obchodními partnery EU, jako jsou sousední země, země BRIC a ASEAN, Mexiko, Japonsko a Turecko a státy Perského zálivu, s cílem poskytnout nové příležitosti leteckým dopravcům EU a zajistit rovnější podmínky posílením finanční transparentnosti a zabezpečením spravedlivé hospodářské soutěže;

11.  konstatuje, že odvětví letecké dopravy není upraveno v celosvětovém měřítku, protože není předmětem Světové obchodní organizace; zdůrazňuje význam globálně dohodnutých pravidel v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) s cílem snížit emise z letecké dopravy; je silně znepokojen nedostatečným pokrokem v tom, jak ICAO vyvíjí účinný globální tržní mechanismus;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění jednotného evropského nebe prostřednictvím přijetí balíčku SES2 + a plné realizace a provozu funkčních bloků vzdušného prostoru, neboť stávající roztříštěnost evropského vzdušného prostoru představuje pro evropské letecké dopravce největší zátěž;

13.  očekává, že letecký balíček vyřeší a zajistí plnou integraci letišť do evropské dopravní sítě; připomíná, že je nutné, aby byl letecký balíček v souladu se stávajícími i budoucími právními předpisy o právech cestujících, a naléhavě žádá Radu, aby předložila své stanovisko, neboť jak cestující, tak letečtí dopravci vyžadují jasná pravidla;

Sociální agenda v odvětví letectví

14.  zdůrazňuje skutečnost, že některé pracovní podmínky v odvětví letectví mohou mít dopad na bezpečnost letů; doporučuje, aby GŘ MOVE a GŘ EMPL spolupracovaly a aby letecký balíček obsahoval sociální ustanovení a poskytl nezbytné záruky, o nichž se diskutovalo na konferenci na vysoké úrovni nazvané„Sociální agenda pro dopravu“, kterou Komise uspořádala dne 4. června 2015;

15.  žádá, aby posílení a harmonizace bezpečnostního řetězce probíhalo pomocí získávání a udržení kvalifikovaných, odborně vyškolených a adaptabilních pracovníků;

16.  doporučuje zavést jasnou definici pojmu „hlavní místo obchodní činnosti“, aby provozní licence vydával stát, pokud objem letecké dopravy v daném státě dosahuje značného rozsahu, a také v souvislosti s koordinací systémů sociálního zabezpečení a pracovního práva sladění definice „mateřského letiště“ dle nařízení (EU) č 83/2014 a nařízení (EU) č 465/2012; doporučuje rovněž zkrácení přechodného období a vyjasnění situace posádek, které mají více mateřských letišť;

17.  bere na vědomí problémy spojené s prováděním směrnice o agenturním zaměstnávání (2008/104/ES) a doporučuje, aby Komise přezkoumala její současné použití v tomto odvětví;

18.  je si vědom nárůstu sociálně problematických obchodních praktik, jako jsou lety „výhodné vlajky“, a využívání atypických forem zaměstnání, jako je předstíraná samostatně výdělečná činnost, programy „zaplať a leť“ (pay-to-fly) a pracovní smlouvy s nulovou pracovní dobou, které mohou mít bezpečnostní důsledky; zastává názor, že při všech činnostech v oblasti letectví musí být dodržovány sociální normy;

Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v evropském vzdušném prostoru

19.  vyzývá k plnému provádění programu SESAR, který vyžaduje úzkou spolupráci mezi Komisí, poskytovateli letových navigačních služeb, leteckými dopravci a letišti a jejich finanční závazky; vyzývá proto k celkovému systémovému přístupu ve všech oblastech letectví pokrývající všechny fáze letu již od letištní plochy, se silnější roli agentury EASA v rámci prostředí SES-SESAR systému EU-EASA, kterým se řídí bezpečnost, zabezpečení, životní prostředí a výkonnost;

20.  vítá záměr zvýšit odpovědnost EASA, a proto očekává, že pozměněné základní nařízení (216/2008) zajistí vytvoření komplexního systému řízení bezpečnosti a pověří agenturu EASA bezpečnostními hledisky bezpečnostních opatření EU a komerční kosmické dopravy a dálkově pilotovaných letadel; vyzývá Komisi, aby agentuře EASA přiznala postavení jediného orgánu pro otázky letectví v Evropě, v souladu s širokou škálou povinností, které jí má legislativní orgán uložit;

21.  vyzývá Komisi, aby posílila úlohu EASA na mezinárodní scéně, aby byla postavena na roveň svých hlavních protějšků, jako je Federální letecký úřad, a zajistila její oficiální uznání v rámci ICAO, s cílem zavést jednotný hlas EU, který zajistí vyšší úroveň bezpečnosti pro občany EU a současně zachová konkurenceschopnost a vývoz odvětví letecké dopravy EU;

22.  vyzývá Komisi, aby zrušila regulační překážky bránící satelitnímu sledování letového provozu a umožnila tak život zachraňující služby pro občany EU, a žádá Mezinárodní telekomunikační unii, aby zajistila přidělení potřebného spektra, neboť ICAO určila satelitní ADS-B technologii jako technologii, která může pomoci při sledování letů, a to i pro účely řízení letového provozu mimo nejhustěji osídlené oblasti, v nichž jsou jiné formy technologií pozemního řízení letového provozu omezené; zdůrazňuje, že při zavádění ADS-B musí být brán ohled na potřeby všech uživatelů vzdušného prostoru a musí být zajištěna interoperabilita mezi alternativními technologiemi, aby nedocházelo k narušení bezpečnosti a zabezpečení; zdůrazňuje, že by to mohlo pomoci vládám, poskytovatelům letových navigačních služeb a leteckým společnostem v Evropě a na celém světě zvýšit účinnost a kapacitu řízení letového provozu, snížit tak emise z letecké dopravy a výrazně zvýšit bezpečnost letectví, to vše při zajištění evropského vzdušného prostoru s další úrovní dohledu, která by mohla rozšířit úroveň stávající;

23.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření v souladu s doporučeními, která vydala EASA po incidentu Germanwings, s cílem zlepšit lékařské posouzení posádky a pomoc, která se členům posádky poskytuje;

24.  trvá na zásadě „bezpečnosti na základě míry rizik“ u osobní a nákladní dopravy namísto opatření přijímaných v rámci reakce, na spravedlivém a vyváženém přístupu k citlivé otázce bezpečnosti letecké dopravy s cílem uspokojit potřeby a očekávání členských států na jedné straně a vyhnout neadekvátním zážitkům ze strany cestujících na letištích na straně druhé, a na posílení Výboru pro bezpečnost letectví (AVSEC) a systému Poradní skupiny zúčastněných subjektů pro bezpečnost letectví (SAGAS) pro tvorbu bezpečnostních opatření; vyzývá proto Komisi, aby provedla studii proveditelnosti zavedení systému předběžných kontrol v Evropě, který by byl ekvivalentní sytému používanému v USA;

25.  vyzývá rozpočtové orgány pro udržení konkurenceschopného rozpočtu pro EASA, který vezme v úvahu tyto nové úkoly, aby měly letecké dopravní společnosti v EU k dispozici flexibilní a účinné nástroje a dokázaly uspět v celosvětové hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby zajistila dokončení původní ho rozpočtu pro nástroj pro propojení Evropy, který byl ovlivněn zřízením Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

26.  vyzývá Komisi, aby se ve svém leteckém legislativním balíčku, který má být vydán do konce roku 2015, zabývala všemi výše uvedenými otázkami;

27.  vyzývá Komisi, aby podpořila Radu, aby přezkoumala možnosti řešení jakýchkoli současných sporů mezi členskými státy, které brání přijetí řady legislativních balíčků týkajících se letecké dopravy

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

(1)

Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 658.

(2)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 5.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0290.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0220.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0221.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0392.

Právní upozornění - Ochrana soukromí