Postup : 2015/2977(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1240/2015

Předložené texty :

B8-1240/2015

Rozpravy :

PV 25/11/2015 - 21
CRE 25/11/2015 - 21

Hlasování :

PV 26/11/2015 - 11.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0418

NÁVRH USNESENÍ
PDF 160kWORD 107k
20.11.2015
PE571.064v01-00
 
B8-1240/2015

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑1108/2015

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích (2015/2977(RSP))


Linda McAvan za Výbor pro rozvoj
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích (2015/2977(RSP))  
B8‑1240/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a její opční protokoly o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z května 2000, o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii z ledna 2002 a o postupu pro předkládání oznámení z prosince 2011,

–  s ohledem na zásady a obecné zásady OSN týkající se dětí zapojených do ozbrojených sil a ozbrojených skupin (Pařížské zásady) z února 2007,

–  s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 14 (2013) o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů,

–  s ohledem na akční plán OSN s názvem „Svět vhodný pro děti“,

–  s ohledem na článek 208 Lisabonské smlouvy, který zavádí zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje a vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise: „Evropský konsensus o humanitární pomoci“ ze dne 30. ledna 2008,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2008 nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů (aktualizované v roce 2008),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění),

–  s ohledem na Nobelovu cenu za mír, kterou dne 10. prosince 2012 obdržela Evropská unie, a na skutečnost, že peněžitá odměna související s touto cenou byla následně věnována iniciativě EU Děti míru,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích a na příslušné zásady, včetně zásad UNICEF a UNESCO,

–  s ohledem na dakarský akční rámec pro vzdělání přijatý na světovém fóru o vzdělávání, které se konalo ve dnech 26.–28. dubna 2000, a na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Inčchonské prohlášení. Vzdělávání 2030“, který byl přijat na světovém fóru o vzdělávání ve dnech 19.–22. května 2015,

–  s ohledem na prohlášení z Osla, které bylo přijato na vrcholné schůzce o vzdělávání pro rozvoj v Oslu ve dnech 6.–7. července 2015,

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení položenou Komisi na téma vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích (O-000147/2015 – B8 1108/2015),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN žije jedna miliarda dětí v oblastech postižených konflikty, přičemž 250 milionů z těchto dětí je mladších pěti let a je jim odepřeno základní právo na vzdělání; vzhledem k tomu, že podle odhadů krizové situace a vleklé konflikty nejvíce ohrožují 65 milionů dětí ve věku 3–15 let, kterým hrozí přerušení vzdělávání, a že v zemích postižených konfliktem nechodí do školy asi 37 milionů dětí ve věku 1. a 2. stupně základního vzdělávání; vzhledem k tomu, že asi polovina ze všech dětí na světě, které nechodí do školy, žije v oblastech postižených konflikty; vzhledem k tomu, že 87 % dětí, které v arabských zemích nechodí do školy, je postiženo konflikty, a podle odhadu bude každoročně 175 milionů dětí pravděpodobně postiženo přírodními katastrofami; vzhledem k tomu, že již dnes dosti špatná perspektiva některých skupin, jako jsou chudé děti, dívky a děti se zdravotním postižením, se ještě více zhoršuje v oblastech postižených konflikty nebo nestabilních podmínkách;

B.  vzhledem k tomu, že téměř 10 milionů dětí jsou uprchlíci a odhadovaných 19 milionů dětí po celém světě bylo v důsledku konfliktu vysídleno v rámci své země;

C.  vzhledem k tomu, že každé dítě je hlavně a především dítě, jehož práva by měla být dodržována bez diskriminace, bez ohledu na etnický původ, národnost či sociální postavení, status migranta či pobytový status jeho samotného nebo jeho rodičů;

D  vzhledem k tomu, že vzdělání je základním lidským právem a právem každého dítěte; vzhledem k tomu, že vzdělání je zásadně důležité proto, aby člověk mohl plně užívat všech ostatních sociálních, ekonomických, kulturních a politických práv;

E.  vzhledem k tomu, že vzdělání je základem odpovědného občanství, může změnit společnost a přispět k sociální, ekonomické, politické a genderové rovnosti a je zásadně důležité pro společenskou, kulturní a profesní emancipaci žen a dívek a předcházení násilí na ženách a dívkách;

F.  vzhledem k tomu, že vzdělání je zásadně důležité pro integraci a zlepšení životních podmínek dětí se zdravotním postižením nebo zvláštními vzdělávacími potřebami;

G.  vzhledem k tomu, že bezplatná základní školní docházka pro všechny děti je základním právem, které se vlády zavázaly dodržovat podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989; vzhledem k tomu, že cílem pro rok 2015 je zajistit, aby všichni chlapci a dívky dokončili celou základní školu; vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok v rozvojovém světě se tohoto cíle zdaleka nepodařilo dosáhnout;

H.  vzhledem k tomu, že dakarský rámec a rozvojové cíle tisíciletí aktivizovaly mezinárodní společenství, pokud jde o podporu všeobecného přístupu k základnímu vzdělávání, rovnosti pohlaví a kvalitního vzdělávání, avšak přesto nebude do roku 2015 dosaženo ani jednoho z těchto cílů;

I.  vzhledem k tomu, že přinejmenším ve 30 zemích po celém světě dochází k útokům státních bezpečnostních sil a nestátních ozbrojených skupin na vzdělávací zařízení; vzhledem k tomu, že ochrana škol před útoky a vojenským využitím ze strany státních a nestátních ozbrojených skupin je v souladu s prohlášením o bezpečných školách a s pokyny pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu;

J.  vzhledem k tomu, že děti, dospívající a mladí lidé čelí rostoucím hrozbám a jsou nepřiměřeně postiženi, zejména v nestabilních státech; vzhledem k tomu, že u dětí a dospívajících, kteří nechodí do školy, hrozí vyšší riziko předčasných sňatků a těhotenství, náboru do ozbrojených sil či skupin, obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování; vzhledem k tomu, že ve válečných zónách je často humanitární pomoc jedinou možností, jak mohou děti pokračovat ve studiu a zlepšit si své vyhlídky do budoucnosti, což je následně pomáhá ochránit před zneužíváním a vykořisťováním;

K.  vzhledem k tomu, že poskytování kvalitního vzdělávání v krizových situacích není součástí každé humanitární reakce, je převážně zaměřeno na základní vzdělávání a stále je vnímáno jako podružné ve srovnání s poskytováním jídla, vody, lékařské pomoci a přístřeší, a vzhledem k tomu, že v důsledku toho mají děti postižené konflikty či přírodními katastrofami nedostatečné vzdělání;

L.  vzhledem k tomu, že humanitární pomoc v oblasti vzdělávání je malá a štědřejší rozvojová pomoc přichází později nebo vůbec; vzhledem k tomu, že systémy pro její poskytování jsou špatně koordinované, mají vysoké transakční náklady a není dostatek partnerů s odpovídajícími reakčními schopnostmi;

M.  vzhledem k tomu, že kvalita programů vzdělávání uprchlíků je obvykle nízká, poměr učitelů a žáků je průměrně kolem 70:1 s vysokým počtem nekvalifikovaných učitelů;

N.  vzhledem k tomu, že nové cíle udržitelného rozvoje a přidružené cíle stanoví nový holistický a ambiciózní program pro oblast vzdělávání, který by měl být realizován do roku 2030;

O.  vzhledem k tomu, že všeobecný přístup k vysoce kvalitnímu veřejnému vzdělávání, nejen základnímu vzdělávání, ale také – což je stejně důležité – středoškolskému a vysokoškolskému vzdělávání, je klíčový pro překonání nerovností a splnění cílů udržitelného rozvoje;

P.  vzhledem k tomu, že EU v letech 2014–2020 investuje do vzdělávání v rozvojových zemích 4,7 miliard EUR, což je oproti 4,4 miliardám EUR investovaným v letech 2007–2013 zvýšení;

Q.  vzhledem k tomu, že v Inčchonském prohlášení jsou vyjádřeny obavy nad tím, že konflikty, přírodní katastrofy a další krizové situace i nadále narušují vzdělávání a rozvoj, obsahuje závazek k vytvoření „inkluzivnějších a odolnějších vzdělávacích systémů, které budou pohotově reagovat na situaci“ a je v něm zdůrazněno, že vzdělávání musí „být poskytováno v bezpečném a zajištěném vzdělávacím prostředí, v rámci něhož bude poskytována podpora a vymýceno násilí“;

R.  vzhledem k tomu, že iniciativa EU Děti míru poskytuje asi 1,5 milionu dětí v konfliktech a krizových situacích ve 26 zemích přístup do škol, kde se v bezpečném prostředí mohou učit a mají přístup k psychologické podpoře;

S.  vzhledem k tomu, že inovativní, inkluzivní a holistické přístupy ke vzdělávání v krizových situacích používá několik partnerů EU, jako je Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), s cílem zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro děti uprchlíků postižené probíhajícími konflikty; vzhledem k tomu, že tento přístup spojuje krátkodobé humanitární a dlouhodobé rozvojové potřeby dětí a zahrnuje vytváření interaktivních samostudijních materiálů, psychosociální podporu, bezpečné prostory k učení a odpočinku, osvětu ohledně bezpečnosti a činnosti v oblasti budování kapacit;

T.  vzhledem k tomu, že podle odhadů je ročně třeba asi 8 miliard USD k zajištění vzdělávací podpory pro děti postižené krizovými situacemi a že při zohlednění domácích příspěvků postižených vlád chybí pro vzdělávání v krizových oblastech celkově finanční prostředky ve výši 4,8 miliardy USD;

U.  vzhledem k tomu, že má-li se tento nedostatek prostředků řešit, je třeba zvýšit financování v oblasti rozvoje a humanitární činnosti a rovněž se musí zvýšit i veřejné výdaje, které na vzdělávání poskytují nestabilní státy; vzhledem k tomu, že vládní výdaje na vzdělávání se v nestabilních státech v posledních letech snížily a ani zdaleka nedosahují 20% míry, která se na mezinárodní úrovni doporučuje;

V.  vzhledem k tomu, že prohlášení z Osla uvádí, že je důležité, aby byla posouzena struktura globální pomoci, aby se vyřešily rozpory mezi humanitárními reakcemi a dlouhodobou rozvojovou pomocí v oblasti vzdělávání, a navrhuje, aby za tímto účelem byla vytvořena nová platforma a rovněž zvláštní fond nebo nový postup pro vzdělávání v krizových situacích, a to ještě před Světovým humanitárním summitem, který se bude konat v roce 2016;

1.  zdůrazňuje význam všeobecného veřejného vzdělávání vysoké kvality, jakožto katalyzátoru rozvoje, který zlepšuje vyhlídky na další pokrok v oblasti zdraví, hygieny, snižování rizika katastrof, vytváření pracovních míst, snižování chudoby a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje úlohu vzdělání, které je silným nástrojem potřebným pro vytvoření pocitu normality a ke zvýšení povědomí o právech a které může dětem, dospívajícím a mladým lidem pomoci překonat trauma, znovu se po ukončení konfliktu zapojit do společnosti, nabýt dovednosti potřebné k obnovení společnosti a prosazování míru a usmíření;

2.  zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska může být kvalitní vzdělávání zásadním faktorem pro obnovu společností, které prošly konfliktem, jelikož může zvýšit příjmový potenciál dětí, umožní jim udržovat jejich rodiny ve zdraví a zlepšovat jejich možnost vystoupit z bludného kruhu chudoby;

3.  zdůrazňuje, že by se mělo zabránit diskriminaci dívek a jiných znevýhodněných dětí, včetně dětí se zdravotním postižením, pokud jde o přístup k dobrému vzdělávání v mimořádných situacích;

4.  zdůrazňuje, že vzdělávání hraje pozitivní úlohu pro rozvoj dětí a jejich duševní pohodu, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit i pro dospívající možnost nepřetržitého celoživotního vzdělávání; je přesvědčen, že se tak rovněž sníží riziko, že by mohli být tito mladí lidé vtaženi do činností ozbrojených či extremistických skupin;

5.  uznává pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí rozvojových cílů tisíciletí, vyjadřuje však politování nad skutečností, že tyto vytyčené cíle nebudou v roce 2015 splněny; vyzývá EU a její členské státy, aby tyto cíle stanovily jako svou nejvyšší prioritu ve svých vnitřních politikách a vztazích se třetími zeměmi; zdůrazňuje skutečnost, že těchto cílů, zejména odstranění chudoby, všeobecného přístupu ke vzdělání a rovnosti žen a mužů, je možné dosáhnout pouze rozvojem veřejných služeb, které budou dostupné pro všechny; vítá nový program v oblasti vzdělávání stanovený v rámci cílů udržitelného rozvoje a i nadále zdůrazňuje význam, který má spravedlivý přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva;

6.  s obavami konstatuje, že v zemích postižených konflikty a v nestabilních a konflikty zasažených státech byl zaznamenán nejpomalejší pokrok ve vzdělávání nebo nebylo dosaženo žádného pokroku, a zdůrazňuje význam zvýšení odolnosti vzdělávacích systémů v těchto zemích a zajištění nepřetržitého učení i během krizí; zdůrazňuje proto, že je nutné zvýšit odhodlání ze strany EU, členských států a všech dalších zúčastněných stran zapojených na různých úrovních s cílem poskytnout nástroje pro zajištění rozvoje a všeobecného vzdělávání v těchto zemích zasažených krizemi;

7.  zdůrazňuje, že miliony dětí se nedobrovolně staly uprchlíky, a poukazuje na to, že přístup ke vzdělání pro dětské uprchlíky má nesmírný význam; vyzývá hostitelské země k zajištění toho, aby dětským uprchlíkům byl poskytnut plný přístup ke vzdělávání, a k prosazování jejich co možná největší integrace a začlenění do vnitrostátních vzdělávacích systémů; vyzývá rovněž humanitární a rozvojovou komunitu, aby větší pozornost věnovaly vzdělávání a odbornému výcviku učitelů, a to jak z vysídlených, tak z hostitelských společenství, a mezinárodní dárce, aby v reakci na uprchlickou krizi učinili vzdělávání svou prioritou, a to prostřednictvím programů zaměřených na zapojení dětských migrantů, psychologickou podporu těmto dětem i prosazování výuky jazyka hostitelské země s cílem zajistit vyšší a vhodnější úroveň integrace dětských uprchlíků;

8.  zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na středoškolské vzdělávání a odbornou přípravu i na základní primární vzdělávání; zdůrazňuje skutečnost, že mladí lidé ve věku mezi 12 a 20 lety z komunit uprchlíků mají velmi omezené možnosti a zároveň jsou hlavním cílem při náboru do vojenské služby nebo jsou jiným způsobem zapojováni do ozbrojených konfliktů; uvádí příklad Afghánistánu, kde je podle Světové banky přes rozsáhlé aktivní obyvatelstvo pouze 30 % osob ve věku od 15 let gramotných a desetiletí války vedly ke kritickému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil;

9.  vyzývá členské státy, aby rozvinuly zvláštní přijímací mechanismy pro děti bez doprovodu a samotné matky s dětmi;

10.  připomíná členským státům, že ochrana dětí a předcházení jejich zneužívání a obchodování s nimi je podmíněno jejich začleněním do škol a vzdělávacích programů a že by měly být zajištěny dobře vymezené standardy přijímání, začleňování a jazykové podpory, jak je stanoveno ve směrnici 2013/33/EU;

11.  požaduje, aby Komise a členské státy podporovaly studenty z řad uprchlíků při jejich tranzitu a aby rovněž spolupracovaly s různými mezinárodními organizacemi;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly „vzdělávací koridory“ s cílem zajistit, aby studenti ze zemí zmítaných konflikty, zejména ze Sýrie, Iráku a Eritrey, byli přijímáni na univerzitách;

13.  vyzývá EU a její humanitární agentury, aby do celého cyklu reakce na mimořádné situace systematicky začleňovaly vzdělávání a ochranu dětí a zajistily flexibilní víceleté finanční zdroje pro dlouholeté krize;

14.  vítá zřízení svěřenského fondu „Bekou“, svěřenského fondu „Madad“ a svěřenského fondu pro Afriku, které jsou účinnými nástroji pro řešení rozporu mezi humanitární a rozvojovou pomocí v komplexních a dlouhodobých mimořádných situacích, kdy jsou politické, hospodářské a humanitární záležitosti provázány; vyzývá EU a členské státy, aby při přidělování zdrojů ze svěřenských fondů EU učinily vzdělávání dětí svou prioritou;

15.   uznává, že existují znepokojivě velké rozdíly v reakcích na krizové situace v oblasti vzdělávání, zejména s ohledem na to, že včasná opatření jsou ku prospěchu nejen dotčených dětí, ale mohou také zlepšit účinnost humanitární pomoci v širším měřítku; připomíná svou podporu zachování škol jakožto bezpečných prostor pro děti a zdůrazňuje v této souvislosti význam ochrany vzdělávacích zařízení před útoky; vyzývá EU a členské státy, aby se zavázaly, že budou podporovat zásady všeobecného rámce pro bezpečnost škol a chránit vzdělávací zařízení před útoky a využíváním pro vojenské účely v souladu s deklarací o bezpečných školách a pokyny pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu;

16.  vyzývá EU, aby spolupracovala s partnerskými zeměmi a dalšími dárci, soukromým sektorem a občanskou společností na zlepšení vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi v situacích konfliktu a za jiných mimořádných okolností, s ohledem na zásadní úlohu, kterou mladí lidé mohou plnit v otázkách stability po ukončení konfliktu díky svým potenciálním dovednostem, které umožní obnovení infrastruktury, základních služeb, zdravotnických zařízení a vzdělávacích systémů, přičemž se zároveň omezí riziko toho, že mladí lidé budou bez práce, což může vést ke společenským změnám nebo k opětovnému sklouznutí do začarovaného kruhu násilí;

17.  vyslovuje uznání iniciativě EU Děti míru, která usiluje o financování humanitárních projektů v oblasti vzdělávání v mimořádných situacích, a vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu rozšířila; vítá iniciativu „Ne ztracené generaci“, kterou zahájila řada dárců a aktérů humanitární a rozvojové pomoci, včetně EU, s cílem poskytnout přístup ke vzdělání milionům dětí v Sýrii a sousedních zemích;

18.  jednoznačně odsuzuje skutečnost, že ačkoli vzdělávání plní v krizových situacích důležitou úlohu, bylo v roce 2014 na tuto oblast politiky vyčleněno méně než 2 % celkových humanitárních prostředků; očekává proto, že v rámci nového programu na restrukturalizaci přidělování finančních prostředků EU, může být financování vzdělávacích programů pro děti, včetně programů v třetích zemích postižených válkami nebo obecně mimořádnými situacemi, doplněno a navýšeno;    

19.  vyzývá všechny aktéry humanitární pomoci, aby s ohledem na vleklou povahu současných krizí začlenili vzdělávání jakožto nedílnou součást své humanitární reakce a zvýšili svůj závazek v oblasti vzdělávání tím, že využijí vzdělávací klastry v raných stádiích krizových situací a zajistí, aby na tuto oblast byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky; požaduje, aby věnovali zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jako jsou dívky, osoby se zdravotním postižením a chudí lidé, aby brali ohled na děti mezi vysídlenými osobami a mladé lidi, kterým hostitelské společnosti poskytli útočiště, a zvážili pro ně vhodné možnosti středního vzdělání, aby dospívající nebyli vyloučeni ze vzdělávání;

20.  vítá, že je otázce vzdělávání v krizových situacích věnována na mezinárodní scéně čím dál větší pozornost, a především to, že komisař EU pro humanitární pomoc a krizové řízení oznámil, že cílem je do roku 2019 vyčlenit z rozpočtu EU na humanitární pomoc 4 % na vzdělávání dětí v krizových situacích;

21.  vyzývá členské státy EU, aby podpořily cíl Komise, jímž je zvýšit podíl finančních prostředků v rámci humanitární pomoci věnovaných na vzdělání v mimořádných situacích na 4 % rozpočtu EU na humanitární pomoc jakožto minimální investici pro zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro děti v mimořádných a trvalých krizových situacích; vyzývá rovněž k tomu, aby byla věnována větší pozornost a více prostředků na vzdělávání v jejich vlastních humanitárních akcích, přičemž zdůrazňuje, že by se tak nemělo dít na úkor jiných základních potřeb; vyzývá EU, aby v příslušných zemích podporovala osvědčené postupy, pokud jde o strategie připravenosti a reakce v oblasti podpory vzdělávání v případě krizí a pomohla při budování s tím souvisejících kapacit, například prostřednictvím programů rozpočtové podpory;

22.  zdůrazňuje, že nové informační a komunikační technologie (IKT) zaujímají stále důležitější úlohu v odvětví vzdělávání v mimořádných situacích a mohou zlepšit práci aktérů v takových situacích, a to i díky tzv. e-learningu a elektronickým výukovým platformám;

23.  zdůrazňuje, že ačkoli je nutné zvýšit financování humanitární pomoci, k vyřešení nedostatku finančních prostředků to nebude dostačující; vyzývá EU a ostatní dárce, aby se v rámci rozvojové spolupráce s nestabilními zeměmi více soustředili na vzdělávání, s cílem zvýšit odolnost vnitrostátních vzdělávacích systémů; vyzývá Komisi a členské státy a další aktéry humanitární pomoci, aby přispěli k posílení všeobecného veřejného vzdělávání, včetně středního a vysokoškolského vzdělávání, jakožto způsobu koordinace plánování reakcí v případě mimořádných situací s dlouhodobým plánováním udržitelného rozvoje;

24.  vyzývá EU, aby podporovala závazky vlád třetích zemí k rozvoji vnitrostátních právních rámců pro odolnost, prevenci a řízení rizik a katastrof na základě mezinárodního programu, který stanovuje předpisy, pravidla a zásady pro mezinárodní reakci v případě katastrof, a k zajištění kapacit pro řízení rizik na všech ministerstvech, v průmyslových odvětvích a občanské společnosti s cílem zajistit návrat dětí do škol;

25.  zdůrazňuje význam soukromého sektoru jakožto potenciálního zdroje inovativního financování vzdělávání, který by mohl zaplnit možné mezery mezi službami v oblasti vzdělávání a poskytovanou odbornou přípravou a případnými požadavky pracovního trhu; vyzývá k vytváření nových dohod a nových způsobů partnerství se soukromým sektorem ve vzdělávacím procesu, které by mohly být životaschopným zdrojem inovací a technologické flexibility, a které mohou mít různou podobu od poskytování vzdělávacích zařízení a elektronických přístrojů až po programy tzv. e-learningu a poskytování možností přepravy a ubytování učitelů;

26.  zdůrazňuje skutečnost, že vzdělávání v krizových situacích a nestabilních podmínkách představuje konkrétní oblast, v níž aktéři humanitární a rozvojové pomoci musí spolupracovat, aby došlo k propojení humanitární pomoci, obnovy a rozvoje; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismy účinné reakce na tuto problematiku v rámci svých vlastních aktivit i aktivit svých partnerů a aby se zapojila do činnosti mezinárodní platformy, která vytvoří zvláštní nástroje pro vzdělávání v krizových situacích v období před Světovým humanitárním summitem konaným v roce 2016; podporuje koordinaci stávajících finančních zdrojů a zavedení globálního mechanismu financování vzdělávání v mimořádných situacích;

27.  vyzývá EU a členské státy, aby prosazovaly otázku vzdělávání dětí v mimořádných a trvalých krizových situacích na Světovém humanitárním summitu, aby bylo zajištěno, že této problematice bude ve výsledném dokumentu věnována dostatečná pozornost; požaduje rovněž prosazování společných standardů pro vzdělávací rámec a šíření osvědčených postupů v oblasti alternativních učebních metod, jako jsou autodidaktické pomůcky a výukové materiály pro výuku na dálku; zdůrazňuje, že by měly být vyvíjeny mechanismy, nástroje a kapacity s cílem sladit učební plány a rozpočty v rámci humanitární pomoci, pomoci v období obnovy a přechodu a rozvojové pomoci;

28.  zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí počet humanitárních krizí a na nejvyšší počet vysídlených osob od druhé světové války by mezinárodní společenství mělo považovat vzdělávání za ústřední prvek své humanitární činnosti, neboť se jedná o katalytický faktor, který může zvýšit účinnost pomoci obecně a rovněž přispět ke střednědobému i dlouhodobému rozvoji postiženého obyvatelstva;

29.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí