NÁVRH USNESENÍ o situaci v Burundi
9.12.2015 - (2015/2973(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Victor Boştinaru, Norbert Neuser, David Martin, Maria Arena, Kashetu Kyenge, Elena Valenciano, Juan Fernando López Aguilar, Marlene Mizzi, Sorin Moisă, Doru-Claudian Frunzulică za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1348/2015
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení,
– s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,
– s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi, uzavřenou v Aruše dne 28. srpna 2000,
– s ohledem na ústavu Burundi, zejména její článek 96,
– s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných (ACDEG),
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2248 (2015) ze dne 12. listopadu 2015 o situaci v Burundi,
– s ohledem na společné prohlášení zástupce generálního tajemníka OSN Jana Eliassona, předsedkyně Komise Africké unie Nkosazany Dlamini-Zumaové a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o Burundi ze dne 12. listopadu 2015,
– s ohledem na rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU) ze dne 13. června, 17. října a 13. listopadu 2015 o situaci v Burundi,
– s ohledem na prohlášení Východoafrického společenství ze dne 31. května a 6. července 2015 o situaci v Burundi,
– s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 17. června 2015 o situaci v Burundi,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Burundi[1],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března, 18. května, 22. června a 16. listopadu 2015 o Burundi,
– s ohledem na dopis, který Rada schválila dne 26. října 2015 a který obsahoval žádost o zahájení konzultací s burundskými orgány v souladu s článkem 96 dohody z Cotonou,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že článek 96 ústavy Burundi a čl. 7 odst. 3 protokolu II k arušské dohodě o míru a usmíření stanoví, že prezident nemůže zastávat svůj úřad déle než dvě funkční období; vzhledem k tomu, že Pierre Nkurunziza zastává úřad prezidenta od roku 2005 a v roce 2010 byl do své funkce zvolen podruhé;
B. vzhledem k tomu, že dne 29. června 2015 se v Burundi konaly volby do zákonodárných orgánů a místní volby a dne 21. července 2015 volby prezidentské; vzhledem k tomu, že oba volební procesy označilo mezinárodní společenství za nedostatečně transparentní a inkluzivní, nesvobodné a nevěrohodné; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu Africká unie odmítla vyslat do země pozorovatele, kteří měli sledovat průběh voleb, EU odvolala svou volební pozorovatelskou misi v Burundi a velká část burundské opozice se rozhodla volby bojkotovat;
C. vzhledem k tomu, že kandidatura prezidenta Nkurunzizy pro třetí funkční období a jeho následné znovuzvolení ve volbách konaných dne 21. července 2015 uvrhly zemi do nejhlubší politické krize od konce občanské války;
D. vzhledem k tomu, že burundská vláda ignorovala rozhodnutí a doporučení, která dne 13. června 2015 a 6. července 2015 přijaly Africká unie a Východoafrické společenství a jejichž plné provedení by otevřelo cestu k důvěryhodným a inkluzivním volbám;
E. vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a dalších lidskoprávních organizací docházelo v Burundi v době před volbami i po nich k případům politicky motivovaného porušování lidských práv a násilných činů, jejichž terčem se stávali především opoziční aktivisté, obránci lidských práv a novináři, mezi nimi např. Pierre Claver Mbonimpa, Marguerite Barankitseová, Antoine Kaburahe a Bob Rugurika; vzhledem k tomu, že panuje všeobecný názor, že tyto případy mají většinou, nikoli však výlučně souvislost se státními institucemi; vzhledem k tomu, že hlavní zodpovědnost za zajišťování bezpečnosti v Burundi a ochranu burundských občanů při současném dodržování právního státu, lidských práv a mezinárodního humanitárního práva nese burundská vláda;
F. vzhledem k tomu, že v důsledku zhoršující se politické situace v Burundi bylo více než 200 000 osob vnitřně vysídleno nebo vyhledalo útočiště v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že v červenci 2015 EU zvýšila svou humanitární pomoc a vyčlenila dalších 4,5 milionu EUR na podporu vysídleným osobám;
G. vzhledem k tomu, že dne 26. října 2015 EU vyzvala k zahájení konzultací podle článku 96 dohody z Cotonou s cílem prověřit nedodržování základních bodů dohody, zejména pokud jde o lidská práva, demokratické zásady a právní stát; vzhledem k tomu, že tyto konzultace byly zahájeny dne 8. prosince 2015;
H. vzhledem k tomu, že patová politická situace v Burundi, kterou charakterizuje nedostatečný dialog mezi burundskými zúčastněnými stranami, v důsledku čehož dochází ke zhoršování bezpečnostní a hospodářské situace, s sebou nese závažné důsledky pro obyvatele země a do značné míry ohrožuje stabilitu v regionu;
I. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství zastává významnou úlohu strážce dohod z Aruši; vzhledem k tomu, že všechny dosavadní snahy o překonání krize a nastolení dialogu mezi politickými silami, které byly vyvinuty na regionální a nižší úrovni, nepřinesly pozitivní výsledek;
J. vzhledem k tomu, že dne 1. srpna 2015 se politická opozice a občanská společnost sešly v Addis Abebě, aby vytvořily Národní radu pro obnovení dohod z Aruši a právního státu;
K. vzhledem k tomu, že dne 23. září 2015 prezident podepsal dekret, kterým byla vytvořena národní komise pro vnitřní burundský dialog, jež by měla v příštích šesti měsících vést jednání; vzhledem k tomu, že občanská společnost se k potenciálním úspěchům této komise staví velmi skepticky;
L. vzhledem k tomu, že Africká unie, EU a Spojené státy přijaly opatření, která spočívají ve zmrazení majetku a zákazu cestování a týkají se vládních a opozičních vedoucích představitelů, jejichž jednání a prohlášení vedou k přetrvávajícímu násilí a brání hledání politických řešení krize v Burundi;
M. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2015 Rada míru a bezpečnosti Africké unie požádala o dokončení plánování pro nepředvídané události, aby v případě, že si to situace vyžádá, mohla být do |Burundi vyslána mise pod africkým velením, která by měla za úkol zabránit násilí v zemi, a dohodla se na zahájení důkladného vyšetřování případů porušování lidských práv a dalších činů páchaných na civilním obyvatelstvu Burundi;
N. vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2015 generální tajemník OSN Ban Ki-moon předložil Radě bezpečnosti tři návrhy doporučující přezkum mandátu pro přítomnost OSN v Burundi v závislosti na vývoji situace; vzhledem k tomu, že tyto návrhy zahrnují možnost vyslání mírové mise, pokud by si to situace vyžádala;
O. vzhledem k tomu, že Africká unie a další mezinárodní aktéři opakovaně volají po skutečném inkluzivním dialogu za účasti všech zainteresovaných stran, založeném na dodržování dohody z Aruši a burundské ústavy a směřujícím k nalezení konsensuálního řešení konfliktu v Burundi; vzhledem k tomu, že tento postoj podporují také EU a OSN;
P. vzhledem k tomu, že i nadále, za plné podpory Africké unie, EU a OSN, probíhá zprostředkovatelské úsilí, jehož cílem je podpořit vnitřní burundský dialog v zájmu nalezení konsensuálního, mírového řešení krize v Burundi;
Q. vzhledem k tomu, že EU významným způsobem přispívá k ročnímu rozpočtu Burundi, jenž je přibližně z jedné poloviny tvořen prostředky pocházejícími z mezinárodní pomoci, a v nedávné době Burundi poskytla z Evropského rozvojového fondu 2014–2020 částku 432 milionů EUR;
R. vzhledem k tomu, že burundské orgány pozastavily prostřednictvím dekretu č. 530/1597 činnost deseti organizací pro lidská práva, konkrétně ACAT-Burundi, APRODH, AMINA, FOCODE, FORSC, Fontaine-ISOKO, Maison Shalom, PARCEM, RCP a SPPDF, a zablokovaly jejich bankovní účty;
1. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad vážnou bezpečnostní a politickou situací v Burundi, rychle se zhoršující humanitární situací a důsledky, které tato situace může mít pro bezpečnost a stabilitu v celém regionu;
2. odsuzuje nedávné násilné útoky a zvýšený počet případů porušování lidských práv, včetně vražd, mimosoudních poprav, narušení fyzické integrity osob, mučení a dalšího krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, svévolného zatýkání a nezákonného zadržování, porušování svobody tisku a projevu, ale i běžného výskytu beztrestnosti;
3. vyzývá k okamžitému ukončení násilí, porušování lidských práv a politického zastrašování protivníků a k okamžitému odzbrojení všech ozbrojených skupin napojených na politické strany, a to v naprostém souladu s mezinárodním právem a při dodržování lidských práv;
4. poukazuje zejména na skutečnost, že v ozbrojených skupinách působících v Burundi je zastoupeno mnoho mladých lidí, a vyzývá mezinárodní společenství, aby věnovalo zvláštní pozornost jejich reintegraci a podpoře jejich účasti na mírovém politickém procesu;
5. žádá, aby všechny strany v Burundi upustily od jakýchkoli činností, které by mohly ohrozit mír a bezpečnost v zemi; jednoznačně odsuzuje veškerá veřejná prohlášení podněcující k násilí a nenávisti vůči různým skupinám burundské společnosti, která by mohla ještě zvýšit stávající napětí, a vyzývá všechny aktéry, aby od takových prohlášení upustili;
6. připomíná burundským orgánům, že jsou povinny zajistit bezpečnost na území své země a zaručit dodržování lidských práv, občanských a politických práv a základních svobod v souladu s burundskou ústavou, Africkou chartou lidských práv a práv národů a dalšími mezinárodními a regionálními lidskoprávními nástroji;
7. v této souvislosti připomíná, že partnerství mezi EU a Burundi se řídí dohodou z Cotonou a že všechny strany této dohody jsou povinny dodržovat podmínky v ní stanovené, zejména pokud jde o dodržování lidských práv; připomíná zejména skutečnost, že článek 96 dohody z Cotonou stanoví, že v případě nedodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu lze zahájit postup konzultací, a vítá v tomto ohledu rozhodnutí EU požádat o zahájení konzultací v souladu s uvedeným článkem;
8. naléhavě žádá všechny strany, aby vytvořily nezbytné podmínky pro obnovení důvěry a posílení národní jednoty, a vyzývá k okamžitému obnovení inkluzivního a transparentního národního dialogu za účasti vlády, opozičních stran a zástupců občanské společnosti;
9. zdůrazňuje, že takovýto dialog, jehož cílem je dosáhnout trvalého míru, bezpečnosti a stability a obnovit demokracii a právní stát v zájmu obyvatel Burundi, by měl vycházet z dohody z Aruši a burundské ústavy, což vyžaduje soulad s mezinárodními právními předpisy a smlouvami;
10. důrazně odsuzuje skutečnost, že prezident Nkurunziza porušil dohodu z Aruši tím, že byl zvolen do funkce prezidenta již potřetí;
11. naléhavě žádá burundské orgány, aby přijetím soudních i mimosoudních opatření, jako je zřízení komise a zvláštních tribunálů pro pravdu a usmíření, podpořily objasnění masových zločinů spáchaných mezi lety 1962 a 2008, a tím přispěly k národnímu usmíření;
12. vítá zprostředkovatelské úsilí zaměřené na podporu dialogu mezi burundskými stranami, v jehož čele stojí Východoafrické společenství a které podporují Africká unie a OSN; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby toto úsilí rovněž podpořila; naléhavě žádá vládu Burundi a další zúčastněné strany, aby s mediátorem plně spolupracovaly;
13. vyjadřuje hluboké znepokojení nad počtem obětí a případů závažného porušování lidských práv, které jsou hlášeny od počátku krize; naléhavě žádá příslušné orgány, aby bezodkladně zahájily důkladné prošetření okolností těchto zločinů a motivů, které k nim vedly, a aby zajistily, že osoby, které jsou za ně odpovědné, byly postaveny před soud; znovu opakuje, že ti, kteří jsou odpovědní za porušování lidských práv a závažné zásahy do těchto práv, nesmí zůstat nepotrestáni;
14. žádá zrušení dekretu č. 530/1597, který stanoví prozatímní pozastavení činnosti 10 organizací lidských práv, a okamžité uvolnění jejich zmrazených bankovních účtů, aby tyto organizace mohly svobodně vykonávat svou činnost;
15. žádá bezpečný návrat novinářů a obránců lidských práv z exilu, opětovné otevření sdělovacích prostředků, které musely po neúspěšném pokusu o puč dne 14. května 2015 ukončit svou činnost, a zproštění obvinění novinářů z přímé či nepřímé účasti na nezdařeném puči;
16. vítá vyslání pozorovatelů Africké unie v oblasti lidských práv a odborníků, kteří budou situaci lidských práv sledovat, a zdůrazňuje, že je důležité s nimi spolupracovat s cílem usnadňovat naplňování jejich mandátu; dále vyzývá Mezinárodní trestní soud, aby prošetřil obvinění z porušování lidských práv, které patří do jeho jurisdikce, spáchaných během nedávné krize;
17. vítá cílené sankce, které schválila EU a které jsou v souladu s obdobným rozhodnutím Africké unie, mezi něž patří zákaz cestování a zmrazení účtů a týkají se Burunďanů, jejichž jednání nebo prohlášení přispívají k přetrvávajícímu násilí a brání úsilí o dosažení politického urovnání krize;
18. vyzývá k rozšíření těchto sankcí na všechny osoby, jejichž jednání podněcující k nenávisti a porušující dohodu z Aruši ohrožuje mír a stabilitu v regionu;
19. vybízí EU a její členské státy, aby vzhledem k vývoji veřejné konzultace prováděné podle článku 96 dohody z Cotonou přesměrovaly svou pomoc tak, aby byla podpořena občanská společnost, a v případě potřeby přerušily veškerou pomoc poskytovanou burundské vládě;
20. vyjadřuje hluboké politování nad pokračujícím exodem burundských uprchlíků do sousedních zemí; znovu opakuje, že podporuje všechny humanitární organizace působící na místě a sousední hostitelské země; apeluje na mezinárodní společenství a humanitární agentury, aby pokračovaly v poskytování pomoci všem osobám, z nichž se nyní v důsledku konfliktu stali uprchlíci a vysídlené osoby; vítá závazek EU, že poskytne větší finanční podporu a humanitární pomoc na naléhavé potřeby těchto osob;
21. vyzývá Africkou unii, OSN a EU, aby se vážně zabývaly regionálním rozměrem událostí a zabránily jakékoli další destabilizaci regionu, a to zejména zajišťováním toho, aby mezi zeměmi v regionu probíhal neustále politický dialog; v této souvislosti naléhavě žádá Africkou unii, aby v případě, že se situace v oblasti bezpečnosti a lidských práv bude nadále zhoršovat, zvážila možnost vyslání mírové mise pod africkým velením;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Burundi, Radě ministrů AKT-EU, Komisi, Radě, Východoafrickému společenství a vládám jeho členských států, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
- [1] Úř. věst. L 257, 2.10.2015, s. 1.