NÁVRH USNESENÍ o situaci v Burundi
9.12.2015 - (2015/2973(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Piernicola Pedicini, Laura Agea za skupinu EFDD
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1348/2015
Evropský parlament,
– s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi, uzavřenou v Aruše dne 28. srpna 2000,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na dohodu z Cotonou,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,
– s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných (ACDEG),
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv a obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu,
– s ohledem na ústavu Burundi z roku 2005,
– s ohledem na společné prohlášení zástupce generálního tajemníka OSN Jana Eliassona, předsedkyně Komise Africké unie Nkosazany Dlamini-Zumaové a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o Burundi ze dne 12. listopadu 2015,
– s ohledem na prohlášení o Burundi, které přijala Africká unie na svém 515. zasedání Rady pro mír a bezpečnost dne 13. června 2015 na úrovni hlav států a vlád,
– s ohledem na prohlášení o situaci v Burundi, které na svém 3. summitu hlav států dne 6. července 2015 přijalo Východoafrické společenství,
– s ohledem na své usnesení o situaci v Burundi[1] ze dne 9. července 2015,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie Federiky Mogheriniové ze dne 23. července 2015 za Evropskou unii, kterým reagovala na prezidentské volby v Burundi,
– s ohledem na prohlášení o Burundi ze dne 20. srpna 2015, které lze přičíst mluvčímu generálního tajemníka OSN,
– s ohledem na prohlášení skupiny mezinárodních vyslanců a zástupců pro oblast afrických Velkých jezer ze dne 28. srpna 2015 o situaci v Burundi,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SBOP) 2015/1763 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Burundi[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. října 2015 o zahájení konzultací s Burundi podle článku 96 dohody o partnerství z Cotonou (COM(2015)0500),
– s ohledem na prohlášení delegace EU v Burundi ze dne 9. října 2015 o politické a bezpečnostní krizi v Burundi,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že burundské parlamentní a prezidentské volby se konaly dne 29. června a 21. července 2015 i navzdory bojkotu ze strany 17 opozičních skupin, stažení volebních pozorovatelů EU a Africké unie a navzdory prohlášení mezinárodního společenství, že nejsou zajištěny podmínky pro svobodné a spravedlivé volby;
B. vzhledem k tomu, že prezidentem Burundi byl na již třetí funkční období zvolen 69,4 % hlasů Pierre Nkurunziza a že vládnoucí strana získala 77 ze 100 dostupných křesel v národním shromáždění;
C. vzhledem k tomu, že třetí funkční období burundského prezidenta Pierra Nkurunzizy představuje porušení dohody o míru a usmíření v Burundi uzavřené v Aruše dne 28. srpna 2000 a především čl. 7 odst. 3 protokolu II o demokracii a řádné správě věcí veřejných a ústavy Burundi, zejména jejího článku 96, který stanoví, že prezident je volen na období pěti let obnovitelné pouze jednou; zvolený prezident nesmí zůstat v úřadu déle než dvě funkční období;
D. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti a opoziční strany, které volby bojkotovaly, si stěžovaly na násilí a zastrašování ze strany Imbonerakure (mládežnických milicí vládnoucí strany CNDD-FDD), neobjektivní využívání státních institucí, nedostatečnou nezávislost nezávislé národní volební komise Burundi (CENI) a na vládní taktiky cílené na snížení inkluzivnosti volebního procesu;
E. vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise v Burundi (MENUB) prohlásila, že celkové volební prostředí nevedlo k inkluzivnímu, svobodnému a důvěryhodnému volebnímu procesu;
F. vzhledem k tomu, že burundská vláda ignorovala rozhodnutí a doporučení, která dne 13. června 2015 a 6. července 2015 přijaly Africká unie a Východoafrické společenství a jejichž plné provedení by otevřelo cestu k důvěryhodným a inkluzivním volbám;
G. vzhledem k tomu, že kandidatura prezidenta Nkurunzizy na třetí funkční období a jeho následné znovuzvolení uvrhly zemi do vážné politické krize, která se projevuje šířením násilí v zemi; vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu OSN pro uprchlíky si do dnešního dne tato krize vyžádala více než 240 úmrtí, tisíce lidí byly zraněny a více než 200 000 Burunďanů uprchlo do sousedních zemí;
H. vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a dalších lidskoprávních organizací docházelo v Burundi v době před volbami i po nich k případům politicky motivovaného porušování lidských práv a násilných činů, jejichž terčem se stávali především opoziční aktivisté, obránci lidských práv a novináři, mezi nimi např. Pierre Claver Mbonimpa; vzhledem k tomu, že panuje všeobecný názor, že tyto případy mají většinou, nikoli však výlučně souvislost se státními institucemi; vzhledem k tomu, že hlavní zodpovědnost za zajišťování bezpečnosti v Burundi a ochranu burundských občanů při současném dodržování právního státu, lidských práv a mezinárodního humanitárního práva nese burundská vláda;
I. vzhledem k tomu, že burundští uprchlíci nacházející se v sousedních státech zapříčinili humanitární krizi ve Rwandě, Konžské demokratické republice a v Tanzanii, kde byl hlášen výskyt cholery;
J. vzhledem k tomu, že Africká unie zdůraznila, že stávající krize by mohla mít katastrofální následky, nebude-li vyřešena mírovými prostředky, neboť bezpečnostní podmínky a nestabilita se mohou rozšířit do sousedních zemí a vážně tak ohrozit celý region;
K. vzhledem k tomu, že Rada dne 1. října 2015 nařídila uplatňování cestovních omezení vůči čtyřem osobám a zmrazila jejich majetek, neboť tyto osoby svou činností oslabují demokracii nebo brání úsilí o dosažení politického řešení stávající krize v Burundi, zejména formou násilí, represí či nabádání k násilí, včetně činů, které představují závažné porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že Africká unie a USA přijaly podobná opatření;
L. vzhledem k tomu, že EU dne 26. října 2015 vyzvala k zahájení konzultací v souladu s postupem stanoveným v článku 96 dohody o partnerství AKT-EU v případě nedodržení základních prvků dohody, jako jsou lidská práva, demokratické zásady a právní stát; vzhledem k tomu, že tyto konzultace byly zahájeny dne 8. prosince 2015;
M. vzhledem k tomu, že burundské úřady pozastavily prostřednictvím dekretu č. 530/1597 činnost deseti organizací pro lidská práva, konkrétně ACAT-Burundi, APRODH, AMINA, FOCODE, FORSC, Fontaine-ISOKO, Maison Shalom, PARCEM, RCP a SPPDF, a zablokovaly jejich bankovní účty;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad přetrvávající krizí v Burundi, stupňováním násilí a zhoršováním humanitární situace v zemi; důrazně odsuzuje veškeré projevy násilí, represe, zastrašování, porušování lidských práv a zneužívání ústavy, bez ohledu na to, která strana se toho dopouští;
2. vyzývá všechny burundské aktéry, aby vynaložily veškeré nezbytné úsilí za účelem obnovení podmínek nezbytných pro navázání dialogu, který by vedl k trvalému a inkluzivnímu politickému řešení prostřednictvím procesu, který se bude odehrávat na úrovni Burundi a na základě dohody z Aruši; připomíná, že klíčovou úlohu má v tomto dialogu občanská společnost;
3. naléhavě žádá všechny strany a politické představitele, aby zakročili proti veškerým činnostem, jejichž účelem je podněcovat k porušování lidských práv a dopouštět se jejich porušování, neboť řešení této krize by mělo proběhnout mírovým a politickým způsobem;
4. vyzývá k okamžitému ukončení násilí, porušování lidských práv a politického zastrašování oponentů a k okamžitému odzbrojení všech ozbrojených skupin spřízněných s politickými skupinami, v přísném souladu s mezinárodním právem a lidskými právy;
5. poukazuje zejména na skutečnost, že v ozbrojených skupinách působících v Burundi je zastoupeno mnoho mladých lidí a vyzývá mezinárodní společenství, aby věnovalo zvláštní pozornost jejich reintegraci a podpoře jejich účasti na mírovém politickém procesu;
6. přísně odsuzuje veškeré manipulace s etnickou příslušností jak ze strany vlády, tak opozice a zejména pak rétoriku, která připomíná jazykové projevy používané během genocidy, k níž došlo v roce 1994 ve Rwandě; vyzývá všechny politické aktéry, aby se zdrželi veškerých prohlášení, která by mohla podnítit násilí či nenávist vůči různým skupinám v burundské společnosti;
7. podporuje úsilí o zprostředkování míru ze strany Východoafrického společenství, Africké unie a Organizace spojených národů, které by vedlo ke zlepšení politického dialogu o všech sporných otázkách;
8. připomíná burundským orgánům, že jsou povinny zajistit bezpečnost na území své země a zaručit dodržování lidských práv, občanských a politických práv a základních svobod v souladu s burundskou ústavou, Africkou chartou lidských práv a práv národů a dalšími mezinárodními a regionálními lidskoprávními nástroji;
9. připomíná, že Burundi jakožto jedna ze smluvních stran dohody z Cotonou musí dodržovat veškerá její ustanovení, včetně těch, která se týkají článků 8 a 9 ohledně politického dialogu a dodržování lidských práv a základních svobod, základních sociálních práv a demokracie; vítá rozhodnutí EU vyzvat k zahájení konzultací o případech nedodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu, jak je stanoveno v článku 96 dohody z Cotonou;
10. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad socioekonomickým a bezpečnostním dopadem krize v této zemi a celém regionu a nad její souvislostí s humanitární krizí, neboť by mohla ohrozit regionální stabilitu a vést k eskalaci násilí a dalšímu šíření infekčních onemocnění;
11. vyjadřuje vážné znepokojení nad těžkou situací burundských uprchlíků, kteří opustili svoji zemi po propuknutí krize; vyzývá mezinárodní společenství, aby poskytlo adekvátní humanitární pomoc;
12. žádá burundský senát, aby urychleně schválil nový zákon o veřejných sdělovacích prostředcích, který dne 4. března 2015 jednomyslně přijalo národní shromáždění, a umožnil tak jeho uvedení v platnost a ratifikaci; vyzývá burundskou vládu, aby dekriminalizovala útoky ze strany sdělovacích prostředků a zajistila naprostou svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků;
13. žádá zrušení dekretu č. 530/1597, který stanoví prozatímní pozastavení činnosti 10 organizací pro lidská práva, a okamžité uvolnění jejich zmrazených bankovních účtů, aby tyto organizace mohly svobodně vykonávat svoji činnost;
14. žádá okamžité a bezpodmínečné propuštění osob zadržených za vykonávání svých politických a demokratických práv, včetně politických oponentů, novinářů a obhájců lidských práv;
15. vítá vyslání pozorovatelů Africké unie v oblasti lidských práv a odborníků, kteří budou situaci lidských práv sledovat, a zdůrazňuje, že je důležité s nimi spolupracovat s cílem usnadňovat naplňování jejich mandátu; dále vyzývá Mezinárodní trestní soud, aby prošetřil obvinění z porušování lidských práv, které patří do jeho jurisdikce, spáchaných během nedávné krize;
16. žádá Komisi a členské státy, aby přesměrovaly pomoc pro Burundi z centrální rozpočtové podpory na zvýšení finanční podpory pro občanskou společnost a aby tuto pomoc zaměřily přednostně na humanitární a socioekonomické problémy;
17. zdůrazňuje, že ti, kdo jsou přímo či nepřímo zapojeni do násilných činů a porušování lidských práv musí nést individuální odpovědnost a zodpovídat se za své činy před soudem, přičemž je třeba se vyhnout nelidskému a ponižujícímu zacházení; podporuje cestovní omezení, které vydala EU, a opatření týkající se zmrazení majetku burundských osob, subjektů nebo orgánů zapojených do plánování, řízení či páchání činů, jež porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo humanitární právo;
18. opětovně vyslovuje své přesvědčení, že pouze dialog a konsenzus založený na dodržování dohody z Aruši a ústavy Burundi umožní nalézt trvalé politické řešení, zajistí upevnění míru a posílí demokracii a právní stát;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Komisi, vládě Burundi, vládám Východoafrického společenství, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federice Mogheriniové, Africké unii a generálnímu tajemníkovi OSN.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0275.
- [2] Úř. věst. L 257, 2.10.2015, s. 37.