NÁVRH USNESENÍ o doložce o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU)
13.1.2016 - (2015/3034(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Cristian Dan Preda, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Jacek Saryusz-Wolski, Elmar Brok, Andrej Plenković, Sandra Kalniete, Michèle Alliot-Marie, David McAllister, Tunne Kelam, Jaromír Štětina, Andrey Kovatchev, Lars Adaktusson, Gabrielius Landsbergis, Dubravka Šuica, Ramona Nicole Mănescu, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Fernando Ruas, Daniel Caspary, Alojz Peterle, Davor Ivo Stier, László Tőkés, Theodoros Zagorakis, Lorenzo Cesa, Dariusz Rosati, Francisco José Millán Mon, Tokia Saïfi, Ramón Luis Valcárcel Siso za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0043/2016
B8-0043/2016
Usnesení Evropského parlamentu o doložce o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU)
Evropský parlament,
– s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména na čl. 42 odst. 7 této smlouvy,
– s ohledem na čl. 2 odst. 4 a článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr[1],
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, a zejména na ustanovení kapitoly VII a článku 51 této charty,
– s ohledem na prohlášení prezidenta Francouzské republiky před francouzským parlamentem ze dne 16. listopadu 2015, že Francie je ve válce,
– s ohledem na závěry týkající se obrany a bezpečnosti, které přijala Evropská rada na svém zasedání ve dnech 19.–20. prosince 2013 a 25.–26. června 2015,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci (ministrů obrany) konaného dne 17. listopadu 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že 13. listopadu 2015 došlo v Paříži k několika teroristickým útokům, které si vyžádaly životy nejméně 130 lidí více než 26 národností;
B. vzhledem k tomu, že francouzská vláda se po teroristických útocích v Paříži 13. listopadu 2015 oficiálně dovolala doložky o vzájemné obraně podle čl. 42 odst. 7 SEU;
C. vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 7 by měl být považován za rovnocenný článku 5 Severoatlantické smlouvy;
D. vzhledem k tomu, že solidarita, podpora a vzájemná pomoc členských států, včetně uplatnění prostředků Unie, patří mezi zásady, na nichž je Evropská unie založena;
E. vzhledem k tomu, že boj proti mezinárodnímu terorismu pokládá EU za svou prioritu a naplňování zásady solidarity vyžaduje kroky doma i v zahraničí;
F. vzhledem k tomu, že bezpečnostní a obranná architektura vymezená Smlouvami dosud nebyla vytvořena; vzhledem k tomu, že za dosahování pokroku v oblasti bezpečnosti a obrany Unie zodpovídají členské státy;
G. vzhledem k tomu, že EU musí prohloubit spolupráci s Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) s cílem zajistit větší kompatibilitu obou rámců bezpečnostní a obranné politiky, zejména je-li některý členský stát na svém území obětí ozbrojeného napadení, mezi něž patří teroristické útoky;
H. vzhledem k tomu, že orgány EU musí k bezpečnostní a obranné politice přistupovat aktivněji a prosazovat uplatňování všech ustanovení o bezpečnostní a obranné politice zakotvených ve Smlouvách, včetně ustanovení o zvláštní úloze NATO v zajištění evropské a transatlantické bezpečnosti a obrany; vzhledem k tomu, že orgány EU musí podporovat všechny členské státy v jejich úsilí o plné provádění těchto ustanovení;
I. vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 6 SEU týkající se trvalé strukturované spolupráce by měl být aktivován mezi těmi státy, které si vzájemnou úzkou spolupráci přejí;
1. s velkým uspokojením vítá jednomyslnou plnou podporu Francie ze strany všech členských států; zejména vítá připravenost všech členských států poskytnout veškerou potřebnou pomoc a podporu;
2. připomíná, že doložka o vzájemné obraně byla uplatněna vůbec poprvé; domnívá se, že tento případ vytvoří precedens pro budoucí uplatnění doložky o vzájemné obraně v zájmu posílení bezpečnosti a obrany Evropy;
3. s velkým uspokojením sleduje, že poté, co se Francie dovolala doložky o vzájemné obraně, byly vyčleněny dodatečné zdroje na boj proti terorismu; vybízí všechny členské státy, aby své příspěvky zachovaly, dokud to bude třeba; oceňuje aktivní úlohu Francie v tomto společném úsilí; vybízí příslušné orgány EU, aby poskytovaly potřebnou pomoc;
4. domnívá se, že uplatnění doložek o vzájemné obraně a solidaritě podle Smluv je v první řadě politickým krokem; zdůrazňuje, že v případě uplatnění těchto doložek by měla proběhnout politická debata v Evropské radě i v Evropském parlamentu;
5. vyjadřuje obavu, že řízení pomoci v rámci doložky o vzájemné obraně na bilaterálním základě, jako v tomto případě, nebude možné u všech členských států, a proto vyzývá Evropskou radu, aby se zasadila o další rozvoj doložky o vzájemné obraně a posílení zprostředkující úlohy příslušných orgánů EU;
6. vyzývá členské státy, aby plně využily potenciál evropských orgánů; znovu vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, Radu a Komisi, aby upřesnily, jaké prostředky a postupy Unie mají být za tímto účelem využívány; žádá předložení návrhů praktických opatření a pokynů, jež zajistí kolektivní a účinnou reakci v případě, že se některý členský stát dovolává doložky o vzájemné obraně;
7. vyjadřuje však politování nad tím, že při aktivaci doložky o vzájemné obraně nebyly k dispozici analýza ani pokyny, což mělo v tomto případě za následek opatření ad hoc, řízení ad hoc a spolupráci ad hoc;
8. konstatuje, že doložka o solidaritě obsažená v článku 222 SFEU by umožnila, aby byly Francii a dalším členským státům přímo zapojeným do boje proti terorismu poskytnuty všechny relevantní prostředky EU;
9. je přesvědčen, že EU potřebuje trvalé strategické a operační civilně-vojenské velitelství, jež se bude opírat o stávající kapacity členských států a Unie a jež bude pověřeno strategickým a operačním plánováním pro případ mimořádných událostí, včetně kolektivní obrany podle čl. 42 odst. 7 a čl. 42 odst. 2 SEU a jejich budoucího uplatňování v úzké spolupráci s příslušnými strukturami NATO;
10. zastává názor, že současná aktivace čl. 42 odst. 7 SEU by měla dát podnět k uvolnění potenciálu všech ustanovení Smlouvy týkajících se bezpečnosti a obrany, u nichž by mělo být postupováno stejně;
11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi NATO, generálnímu tajemníkovi OSN, prezidentovi USA a ministrovi obrany USA.
- [1] Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 138.