NÁVRH USNESENÍ o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016
14.1.2016 - (2015/3035(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo za skupinu EFDD
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0050/2016
B8-0064/2016
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN v oblasti lidských práv a na jejich opční protokoly, včetně Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,
– s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii 2015–2019,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Radě pro lidská práva OSN,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o naléhavých záležitostech v této oblasti,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti[1],
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na výroční zprávu UNHRC za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že si v roce 2015 připomínáme významná výročí úsilí o lidská práva, mír a demokracii: 70. výročí založení Organizace spojených národů, 50. výročí Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (ICCPR) a Mezinárodní úmluvy o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), 40. výročí Deklarace OSN o právu na rozvoj (1986) a 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a Rozvojových cílů tisíciletí (2000);
B. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv bez ohledu na rasu, původ, pohlaví nebo barvu pleti je povinností všech států; vzhledem k tomu, že se hlásí k principu nedělitelnosti lidských práv, ať už jsou to práva občanská, hospodářská, sociální či kulturní, která jsou spolu provázaná a vzájemně závislá, a vzhledem k tomu, že porušení kteréhokoli z těchto práv má přímý negativní dopad na ostatní práva; vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a jsou rovněž povinny spolupracovat na mezinárodní úrovni s cílem odstraňovat překážky, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;
C. vzhledem k tomu, že prosazování a dodržování univerzality lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a je jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity;
D. vzhledem k tomu, že činnost Unie v jejích vztazích se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, který zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví úctu k lidské důstojnosti, dodržování zásad rovnosti a solidarity a zásad Charty OSN a mezinárodního práva;
E. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být začleněno do všech politických oblastí týkajících se míru a bezpečnosti, rozvojové spolupráce, obchodu a investic, humanitární činnosti, změny klimatu a boje proti terorismu, neboť tyto otázky nelze řešit nezávisle na problematice dodržování lidských práv;
F. vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady pro lidská práva OSN (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu i tzv. zvláštní procedury pro specifické situace jednotlivých zemí nebo pro určitá témata;
G. vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou bohužel známi jako jedni z nejhorších porušovatelů lidských práv a mají špatnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy výborům pro monitorování smluv OSN v oblasti lidských práv;
Rada OSN pro lidská práva
1. vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou UNHCR na rok 2016;
2. vítá výroční zprávu UNHRC předloženou Valnému shromáždění OSN, která se týká jejího 28., 29. a 30. zasedání;
3. znovu opakuje své stanovisko, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, právní stát a demokracii, a žádá členské státy OSN, aby prosazovaly, aby na každý stát, jenž má být zvolen členem UNHRC, byla uplatňována kritéria založená na výsledcích dosažených v oblasti lidských práv; znovu vyjadřuje své znepokojení nad porušováním lidských práv v některých zemích, jež byly nedávno zvoleny členy UNHRC, a zdůrazňuje, že je důležité hájit nezávislosti UNHRC, aby mohla nadále plnit své poslání účinně a nestranně;
4. znovu vyjadřuje svou podporu zvláštním procedurám a považuje za správné, že držitelé mandátů mají nezávislý status, který jim umožňuje vykonávat jejich úkoly zcela nestranně; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že některé členské státy, například Venezuela, Saúdská Arábie a Etiopie, jakož i pozorovatelské státy, jako je Zimbabwe, Uzbekistán a Turkmenistán, dostatečně nespolupracují s tematickými zvláštními procedurami, a rovněž lituje nedostatečné spolupráce se zvláštními procedurami pro dané země; vyzývá všechny státy, aby se zvláštními procedurami plně spolupracovaly;
5. znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecných pravidelných přezkumů (universal periodic review, UPR), má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a opět potvrzuje svou podporu druhé fázi přezkumu, která se zaměřuje na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která státy nepřijaly v první fázi, byla znovu zvážena v dalších fázích UPR;
6. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se procesu UPR plně účastnilo široké spektrum stran, zejména z občanské společnosti, a vyjadřuje obavy z toho, že účasti občanské společnosti na procesu UPR brání vážné překážky a neustále rostoucí omezení;
7. vyzývá EU a Komisi, aby na doporučení UPR navazovala v rámci politickém dialogu EU se všemi dotčenými zeměmi s cílem hledat způsoby, jak tato doporučení uplatňovat prostřednictvím strategií pro jednotlivé země či regiony;
8. vítá iniciativu pro změnu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je zlepšovat a posilovat globální přítomnost kanceláří OSN pro lidská práva, a to vytvořením osmi regionálních center, která by monitorovala stav lidských práv a prosazovala jejich dodržování prostřednictvím přímé spolupráce s partnery s cílem transformovat doporučení lidskoprávních mechanismů v reálné změny v daném místě;
Občanská a politická práva
9. vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé země přijaly ústavní změny, které mají za cíl změnit časové omezení výkonu funkce prezidenta, což v některých případech vedlo až k násilnostem v době voleb; opakuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, je jediným ukazatelem demokratické, tolerantní a pluralitní společnosti;
10. opakuje, že svobodná volba vrcholných politických představitelů ve svobodných, pravidelně konaných všeobecných volbách na základě rovného volebního práva je jedním ze základních práv, jehož by měli v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv (čl. 21 odst. 3) a s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (článek 25) požívat všichni občané; opakuje, že svoboda projevu a dynamické prostředí , které napomáhá rozvoji nezávislé pluralitní občanské společnosti jsou základními podmínkami pro podporu dodržování lidských práv;
11. odsuzuje šikanování a věznění obhájců lidských práv a představitelů opozice složkami státními moci v řadě třetích zemí; vyjadřuje své znepokojení nad nespravedlivými a restriktivními zákony, které mimo jiné omezují zahraniční financování a vedou ke zmenšování prostoru pro činnosti občanské společnosti; vyzývá vlády všech států, aby prosazovaly a podporovaly svobodu sdělovacích prostředků, organizací občanské společnosti a činnosti obhájců lidských práv a aby jim umožnily působit bez strachu, represí a zastrašování;
12. zastává názor, že dnešní digitální technologie představují výhody i výzvy pro ochranu práva na soukromí a pro výkon svobody projevu online na celém světě; vítá proto jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje i otázky sledování a soukromí, které se dotýkají osob online i offline;
13. opakuje, že se dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání ve všech případech a za všech okolností; znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá k lidské důstojnosti, a opakuje, že prosazuje právo na život a lidskou důstojnost každého jednotlivce;
14. oceňuje významný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, neboť mnoho zemí pozastavilo výkon trestu smrti a řada dalších učinila legislativní kroky vedoucí k jeho zrušení; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo uvalily dlouhodobé moratorium na jeho výkon, aby jej znovu nezaváděly;
Sociální a hospodářská práva
15. lituje, že ani více než 20 let od přijetí Vídeňské deklarace o univerzalitě, nedělitelnosti a vzájemné závislosti a provázanosti lidských práv není Mezinárodní úmluva o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) považována za rovnocennou s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (ICCPR) a není na ni kladen stejný důraz; oceňuje úsilí UNHRC o to, aby měla všechna lidská práva stejnou váhu a byl na ně kladen stejný důraz prostřednictvím zřízení zvláštní procedury pro hospodářská, sociální a kulturní práva;
16. vyjadřuje hluboké znepokojení nad růstem extrémní chudoby, kvůli níž nelze plně požívat všech lidských práv; vítá proto zprávu zvláštního zpravodaje UNHRC o extrémní chudobě a lidských právech (A/HRC/29/31) a podporuje jeho návrhy týkající se odstranění extrémní chudoby, které zahrnují tyto body: hospodářským, sociálním a kulturním právům by měla být přiznána stejná závažnost a priorita jako občanským a politickým právům; mělo by být uznáno právo na sociální ochranu; měly by být prováděny fiskální politiky specificky zaměřené na snižování nerovnosti; měla by být znovu věnována pozornost právu na rovnost, které by mělo být naplněno skutečným obsahem; otázky přerozdělování zdrojů by se měly dostat do centra diskusí o lidských právech;
17. zastává názor, že korupce, daňové podvody, špatná správa veřejných statků a nedostatečná odpovědnost přispívají k porušování lidských práv občanů, neboť způsobují odliv financí z veřejných rozpočtů, které by měly být věnovány rozvoji lidských práv v tolik potřebných veřejných službách, jako je vzdělání, základní služby zdravotní péče a další sociální infrastruktura; domnívá se, že boj proti korupci vyžaduje opatření pro zajištění dodržování lidských práv, zejména práva na informace, svobody projevu a shromažďování, a rovněž nezávislou justici a demokratickou účast na veřejných věcech;
Podnikání a lidská práva
18. rozhodně podporuje účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN o podnikání a lidských právech v rámci EU i mimo ni, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje národních akčních plánů; zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna nezbytná opatření k odstranění nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, mimo jiné v oblasti přístupu ke spravedlnosti a prostředků právní nápravy;
19. vyzývá OSN a EU, aby řešily otázku obhájců pozemkových práv, kteří jsou obětmi postihů, včetně hrozeb, zastrašování, svévolného zadržování, útoků a vražd za svůj kritický postoj vůči rozsáhlým nákupům pozemků na úkor práva venkovského obyvatelstva ve třetích zemích na půdu a potraviny; požaduje, aby mechanismy OSN a akční plán EU pro lidská práva a demokracii systematicky zahrnovaly do svých lidskoprávních projektů také obhájce pozemkových práv;
20. vítá iniciativu vysokého komisaře OSN pro lidská práva s cílem posílit projekt odpovědnosti a opatření právní nápravy, aby přispíval k spravedlivému a účinnějšímu režimu vnitrostátních prostředků právní nápravy, a to zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzývá všechny vlády, aby plnily své povinnosti a zajistily dodržování lidských práv a přístup ke spravedlnosti pro oběti, které čelí praktickým a právním problémům, chtějí-li v případech porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním získat přístup k prostředkům právní nápravy na státní a mezinárodní úrovni;
21. konstatuje, že v červenci 2015 poprvé zasedala otevřená mezivládní pracovní skupina (open-ended intergovernmental working group, IGWG) o vypracování právně závazného mezinárodního nástroje pro nadnárodní společnosti a jiné podniky s ohledem na lidská práva, která byla ustavena rezolucí Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014; vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivně účastnily jednání o tomto právně závazném mezinárodním nástroji;
Migrace
22. je znepokojen nejzávažnější humanitární krizí od druhé světové války, způsobenou rostoucím počtem osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování, ozbrojených konfliktů a široce rozšířeného násilí a kteří se ve snaze získat ochranu a nalézt lepší život vydávají na nebezpečnou cestu, při níž riskují své životy; vyzývá Radu pro lidská práva a její mechanismy, aby věnovaly nezbytnou pozornost dopadům této krize na lidská práva a vydávaly v tomto ohledu doporučení;
23. vyzývá všechny země, aby k migraci zaujaly přístup založený na lidských právech, který do centra politik týkajících se migrace a jejího řízení staví lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků a zvláště se přitom zaměřuje na situaci marginalizovaných a znevýhodněných skupin migrantů, jako jsou ženy a děti; vyzývá všechny státy, aby řešily násilí na ženách a dívkách páchané na základě pohlaví, a zdůrazňuje, že migrační politiku je zapotřebí koncipovat z hlediska rovnosti pohlaví, aby odpovídala specifickým potřebám žen a dívek;
24. připomíná, že všechny státy mají povinnost dodržovat a chránit lidská práv všech osob na svém území bez ohledu na jejich státní příslušnost, původ a přistěhovalecký status; připomíná, že navracení migrantů by mělo probíhat pouze za plného dodržení jejich práv a na základě svobodného informovaného rozhodnutí a výlučně tehdy, je-li v jejich zemi zaručena ochrana jejich práv; vyzývá vlády, aby ukončily svévolné zatýkání a zadržování migrantů;
Změna klimatu a lidská práva
25. vítá Pařížskou dohodu, které bylo dosaženo na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a která se týká přizpůsobení, zmírňování, vývoje technologií a jejich předávání a budování kapacit; trvá na tom, že by otázka změny klimatu měla být ústřední nedílnou součástí všech oblastí hospodářské politiky; naléhavě vyzývá všechny státy, které jsou signatáři této dohody, aby přijaly neodkladná a ambiciózní mitigační a adaptační opatření formou začlenění problematiky změny klimatu do všech oblastí politik;
26. opětovně připomíná, že negativní dopady změny klimatu představují bezprostřední a potenciálně nevratnou celosvětovou hrozbu pro plné požívání lidských práv a že změna klimatu má zvláště závažné důsledky pro zranitelné skupiny, které se již nyní nacházejí v tíživé situaci; se znepokojením konstatuje, že se očekává, že v důsledku jevů spojených se změnou klimatu, jako je např. vzestup hladin oceánů a náhlé povětrnostní změny způsobující sucha či povodně, bude docházet k ještě větším ztrátám na lidských životech, přesunům obyvatelstva a nedostatku potravin a vody;
27. vyzývá mezinárodní společenství, aby řešilo nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“, včetně případného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu či v právně závazné mezinárodní dohodě;
Práva žen
28. vítá nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která ženy označuje za ústřední prvek úsilí o řešení globálních výzev, včetně narůstajícího násilného extremismu, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti; oceňuje závěry celosvětové studie OSN o provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, v níž se zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se ženy ujaly vůdčí role a zapojily se do řešení konfliktů a budování míru, i skutečnost, že díky jejich zapojení došlo ke zlepšení humanitární pomoci, zvýšení úsilí o zachování míru, úspěšnému završení mírových jednání a napomohlo se boji proti násilnému extremismu;
29. vyjadřuje rozhořčení nad skutečností, že se vznikem násilných extremistických skupin, jako je Dá'iš v Sýrii a Iráku a Boko Haram v západní Africe, získalo násilí na ženách nový rozměr, který je děsivější než kdy dříve, neboť sexuální násilí se stalo nedílnou součástí cílů a ideologie a zdrojem příjmů těchto skupin, což před mezinárodní společenství postavilo nové a velice závažné výzvy; vyzývá všechny vlády a orgány OSN, aby se ještě rezolutněji zapojily do boje proti těmto děsivým zločinům a obnovily důstojné postavení žen, kterým by se mělo dostat spravedlivého zadostiučinění, odškodnění a podpory;
30. má za to, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti extremismu, je zajistit nezávislé postavení žen, kterého lze dosáhnout vyřešením základní příčiny, jíž je nerovné postavení žen a mužů, kvůli němuž se ženy a dívky ocitají během konfliktů ve zranitelném postavení; vyzývá OSN a všechny její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem zajistit nezávislé postavení žen, jejich smysluplné zapojení do prevence a řešení konfliktů a do mírových jednání a procesů budování míru, a to zvýšením jejich zastoupení na všech úrovních rozhodování, a to i v rámci vnitrostátní, regionálních a mezinárodních institucí a mechanismů;
Práva dětí
31. opětovně připomíná, že Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, která je mezinárodní úmluvou o lidských právech s největším počtem stran, jež ji ratifikovaly, stanovuje řadu práv dítěte, včetně práva na život, zdraví, vzdělání a hru, jakož i právo na rodinný život a na ochranu před násilím a diskriminací a právo na vyslyšení názoru dítěte; vyzývá všechny strany této úmluvy, aby dostály svým závazkům;
32. vítá, že OSN plánuje zahájit celosvětovou studii, která má prostřednictvím monitorování a hodnocení poskytnout přehled o tom, jak jsou stávající mezinárodní právní předpisy a normy uplatňovány v praxi, a zhodnotit, jak mohou státy konkrétně zlepšit své politiky a řešení v této oblasti; naléhavě žádá všechny státy, aby tuto studii podpořily a aktivně se do ní zapojily;
Práva osob LGBTI
33. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se v řadě zemí stále uplatňují diskriminační zákony a postupy a dochází k násilí vůči jednotlivcům z důvodu jejich sexuální orientace a genderové identity; nabádá k bedlivému sledování situace osob LGBTI v zemích, kde byly nedávno přijaty zákony proti těmto osobám, jež ohrožují životy příslušníků sexuálních menšin; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, a to i v některých zemích na evropském kontinentu;
34. opětovně potvrzuje svou podporu vysokému komisaři, který soustavně usiluje o to, aby osoby LGBTI mohly požívat všech lidských práv, a to zejména prostřednictvím prohlášení, zpráv a kampaně „Svobodní a rovní“; vybízí vysokého komisaře, aby pokračoval v boji proti diskriminačním zákonům a postupům;
Bezpilotní letouny a autonomní zbraně
35. znovu vyzývá Radu Evropské unie, aby vypracovala společný postoj EU ohledně používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského zásahu; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;
Začleňování problematiky lidských práv do všech politik EU
36. vyzývá EU, aby v souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a s obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv;
37. znovu vyzývá EU, aby zaujímala přístup založený na právech a začlenila otázky dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investičních politik, veřejných služeb a rozvojové spolupráce a do společné bezpečnostní a obranné politiky; rovněž zdůrazňuje, že politika EU v oblasti lidských práv by měla zajišťovat, aby její vnitřní i vnější politiky byly ve vzájemném souladu a odpovídaly závazkům plynoucím ze Smlouvy;
Priority EU v otázkách týkajících se jednotlivých zemí
Bělorusko
38. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad neustálým omezováním svobody projevu a svobody sdružování a pokojného shromažďování, odsuzuje útoky na nezávislé a opoziční novináře a útoky na lidskoprávní aktivisty a kritiky a jejich zadržování na základě vykonstruovaných obvinění; odsuzuje, že se nadále používá trest smrti; požaduje, aby byl na 32. zasedání UNHRC prodloužen mandát zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku a vyzývá vládu, aby se zvláštním zpravodajem plně spolupracovala a zavázala se k reformám na ochranu lidských práv, které měly proběhnout již dávno, a aby za tím účelem rovněž provedla doporučení zvláštního zpravodaje a ostatních lidskoprávních mechanismů;
Ukrajina
39. vyjadřuje vážné znepokojení nad neustále probíhajícími plošnými útoky v civilních oblastech, cílenými útoky na školy a používáním škol pro vojenské účely oběma stranami; odsuzuje neustálé porušování lidských práv v konfliktu a plně podporuje monitorovací misi OSN a zvláštní monitorovací misi OBSE na Ukrajině; vyzývá ukrajinskou vládu, aby přijala kroky s cílem umožnit dodávky určitých typů léků, včetně léků pro substituční léčbu opioidy, zlepšit registrační postupy a možnosti přístupu osob, které v důsledku konfliktu přišly o své domovy, k zaměstnání a státní podpoře, dále zrušit zákony s negativním dopadem na svobodu projevu a sdružování, přijmout konkrétní opatření pro to, aby v oblastech ovládaných vládou i v oblastech ovládaných povstalci nepoužívaly ozbrojené síly a ozbrojené skupiny školy, a konečně ratifikovat Římský statut a stát se plnohodnotným členem Mezinárodního trestního soudu; vyzývá členské státy, aby podporovaly veškeré úsilí na úrovni OSN zaměřené na boj proti beztrestnosti a provádění nezávislého vyšetřování ve věci násilností a porušování lidských práv spojených se zásahem proti demonstrantům na Majdanu a ve věci používání kazetové munice vládními silami a povstalci podporovanými Ruskem v ozbrojeném konfliktu na východní Ukrajině aby řešily stav lidských práv na Krymu a ostatní porušování lidských práv v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na východní Ukrajině;
Ázerbájdžán
40. vítá společné prohlášení o situaci lidských práv v Ázerbájdžánu vydané v rámci 29. zasedání Rady OSN pro lidská práva, avšak lituje toho, že řada členských států EU toto prohlášení nepodpořila; vyzývá členské státy EU a další členy Rady, aby stav lidských práv v Ázerbájdžánu monitorovali a usilovali o přijetí rezoluce, v níž by se vyzývalo k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění obhájců lidských práv, politických a občanských aktivistů, novinářů a blogerů, kteří byli zatčeni či uvězněni na základě politicky motivovaných obvinění, a o řádné prošetření údajného mučení ve vazbě a o zrušení zákonů, jimiž je v Ázerbájdžánu neoprávněně omezována svoboda projevu, shromažďování a sdružování;
Uzbekistán
41. žádá členské státy EU, aby usilovaly o přijetí rezoluce Rady OSN pro lidská práva, která by vytvořila zvláštní mechanismus OSN pro Uzbekistán s cílem zajistit monitorování, vypracovávání veřejných zpráv a diskusi v UNHRC o stavu lidských práv v Uzbekistánu, a aby se zabývaly problémem nedostatečné spolupráce Uzbekistánu s lidskoprávními mechanismy OSN, zadržováním velkého počtu členů politické opozice, mezi nimiž jsou i obhájci lidských práv, a omezováním svobody sdružování a projevu a omezováním činnosti sdělovacích prostředků a rovněž problémem dětské práce;
Sýrie
42. žádá Radu pro lidská práva, aby vyzvala Radu bezpečnosti OSN k přijetí vhodných opatření k potrestání osob odpovědných za porušování lidských práv, včetně případů, které lze kvalifikovat jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně předložení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu;
Jemen
43. vyjadřuje velké znepokojení nad vážnou krizí, kterou tato země prochází od září 2014 a při níž se Húthiové a ostatní jemenské ozbrojené skupiny dopouštějí závažného porušování válečného práva a lidských práv, přičemž od března 2015 tak činí i koalice pod vedením Saúdské Arábie; zejména odsuzuje disproporční plošné letecké údery, které provádí tato koalice a při nichž zahynulo a bylo zraněno mnoho civilistů a bylo zničeno velké množství civilních budov; vzhledem k tomu, že vysoký komisař pro lidská práva by měl Radě
na jejím příštím zasedání v březnu 2016 předložit zprávu o situaci v Jemenu; vyzývá EU, aby se vyslovila pro zřízení mezinárodního vyšetřovacího výboru Rady pro lidská práva, který by byl pověřen dokumentací porušování lidských práv, kterých se od září 2014 dopustily všechny strany;
Bahrajn
44. lituje, že vláda Bahrajnu nedosáhla žádného pokroku, pokud jde o zadržování mnoha osob, mezi nimiž jsou i obhájci lidských práv, političtí aktivisté a novináři, kteří byli zatčeni za to, že uplatnili své právo na pokojné shromažďování a sdružování, a že nepokročila ani v otázce potrestání viníků porušování lidských práv, včetně mučení, a zajištění nezávislosti a nestrannosti justice v Bahrajnu; vyzývá členské státy EU, aby se v Radě pro lidská práva zabývaly stavem lidských práv v Bahrajnu prostřednictvím individuálních prohlášení, navazujícího společného prohlášení nebo rezoluce vyzývající Bahrajn k okamžitému bezpodmínečnému propuštění všech obhájců lidských práv, politických aktivistů a ostatních osob zatčených a obviněných v souvislosti s údajným spácháním trestných činů spojených se svobodou projevu a svobodou pokojného shromažďování a sdružování, k zahájení vyšetřování všech údajných případů mučení a špatného zacházení a zajištění jeho nestrannosti a k rychlému přijetí opatření, která usnadní činnost zvláštního zpravodaje pro mučení a ostatních lidskoprávních mechanismů OSN; znovu vyzývá EU, aby vypracovala komplexní strategii týkající se toho, jak mohou Unie a její členské státy aktivně usilovat o propuštění uvězněných aktivistů a vězňů svědomí;
Jižní Súdán
45. vyzývá Radu pro lidská práva, aby podpořila jmenování zvláštního zpravodaje pro Jižní Súdán, který by byl pověřen monitorováním situace a podáváním veřejných zpráv o porušování lidských práv, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a o využívání škol armádou, a dále předkládáním doporučení pro dosažení skutečné odpovědnosti;
Korejská lidově demokratická republika (KLDR)
46. vítá rezoluci Valného shromáždění odsuzující „dlouhodobé, stále trvající a široce rozšířené závažné porušování lidských práv“ v KLDR a vybízející Radu bezpečnosti OSN k přijetí vhodných opatření k zajištění odpovědnosti a zejména ke zvážení, zda by situace v KLDR mohla být postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu, a vyzývá Radu pro lidská práva, aby zopakovala svou výzvu k potrestání viníků, včetně pachatelů zločinů proti lidskosti v souladu s postupy, které byly na nejvyšších stupních státního aparátů stanoveny již před mnoha desítkami let;
Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu (universal periodic review, UPR)
Gruzie
47. vítá členství Gruzie v UNHRC a nedávný UPR týkající se této země; bere na vědomí rozumné legislativní reformy, díky nimž došlo k určitému pokroku a zlepšení mimo jiné v oblasti justice, prosazování práva, státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí a osobních údajů a vnitřně vysídlených osob; konstatuje nicméně, že je zapotřebí zvýšit úsilí týkající se špatného zacházení ve věznicích, zejména ve vyšetřovací vazbě, a rehabilitace obětí, potrestání pachatelů porušování lidských práv, kterého se dopustily bezpečnostní složky, vyšetřování porušování lidských práv, jehož se v minulosti dopustili státní činitelé, a práv menšin a žen; je i nadále znepokojen situací v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků a tím, že pozorovatelé nadále nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie, v nichž stále dochází k častému porušování lidských práv; vyzývá gruzínskou vládu, aby přijala vhodná opatření v návaznosti na doporučení z procesu UPR;
Libanon
48. vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již po řadu let, a vyzývá Evropskou unii k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad údajně vysokým počtem případů dětských či nucených sňatků mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu právních předpisů upravujících vstup do země, pobyt v zemi a její opuštění, které nerozlišují mezi uchazeči o azyl a uprchlíky na straně jedné a migranty na straně druhé; podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění násilí na ženách (CEDAW) a požaduje kroky vedoucí ke zvýšení povědomí žen-migrantek, které se živí jako pracovnice v domácnosti, o jejich lidských právech na základě úmluvy CEDAW, jejímž signatářem je i Libanon; zdůrazňuje zejména, že je třeba zrušit tzv. systém kafála a zajistit ženám z řad migrantů pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, a to i zajištěním jejich bezpečnosti a pobytu během právních a správních postupů souvisejících s jejich statusem;
Mauritánie
49. zdůrazňuje, že vláda Mauritánie sice dosáhla určitého pokroku přijetím legislativních opatření v boji proti všem formám otroctví a podobným praktikám, ovšem skutečnost, že tyto předpisy nejsou účinně prováděny, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly zákon proti otroctví, zahájily celostátní systematický a pravidelný sběr údajů o všech formách otroctví rozdělených podle jednotlivých kategorií a důkladně na základě faktických údajů prozkoumaly historii a povahu otroctví s cílem tuto praktiku vymýtit;
50. naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a shromažďování; vyzývá také k propuštění Birama Daha Abeidy, Bilala Ramdaneho a Djibyho Sowa, aby mohli pokračovat ve své nenásilné kampani proti přetrvávajícímu otroctví bez strachu z obtěžování nebo zastrašování;
Myanmar
51. vítá skutečnost, že dne 8. listopadu 2015 se uskutečnily volby s více kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; je však i nadále znepokojen ústavním rámcem pro tyto volby, neboť 25 % parlamentních křesel je vyhrazeno pro armádu; oceňuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování;
52. odsuzuje diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje skutečnost, že toto společenství nemá žádný právní status, spolu se šířením nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než buddhismu; vyzývá k plnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech případů údajného porušování lidských práv Rohingyů a domnívá se, že čtyři zákony, které parlament přijal v roce 2015 s cílem „chránit rasu a náboženství“, mají diskriminační aspekty z hlediska pohlaví; opakovaně žádá, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva bylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; trvá na tom, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem, bylo provedeno kompletní posouzení dopadu na udržitelnost;
Nepál
53. vítá skutečnost, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla položit základ budoucí politické stability a hospodářského rozvoje této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou odstraněny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a budou řešeny problémy spojené se zákony o státním občanství; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory přijetí Aktu o pravdě, usmíření a zmizelých osobách v květnu 2014 nedošlo k potrestání viníků porušování lidských práv, jichž se dopustily za občanské války obě strany; naléhavě žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před nuceným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a uvrhuje více než jeden milion Nepálců do chudoby;
Omán
54. vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě proběhla v září 2014 průlomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv; vybízí Omán, aby přijal nezbytné kroky ke zlepšení situace, kterou zvláštní zpravodaj OSN označil jako všudypřítomnou atmosféru strachu a zastrašování v zemi, přičemž uvedl, že lidé „se bojí vyjadřovat své názory, bojí se mluvit po telefonu, bojí se scházet“; je i nadále znepokojen zákazem všech politických stran a novým zákonem o státní příslušnosti, který byl přijat v srpnu 2014 a podle něhož mohou být občané, kteří se zapojí do skupin údajně poškozujících národní zájmy, zbaveni občanství, a vybízí vládu, aby v této souvislosti tento zákaz a tento zákon přehodnotila; vyzývá orgány EU a členské státy, aby Ománu nabídly technickou a právní pomoc při vytváření bezpečného prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti;
Rwanda
55. vyjadřuje své znepokojení nad stavem lidských práv ve Rwandě, kde dochází mimo jiné k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožnilo vznik nezávislé justice; vyzývá rwandskou vládu, aby vytvořila demokratický prostor, v němž budou moci svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;
56. je znepokojen navrhovanou ústavní změnou, jejímž cílem je dovolit stávajícímu prezidentovi kandidovat ve třetím funkčním období; vyzývá rwandskou vládu, aby dodržovala článek 5 Africké charty pro demokracii, volby a správu věcí veřejných, podle něhož mají přijmout, že smluvní strany veškerá vhodná opatření k zajištění ústavního pořádku, a zejména ústavního předání moci, a článek 23, který stanoví, že jakákoli změna ústavy porušující zásady demokratické změny vlády je nezákonná;
°
° °
57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.