NÁVRH USNESENÍ o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016
14.1.2016 - (2015/3035(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Elena Valenciano, Pier Antonio Panzeri, Soraya Post, Liisa Jaakonsaari, Tibor Szanyi, Doru-Claudian Frunzulică za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0050/2016
B8-0066/2016/rev.
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN v oblasti lidských práv a na jejich opční protokoly, včetně Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,
– s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Radě pro lidská práva Organizace spojených národů,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o naléhavých záležitostech v této oblasti,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti[1],
– s ohledem na prohlášení ze světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii a související netoleranci, která se konala v roce 2001 v Durbanu,
– s ohledem na nejnovější zprávu zvláštního zpravodaje Rady OSN pro lidská práva a jeho závěry ohledně soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a souvisejících podob nesnášenlivosti,
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na výroční zprávu UNHRC za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že si v letech 2015 a 2016 připomínáme významná výročí spojená s lidskými právy, mírem a bezpečností: 70. výročí založení Organizace spojených národů, 50. výročí Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), 30. výročí Deklarace OSN o právu na rozvoj (1986), 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a Rozvojových cílů tisíciletí (2000);
B. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv bez ohledu na rasu, původ, pohlaví nebo barvu pleti je povinností všech států; vzhledem k tomu, že se hlásí k principu nedělitelnosti lidských práv, ať už jsou to práva občanská, hospodářská, sociální či kulturní, která jsou vzájemně propojená a provázaná; vzhledem k tomu, že odpírání kteréhokoli z těchto práv má přímý negativní dopad na práva ostatní; vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a jsou rovněž povinny spolupracovat na mezinárodní úrovni s cílem odstranit překážky, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;
C. vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana univerzálnosti lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity;
D. vzhledem k tomu, že činnost Unie v jejích vztazích se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, který zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví úctu k lidské důstojnosti, dodržování zásad rovnosti a solidarity a zásad Charty OSN a mezinárodního práva;
E. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být začleněno do všech politických oblastí týkajících se míru a bezpečnosti, rozvojové spolupráce, migrace, obchodu a investic, humanitární činnosti, změny klimatu a boje proti terorismu, neboť tyto otázky nelze řešit nezávisle na problematice dodržování lidských práv;
F. vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a tzv. zvláštní procedury pro specifické situace v jednotlivých zemích nebo pro určitá témata;
G. vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou bohužel známi jako jedni z nejhorších porušovatelů lidských práv a mají špatnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy výborům pro monitorování smluv OSN v oblasti lidských práv;
Rada OSN pro lidská práva
1. vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou UNHRC na rok 2016;
2. vítá výroční zprávu UNHRC předloženou Valnému shromáždění OSN, která se týká jejího 28., 29. a 30. zasedání;
3. znovu opakuje své stanovisko, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, zásady právní státu a demokracie, a naléhavě žádá členské státy OSN, aby prosazovaly, aby na každý stát, jenž má být zvolen členem UNHRC, byla uplatňována kritéria založená na výsledcích dosažených v oblasti lidských práv; znovu vyjadřuje své znepokojení nad porušováním lidských práv v některých zemích, jež byly nedávno zvoleny členy UNHRC, jako např. v Saudské Arábii, a zdůrazňuje, že je důležité hájit nezávislost UNHRC, aby mohla i nadále plnit účinně a nestranně své poslání; vyjadřuje hluboké politování nad nedostatečnou vůlí ke spolupráci ze strany některých členských států;
4. opakuje svou podporu zvláštním procedurám a nezávislému statusu držitelů mandátů, jako jsou zvláštní zpravodajové, který jim umožňuje vykonávat úkoly zcela nestranně, a vyzývá všechny státy, aby s nimi spolupracovaly;
5. znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecných pravidelných přezkumů (VPR), má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a opět potvrzuje svou podporu druhé fázi přezkumu, která se zaměřuje na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která státy nepřijaly v první fázi, byla znovu zvážena v dalších fázích těchto přezkumů;
6. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se do všeobecných pravidelných přezkumů plně zapojilo široké spektrum zúčastněných stran, zejména z řad občanské společnosti, a je vážně znepokojen tím, že účasti občanské společnosti na tomto procesu brání vážné překážky a omezení;
7. vyzývá EU, aby se – kdykoli vede s dotčenými zeměmi politický dialog – vždy řídila doporučeními vydanými v návaznosti na všeobecné pravidelné přezkumy a aby hledala způsoby a prostředky, jak tato doporučení uplatňovat prostřednictvím strategií pro jednotlivé země či regiony;
8. vítá iniciativu pro změnu, již zahájil vysoký komisař OSN pro lidská práva a jejímž cílem je zlepšovat a posilovat globální přítomnost kanceláří OSN pro lidská práva vytvořením osmi regionálních center, která by monitorovala stav lidských práv a prosazovala jejich dodržování v přímé spolupráci s partnery s cílem transformovat doporučení lidskoprávních mechanismů v reálné změny v daném místě;
Občanská a politická práva
9. vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé země přijaly ústavní změny, které mají za cíl změnit časové omezení výkonu funkce prezidenta, což v některých případech vedlo až k násilnostem v době voleb; opakuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, je jedním z hlavních ukazatelů demokratické, tolerantní a pluralitní společnosti;
10. opakuje, že svobodná volba vrcholných politických představitelů v řádných, pravidelně konaných všeobecných volbách na základě rovného volebního práva je jedním ze základních práv, jehož by měli v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv (čl. 21 odst. 3) a s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (článek 25) požívat všichni občané; opakuje, že svoboda projevu a dynamické prostředí příznivé pro rozvoj nezávislé pluralitní občanské společnosti jsou základními podmínkami pro podporu dodržování lidských práv;
11. odsuzuje neustálé šikanování a věznění obhájců lidských práv a představitelů opozice státní mocí v řadě třetích zemí; vyjadřuje znepokojení nad nespravedlivými a restriktivními zákony, které mimo jiné omezují zahraniční financování, což vede k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti; vyzývá vlády všech států, aby prosazovaly a podporovaly svobodu sdělovacích prostředků, organizace občanské společnosti a aktivity obhájců lidských práv a aby jim umožnily vykonávat jejich činnost beze strachu, represí a zastrašování;
12. zastává názor, že dnešní digitální technologie představují výhody i výzvy pro ochranu práva na soukromí a pro výkon svobody projevu online na celém světě; v této souvislosti vítá jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje i otázky sledování a soukromí, které se dotýkají osob online i offline;
13. připomíná, že EU zaujímá postoj nulové tolerance vůči trestu smrti, a opakuje, že se dlouhodobě staví proti mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání ve všech případech a za všech okolností; podotýká, že je důležité, aby EU nadále prosazovala moratorium na trest smrti jako první krok k jeho zrušení, a opětovně zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá k posílení lidské důstojnosti;
14. oceňuje významný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, neboť mnoho zemí výkon trestu smrti pozastavilo a řada dalších učinila legislativní kroky vedoucí k jeho zrušení; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo uvalily dlouhodobé moratorium na jeho výkon, aby jej znovu nezaváděly;
15. vyzývá EU a její členské státy, aby do svých vnitřních politik boje proti šíření rasové, etnické a xenofobní nenávisti a podněcování k takovým projevům prostřednictvím internetu a sociálních sítí promítly doporučení zvláštního zpravodaje OSN, a to formou přijetí vhodných legislativních opatření při plném dodržení ostatních základních práv, jako je svoboda projevu a přesvědčení;
Sociální a hospodářská práva
16. lituje, že ani více než 20 let od přijetí Vídeňské deklarace o univerzalitě, nedělitelnosti a vzájemné závislosti a provázanosti všech lidských práv není Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) považován za rovnocenný s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (ICCPR) a není na něj kladen stejný důraz; oceňuje úsilí UNHRC o to, aby měla všechna lidská práva stejnou váhu a byl na ně kladen stejný důraz prostřednictvím zřízení mandátů zvláštní procedury pro hospodářská, sociální a kulturní práva;
17. vyjadřuje hluboké znepokojení nad růstem extrémní chudoby, kvůli níž nelze plně požívat všech lidských práv; vítá proto zprávu zvláštního zpravodaje UNHRC o extrémní chudobě a lidských právech (A/HRC/29/31) a podporuje jeho návrhy týkající se odstranění extrémní chudoby, které zahrnují tyto body: hospodářským, sociálním a kulturním právům by měla být přiznána stejná váha a priorita jako občanským a politickým právům; mělo by být uznáno právo na sociální ochranu; měly by být prováděny fiskální politiky konkrétně zaměřené na snižování nerovnosti; měla by být znovu věnována pozornost právu na rovnost, které by mělo být naplněno skutečným obsahem a otázky přerozdělování zdrojů by se měly stát jádrem diskusí o lidských právech; zdůrazňuje, že ačkoli většinu chudých ve světě tvoří ženy a domácnosti, v jejichž čele stojí ženy, je důležité zajistit rovný přístup ke zdrojům a zaměstnání pro ženy i muže;
18. zastává názor, že korupce, daňové podvody, špatná správa veřejných statků a nedostatečná odpovědnost přispívají k porušování lidských práv občanů, neboť způsobují odliv financí z veřejných rozpočtů, které by měly být věnovány rozvoji lidských práv v tolik potřebných veřejných službách, jako je vzdělání, základní služby zdravotní péče a další sociální infrastruktura; domnívá se, že boj proti korupci vyžaduje opatření pro zajištění dodržování lidských práv, zejména práva na informace, na svobodu projevu a shromažďování a na nezávislou justici a demokratickou účast na věcech veřejných;
19. zdůrazňuje, že národnostní menšiny ve třetích zemích mají zvláštní potřeby a že je třeba podporovat jejich plně rovnocenné postavení ve všech oblastech hospodářského, sociálního, politického a kulturního života;
Podnikání a lidská práva
20. pevně podporuje účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni a důrazně doporučuje členským státům EU, aby vypracovaly a prováděly národní akční plány; kromě toho opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby EU prosazovala sociální odpovědnost podniků a aby evropské podniky hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv; vyzývá OSN a EU, aby s nadnárodními a evropskými podniky nastolily otázku obhájců pozemkových práv, kteří jsou obětmi postihů, včetně hrozeb, zastrašování, svévolného zadržování, útoků a vražd za svůj kritický postoj vůči rozsáhlým nákupům pozemků na úkor práva venkovských obyvatel ve třetích zemích na půdu a potraviny; požaduje, aby mechanismy OSN a akční plán EU v oblasti lidských práv a demokracie systematicky zahrnovaly do svých projektů v oblasti lidských práv také obhájce pozemkových práv;
21. vítá iniciativu vysokého komisaře OSN pro lidská práva s cílem posílit projekt odpovědnosti a opatření právní nápravy, tak aby přispíval ke spravedlivému a účinnějšímu režimu vnitrostátních prostředků právní nápravy, a to zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzývá všechny vlády, aby plnily své povinnosti a zajistily dodržování lidských práv a přístup ke spravedlnosti pro oběti, které čelí praktickým a právním problémům, chtějí-li v případech porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním získat přístup k prostředkům právní nápravy na státní a mezinárodní úrovni;
22. konstatuje, že v červenci 2015 poprvé zasedala otevřená mezivládní pracovní skupina pro vypracování právně závazného mezinárodního nástroje týkajícího se lidských práv určeného nadnárodním společnostem a jiným podnikům, která byla ustavena rezolucí Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014; vyzývá EU navíc k tomu, aby podpořila snahu o sjednocení své politiky s pokyny OECD týkajícími se nadnárodních podniků, a doporučuje, aby se EU a její členské státy aktivně zapojily do diskuze o právně závazném mezinárodním nástroji pro oblast obchodu a lidských práv v rámci systému EU;
Migrace
23. je znepokojen nejzávažnější humanitární krizí od druhé světové války způsobenou rostoucím počtem osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování, ozbrojených konfliktů a široce rozšířeného násilí a které se ve snaze získat ochranu a nalézt lepší život vydávají na nebezpečnou cestu, při níž riskují své životy;
24. zastává názor, že problémy, které se objevily v důsledku uprchlické humanitární krize, je nutné řešit komplexně, v solidárním duchu v rámci EU a v úzké spolupráci s OSN a jejími agenturami; vyzývá všechny země, aby přijaly lidskoprávní přístup k migraci, tak aby se lidská práva migrantů stala jádrem politiky týkající se migrace a jejího řízení a aby se zvláštní pozornost věnovala zejména situaci menšinových a znevýhodněných skupin migrantů, jakými jsou ženy a děti; vyzývá všechny státy, aby řešily násilí páchané na ženách a dívkách na základě pohlaví, a zdůrazňuje, že migrační politiku je zapotřebí koncipovat z hlediska rovnosti pohlaví, aby odpovídala konkrétním potřebám žen a dívek;
25. připomíná, že všechny státy mají povinnost dodržovat a chránit lidská práva všech osob na svém území bez ohledu na jejich státní příslušnost, původ a přistěhovalecký status; připomíná, že globální strategie v oblasti migrace úzce souvisí s rozvojovou a humanitární politikou, včetně vytváření humanitárních koridorů a udělování víz z humanitárních důvodů, a také s vnější politikou v jiných oblastech; připomíná, že navracení migrantů by mělo probíhat pouze za dodržování všech jejich práv a na základě svobodného informovaného rozhodnutí a výlučně tehdy, je-li v jejich zemi zaručena ochrana jejich práv; vyzývá vlády, aby ukončily svévolné zatýkání a zadržování migrantů;
26. vyjadřuje znepokojení nad tím, že je stále široce rozšířena diskriminace migrantů, včetně žadatelů o azyl a uprchlíků, a jsou porušována jejich práva; vyzývá EU a členské státy, aby podpořily činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů a prováděly jeho doporučení; vyzývá vlády, aby dodržovaly právo na azyl a lidská práva migrantů a aby zaručily jejich důstojnost a za všech okolností zásadu nenavracení; vyzývá státy, aby v případě, že tak dosud neučinily, zavedly systémy a postupy, které by zajistily, aby veškeré jejich programy a instituce v oblasti migrace byly v plném souladu s jejich mezinárodními právními závazky týkajícími se lidských práv;
Změna klimatu a lidská práva
27. vítá pařížskou dohodu, které bylo dosaženo podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a která se týká přizpůsobení se této změně, jejího zmírňování, vývoje technologií a jejich předávání a budování kapacit; trvá na tom, že otázka změny klimatu by měla být nedílnou ústřední součástí všech oblastí hospodářské politiky; naléhavě vyzývá všechny státy, které jsou signatářem výše uvedené dohody, aby přijaly neodkladná a ambiciózní mitigační a adaptační opatření, a to prosazováním změny klimatu jakožto ústředního prvku všech oblastí jejich politiky;
28. opětovně připomíná, že negativní dopad změny klimatu představuje bezprostřední a potenciálně nevratnou celosvětovou hrozbu pro plné uplatňování lidských práv a že zvláště závažně dopadá změna klimatu na zranitelné skupiny, které se již nyní nacházejí v tomto ohledu v tíživé situaci; se znepokojením konstatuje, že se v důsledku doprovodných jevů změny klimatu, jako je např. vzestup hladin oceánů a náhlé povětrnostní změny způsobující sucha či povodně, očekává, že bude docházet k ještě větším ztrátám na lidských životech, stěhování obyvatelstva a k nedostatku potravin a vody;
29. vyzývá mezinárodní společenství, aby řešilo nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“, včetně případného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu či v jakékoli právně závazné mezinárodní dohodě;
Práva žen
30. zdůrazňuje, že je důležité nezpochybňovat „acquis“ Pekingské akční platformy, pokud jde o přístup ke vzdělání a zdravotnictví jakožto základnímu lidskému právu a o ochranu sexuálních a reprodukčních práv; zdůrazňuje, že všeobecné respektování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a přístup k souvisejícím službám přispívá ke snižování kojenecké a mateřské úmrtnosti; poukazuje na to, že plánované rodičovství, zdraví matek a snadný přístup k antikoncepci a bezpečnému umělému přerušení těhotenství jsou důležitou součástí strategie, která má chránit život žen a pomoci jim začít nový život, pokud se staly obětí znásilnění; zdůrazňuje, že je třeba, aby se politika v této oblasti stala středem rozvojové spolupráce s třetími zeměmi;
31. zdůrazňuje, že je důležité zavést opatření, která by posílila vedoucí postavení žen a jejich účast na všech úrovních rozhodovacího procesu; vyzývá státy, aby zajistily rovné zastoupení žen ve veřejných institucích a veřejném životě, s tím, že je nutné se věnovat především zapojení žen z menšinových skupin;
32. vítá nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která ženy označuje za ústřední prvek veškerého úsilí o řešení globálních výzev, včetně narůstajícího násilného extremismu, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti; podporuje závěry celosvětové studie OSN o uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, v níž se zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se ženy ujaly vůdčí role a zapojily se do řešení konfliktů a budování míru, a že díky jejich zapojení došlo ke zlepšení humanitární pomoci, zvýšení úsilí o zachování míru, úspěšnému ukončení mírových jednání a napomohlo se boji proti násilnému extremismu; vyzývá OSN a všechny její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem zajistit nezávislé postavení žen, jejich smysluplné zapojení do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesů budování míru, a to zvýšením jejich zastoupení na všech úrovních rozhodování, mj. v rámci celostátních, regionálních a mezinárodních institucí a mechanismů;
33. vyjadřuje rozhořčení nad tím, že se vznikem násilných extremistických skupin, jako je Dá´iš v Sýrii a Iráku a Boko Haram v západní Africe, získalo násilí vůči ženám nový rozměr, který je děsivější než kdy dříve, neboť sexuální násilí se stalo nedílnou součástí cílů, ideologie a zdrojů příjmů těchto skupin, což před mezinárodní společenství postavilo nové a velice závažné výzvy; vyzývá všechny vlády a orgány OSN, aby se ještě rezolutněji zapojily do boje proti těmto děsivým zločinům a obnovily důstojné postavení žen, kterým by se mělo dostat spravedlnosti, odškodnění a podpory;
34. má za to, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti extremismu, je zajistit nezávislé postavení žen, kterého lze dosáhnout vyřešením základní příčiny, jíž je nerovné postavení žen a mužů, v jehož důsledku se ženy a dívky ocitají během konfliktů ve zranitelném postavení; zdůrazňuje, že je třeba zaručit kontinuální vzdělávání dívek v uprchlických táborech, v oblastech konfliktu a v oblastech postižených extrémní chudobou a extrémními výkyvy počasí, jako jsou sucha a záplavy;
35. vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby nadále usilovaly o posílení politického a hospodářského postavení žen a dívek začleněním hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých vnějších politik a programů, a to i prostřednictvím strukturovaných dialogů se třetími zeměmi, veřejným upozorňováním na genderové otázky a zajištěním dostatečných prostředků pro tento účel;
Práva dětí
36. opětovně připomíná, že Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, která je mezinárodní úmluvou o lidských právech s největším počtem stran, jež ji ratifikovaly, stanovuje řadu práv dítěte, včetně práva na zdraví, vzdělání a hraní, a také právo na rodinný život a na ochranu před násilím a diskriminací a právo na vyslyšení názoru dítěte; vyzývá všechny strany této úmluvy, aby dostály svým závazkům;
37. vítá skutečnost, že OSN plánuje zahájit celosvětovou studii, která má prostřednictvím monitorování a hodnocení poskytnout přehled o tom, jak jsou stávající mezinárodní právní předpisy a normy uplatňovány v praxi, a zhodnotit, jak mohou státy konkrétně zlepšit svou politiku a řešení v této oblasti; naléhavě žádá všechny státy, aby tuto studii podpořily a aktivně se do ní zapojily;
38. opakuje svou žádost Komisi, aby navrhla komplexní strategii a akční plán v oblasti práv dětí pro následujících pět let s cílem učinit z práv dětí prioritu v rámci vnější politiky EU, čímž podpoří úsilí EU o prosazování práv dětí, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, hygienickým zařízením, ke zdravotní péči a vzdělání, dále tím, že zajistí rehabilitaci a znovuzačlenění dětí, které byly členy ozbrojených skupin, do společnosti, a tím, že ukončí dětskou práci, mučení dětí, obviňování dětí z čarodějnictví, obchod s dětmi, sňatky dětí a jejich sexuální vykořisťování, poskytnou pomoc dětem v ozbrojených konfliktech a zajistí přístup ke vzdělání dětem, které se nacházejí v oblastech zasažených konfliktem nebo v uprchlických táborech;
Práva osob LGBTI
39. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se v řadě zemí stále uplatňují diskriminační zákony a postupy a dochází v nich k násilí vůči jednotlivcům z důvodu jejich sexuální orientace a genderové identity; vybízí k pozornému sledování situace osob LGBTI v zemích, kde nedávno zavedené zákony proti těmto osobám ohrožují život sexuálních menšin; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, a to i v některých zemích na evropském kontinentu;
40. podporuje pokračující práci vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je proti těmto diskriminačním právním předpisům bojovat, a to zejména na základě vydávání prohlášení, zpráv, kampaně s názvem „Svobodní a rovní“ a činnosti dalších subjektů OSN; je znepokojen omezením základních svobod obhájců lidských práv osob LGBTI a vyzývá EU, aby je více podporovala; konstatuje, že základní práva osob LGBTI budou pravděpodobně více dodržována, budou-li mít tyto osoby přístup k právním institutům upravujícím jejich status, např. prostřednictvím registrovaného partnerství nebo manželství;
Zastánci lidských práv
41. vyzývá vlády všech států, aby podporovaly organizace občanské společnosti a obhájce lidských práv a aby jim umožnily spolupracovat s Radou OSN pro lidská práva v rámci mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu bez obav, represí nebo zastrašování a aby zajistily, aby země, které přijímají odvetná opatření proti zastáncům lidských práv, byly pohnány k zodpovědnosti;
domnívá se, že pokračující pronásledování a věznění obránců lidských práv a představitelů opozice, k němuž nadále dochází v řadě členských zemí Rady OSN pro lidská práva, poškozuje důvěryhodnost tohoto úřadu; naléhá na EU a její členské státy, aby na úrovni OSN podpořily iniciativu na vypracování jednotné komplexní reakce na hlavní problémy, jimž po celém světě čelí zastánci lidských práv zasazující se o práva žen, ochranu environmentálních práv původního obyvatelstva a jejich práva na půdu, dále aktivisté bojující proti korupci a beztrestnosti, novináři a další obhájci lidských práv používající sdělovací prostředky, včetně internetových a sociálních médií, a aby systematicky odsuzovaly jejich zabíjení;
Boj proti beztrestnosti a Mezinárodní trestní soud
42. potvrzuje svou plnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu při jeho činnosti zaměřené na ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a na zjednání spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý, pokud jde o jakékoli pokusy o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby se soudem spolupracovaly a poskytovaly mu důraznou diplomatickou, politickou a finanční podporu, a to i v OSN; vyzývá EU, její členské státy a její zvláštní zástupce, aby aktivněji propagovaly činnost tohoto soudu, prosazovaly jeho rozhodnutí a bojovaly proti beztrestnosti pachatelů trestných činů v rámci Římského statutu mimo jiné tím, že upevní a rozšíří své vztahy s Radou bezpečnosti a zajistí urychlenou ratifikaci kampalských změn Římského statutu, v nichž je vymezen trestný čin agrese, ze strany členských států EU;
Bezpilotní letouny a autonomní zbraně
43. opakovaně vyzývá Radu EU, aby vypracovala společný postoj EU k používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského zásahu; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;
Zapojení EU
44. znovu kromě toho poukazuje na to, že je důležité, aby se EU aktivně a důsledně zapojovala do všech mechanismů OSN na podporu lidských práv, zejména v rámci Třetího výboru, Valného shromáždění a Rady OSN pro lidská práva; oceňuje snahu ESVČ, delegací EU v New Yorku a Ženevě a členských států o důslednější postup v otázkách dodržování lidských práv v rámci OSN, kterého lze dosáhnout na základě včasných a věcných konzultací a zaujetí jednotného stanoviska; vybízí EU k tomu, aby zvýšila své snahy o prosazení svých názorů mj. prostřednictvím intenzivnějšího uplatňování praxe meziregionálních iniciativ a spolusponzorování a iniciování rezolucí; znovu vyzývá k zajištění většího zviditelnění činnosti EU v rámci všech mnohostranných fór;
45. vybízí zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby se i nadále snažil o zvýšení účinnosti, jednotnosti a zviditelnění politiky EU v oblasti lidských práv v kontextu Rady OEN pro lidská práva a aby navázal úzkou spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a se zvláštními postupy;
46. jednoznačně zdůrazňuje úlohu pracovní skupiny Rady pro otázku lidských práv (COHOM) při vypracovávání a koordinaci postojů EU předkládaných na zasedáních Rady OSN pro lidská práva a při řešení problematiky konzistentnosti mezi vnější a vnitřní politikou EU v oblasti lidských práv; připomíná, že je důležité zachovat institucionalizovaný postup vysílání parlamentních delegací na schůze Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN;
Začleňování problematiky lidských práv do všech politik EU
47. vyzývá EU, aby v souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv;
48. znovu vyzývá EU, aby zaujímala přístup založený na právech a začlenila otázku dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investiční politiky, veřejných služeb a rozvojové spolupráce a do společné bezpečnostní a obranné politiky; rovněž zdůrazňuje, že politika EU v oblasti lidských práv by měla zajišťovat, aby vnitřní i vnější politika EU byla ve vzájemném souladu a odpovídala závazkům plynoucím ze Smlouvy;
49. zdůrazňuje, že rovnost mezi ženami a muži musí být trvalou a nedílnou součástí veškerých dialogů o lidských právech mezi EU a třetími zeměmi; vyzývá ESVČ, aby kromě dialogu o lidských právech navázala s třetími zeměmi dialog o rovnosti mezi ženami a muži;
Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu
Burundi
50. je i nadále hluboce znepokojen humanitárním dopadem krize na civilní obyvatelstvo v této zemi a v celém příslušném regionu; požaduje, aby EU pokračovala v úzké spolupráci s východoafrickým společenstvím a Africkou unií s cílem dosáhnout výsledné dohody mezi vládou a opozicí s cílem znovu vytvořit demokratický politický systém, který by nikoho nevylučoval;
Gruzie
51. vítá členství Gruzie v Radě OSN pro lidská práva a nedávný všeobecný pravidelný přezkum týkající se této země; bere na vědomí rozumné legislativní reformy, díky nimž došlo k určitému pokroku a zlepšení mimo jiné v oblasti justice, prosazování práva, státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí a osobních údajů a vnitřně vysídlených osob;
52. konstatuje však, že je zapotřebí vyvíjet další úsilí o ukončení špatného zacházení, zejména v souvislosti s vazebním zadržováním a odškodňováním obětí; je i nadále znepokojen situací v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků a tím, že pozorovatelé stále nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie, v nichž stále dochází k častému porušování lidských práv; vyzývá gruzínskou vládu, aby v návaznosti na doporučení učiněná v procesu probíhajícím v rámci všeobecného pravidelného přezkumu přijala vhodná opatření;
Izrael/Palestina
53. hluboce lituje toho, že Izrael nepovolil zvláštnímu zpravodaji o situaci v oblasti lidských práv na Palestinských územích Makarimu Wibisonovi přístup na tato území a že se musel své funkce vzdát, protože nemohl plnit své úkoly zcela nezávisle;
Libanon
54. vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již po řadu let, a vyzývá Evropskou unii k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; vyjadřuje v této souvislosti znepokojení nad údajně vysokým počtem případů dětských či nucených sňatků mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu právních předpisů upravujících vstup do země, pobyt v zemi a její opuštění, které by nerozlišovaly mezi uchazeči o azyl a uprchlíky na straně jedné a migranty na straně druhé;
55. podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyzývající k přijetí opatření, jež by zvýšila povědomí migrantek pracujících v cizí domácnosti o jejich lidských právech vyplývajících z úmluvy CEDAW, jíž je Libanon smluvní stranou; zdůrazňuje zejména, že je třeba odstranit „systém kafála“ a zajistit migrantkám pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, včetně zaručení jejich bezpečnosti a práva k pobytu během právních a administrativních postupů týkajících se jejich statusu;
Mauritánie
56. zdůrazňuje, že vláda Mauritánie sice dosáhla určitého pokroku přijetím legislativních opatření k boji proti všem formám otroctví a podobných praktik, ovšem to, že tyto předpisy nejsou účinně prováděny, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly zákon proti otroctví, zahájily celostátní systematický a pravidelný sběr údajů o všech formách otroctví rozdělených podle jednotlivých kategorií a důkladně na základě faktických údajů prozkoumaly historii a povahu otroctví s cílem tuto praktiku vymýtit;
57. naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a shromažďování; vyzývá také k propuštění Birama Daha Abeidy, Bilála Ramdaneho a Džibyho Sowa, aby mohli pokračovat ve své nenásilné kampani proti pokračujícímu otrokářství beze strachu z obtěžování nebo zastrašování;
Myanmar
58. vítá, že se dne 8. listopadu 2015 uskutečnily volby s více kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; je však i nadále znepokojen ústavním rámcem těchto voleb, podle něhož je 25 % parlamentních křesel vyhrazeno pro armádu; oceňuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování;
59. odsuzuje diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje jak skutečnost, že toto společenství nemá žádný právní status, tak i šíření nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než buddhismu; vyzývá k plnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech případů údajného porušování lidských práv Rohingyů a domnívá se, že čtyři zákony, které parlament přijal v roce 2015 s cílem „chránit rasu a náboženství“, mají diskriminační prvky z hlediska pohlaví; vyjadřuje politování nad tím, že Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dosud nebylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; trvá na tom, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem, bylo provedeno kompletní posouzení jejich dopadu na udržitelnost a lidská práva;
Nepál
60. vítá, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla vytvořit základy budoucí politické stability a hospodářského rozvoje této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou odstraněny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a budou řešeny problémy spojené se zákony o státním občanství;
61. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory přijetí Aktu o pravdě, usmíření a zmizelých osobách v květnu 2014 nedošlo k potrestání viníků porušování lidských práv, jichž se za občanské války dopustily obě strany; naléhavě žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před nuceným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a uvrhuje téměř milion Nepálců do bezvýchodné chudoby;
Omán
62. vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě v září 2014 proběhla průlomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv;
Rwanda
63. vyjadřuje znepokojení nad situací v oblasti lidských práv ve Rwandě, kde dochází mj. k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožňovalo vznik nezávislého soudnictví; vyzývá rwandskou vládu, aby zpřístupnila demokratický prostor, v němž by mohly svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;
64. je znepokojen navrhovanou ústavní změnou, jejímž cílem je dovolit stávajícímu prezidentovi kandidovat ve třetím funkčním období; vyzývá rwandskou vládu, aby dodržovala článek 5 Africké charty pro demokracii, volby a správu věcí veřejných, v němž je stanoveno, že smluvní strany musejí přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění ústavního pořádku, a zejména ústavního předání moci, a článek 23, v němž je stanoveno, že jakákoli změna ústavy porušující zásady demokratické změny vlády je nezákonná;
Saúdská Arábie
65. je hluboce znepokojen vysokou frekvencí, s jakou se v roce 2015 nařizovalo provedení trestu smrti v Saúdské Arábii na základě soudního rozhodnutí; je zhrozen masovým výkonem trestu smrti v posledních týdnech;
66. vyzývá EU, aby ve spolupráci se saúdskými orgány pozorně sledovala zdravotní stav Rá´ifa Badawího, saúdského blogera a držitele Sacharovovy ceny za rok 2015, který údajně drží hladovku;
Jižní Súdán
67. vítá mírovou dohodu podepsanou válčícími stranami dne 28. srpna 2015 o ukončení občanské války, která zahrnuje přechodné rozdělení moci, bezpečnostní opatření a zřízení smíšeného soudu pro projednávání všech zločinů spáchaných od počátku konfliktu; připomíná, že tento konflikt si vyžádal tisíce životů a vedl k vysídlení stovek tisíc osob a uprchlíků;
68. vyzývá všechny strany, aby se nedopouštěly porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, ani činů, které se řadí mezi mezinárodní trestné činy, jako jsou mimosoudní popravy, násilí zaměřené na etnické skupiny, sexuální násilí spojené s konfliktem, včetně znásilnění a také násilí na základě pohlaví, náboru a využívání dětí, násilných zmizení, svévolného zatýkání a zadržování;
Sýrie
69. zdůrazňuje význam činnosti Mezinárodní nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Sýrii; se značným znepokojením poukazuje na hlavní zjištění vyšetřovací komise, totiž že hlavní příčinou civilních obětí, svévolného vysídlování a ničení jsou i nadále záměrné útoky na civilisty, nevybíravé a nepřiměřené útoky, útoky na civilní obyvatelstvo a chráněné objekty, které tvoří kulturní dědictví, a obléhání a blokády, které mají být odplatou; zdůrazňuje, že je nutné zvláštní pozornost věnovat ženám, které se staly oběťmi násilí, a ženským organizacím a také jejich účasti na poskytování humanitární pomoci a řešení konfliktů, a podporovat je;
70. vyzývá EU a členské státy, aby pomohly zajistit dostatečné financování vyšetřovací komise, tak aby byla schopna dostát svému mandátu, který spočívá ve zjištění faktické podstaty a okolností všech případů závažného porušování lidských práv a příp. ve zjištění, kdo za ně odpovídá, s cílem zajistit, aby byly osoby, které se dopustily těchto případů, včetně případů, jež mohou představovat trestné činy proti lidskosti, pohnány k odpovědnosti;
71. zdůrazňuje povinnost všech stran chránit v souladu s mezinárodními lidskými právy a humanitárním právem civilní obyvatelstvo, dodržovat jejich lidská práva a uspokojovat jejich základní potřeby; znovu opakuje své přesvědčení, že udržitelného řešení konfliktu v Sýrii lze dosáhnout pouze pomocí inkluzivního politického urovnání, a vyzývá všechny strany, aby se snažily o dosažení skutečné politické transformace zohledňující legitimní tužby syrského lidu a nezávisle a demokraticky mu umožnily, aby určoval svoji vlastní budoucnost;
Venezuela
72. vítá, že se dne 6. prosince 2015 konaly ve Venezuele svobodné a spravedlivé volby; s politováním konstatuje, že prvotní přijetí výsledků voleb jak ze strany vlády, tak i ze strany a opozičních sil se obrátilo v novou politickou krizi; připomíná, že je důležité zachovat ústavu a dodržovat lidská práva a vyvarovat se jakýchkoli pokusů o neuznání vůle venezuelského lidu vyjádřené ve volbách;
73. připomíná, že nová vláda bude muset v oblasti lidských práv řešit řadu otázek, počínaje otázkou beztrestnosti a odpovědnosti za mimosoudní popravy, a to i v případě bezpečnostních složek, přes svévolné zatýkání a zadržování až po práva politických vězňů na spravedlivé soudní řízení, nezávislost soudnictví, svobodu shromažďování a sdružování a svobodu sdělovacích prostředků;
Jemen
74. vyjadřuje své značné znepokojení nad dramatickým násilným konfliktem a bezprecedentní humanitární krizí v této zemi, kde se prvními oběťmi stávající vojenské eskalace a extremistických a teroristických skupin, které využívají situace, stává jemenské civilní obyvatelstvo;
75. s politováním poukazuje na řadu útoků na zdravotnické pracovníky a zdravotnická zařízení a naléhavě vyzývá strany konfliktu, aby dodržovaly základní zásady mezinárodního humanitárního práva;
76. je přesvědčen o tom, že dosáhnout trvalého řešení, znovunastolení míru a zachování jednoty a územní nedotknutelnosti Jemenu je možné pouze na základě širokého politického konsenzu dosaženého na základě jednání zprostředkovaných Organizací spojených národů, a znovu vyjadřuje svou podporu všem regionálním aktérům, kteří by měli s cílem dosáhnout řešení jednat odpovědně a konstruktivně;
o
o o
77. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.